<telo><p>d∞jiny hud. v Port. ve 12. a 13. st. p°edznamenalo hud. centrum Lisabon (dvorskß kapela od 1229, <a href="javascript:top.GetURL('108901');" target="_self">trobado°i</a>) a klßÜtery (nap°. Braga, Coimbra). V 15. a 16. st. ovlivnila <a href="javascript:top.GetURL('072129');" target="_self">nizozemskß Ükola</a> vznik port. vokßlnφ polyfonie (Damião de G≤is, A. Pinheiro, Vicente Lusitano); do centra v²voje se dostaly n∞kt. katedrßly, nap°. Evora (skladatelΘ Manuel Mendez, Duarte Lobo, Filipe de Magalhães), n. Vila-Viτosa (skladatel krßl João IV., Loao Lourenτo Rebelo). Asi od 1730 dominuje u dvora it. opera (Francisco Ant≤nio de Almeida, João de Sousa Carvalho, p°edevÜφm Marcos Ant≤nio da Fonseca Portugal). V²zn. skladatelem 18. st. je JosΘ Ant≤nio Carlos de Seixas. 1835 byla zal. konzervato° v Lisabonu, kt. podnφtila Φil² hud. ₧ivot. Generace z konce 19. st. tvo°ila nßr. hud. (zvl. JosΘ Vianna da Motta 1868û1948). Fr. impresionismem se inspiroval Luφs de Freitas Branco. Rui Coelho (1892û1986) studoval u A. Sch÷nberga v Berlφn∞ a Φerpal z port. folkloru. K tΘ₧e generaci pat°φ Ivo Cruz, Fernando Lopes Graτa, Alvaro Leon Casuot, Jorge Rosadno Peixinho a Emanuel Nunes.</p></telo>