<telo><p>za°φzenφ pro zprac. dat. ZpoΦßtku byl tΘm∞° v²luΦn∞ vyu₧φvßn pro °eÜenφ mat. ·loh. Prvnφ koncepty mech. poΦφtacφch stroj∙ byly formulovßny B. <a href="javascript:top.GetURL('079055');" target="_self">Pascalem</a> a Ch. Babagem, prvnφ elektromech. p. byl v roce 1946 postaven v USA Eckertem a Mauchlym. Modernφ p. postavenΘ na vysoce integrovan²ch obvodech jsou charakteristickΘ trvale rostoucφmi v²konov²mi parametry p°i stßlΘm sni₧ovßnφ ceny.</p><p>P. se sklßdß z mnoha dφlΦφch komponent. Nejd∙l. roli hraje procesor, resp. procesory (u vφceprocesorov²ch systΘm∙), kt. °φdφ celou Φinnost p. a zajiÜ¥uje provßd∞nφ jednotl. prac. krok∙. P. dßle zahrnuje n∞kolik typ∙ pam∞tφ, jako nap°. ROM (<i>Read Only Memory</i>) pro ulo₧enφ stßle pou₧φvan²ch program∙, RAM (<i>Random Access Memory</i>) hlavnφ (n. prac.) pam∞¥ pro uklßdßnφ prßv∞ zpracovßvan²ch dat a program∙ s mo₧nostφ p°φmΘho p°φstupu k jednotl. ulo₧en²m dat∙m, pevnΘ disky, vysokokapacitnφ pam∞¥ovß za°φzenφ pro ulo₧enφ dat a program∙, kt. nejsou p°edm∞tem bezprost°ednφho zprac., disketovΘ jed., jed. pro CD-ROM. Zatφmco sßm p. se oznaΦuje jako hardware, chßpeme pod pojmem <a href="javascript:top.GetURL('098820');" target="_self">software</a> programy, s jejich₧ pomocφ p. m∙₧e zvlßdat r∙z. ·lohy a °eÜit je.</p><p>Na zßkl. jed. poΦφtaΦe jsou p°ipojena r∙z. perifernφ za°φzenφ, jako terminßly, tiskßrny a p°φpadn∞ dalÜφ specißlnφ za°φzenφ.</p><p>U digitßlnφch p. jsou veÜkerß data a instrukce vyjßd°eny jako posloupnosti binßrnφch Φφslic (<a href="javascript:top.GetURL('011397');" target="_self">bit∙</a>). P°i zprac. program∙ jsou vykonßvßny sekvence instrukcφ podle specifikovanΘho <a href="javascript:top.GetURL('002783');" target="_self">algoritmu.</a></p><p>Dle velikosti se p. rozliÜujφ jako kapesnφ p., p°enosnΘ (notebooky), osobnφ poΦφtaΦe (PC), minipoΦφtaΦe, st°. poΦφtaΦe, velkΘ sßlovΘ poΦφtaΦe. V ╚SSR byl postaven prvnφ elektromech. p. v r. 1956 v laborato°i ╚SAV prof. dr. A. Svobodou.</p><p>V obl. v∞decko-tech. ·loh s vys. nßroky na v²poΦetnφ kapacitu se vyu₧φvaly p°i snφ₧en²ch nßrocφch na p°esnost analogovΘ p. Jejich vstupnφ veliΦiny jsou p°edstavovßny nap°. r∙z. hodnotami nap∞tφ. P°i urΦit²ch typech ·loh byly analogovΘ p. rychlejÜφ ne₧ digitßlnφ. V ╚SSR byla vyvinuta a vyrßb∞na sΘriov∞ °ada analogov²ch p. MEDA (v podniku Aritma).</p><p>Kombinacφ digitßlnφho a analogovΘho p. je hybridnφ p.</p></telo>
<linkpopis>V²kladov² slovnφk termφn∙ z oblasti poΦφtaΦ∙ a Internetu, dopln∞n² odkazy na zdroje Internetu vztahujφcφ se k p°φsluÜnΘmu termφnu.</linkpopis>
<linkpopis>StruΦn² p°ehled historickΘho v²voje poΦφtaΦ∙ - p°edch∙dci, generace 0 - 4, historie PC, integrovanΘ obvody.</linkpopis>
</link>
<link>
<linkurl>http://whatis.techtarget.com</linkurl>
<linkalt> Whatis : The IT-Specific encyclopedia</linkalt>
<linkpopis>V²kladov² slovnφk termφn∙ z oblasti informaΦnφch technologiφ, orientovan² zejmΘna na Internet a poΦφtaΦe. Obsahuje p°es 3 000 encyklopedick²ch hesel s Φetn²mi odkazy na dalÜφ zdroje Internetu (cca 12 000).</linkpopis>
