<telo><p>cφlev∞domß Φinnost Φlov∞ka vedoucφ k dosa₧enφ urΦit²ch d∞diΦn²ch znak∙ a ke zlepÜenφ v²konnosti v populaci zvφ°at za vyu₧itφ plßnovitΘho pohlavnφho spojenφ (pß°enφ). Mo₧nΘ je rovn∞₧ uplatn∞nφ v²b∞ru (selekce) jedinc∙ s pozitivnφmi znaky: a) Φistokrevnß plemenitba vychßzφ z vyu₧φvßnφ Φistokrevn²ch individuφ tΘho₧ plemene: p°i uzav°enΘ ΦistokrevnΘ p. nelze p°ik°φ₧it genetick² materißl jinΘho plemene (nap°. anglick² plnokrevnφk); v extrΘmnφch p°φpadech m∙₧e takovß p. vΘst k p°φbuzenskΘ p. (inbreeding, inzucht), tj. pß°enφ zvφ°at, kterß jsou navzßjem p°φbuznß (nap°. orlovsk² klusßk). Liniovß plemenitba udr₧uje vzßjemnou p°φbuznost po n∞kolik generacφ mezi urΦit²m jedincem a jeho potomky; jejφm cφlem je zv²Üit podφl genotypu plemenφka, kter² je zakladatelem linie; b) k°φ₧enφm se rozumφ ka₧dΘ pß°enφ zvφ°at s rozdφln²m genotypem; ze zootechnickΘho hlediska se jednß o pß°enφ mezi plemeny; ze zoologickΘho hl. o pß°enφ mezi druhy. K°φ₧enφ je vlastn∞ opakem ΦistokrevnΘ p. V∞tÜina plemen hosp. zvφ°at s vyÜÜφ produkcφ vznikla k°φ₧enφm. Pozm∞≥ovacφ k°φ₧enφ zajiÜ¥uje zm∞nu n∞kter²ch vlastnostφ p∙vodnφho plemene nebo celΘ populace a vytvo°enφ novΘho plemene; d∞lφ se na zuÜlech¥ovacφ k°φ₧enφ, jeho₧ cφlem je zlepÜenφ jen n∞kter²ch vlastnostφ plemene. P°etvß°ecφ k°φ₧enφ usiluje o nßhradu mΘn∞ u₧itkovΘho domßcφho plemene nov∞ dovezen²m plemenem; kombinovanΘ (plemenotvornΘ) k°φ₧enφ usiluje o vytvo°enφ novΘho plemene ze dvou p∙vodnφch nebo z vφce plemen. U₧itkovΘ k°φ₧enφ zφskßvß k°φ₧ence (hybridy) urΦenΘ jen na produkΦnφ ·Φely; vyu₧φvß se tzv. heter≤znφ efekt. K°φ₧enci se vyu₧φvajφ jako u₧itkovß zvφ°ata, nikoliv jako plemennß. Vhodn²m k°φ₧enφm se zφskßvajφ ₧ßdoucφ vlastnosti (vyÜÜφ hmotnost, kvalita srsti, ad.). U mutacφ se vyu₧φvajφ nßhle vzniklΘ d∞diΦn∞ zalo₧enΘ zm∞ny.</p><p>Historie: Prvnφ pokusy ve form∞ v²b∞ru zaΦaly s domestikacφ divok²ch zvφ°at (skot okolo 8000 p°. n. l.). PoΦßtky modernφho chovu zvφ°at se datujφ ji₧ od 18. st. (R. Bakewell, 1725û95: zkouÜka v²konnosti, chov urΦit²ch plemen). Od poΦßtku 19. st. p°ichßzejφ prvnφ plemennΘ knihy angl. plnokrevnφka, tzv. ä<i>General Stud</i>-<i>Book</i>ô, zaΦaly vznikat prvnφ chovatelskΘ spolky a svazy zab²vajφcφ se plemenß°skou problematikou. Vyu₧φvßnφ chovu skotu, konφ, prasat, ovcφ a koz bylo °φzeno zßkony, kterΘ jsou dnes p°izp∙sobeny v rßmci EU od 1. 1. 1990. Mφsto stßtnφch chov∙ samΦφch zvφ°at dostßvß se do pop°edφ °φzen² obchod s chovn²mi zvφ°aty, semenem, zßrodeΦn²mi bu≥kami vajeΦnφk∙, embryφ. ChovatelskΘ cφle nap°. u ps∙, koΦek, okrasnΘ dr∙be₧e jsou diktovßny praktick²mi po₧adavky a p°ßnφmi na ope°enφ, srst, t∞lesnΘ formy, kvalitu ko₧eÜiny apod. Chov pokusn²ch zvφ°at (nap°. krys, myÜφ, morΦat), mß zabezpeΦit v∞deckΘ poznatky na ·seku medicφny humßnnφ a veterinßrnφ, fyziologie a genetiky. Chov u₧itkov²ch zvφ°at se orientuje ve sv²ch cφlech k otßzkßm hospodß°sk²m (produkce mlΘka, zp∙soby jeho zφskßvßnφ, zdravotnφ problematika mlΘΦnΘ ₧lßzy, vyu₧φvßnφ krmiv, vajeΦnß produkce, p°φr∙stky a kvalitu masa). U₧itkovß zvφ°ata, kterß majφ slou₧it k chovu, podlΘhajφ kontrolßm v²konnostnφch zkouÜek p°φsluÜn²ch institucφ v rßmci chovatelsk²ch svaz∙. V²sledky t∞chto v²konnostnφch zkouÜek slou₧φ k hodnocenφ p°edk∙, sourozenc∙ a potomk∙ k celkovΘmu hodnocenφ chovatelskΘho zßm∞ru. SouΦasn∞ se zjiÜ¥ujφ i geno- a fenotypickΘ zm∞ny (korelace) a jejich stupe≥ d∞diΦnosti (heritabilita). VelkΘho rozmachu dosßhl chov zvφ°at po zavedenφ um∞lΘho oplod≥ovßnφ (p∙vodn∞ na zßklad∞ boje proti naka₧liv²m pohlavnφm chorobßm) a poslΘze i p°enosem oplodn∞n²ch vajφΦek do d∞lohy samic, kterΘ tak zabezpeΦujφ obdobφ jejich d∞lo₧nφho v²voje (tzv. embryotransfer). V souΦasnosti je um∞le oplod≥ovßno v SRN p°es 95 % skotu, 15 % prasnic. Podobn∞ je tomu i v ╚R. Udr₧ovacφ (zßchovn²) chov zvφ°at je provßd∞n p°edevÜφm v ZOO, kde se plßnovit∞ zabezpeΦuje udr₧ovßnφ a rozmno₧ovßnφ ohro₧en²ch druh∙ divok²ch zvφ°at (nap°. zubr evropsk², tygr atd.).</p></telo>
