<telo><p><i>biol.</i> v ₧ivoΦ. °φÜi asi vÜechny formy p. spoΦφvajφ na principu smrÜtitelnosti (kontraktibilit∞) bφlkovin (teorie posunu filament). K nata₧enφ dochßzφ v₧dy pasivn∞ p∙sobenφm antagonist∙ (<a href="javascript:top.GetURL('004809');" target="_self">antagonismus</a>). Jako antagonista m∙₧e p∙sobit i jin² sval (obratlovci), elastickß struktura (med·zy) n. <a href="javascript:top.GetURL('040251');" target="_self">hydroskelet</a> (krou₧kovci). Za zßkl. typy p. pova₧ujeme plasmatick² p. (m∞≥avky), p. brv (brvy) a svalov² p. Ten m∙₧e probφhat bu∩ bez konΦetin (₧ahavci, ploÜt∞nci, krou₧kovci), n. pomocφ konΦetin. Ty musφ b²t vyztu₧eny vn∞jÜφ (Φlenovci) n. vnit°nφ kostrou (obratlovci) n. opat°eny hydroskeletem (ostnoko₧ci). Nejd∙l. p. ₧ivoΦich∙ z mφsta na mφsto (lokomoce) je b∞h, let, plavßnφ, lezenφ, Üplhßnφ; pasivnφ zm∞na p. je umo₧n∞na placht∞nφm n. vznßÜenφm ve vod∞. Za nelokomoΦnφ pohyb se pova₧uje obrat, uchopenφ (nap°. ko°isti) a d²chacφ p. Plavajφcφ ₧ivoΦichovΘ pou₧φvajφ k p. kmitßnφ biΦφku n. brv (mikroorganismy), pßdlujφcφ zadnφ konΦetiny (vodnφ brouci a plavajφcφ ptßci), hadovit² p. ocasnφ ploutve (ryby, delfφni, velryby), vlnovit∞ se pohybujφcφ (undulujφcφ) ploutevnφ lemy (nap°. <a href="javascript:top.GetURL('079420');" target="_self">pa·ho° el</a>.), vlnφcφ se trup (nap°. ·ho°i a hadi), veslovit∞ se pohybujφcφ p°ednφ konΦetiny (nap°. tuleni, mo°. ₧elvy, tuΦ≥ßci); na zp∞tnΘm odrazu je zalo₧en p. med·z, larev vß₧ek a hlavono₧c∙. LΘtajφcφ obratlovci pou₧φvajφ k letu p°em∞n∞nΘ p°ednφ konΦetiny (ptßci, netop²°i, <a href="javascript:top.GetURL('087962');" target="_self">ptakojeÜt∞°i</a>). K p. z mφsta na mφsto musφ organismy vynalo₧it mnoho energie;</p></telo>
<dil>7</dil>
<o>
<o1>p°φrodnφ v∞dy</o1>
<o2>zoologie</o2>
<o3>ryby</o3>
</o>
<obrazek>
<obrzdroj>o082924_01_pohyb.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>pohyb, 1û10 b∞h (podle Muybridge-Browna, 1955); klus kon∞ (9) û ₧ßdnß z konΦetin se nedot²kß zem∞; 11û20 let (podle Nachtigalla, 1965) û papouÜek vlnkovan² p°i vzletu, krßtce po startu; k°φdla se pohybujφ zezadu (naho°e, 11) a₧ k vzßjemnΘmu dotyku dop°edu a dol∙ (14); spodnφ Φßst k°φdel je zakreslena tmav∞; 21û26 plavßnφ (upraveno podle Hertela, 1963) û ryba p°i rychlΘm a p°φmΘm pohybu ve vod∞; nejen ocasnφ ploutev, ale i v∞tÜφ Φßst trupu se pohybuje hadovit∞ sem a tam; dole vlevo zßvislost rychlosti b∞hu na stavb∞ konΦetin; Üpatnφ b∞₧ci majφ krßtkΘ kosti a dot²kajφ se podkladu cel²m chodidlem; dob°φ b∞₧ci majφ prodlou₧enΘ holen∞ a p°edevÜφm nßrt, tak₧e konΦetiny jsou orientovßny vφce svisle. Tito savci se p°i b∞hu dot²kajφ podkladu pouze prsty nebo dokonce jen ÜpiΦkami prst∙; uprost°ed v²slednice pohybov²ch sil p°i rychlΘm startu pstruha (upraveno podle Hertela, 1963). V d∙sledku ÜikmΘho postavenφ ocasnφ ploutve ke sm∞ru pohybu je v²slednicφ tΘm∞° ka₧dΘho zßb∞ru ploutve sφla kolmß ke sm∞ru pohybu (Üipka). Tato sφla je hnacφ silou dop°ednΘho pohybu; vpravo schΘma rozlo₧enφ sil p°i ptaΦφm letu (podle von Holsta, 1946) û p°i pohybu k°φdla sm∞rem dol∙ vyvφjejφ ruΦnφ letky velk² vztlak A1 a dop°edn² pohyb V. P°i pohybu k°φdla sm∞rem nahoru vytvß°ejφ ramennφ letky velk² vztlak A2 a nepatrn² zp∞tn² pohyb R (L = v²slednice vztlaku a dop°edivΘ/zp∞tnΘ sφly)</obrpopis>
