<telo><p>zßsobnφ prostory pro zemnφ plyn n. ropu, kt. jsou ulo₧eny v podzemφ a slou₧φ k vyrovnßnφ sezonnφho kolφsßnφ odb∞r∙ p°i rovnom∞rnΘ dodßvce n. jako energetickΘ rezervy. Podle druhu provedenφ rozeznßvßme zßsobnφky a) porΘznφ, ve kt. se zßsoby uklßdajφ do porΘznφch a prostupn²ch hornin (nap°. pφskovcovΘ, k°φdovΘ a dolomitovΘ horniny), kt. se nalΘzajφ v hloubkßch 180 a₧ asi 3000 m. Uklßdacφ hornina le₧φcφ v uzav°enΘ geol. struktu°e mß b²t p°ikryta nepropustnou vrstvou jφlu n. jφlovce. K zaklßdßnφ porΘznφch prostor∙ se hodφ bu∩ zcela vyΦerpanß lo₧iska zemnφho plynu n. ropy, do kt. se p°i vhodnΘ geol. stabilit∞ m∙₧e znovu naΦerpat ropa n. zemnφ plyn, nebo se m∙₧e pou₧φt porΘznφ hornina zapln∞nß vodou; dostateΦn²m tlakem se voda m∙₧e odstranit (aquiferov² zßsobnφk). Z porΘznφch prostor∙ se dß pou₧φt jen asi 40û60 % celkovΘho prostoru, v horninßch z∙stßvajφ zbytky; b) kavernov² zßsobnφk, kt. vznikne vyt∞₧enφm soln²ch lo₧isek; kaverny majφ pr∙m∞r a₧ do 60 m a v²Üky mezi 100 a₧ 350 m, mohou se nalΘzat v hloubkßch mezi 650 a 2000 m v soln²ch slojφch, u₧itnΘ prostory dosahujφ a₧ 400000 m<sup>3</sup>. NovΘ vyΦerpßnφ kaverny dovoluje zφskat 55û80 % celkovΘho objemu.</p></telo>
<obrpopis>podzemnφ zßsobnφk (°ez kavernov²m zßsobnφkem): ropa nebo zemnφ plyn se skladujφ v solnΘm pni v dutinßch hornicky vyhlouben²ch nebo vznikl²ch vylou₧enφm soli</obrpopis>
