<telo><p>p∙vodn∞ ·zemφ baltoslovansk²ch Prus∙ od dolnφ Visly po N∞men; hist. ·zemφ Pruska se rozklßdalo na ·zemφ dneÜnφch stßt∙ N∞mecko, Polsko, Rusko, Litva a B∞lorusko. Koncem 10. a poΦßtkem 11. st. se toto ·zemφ ne·sp∞Ün∞ pokouÜeli christianizovat pra₧sk² biskup sv. Vojt∞ch a Bruno z Querfurtu. 1226 povolal vΘvoda Konrßd Mazovsk² proti Prus∙m <a href="javascript:top.GetURL('093289');" target="_self">°ßd n∞m. rytφ°∙</a>. ╪ßd se usadil v Chelminsku a postupn∞ si celΘ ·zemφ podrobil a pon∞mΦil je. Po porß₧ce u Grunwaldu 1410 byla moc °ßdu zlomena. Druh² toru≥sk² mφr ·zemφ rozd∞lil: Φßst na Z od Visly, Gda≥sk, Elbl╣g a Varmie p°ipadly Polsku p°φmo, zbytek se stal lΘnem pol. koruny. Velmistr Albrecht z Hohenzollernu (1490û1568) p°estoupil 1522 k protestantismu a p°ijal P. jako vΘvodstvφ lΘnem od pol. krßle. Hlavnφm m∞stem byl Krßlovec (<i>K÷nigsberg</i>). Podle d∞dickΘ smlouvy se P. v r. 1618 spojilo s Braniborskem; od 1701 krßlovstvφ, hl. m. Berlφn. Za vlßdy Friedricha VilΘma (1648û88), Friedricha VilΘma I. (1713û40) a Friedricha II. VelikΘho (1740û86) byly provedeny rozsßhlΘ reformy ekonomickΘ, vojenskΘ, sprßvnφ a ÜkolskΘ, vybudovßna silnß armßda a P. se stalo v²znamnou evr. mocnostφ, expandujφcφ do zahraniΦφ. Stßtnφ z°φzenφ P. bylo napodobovßno evr. stßty (Rakousko, Rusko). Agresivnφ P. vedlo 2 slezskΘ vßlky a sedmiletou vßlku proti Rakousku, zφskalo Pomo°any, zßpadnφ Φßst Polska (Prusy krßlovskΘ, Velkopolsko, Kujavsko, Φßst Mazovska) a menÜφ dr₧avy v N∞m. (knφ₧ectvφ Ansbach a Bayreuth, Kleve). Po porß₧ce Napoleonem I. p°iÜlo P. o rozsßhlß ·zemφ, ale vφde≥sk²m kongresem 1815 mu p°ipadlo Por²nφ, Vestfßlsko, Pozna≥sko a Dolnφ Lu₧ice, Zßpadnφ Prusko, Sasko, Sßrsko a èvΘdskΘ Pomo°any. Na jeho podn∞t vznikl celnφ spolek (1833 a₧ 34) a ekon. rozvoj postavil P. do Φela sjednocovacφho procesu v N∞mecku. Za vlßdy Friedricha VilΘma IV. (1840û61) ovlßdli polit. moc junke°i (velkostatkß°i) a konzervativci. V r. 1862 se min. p°edsedou stal O. von <a href="javascript:top.GetURL('011368');" target="_self">Bismarck</a> a P. se stalo rozhodujφcφ mocnostφ nßsilnΘho sjednocovßnφ N∞mecka (vßlka s Dßnskem a anexe èlesvicka 1864, vßlka s Rakouskem a anexe HolÜt²nska, Hannoverska, Hesenska, Nasavska a Frankfurtu nad Mohanem 1866, vßlka s Franciφ a anexe Lotrinska a Alsaska 1870û71). V n∞m. cφsa°stvφ, vyhlßÜenΘm 1871, m∞lo P. vedoucφ postavenφ vzhledem k velikosti ·zemφ a hosp. moci. Cφsa°skß hodnost spojena s ·°adem pruskΘho krßle a ·°ad °φÜskΘho kanclΘ°e s ·°adem pruskΘho p°edsedy vlßdy. 1918 skonΦila vlßda Hohenzollern∙, 25. 2. 1947 P. zruÜeno v²nosem SpojeneckΘ kontrolnφ rady a rozd∞leno mezi N∞m., Polsko, Litvu, Rusko a B∞lorusko.</p></telo>
<dil>7</dil>
<obrazek>
<obrzdroj>o086790_01_prusko.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Prusko, Braniborsko a Prusko mezi 1640 a 1688</obrpopis>
