<telo><p>·silφ katolickΘ cφrkve o potlaΦenφ reformace a o zφskßnφ op∞tovnΘ nadvlßdy nad protestantsk²mi oblastmi. Zßklady protireformace (sprßvn∞ji katolickΘ reformace) polo₧il <a href="javascript:top.GetURL('108690');" target="_self">tridentsk² koncil</a> (1545û63). Hlavnφ oporou byli <a href="javascript:top.GetURL('046375');" target="_self">jezuitΘ</a>, kter²m se dφky v²born∞ organizovanΘmu Ükolstvφ (a takΘ dφky odhodlanosti Φlen∙ °ßdu) poda°ilo zφskat v²znamnΘ postavenφ, a kapucφni, kte°φ p∙sobili mezi prost²m lidem. V∞tÜφch ·sp∞ch∙ vÜak protireformace dosßhla jen tehdy, byla-li podep°ena sv∞tskou mocφ. Ve SvatΘ °φÜi °φmskΘ byli jejφ oporou zejmΘna HabsburkovΘ a WittelsbachovΘ. SvΘho vrcholu dosßhla 1629, kdy cφsa° Ferdinand II. vydal restituΦnφ edikt, jen₧ po₧adoval navrßcenφ sekularizovanΘho cφrkevnφho majetku od 1522 a po augsburskΘm mφru 1555. Nebyl vÜak nikdy realizovßn (de facto zruÜen pra₧sk²m mφrem 1635, de iure vestfßlsk²m mφrem 1648).</p><p>V Φesk²ch zemφch probφhala protireformace v zßvislosti na politickΘm ·silφ Habsburk∙ (1556 zalo₧eno jezuitskΘ Klementinum v Praze, 1561 obnoveno pra₧skΘ arcibiskupstvφ). D∙le₧itΘ postavenφ m∞l p°i cφsa°skΘm dvo°e pape₧sk² nuncius, nezanedbateln² byl i vliv Üpan∞lsk²ch diplomat∙. Relativn∞ mφrn² charakter protireformace ze zm∞nil po BφlΘ ho°e (1620), po nφ₧ nßsledovalo postupnΘ vypovφdßnφ nekatolick²ch duchovnφch. ObnovenΘ z°φzenφ zemskΘ (1627 pro ╚echy, 1628 pro Moravu) ji₧ p°ipouÜt∞lo pouze jedinΘ, katolickΘ vyznßnφ (v²jimkou bylo Slezsko, kde bylo povoleno luterßnstvφ). Pra₧sk² a zejmΘna vestfßlsk² mφr uzßkonily v Φesk²ch zemφch zßsadu äΦφ zem∞, toho nßbo₧enstvφô (<a href="javascript:top.GetURL('018197');" target="_self">cuius regio, eius religio</a>). Protireformace byla provßd∞na Φasto nßsiln∞, n∞kdy za asistence armßdy (tzv. <a href="javascript:top.GetURL('023851');" target="_self">dragonßdy</a>). Katolicismus se stal oficißlnφ stßtnφ ideologiφ a ji₧ koncem 17. st. byly ╚echy a Morava tΘm∞° v²luΦn∞ katolickΘ. Kacφ°stvφ bylo pova₧ovßno za protistßtnφ delikt (1707, 1729 û trest smrti pro nekatolickΘ kazatele a jejich p°echovßvaΦe) a stßt p°evzal veÜkerΘ vyÜet°ovßnφ a souzenφ (1721). S nßstupem osvφcenstvφ dochßzelo k oslabovßnφ protireformace (1775). UkonΦena vydßnφm toleranΦnφho patentu 1781.</p></telo>
<dil>7</dil>
<datumy>
<djine>00/00/8522</djine>
<djine>00/00/8556</djine>
<djine>00/00/8545</djine>
<djine>00/00/8561</djine>
<djine>00/00/8555</djine>
<djine>00/00/8620</djine>
<djine>00/00/8635</djine>
<djine>00/00/8629</djine>
<djine>00/00/8628</djine>
<djine>00/00/8627</djine>
<djine>00/00/8648</djine>
<djine>00/00/8707</djine>
<djine>00/00/8729</djine>
<djine>00/00/8721</djine>
<djine>00/00/8775</djine>
<djine>00/00/8781</djine>
</datumy>
<odkazna>
<idna>002433</idna>
<nazevna><b>Albrecht V.</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>012547</idna>
<nazevna><b>Boromejsk² Karel</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazz>
<idz>018197</idz>
<nazevz><b>cuius regio, eius religio</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>023851</idz>
<nazevz><b>dragonßda</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazna>
<idna>025580</idna>
<nazevna><b>Echter von Mespelbrunn</b> Julius</nazevna>