<telo><p>lßtky, kt. na zßklad∞ svΘ krystalickΘ struktury (polovodiΦovΘ krystaly) majφ charakter nevodiΦ∙. P°i nepatrnΘm obsahu urΦit²ch p°φm∞sφ se stßvajφ el. vodiv²mi. Jejich el. <a href="javascript:top.GetURL('074436');" target="_self">odpor</a> je mo₧no pomocφ p°φdavk∙ ( difundovßnφ) mal²ch mno₧stvφ jin²ch element∙ (asi 1 atom p°φm∞si na 1 mil. atom∙ zßkl. materißlu) snφ₧it a₧ na ·rove≥ vodivosti kov∙. Dodß-li se v∞tÜinou Φty°mocnΘmu zßkl. materißlu (nap°. <a href="javascript:top.GetURL('032808');" target="_self">germanium</a>) p∞timocn² prvek, dochßzφ v <a href="javascript:top.GetURL('025976');" target="_self">elektrickΘm poli</a> k p°edßvßnφ elektron∙ do zßkl. materißlu a vznikß tφm el. proud (vodivost elektronovß). Tato situace je typickß pro tzv. n-vodiΦe. Dodß-li se zßkl. materißlu jako p°φm∞s prvek trojmocn², p∙sobφ jako akceptor a p°ijφmß elektrony zßkl. materißlu. Mφsta po unikl²ch elektronech se oznaΦujφ jako dφry. Tyto jsou v m°φ₧ce rovn∞₧ pohyblivΘ a chovajφ se jako defektnφ äkladnΘô elektrony (vodivost d∞rovß). To nastßvß u tzv. p-vodiΦ∙ ( stavebnφ prvek polovodiΦ∙). D∙l. p. jsou <a href="javascript:top.GetURL('055104');" target="_self">k°emφk</a>, <a href="javascript:top.GetURL('095565');" target="_self">selen</a>, <a href="javascript:top.GetURL('032808');" target="_self">germanium</a>. </p></telo>
<dil>7</dil>
<obrazek>
<obrzdroj>o083521_01_polovodice.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>polovodiΦ, putovßnφ zßporn²ch elektron∙ a kladn²ch chybn²ch mφst (tzv. d∞r) v polovodiΦovΘm materißlu</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>365</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o083521_03_polovodice.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>polovodiΦe, (naho°e) vestavba atomu akceptoru do m°φ₧ek germania û proto₧e atom india mß k dispozici jen t°i valenΦnφ elektrony, ale k vytvo°enφ vazby pot°ebuje Φty°i, vyvstßvß v m°φ₧ce jedno vadnΘ mφsto, to pak m∙₧e jako pozitivnφ nßboj putovat krystalem a ovliv≥ovat vodivost; (dole) vestavba atomu donßtoru do m°φ₧ky germania û proto₧e atom arzenu mß p∞t valenΦnφch elektron∙, ale m°φ₧ka germania z nich vß₧e jen Φty°i, m∙₧e voln² elektron putovat krystalem, a krystal se stane elektricky vodiv²m</obrpopis>
<obrsirka>0</obrsirka>
<obrvyska>0</obrvyska>
</obrazek>
<odkazna>
<idna>008814</idna>
<nazevna><b>bariΘra</b> fyzika</nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>011288</idna>
<nazevna><b>bipolßrnφ</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>021577</idna>
<nazevna><b>d∞rov² proud</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>022500</idna>
<nazevna><b>dioda</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>023493</idna>
<nazevna><b>donßtor</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>023534</idna>
<nazevna><b>donor elektron∙</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>023721</idna>
<nazevna><b>dotovßnφ</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazna>
<idna>025964</idna>
<nazevna><b>elektrickß vodivost</b></nazevna>
</odkazna>
<odkazz>
<idz>025976</idz>
<nazevz><b>elektrickΘ pole</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazna>
<idna>025990</idna>
<nazevna><b>elektrick² odpor</b> pro stejnosm∞rn² proud</nazevna>
