<telo><p>metodickΘ stanovisko vyjad°ujφcφ kritick² postoj k poznßnφ, zßkladem poznßnφ Φinφ to, co je dßno (<i>positum</i>, tj. smyslovΘ vjemy a p°edstavy), kde₧to vÜechny v²pov∞di, kterΘ nelze p°evΘst na fakta tohoto druhu (<i>metafyzickΘ</i> v²pov∞di) prohlaÜuje za nesmyslnΘ a neu₧iteΦnΘ. Pojem zavedl A. <a href="javascript:top.GetURL('017309');" target="_self">Comte</a>: chßpal p. jako obecn² v∞deck² postup a zahrnoval do n∞j i duchovnφ v∞dy. Pozitivisty byli p°edevÜφm D. <a href="javascript:top.GetURL('039747');" target="_self">Hume</a> (angl. <a href="javascript:top.GetURL('026478');" target="_self">empirismus</a>), J. S. <a href="javascript:top.GetURL('066079');" target="_self">Mill</a>, H. <a href="javascript:top.GetURL('099544');" target="_self">Spencer</a>, p°edstavitelΘ fr. <a href="javascript:top.GetURL('077009');" target="_self">osvφcenstvφ</a> (J. le R. dÆ <a href="javascript:top.GetURL('002588');" target="_self">Alembert</a>, A.-R.-J. <a href="javascript:top.GetURL('109628');" target="_self">Turgot</a>), v N∞m. ΦßsteΦn∞ filosofovΘ pozdnφho 19. st. (E. <a href="javascript:top.GetURL('061829');" target="_self">Mach</a>, R. <a href="javascript:top.GetURL('007528');" target="_self">Avenarius</a>, E. <a href="javascript:top.GetURL('024360');" target="_self">Dⁿhring</a> aj.). Opak <a href="javascript:top.GetURL('088996');" target="_self">racionalismus</a>, <a href="javascript:top.GetURL('042547');" target="_self">idealismus</a>, <a href="javascript:top.GetURL('044222');" target="_self">intuicionismus</a>. P. mß urΦitΘ styΦnΘ body s <a href="javascript:top.GetURL('063493');" target="_self">materialismem</a>, <a href="javascript:top.GetURL('064132');" target="_self">mechanicismem</a>, <a href="javascript:top.GetURL('095814');" target="_self">senzualismem</a>. V prßvnφ v∞d∞: <a href="javascript:top.GetURL('085308');" target="_self">prßvnφ pozitivismus.</a></p><p>Jako<i> novopozitivismus </i>(<i>logick² p.</i>) je oznaΦovßn proud p. zam∞°en² p°edevÜφm na logiku, mat. a teorii v∞dy; jeho vliv se projevoval od r. 1920 v Evrop∞ a pozd∞ji zvl. v USA dφky tzv. Vφde≥skΘmu kruhu a myslitel∙m, kte°φ k n∞mu m∞li blφzko (L. <a href="javascript:top.GetURL('118792');" target="_self">Wittgenstein</a>, H. <a href="javascript:top.GetURL('090112');" target="_self">Reichenbach</a> aj.). N. definuje ·lohu filos. v p°φsn∞ v∞deckΘm smyslu jako logickΘ objasn∞nφ vÜech smyslupln²ch (tj. verifikovateln²ch) v²pov∞dφ, kterΘ se vztahujφ bu∩to na vztahy fakt∙, nebo û Φist∞ analyticky, tj. bez n∞jakΘ hodnoty pro poznßnφ skuteΦnosti û na logicko-mat. vztahy. N. se v∞nuje zvl. logice a logickΘ anal²ze jazyka (<a href="javascript:top.GetURL('060061');" target="_self">logika</a>). </p></telo>
<dil>7</dil>
<datumy>
<djine>00/00/8920</djine>
</datumy>
<odkazna>
<idna>001421</idna>
<nazevna><b>agnosticismus</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazz>
<idz>002588</idz>
<nazevz><b>dÆ</b> <b>Alembert</b> Jean le Rond</nazevz>
</odkazz>
<odkazna>
<idna>002588</idna>
<nazevna><b>dÆ</b> <b>Alembert</b> Jean le Rond</nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>004048</idna>
<nazevna><b>anal²za jazyka</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazz>
<idz>007528</idz>
<nazevz><b>Avenarius</b> Richard</nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>017309</idz>
<nazevz><b>Comte</b> Auguste</nazevz>
</odkazz>
<odkazna>
<idna>017309</idna>
<nazevna><b>Comte</b> Auguste</nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>017343</idna>
<nazevna><b>Condorcet</b> Marie Jean Antoine Nicolas de Caritat</nazevna>