<telo><p>t∞₧iÜt∞ r²nsko-vestfßlskΘ pr∙m. obl. v SRN, nejv²zn. pr∙m. aglomerace Evr. mezi dolnφm R²nem a jeho p°φtoky Ruhr a Lippe na ploÜe 4400 km<sup>2</sup> s 5,5 mil. obyv. (1850: 0,4 mil., 1910: 3,1 mil.) a hustotou zalidn∞nφ 1250 obyv.//km<sup>2</sup>. Zßkladem vzniku revφru byla v 19. st. bohatß lo₧iska ΦernΘho uhlφ, je₧ u °. Ruhr vystupujφ na povrch, sm∞rem k S klesajφ do hloubky a jsou p°ekryty vrstvami k°φdov²ch slφn∙, je₧ u °. Lippe dosahujφ 600û800 m mocnosti. Na J pßnve se t∞₧φ hl. antracit, sm∞rem k S ₧φrnΘ uhlφ a nejdßl v povodφ Lippe plynovΘ a pßlavΘ uhlφ. Uhlφ se v malΘm rozsahu t∞₧ilo ji₧ ve st°v. povrchov²m zp∙sobem. Vedle t∞₧by uhlφ se v 19. st. rozvφjel ₧elezß°sk² pr∙m. (Krupp, Mannesmann, Thyssen). P∙v. bylo centrum t∞₧by ₧elezn²ch rud v ji₧. okolφ v Por²nskΘ b°idliΦnΘ vrchovin∞, kde bylo i d°evo a vodnφ sφla (Siegerland, Bergisches Land, Sauerland), teprve kdy₧ bylo d°ev∞nΘ uhlφ nahra₧eno Φern²m uhlφm, ruda se zaΦala do Por·°φ dovß₧et. Krom∞ toho zejm. ve 20. st. nastal rychl² rozvoj energetiky a chem. pr∙m. P°echod na plnou mechanizaci prßce v dolech p°i vzr∙stajφcφ konkurenci ropy zp∙sobil pokles a ·padek t∞₧by uhlφ (99 % t∞₧ebnφch podnik∙ je pln∞ mechanizovßno). TakΘ konkurence levnΘho amer. uhlφ vedla k odbytov²m potφ₧φm a k uzav°enφ Φetn²ch Üachet, p°φp. k jejich sluΦovßnφ ve v∞tÜφ podniky. Jen mezi 1922û32 zaniklo 122 dol∙ (poΦet dol∙ 1938: 154, 1962: 107, 1990: 22). Vedle ocelßren nastal tΘ₧ rozvoj zpracovatelskΘho pr∙myslu (chem., automobilov², v²r. investiΦnφch za°φzenφ). Por·°φ mß v²bornΘ dopr. pom∞ry. Krom∞ por·rskΘ dßlnice (<a href="javascript:top.GetURL('092719');" target="_self">Ruhrschnellweg</a>) je jeÜt∞ sφ¥ dalÜφch autostrßd, pro dopr. zahr. ₧elez. rud v²konnΘ p°φstavy (Duisburg, Dortmund) a d∙le₧itΘ pr∙plavy ( DortmundûEms-Kanal, <a href="javascript:top.GetURL('090921');" target="_self">RheinûHerne-Kanal</a>), je₧ majφ p°φmΘ napojenφ na R²n bez zdymadel. Geograficky lze rozd∞lit celΘ Por·°φ na p∞t obl.: pßsmo °. Ruhr (<i>Ruhrzone</i>, v∞tÜinou zav°enΘ doly), pßsmo Hellweg (<i>Hellwegzone</i>, t∞₧ba a kovozprac. pr∙m., na Z ₧elezßrny), ji₧. a sev. pßsmo °. Emscher (<i>Emscherzone</i>, krom∞ t∞₧ebnφho, ₧elezß°skΘho a ocelß°skΘho pr∙m. zejm. chem.) a pßsmo °. Lippe (<i>Lippezone</i>, souvislΘ pr∙m. ·zemφ zΦßsti jeÜt∞ p°eruÜovanΘ zem∞d∞l.). V prvnφch dvou pßsmech jsou hist. m., obch. a kulturnφ centra: Bochum, Dortmund, Duisburg, Essen, Mⁿhlheim, Wattenscheid. V ostatnφch pßsmech jsou p°evß₧n∞ d∞l. m., je₧ obvykle vyrostla ze star²ch vesnic: Hamborn, Oberhausen, Gelsenkirchen, Wanne-Eickel, Herne, Castrop-Rauxel, Bottrop.</p><p>Vodnφ hosp. Por·°φ majφ na starosti org. Ruhrtalsperrenverein a Ruhrverband (v²r. energie, zßsobovßnφ pitnou a u₧itkovou vodou), ΦiÜt∞nφm odpadnφch vod se zab²vß Emschergenossenschaft a Lippenverband, °φzenφm sφdelnφch a dopr. pom∞r∙ Kommunalverband Ruhrgebiet (nßstupce prvnφho n∞m. ·°adu ·zemnφho plßnovßnφ zal. 1920) Ruhrstatut, Montanunion. û 1923û25 P. obsazeno fr. a belg. vojsky s cφlem vynutit na N∞m. pln∞nφ reparaΦnφch povinnostφ. N∞m. reagovalo politikou pasivnφ rezistence. Pod tlakem Vel. Britßnie a USA se Fr. stßhla a reparace byly °eÜeny tzv. <a href="javascript:top.GetURL('020631');" target="_self">Dawesov²m plßnem</a>. </p></telo>
