<telo><p>hl. a nejv∞tÜφ m. ╚R ve st°. ╚. v Pra₧skΘ kotlin∞ Pra₧skΘ ploÜiny na obou b°ezφch Vltavy; 1 184 494 obyv. (k 1. 7. 2000) na ploÜe 496 km<sup>2</sup>. Sφdlo sprßvy okr. Praha-v²chod a Praha-zßpad a St°edoΦ. kr. Od 1995 se Φlenφ na 15 obvod∙ s 57 samosprßvn²mi m. Φßstmi. Vφce ne₧ tisφc let p°irozenΘ a nikdy nezpochybn∞nΘ centrum ╚., polit., hosp. i kult. metropole Φ. stßtu. Sφdlo prez., vlßdy, obou komor parlamentu, ministerstev, dalÜφch ·st°ednφch orgßn∙ stßtnφ sprßvy a zastupitelsk²ch ·°ad∙. Nejv∞tÜφ centrum pr∙m., slu₧eb a obch. v ╚R. Evr. v²zn. st°edisko kult., vysokΘho Ükolstvφ a cestovnφho ruchu. û Pr∙m. podniky soust°ed∞ny hl. na v²ch. okraji m. (VysoΦany, Hostiva°), ÜirokΘ spektrum v²r. V pop°edφ rozsßhlΘ a vÜestrannΘ stroj. podniky (zejm. ╚KD, Tatra, TOS, Walter, ╚. lod∞nice, Avia) a pr∙m. elektrotech. (Tesla, Aritma aj.). Potr. pr∙m. zam∞°en zejm. na krytφ pot°eb velkom∞sta. V²zn. pr∙mysl chem., text. a od∞vnφ, papφrensk², nßbytkß°sk², gumßrensk². Farmacie, polygrafie. FilmovΘ ateliΘry Barrandov. P°φm∞stskΘ zem∞d∞l. (zahradnictvφ, zelinß°stvφ). Nejv∞tÜφ dopr. k°i₧ovatka stßtu vzhledem k ·st°ednφ poloze P. v ╚.; sbφhajφ se sem ₧eleznice, silnice a dßlnice. Mez. letiÜt∞ Ruzyn∞. ╪φΦnφ p°φstav. Hustß a navzßjem propojenß sφ¥ m. dopr. vΦetn∞ metra. Soust°ed∞nφ kult. a vzd∞lßvacφch institucφ. Univ. Karlova, nejstarÜφ ve st°. Evrop∞ (1348), dalÜφ Vè tech., um. i zem∞d∞l. zam∞°enφ. V∞d. v²zkumnΘ ·stavy. Muzea (Nßr., Nßr. tech., Um∞leckopr∙m., Äid.), galerie a obrazßrny. Knihovny, ·st°ednφ archφv. Nßr. a mnoho dalÜφch div. ╚. filharmonie a jinß hud. t∞lesa a soubory. ┌st°edφ ╚. televize a ╚. rozhlasu. Zool. a bot. zahrada, hv∞zdßrny, planetßrium. Rozmanitß sport. za°φzenφ, Strahovsk² stadion je jednφm z nejv∞tÜφch na sv∞t∞. D∞jiÜt∞ mnoha mez. festival∙ (Pra₧skΘ jaro aj.), kult. akcφ a veletrh∙. Velmi ₧iv² mez. cestovnφ ruch. û Hist. jßdro pat°φ k nejlΘpe zachovan²m st°v. arch. celk∙m Evr.; od 1971 m∞stskß pam. rezervace (MPR) o rozloze 822 ha, souΦßst sv∞t. kult. d∞dictvφ. Tisφce staveb. a um. pamßtek, zejm. nßr. kult. pamßtka Pra₧sk² hrad, Karl∙v most, klßÜter sv. Ane₧ky, areßl VyÜehradu, dßle komplex Starom∞stskΘho nßm∞stφ, b²v. ₧idovskΘ ghetto, Karolinum.</p> <p>P. pat°φ k v²jimeΦn²m evr. m∞st∙m jako tradiΦnφ metropole, dlouho spojenß s magick²m v²znamem pro obyvatele a stßt (st°ed zem∞ spojen² symbolicky s nebem). Na jejφ pozici p∙sobila geografickß poloha Pra₧skΘ kotliny, kde se k°i₧ovaly dßlkovΘ cesty. NejstarÜφ doklady p°φtomnosti Φlov∞ka na ·zemφ Prahy pochßzejφ z<i> Dolnφch Chaber</i> a nßle₧ejφ nejstarÜφmu paleolitu (vφce ne₧ 1 000 000 let). Dolo₧eno je rovn∞₧ osφdlenφ ze starÜφho, st°ednφho i mladΘho paleolitu, v∞tÜinou jde o neΦetnΘ nßlezy doklßdajφcφ obΦasn² pobyt Φlov∞ka; podobn∞ tomu bylo i v pozdnφm paleolitu a <a href="javascript:top.GetURL('065549');" target="_self">mezolitu</a>. HustÜφ a soustavnΘ osφdlenφ pra₧skΘ kotliny poΦφnß v neolitu (5500û3800 p°. n. l.), odkdy je tento prostor osφdlen nep°etr₧it∞ podnes. Z ·zemφ P. pochßzφ vφce ne₧ sto neolitick²ch naleziÜ¥ ( kult. s lineßrnφ keramikou a kult. s vypφchanou keramikou). V²raznß koncentrace sφdliÜ¥ je v Praze-Podbab∞, BubenΦi a v povodφ LitovickΘho a èßreckΘho potoka. TakΘ z eneolitu (3800û2000 p°. n. l.) pochßzφ z ·zemφ P. n∞kolik set lokalit, zjiÜt∞na byla sφdliÜt∞ i poh°ebiÜt∞ nßsledujφcφch kultur: nßlevkovit²ch pohßr∙, s kanelovanou keramikou, °ivnßΦskß, zvoncovit²ch pohßr∙, se Ü≥∙rovou keramikou, nßpadnß koncentrace osφdlenφ v BubenΦi. Z doby bronzovΘ jsou v P. zastoupeny tyto kultury: ·n∞tickß, v∞te°ovskß, mohylovß, knovφzskß. Z obdobφ tΘto kultury pochßzφ z ·zemφ Prahy n∞kolik set naleziÜ¥. HustΘ osφdlenφ P. ve starÜφ <a href="javascript:top.GetURL('023099');" target="_self">dob∞ ₧eleznΘ</a> (<a href="javascript:top.GetURL('023067');" target="_self">doba halÜtatskß</a>), doklßdajφ desφtky lokalit bylanskΘ kultury. V dob∞ latΘnskΘ se na ·zemφ Prahy usazujφ KeltovΘ, prvnφ etnikum, kterΘ znßme jmΘnem. TakΘ jejich osφdlenφ (cca 450û25 p°. n. l., mj. v²znamnΘ oppidum na Zßvisti), je v P. velmi hustΘ, co₧ doklßdß 30 dosud zjiÜt∞n²ch poh°ebiÜ¥; poΦet sφdliÜ¥ jde do stovek, zvlßÜt∞ v²znamnΘ osady byly zkoumßny v BubenΦi, B∞chovicφch, Dolnφch Chabrech. P. byla od poΦßtku tΘ₧ centrem germßnskΘho osφdlenφ ╚ech, koncentrace sφdliÜtnφch nßlez∙ z <a href="javascript:top.GetURL('023090');" target="_self">doby °φmskΘ</a> pochßzφ op∞t z BubenΦe, kde byl v r. 1948 objeven i mimo°ßdn∞ bohat² kostrov² hrob s °φmsk²mi importy (poΦßtek 1. st. n. l.). Tyto nßlezy vedou k ·vahßm, ₧e se zde mohlo nachßzet jedno z center °φÜe krßle Marobuda (<a href="javascript:top.GetURL('062803');" target="_self">Marbod</a>). Celkem pochßzφ z ·zemφ P. mnoho desφtek sφdliÜ¥ a poh°ebiÜ¥. Nßlezy z <a href="javascript:top.GetURL('023093');" target="_self">doby st∞hovßnφ nßrod∙</a> (400û500 n. l.) jsou vzßcn∞jÜφ. V zßv∞ru st∞hovßnφ nßrod∙ se na ·zemφ Prahy objevujφ prvnφ SlovanΘ ( pra₧sk² typ, 6.û7. st.) a usazujφ se na tradiΦnφch p°φhodn²ch mφstech: BubeneΦ, Malß Ohrada, Bohnice-Zßmka. V 7.û9. st. vznikß na ·zemφ P. n∞kolik hradiÜ¥, nap°. v èßrce (nßlezy avarsk²ch bronzov²ch ozdob). V pr∙b∞hu 9. st. vznikß v²znamnΘ hradiÜt∞<i>, </i>knφ₧ecφ a kultovnφ centrum p°emyslovskΘho stßtu na Pra₧skΘm hrad∞, kam bylo knφ₧etem Bo°ivojem n∞kdy v letech 870û890 p°eneseno centrum rodu P°emyslovc∙ z LevΘho Hradce. Na poΦßtku 10. st. z°ejm∞ vznikß hradiÜt∞ na VyÜehrad∞. Centrem ·zemφ ╚ech∙ se Praha stßvß od sklonku 9. st. û Z ranΘho st°edov∞ku bylo na ·zemφ P. archeol. prozkoumßno n∞kolik v²znamn²ch poh°ebiÜ¥ nap°.: Lahovice, Pra₧sk² hrad-Lumbeho zahrada, Motol a Φetnß sφdliÜt∞. Zßsadnφ v²znam pro poznßvßnφ nejstarÜφch d∞jin ΦeskΘho stßtu mß od r. 1925 probφhajφcφ archeologick² v²zkum Pra₧skΘho hradu. û Bo°ivoj I. zalo₧il kostel Panny Marie v blφzkosti sn∞movnφho pole, patrn∞ p°i p∙v. knφ₧ecφm sφdle, Vratislav I. kostel sv. Ji°φ podle °ezensk²ch vzor∙, sv. Vßclav chrßm sv. Vφta podle vzoru cßÜskΘ katedrßly. R. 973 zalo₧eno biskupstvφ a p°ibli₧n∞ v tΘ₧e dob∞ prvnφ klßÜter v Φ. zemφch p°i kostele sv. Ji°φ (<a href="javascript:top.GetURL('066790');" target="_self">Mlada</a>). V blφzkosti P. vznikly dalÜφ nejstarÜφ Φ. klßÜtery (b°evnovsk², ostrovsk²). P°i biskupskΘ kapitule ji₧ asi od r. 1000 lat. Ükola. Literßrnφ Φinnost v P. ji₧ od 1. pol. 10. st. v lat. i staroslov∞nskΘm jazyce, zßhy v P. takΘ ₧id. obec. Podle Ibrahφma ibn Jßk·ba byla P. zd∞n²m m∞stem (t²kalo se patrn∞ staveb na Hrad∞) s nejv∞tÜφm trhem ve slovansk²ch zemφch. V Pra₧skΘ kotlin∞ mezi Hradem a VyÜehradem (od 12. st. sφdlo kapituly a kanclΘ°stvφ, druhß panovnickß rezidence) se postupn∞ rozr∙stala rozsßhlß sφdelnφ aglomerace s kostely, obch. osadami cizφch obchodnφk∙ (N∞mci, Romßni) a dvorci. N∞m. kupeckß osada u sv. Petra obdr₧ela v 11. st. od Vratislava II. zajiÜt∞nφ svobod (znßmΘ z dalÜφch konfirmacφ Sob∞slava II. a z 13. st.). Sob∞slav I. p°estav∞l Hrad (hradby a v∞₧e). Po pol. 12. st. zßsadnφ strukturßlnφ p°em∞na: velkΘ tr₧iÜt∞ p°emφst∞no z neznßmΘho mφsta na Rynek (Starom∞stskΘ nßm∞stφ), v jeho sousedstvφ zal. T²nsk² dv∙r û Ungelt (panovnickΘ opevn∞nφ û organizace tranzitnφho obchodu). Oba b°ehy Vltavy spojil kamenn² Juditin most (na mφst∞ st. d°ev∞nΘho), nejv∞tÜφ ve st°. Evrop∞. Vznikl premonstrßtsk² klßÜter na Strahov∞ a johanitskΘ p°evorstvφ. V²stavba rom. kamenn²ch dom∙, nepochybn∞ v ·zkΘ souvislosti s ╪eznem. PoΦtem kamenn²ch dom∙, kostel∙ r∙znΘ velikosti a °adou specializovan²ch v²robnφch osad tvo°ila rom. P. jednu z nejv∞tÜφch aglomeracφ m∞stskΘho rßzu ve st°. Evrop∞. Ve 30. letech 13. st. dalÜφ p°estavba s novou m∞stskou prßvnφ organizacφ. Zal. HavelskΘ m∞sto (v∞₧ovΘ domy), jßdro osφdlenφ obehnßno kamenn²m opevn∞nφm (hradba s v∞₧emi a vyzd∞n²m p°φkopem), tφm vzniklo Pra₧skΘ m∞sto (pozd∞ji V∞tÜφ M∞sto pra₧skΘ, dnes StarΘ M∞sto), a byl zal. nejstarÜφ klßÜter klarisek na S od Alp (Ane₧sk² klßÜter). StarΘ M∞sto u₧φvalo jihon∞m. prßvo, nenφ vÜak dolo₧eno, ₧e by se obracelo do zahraniΦφ. Tvo°ilo volnou aglomeraci patricijsk²ch a nem∞stsk²ch sφdel, bylo osφdleno patricijskou elitou p∙sobφcφ ve slu₧bßch P°emyslovc∙ (Eberhardovci, Welflovici) i Φ. obyvatelstvem.</p> <p>Ji₧ v pol. 13. st. vystav∞na Staronovß synagoga (dostavba koncem 13. st.). R. 1257 zalo₧il P°emysl II. Otakar Malou Stranu (p∙v. NovΘ, pak MenÜφ m∞sto) podle magdeburskΘho prßva. R. 1338 zφskalo StarΘ M∞sto radnici. V 1. Φtvrtin∞ 14. st. byly zal. HradΦany jako m∞steΦko pra₧sk²ch purkrabφ. R. 1344 pov²Üeno biskupstvφ na arcibiskupstvφ a zahßjena stavba novΘ got. katedrßly. Karel IV. provedl dalÜφ pronikavou urbanistickou p°estavbu, kterß ovliv≥uje podobu P. dodnes. Zal. <a href="javascript:top.GetURL('072794');" target="_self">NovΘ M∞sto pra₧skΘ</a>, kterΘ zaujalo ohromnou rozlohu od Po°φΦφ a₧ k VyÜehradu a uzav°elo StarΘ M∞sto. Karlov²m zßm∞rem bylo postupnΘ spojenφ obou m∞st. Zßrove≥ nechal budovat dalÜφ v²zn. stavby (Karl∙v most, VyÜehrad, stavby na MalΘ Stran∞) a zalo₧il univerzitu. P. se stala hl. m∞stem nejen ╚. krßlovstvφ, ale celΘ °φÜe a vlastn∞ Evropy. Zßrove≥ probφhalo poΦeÜ¥ovßnφ elity pra₧sk²ch m∞st. Za Vßclava IV. byla P. centrem Φ. nßr. reformnφho hnutφ, zßrove≥ v²zn. st°ediskem n∞m. kultury. Krßl sφdlil takΘ v m∞stskΘm Krßlov∞ dvo°e (na mφst∞ dneÜnφho Obecnφho domu). Vyhrocenφ nßb. nap∞tφ vedlo k emigraci n∞m. mistr∙ a m∞Ü¥an∙, boj o P. otev°el husitskou revoluci. V nφ P. sehrßvala roli st°ediska nßr. hnutφ (pφse≥ <i>Povsta≥, povsta≥ VelikΘ m∞sto pra₧skΘ</i>), strukturßln∞ podobnou roli Antverp, Pa°φ₧e nebo Lond²na za pozd∞jÜφch novov∞k²ch revolucφ. Byla cφlem 1. k°φ₧ovΘ v²pravy proti husit∙m, vojska Zikmunda LucemburskΘho vÜak byla pora₧ena 14. 7. 1420 v bitv∞ na Vφtkov∞ a 1. 11. 1420 u VyÜehradu. V r. 1421 vytvo°ila P. vlastnφ polit.-voj. a nßb. blok (pra₧anΘ). P°edstavitelem radikßlnφho rev. sm∞ru J. Äelivsk² (prvnφ pra₧skß defenestrace), univerzita byla programov²m a kancelß° StarΘho M∞sta dipl. centrem husitskΘ revoluce. V pr∙b∞hu 20. let zatlaΦena dominance P. radikßln∞jÜφ nßb. obcφ Tßborem a bratrstvem orebit∙ (Nov² Tßbor, sirotci). Jejich sφly pora₧eny v bitv∞ u Lipan, od tΘ doby P. centrem Φ. utrakvismu (konzisto°). Z obdobφ husitskΘho stßtu dostavba a dobovß v²stavba T²nskΘho chrßmu. P. zφskala v²jimeΦnΘ majetky a polit. postavenφ v pozdnφm st°v. (na radnici sn∞my, volba Φ. krßle).</p> <p>V 16. st. se stala sφdelnφm m∞stem rak. Habsburk∙, zde i poh°beni. P. se tak znovu stala ₧iv²m mez. st°ediskem, ale jejφ vlastnφ pozice byla podlomena tresty po porß₧ce odboje proti Ferdinandu HabsburskΘmu 1547 (p°estala b²t odvolacφ instancφ pro Φ. m∞sta, m∞stskß samosprßva pod°φzena krßl. hejtman∙m a rychtß°∙m). Nov² kulturnφ a polit. rozmach m∞sta po p°esφdlenφ Rudolfa II. do P. 1583 (evropÜtφ v∞dci a um∞lci, vrchol man²rismu, talmudskß Ükola v ₧id. m∞st∞). Druhou pra₧skou defenestracφ r. 1618 zaΦalo Φ. stavovskΘ povstßnφ. Po jeho porß₧ce P. vydrancovßna vojskem, 21. 6. 1921 v∙dcovΘ povstßnφ popraveni na Starom∞stskΘm nßm∞stφ. V d∙sledku perzekucφ a nßsilnΘ rekatolizace musela °ada m∞Ü¥an∙ opustit m∞sto, doÜlo k p°φlivu n∞m. obyv. a germanizaci sprßvy. V l. 1631û32 doΦasn∞ ovlßdnuta sask²m a 1648 ÜvΘdsk²m vojskem (vyloupeny rudolfinskΘ sbφrky), budovßnφ nov²ch fortifikacφ (citadela na VyÜehrad∞). V rßmci centralizovanΘ rak. monarchie klesal v²znam P. ve prosp∞ch Vφdn∞, kam se p°esunuly centrßlnφ ·°ady vΦetn∞ Φ. kanclΘ°stvφ. P°esto doÜlo k velkolepΘ barok. p°estavb∞ Hradu, palßc∙ (ValdÜtejnsk² palßc, palßc Kinsk²ch, palßc ╚ernφnsk², Lobkovick², Clam-Gallasovsk², Toskßnsk²) a celΘho m∞sta, vznikla v²zdoba Karlova mostu, rozmßhal se kult Jana NepomuckΘho. P. tak prezentovala svou roli hlavy bohatΘho krßlovstvφ i ambice zemskΘ Ülechty. Ta dokonce v Φele s arcibiskupem 1741 korunovala Karla VII. z rodu Wittelsbach∙ na Φ. krßle, ale Marie Terezie jφ dala generßlnφ pardon. Reformy 1749 za°adily P. definitivn∞ na mφsto 2. instance stßtnφ sprßvy. SpoleΦensk² ₧ivot byl p°esto v²znamn² (premiΘry Mozartov²ch oper, rozvoj kavßren a Ülechtick²ch salon∙). 1784 byla m∞sta pra₧skß definitivn∞ slouΦena do jednoho ·°ednφho celku, postupn∞ p°ipojovßna p°edm∞stφ (Karlφn). Od 30. let 19. st. novß zßsadnφ prom∞na û P. se stßvß st°ediskem nßr. ₧ivota, nov²ch celozemsk²ch v∞deck²ch (Nßrodnφ muzeum) a um∞leck²ch institucφ. Ji₧ 1707 zalo₧eno technickΘ uΦenφ (nejstarÜφ ve st°. Evrop∞, od 1803 nejstarÜφ polytechnika na sv∞t∞ po pa°φ₧skΘ, 1869 rozd∞lena na Φ. a n∞m. techniku, dnes ╚VUT), dochßzφ k rozvoji obchodu a pr∙myslu. V r. 1848 nßr. revoluce, kterß vedla k poΦeÜt∞nφ rßzu m∞sta (z∙stßvß zastoupeno i n∞m. hovo°φcφ obyvatelstvo).</p> <p>Od 60. let 19. st. stßla P. v Φele svobodnΘho Φ. polit. ₧ivota jako jedinΘ velkΘ Φ. m∞sto (Brno a Olomouc m∞ly jeÜt∞ n∞m. rßz), ovlivnila pokroΦil² rßz nßr. programu. V l. 1868û83 vystav∞no Nßrodnφ divadlo z celonßr. sbφrek. Pra₧skß radnice hrßla roli ävlßdyô Φ. nßroda (styky s Franciφ). Prudk² rozvoj Φ. kapitßlu (Äivnobanka) a kultury (noviny, vydavatelstvφ), v²jimeΦnΘ hodnoty pra₧skΘ ₧id., n∞m. psanΘ literatury (F. Kafka), poΦßtky Φ. modernφho um∞nφ na evr. ·rovni (styky s Pa°φ₧φ, Mnichovem). P. se zajφmala o postavenφ nerovnoprßvn²ch nßrod∙ tΘ doby (podpora Slovßk∙, zßjem o Jihoslovany). Od 90. let asanace hist. Φtvrtφ a modernφ v²stavba (Φin₧ovnφ Φtvrt∞). V souvislosti se stavebnφm rozvojem m∞sta prob∞hly v P. stovky archeologick²ch v²zkum∙, kterΘ dokumentovaly st°edov∞kΘ pamßtky. û Od 1918 hl. m∞sto stßtu (╚SR, Protektorßt, ╚SSR, ╚SFR, ╚. republika). Rozvoj modernφho velkom∞sta p°φzniv∞ ovlivnilo vytvß°enφ VelkΘ Prahy zßkonem z 1922. Osm pra₧sk²ch Φtvrtφ se spojilo s dosud samostatn²mi m∞sty a obcemi v jednu obec.</p> <p>DalÜφ pr∙m., kulturnφ a v∞deck² rozmach, v kv∞tnu 1945 povstßnφ proti n∞m. okupaci, v srpnu 1968 rezistence proti okupaci vojsk p∞ti stßt∙ VarÜavskΘ smlouvy. Demonstrace od srpna 1988 spoluzp∙sobily pßd komunistickΘho re₧imu.</p> <p>Od 1. 1. 2000 je P. sprßvnφm st°ediskem St°edoΦ. kraje (12 okr., 11014 km<sup>2</sup>, 1111400 obyv., 2000).</p></telo>
<dil>7</dil>
<o>
<o1>historie</o1>
<o2>prav∞k</o2>
<o3></o3>
</o>
<o>
<o1>Evropa</o1>
<o2></o2>
<o3></o3>
</o>
<o>
<o1>historie</o1>
<o2>Evropa</o2>
<o3>╚echy</o3>
</o>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_02_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, znak m∞sta</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>468</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_01_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, Filip van den Bosch: Panorama Prahy (m∞dirytina, 1606)</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>229</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_05_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, mapa nejd∙le₧it∞jÜφch prav∞k²ch naleziÜ¥ na ·zemφ Prahy</obrpopis>
<obrsirka>1000</obrsirka>
<obrvyska>829</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_06_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, plßnek slovanskΘho poh°ebiÜt∞ z 9.û11. st. n. l., kterΘ bylo prozkoumßno p°i stavb∞ Fakultnφ nemocnice v Motole</obrpopis>
<obrsirka>0</obrsirka>
<obrvyska>0</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_09_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, Starom∞stskΘ nßm∞stφ, vlevo v∞₧ Starom∞stskΘ radnice, vpravo st°echa gotickΘho m∞Ü¥anskΘho domu U KamennΘho zvonu</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>236</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_12_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, Staronovß synagoga (interiΘr)</obrpopis>
<obrsirka>0</obrsirka>
<obrvyska>0</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_11_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, interiΘr chrßmu sv. Vφta, pohled do gotickΘho ch≤ru</obrpopis>
<obrsirka>0</obrsirka>
<obrvyska>0</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_10_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, prostory VladislavskΘho sßlu jsou sv∞dkem pravideln²ch p°φsah prezident∙ stßtu</obrpopis>
<obrsirka>0</obrsirka>
<obrvyska>0</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o085151_13_praha.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>Praha, leteck² pohled na VyÜehrad</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>313</obrvyska>
</obrazek>
<link>
<linkurl>http://mapy.atlas.cz</linkurl>
<linkalt> Mapy.atlas.cz</linkalt>
<linkpopis>"Webov² mapov² server. Obsahuje digitßlnφ atlas ╚eskΘ republiky (m∞°φtko 1 : 200 000, 1 : 100 000, 1 : 50 000) a mapy Prahy a Brna (m∞°φtko 1 : 10 000), zalo₧enΘ na mapov²ch podkladech spoleΦnosti Kartografie Praha, a.s. a P. F. art, spol. s r. o. z roku</linkpopis>
</link>
<link>
<linkurl>http://www.pis.cz</linkurl>
<linkalt> Pra₧skß informaΦnφ slu₧ba</linkalt>
<linkpopis>Strßnky jsou k dispozici krom∞ ΦeÜtiny i v n∞mΦin∞, angliΦtin∞, Üpan∞lÜtin∞, italÜtin∞ a francouzÜtin∞. Online p°φstupnß Databanka PIS umo₧≥uje vyhledßvat informace z t∞chto okruh∙: Praha, P°ehled kulturnφch po°ad∙ v Praze, Kalendß° akcφ na cel² rok v ╚R,</linkpopis>
</link>
<link>
<linkurl>http://www.praha-mesto.cz/</linkurl>
<linkalt> Praha : InformaΦnφ server hlavnφho m∞sta Prahy</linkalt>
<linkpopis>Oficißlnφ informaΦnφ server Prahy. PodrobnΘ informace o m∞st∞ (historie, pam∞tihodnosti, turistika, mapa m∞sta, ·zemnφ plßn, rozvojovΘ programy). Informace o Φinnosti, organizaΦnφ struktu°e a pracovnφcφch magistrßtu. VolenΘ orgßny m∞stskΘ samosprßvy. V²zn</linkpopis>
</link>
<link>
<linkurl>http://www.pragensia.cz/</linkurl>
<linkalt> Pragensia : Pr∙vodce pro ka₧dΘho</linkalt>
<linkpopis>Internetov² hypertextov∞ zpracovan² podrobn² pr∙vodce po pra₧sk²ch historick²ch pamßtkßch. Texty jsou dopln∞ny fotografiemi, n∞kterΘ je mo₧no poslat i jako elektronickou pohlednici (nap°. partnerskΘ zahraniΦnφ Ükole). Hlavnφ sekce: Hrad, Karl∙v most, Star</linkpopis>
</link>
<link>
<linkurl>http://www.mapy.cz</linkurl>
<linkalt> Mapy</linkalt>
<linkpopis>Webov² mapov² server nabφzφ mapu ╚eskΘ republiky, SlovenskΘ republiky, mapu Prahy a mapy velk²ch Φesk²ch m∞st.</linkpopis>
</link>
<link>
<linkurl>http://www.zoopraha.cz/</linkurl>
<linkalt> ZOO Praha</linkalt>
<linkpopis>Zßkladnφ informace o Zoo: historie, p°ehled expozic, informace pro nßvÜt∞vnφky, statistick² p°ehled stavu zvφ°at v Zoo, p°φr∙stky. Prochßzka po Zoo - interaktivnφ mapa areßlu, popis a fotografie vybran²ch exemplß°∙ a expozic. P°ehled v²chovn²ch a vzd∞lßva</linkpopis>
</link>
<video>
<videozdroj>v024124_03.asf</videozdroj>
<videopopis><p><b>Praha</b> - druhß sv∞tovß vßlka, p°φjezd RudΘ armßdy do Prahy</p></videopopis>
</video>
<odkazz>
<idz>023067</idz>
<nazevz><b>doba halÜtatskß</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>023090</idz>
<nazevz><b>doba °φmskß</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>023093</idz>
<nazevz><b>doba st∞hovßnφ nßrod∙</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>023099</idz>
<nazevz><b>doba ₧eleznß</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>062803</idz>
<nazevz><b>Marbod</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>065549</idz>
<nazevz><b>mezolit</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>066790</idz>
<nazevz><b>Mlada</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>072794</idz>
<nazevz><b>NovΘ M∞sto pra₧skΘ</b></nazevz>
</odkazz>
<nasledujici>
<idnasledujici>085152</idnasledujici>
<nazevnasledujici><b>Praha û neklidnΘ srdce Evropy</b></nazevnasledujici>
