<telo><p><i>filos. </i>v evr. filos. tradici je p. (ve smyslu fenomenßlnφho, tj. nßzorem za₧itΘho p.) pojφmßn jako trojrozm∞rnß, souvislß, homogennφ veliΦina. Do pop°edφ se p°itom dostßvajφ t°i problΘmy: jeho koneΦnost a nekoneΦnost; mo₧nost nebo nemo₧nost n∞jakΘho prßzdnΘho p. a koneΦn∞ realita, resp. relacionalita p. û P°edstava nekoneΦnΘho p. zaΦala p°evlßdat a₧ v novov∞ku. Prßzdn² p., v n∞m₧ se pohybujφ atomy, p°edpoklßdal ji₧ <a href="javascript:top.GetURL('021281');" target="_self">DΘmokritos</a>; pozd∞ji, zvl. ve st°edov∞ku, se prosadil (v nßvaznosti na <a href="javascript:top.GetURL('006062');" target="_self">Aristotela</a>) nßzor, ₧e nem∙₧e existovat ₧ßdn² prßzdn² p. (<i>horror vacui</i>). I. <a href="javascript:top.GetURL('048305');" target="_self">Kant</a> (na rozdφl od R. <a href="javascript:top.GetURL('021607');" target="_self">Descarta</a>, kter² rozprostran∞nost poklßdal za zßkladnφ urΦenost v∞cφ) poklßdal p. stejn∞ jako Φas za ΦistΘ formy nazφrßnφ, jejich₧ prost°ednictvφm jsou nßm dßny vÜechny p°edm∞ty zkuÜenosti. P°edm∞tem filos. zkoumßnφ je takΘ kontinuita prostoru a Φasu;</p></telo>