<telo><p>sv∞tov∞ rozÜφ°enß t°φda <a href="javascript:top.GetURL('073828');" target="_self">obratlovc∙</a> s vφce ne₧ 6000 recentnφmi druhy, kterΘ u₧ nejsou vßzßny na vodu, nebo¥ d²chajφ plφcemi; jejich poko₧ka je chrßn∞na p°ed vysychßnφm rohovit²mi Üupinami nebo Ütφty a prakticky postrßdß ko₧nφ ₧lßzy. TakΘ jejich vejce jsou chrßn∞na proti vyschnutφ vßpennou nebo pergamenovou sko°ßpkou; k uklßdßnφ vajec dochßzφ na tepl²ch vlhk²ch mφstech (pod listφ, do zem∞, na oslun∞nΘ strßn∞ nebo do hnijφcφch rostlinn²ch zbytk∙). Velkß a ₧ivinami bohatß vejce se vyvφjejφ p°φmo v teplot∞ prost°edφ, u zßrodk∙ chybφ stadium larvy a po vylφhnutφ jsou ihned sob∞staΦnß. Pouze n∞kte°φ p. jsou <a href="javascript:top.GetURL('077350');" target="_self">ovoviviparnφ</a> nebo <a href="javascript:top.GetURL('115792');" target="_self">viviparnφ</a>; pΘΦe o potomstvo je jen slab∞ vyvinuta u n∞kter²ch druh∙. Jako <a href="javascript:top.GetURL('101707');" target="_self">studenokrevnφ</a> obratlovci jsou p. siln∞ vßzßni na teplΘ oblasti; proto jsou druhov∞ nejbohatÜφ a nejpoΦetn∞jÜφ v tropech a subtropech a jen n∞kte°φ p°ekraΦujφ polßrnφ kruh, nap°. ovoviviparnφ <a href="javascript:top.GetURL('046305');" target="_self">jeÜt∞rka</a> ₧ivorodß (v Norsku a₧ k 70░ s. Ü); p°i ni₧Üφch teplotßch upadajφ p. do letargie (nenφ to prav² zimnφ spßnek); oproti teplokrevn²m spφ dßle, i kdy₧ teplota prost°edφ klesne jeÜt∞ nφ₧e a zpravidla zmrznou; p°i vysok²ch teplotßch upadajφ n∞kterΘ druhy do letnφho spßnku. N∞kte°φ p. se druhotn∞ vrßtili do vody; zcela jsou adaptovßni na ₧ivot v mo°i mo°skΘ ₧elvy a n∞kte°φ hadi, na souÜi se dostßvajφ jen ke kladenφ vajec nebo jsou ₧ivorodφ. D∞lφme je na Φty°i recentnφ pod°ßdy: <a href="javascript:top.GetURL('122125');" target="_self">₧elvy</a>, <a href="javascript:top.GetURL('054747');" target="_self">krokod²ly</a>, <a href="javascript:top.GetURL('036006');" target="_self">haterie</a> a <a href="javascript:top.GetURL('104537');" target="_self">ÜupinatΘ</a>. èupinatφ (<i>Squamata</i>) spolu s hateriemi (<i>Rhynchocephalia</i>) pat°φ do podt°φdy<i> Lepidosauria</i>, kterß je dolo₧ena fosilnφmi poz∙statky od permu a triasu. èupinatφ jsou z nich evoluΦn∞ nejmladÜφ a takΘ nejrozmanit∞jÜφ: suchozemÜtφ, vodnφ, stromovφ (<a href="javascript:top.GetURL('023844');" target="_self">drßΦek</a>) s nejr∙zn∞jÜφmi dalÜφmi adaptacemi.</p><p>Od karbonu, zejmΘna vÜak v druhohorßch, byli p. nejd∙le₧it∞jÜφmi, nejpoΦetn∞jÜφmi a nejv∞tÜφmi obratlovΦφmi obyvateli souÜe i mo°e. Dominantnφ skupinou p. v druhohorßch byli <a href="javascript:top.GetURL('006004');" target="_self">archosau°i</a>, ke kter²m pat°φ i dneÜnφ <a href="javascript:top.GetURL('054747');" target="_self">krokod²li</a>; systematickΘ postavenφ °ßdu <a href="javascript:top.GetURL('122125');" target="_self">₧elvy</a> je stßle nejistΘ. K fosilnφm skupinßm pat°φ i <i>Saurischia</i> a<i> Ornitischia</i> (<a href="javascript:top.GetURL('022494');" target="_self">dinosau°i</a>), stejn∞ jako <a href="javascript:top.GetURL('087962');" target="_self">ptakojeÜt∞°i</a> (<i>Pterosauria</i>).</p></telo>
