<telo><p>m∙₧e b²t v trestnφm °φzenφ ulo₧eno pouze v p°φpad∞ trestu odn∞tφ svobody nep°evyÜujφcφho dv∞ lΘta. P. o. spoΦφvß v tom, ₧e soud sice pachatele uznß v rozsudku vinn²m a ulo₧φ mu trest, avÜak jeho v²kon podmφn∞n∞ odlo₧φ na zkuÜebnφ dobu v rozmezφ jednoho a₧ p∞ti rok∙, v p°φpad∞ mladistvΘho pachatele na dobu jednoho a₧ t°φ rok∙. P°edpokladem p. o. je d∙vodn² p°edpoklad soudu, ₧e ·Φelu trestu bude dosa₧eno i bez jeho v²konu, a to bu∩ vzhledem k osob∞ pachatele, k jeho dosavadnφmu ₧ivotu a prost°edφ, v kt. ₧ije a pracuje, a k okolnostem p°φpadu, n. vzhledem k soudem p°ijatΘ zßruce za nßpravu pachatele a v²chovnΘmu vlivu toho, kdo zßruku nabφdl. Soud m∙₧e podmφn∞n∞ odsouzenΘmu ulo₧it p°im∞°enß omezenφ a povinnosti sm∞°ujφcφ k tomu, aby vedl °ßdn² ₧ivot (nap°. zdr₧et se nßvÜt∞v nevhodnΘho prost°edφ a styku s urΦit²mi os.). Zpravidla mu rovn∞₧ ulo₧φ povinnost nahradit podle sv²ch sil trestn²m Φinem zp∙sobenou Ükodu. Jestli₧e podmφn∞n∞ odsouzen² vedl ve zkuÜebnφ dob∞ °ßdn² ₧ivot a vyhov∞l ulo₧en²m podmφnkßm, soud vyslovφ, ₧e se osv∞dΦil, nßsledkem Φeho₧ ji₧ nem∙₧e b²t na°φzen v²kon podmφn∞n∞ odlo₧enΘho trestu a na pachatele se hledφ, jako by nebyl odsouzen. V opaΦnΘm p°φpad∞ soud rozhodne, ₧e se podmφn∞n∞ odlo₧en² trest vykonß. Toto rozhodnutφ m∙₧e soud uΦinit ji₧ b∞hem zkuÜebnφ doby (Trestnφ zßk. º 58û60, 82).</p></telo>
