<hranata>°ec. <i>planΘtΘs</i> û toulajφcφ se</hranata>
<kulata></kulata>
<telo><p>kosmickß t∞lesa s ni₧Üφ hmotnostφ, ne₧ je hmotnost hv∞zd, na p. nemohou probφhat termojadernΘ reakce a uvol≥ujφ jen mßlo energie. P°φmo je znßme ve sluneΦnφ soustav∞, obφhajφ podle <a href="javascript:top.GetURL('049757');" target="_self">Keplerov²ch zßkon∙</a> po eliptick²ch drahßch blφzk²ch kru₧nicφm a majφ tvar blφzk² koulφm, n∞kterΘ jsou z°eteln∞ zploÜt∞lΘ. P∞t nejjasn∞jÜφch je viditeln²ch okem, majφ vzhled jasn²ch hv∞zd, pohybujφ se zvolna mezi hv∞zdami souhv∞zdφ zvφ°etnφku a jsou znßmy ji₧ od starov∞ku (<a href="javascript:top.GetURL('064652');" target="_self">Merkur</a>, <a href="javascript:top.GetURL('114630');" target="_self">VenuÜe</a>, <a href="javascript:top.GetURL('063128');" target="_self">Mars</a>, <a href="javascript:top.GetURL('047137');" target="_self">Jupiter</a>, <a href="javascript:top.GetURL('094856');" target="_self">Saturn</a>). Pozd∞ji byl objeven <a href="javascript:top.GetURL('112476');" target="_self">Uran</a> 1781, <a href="javascript:top.GetURL('071204');" target="_self">Neptun</a> 1846, <a href="javascript:top.GetURL('082257');" target="_self">Pluto</a> 1930. P. nejsou zdrojem sv∞tla, pouze odrß₧ejφ a rozptylujφ sv∞tlo Slunce. RozliÜujeme vnit°nφ p. a vn∞jÜφ p. podle toho, obφhajφ-li uvnit° zemskΘ drßhy (Merkur a VenuÜe), nebo dßl od Slunce ne₧ Zem∞, kterß je takΘ jednou z planet. Podle typu d∞lφme planety na terestrickΘ (zemskΘho typu): menÜφ, hustÜφ, tvarem blφzkΘ koulφm, a velkΘ nebo typu Jupitera (<a href="javascript:top.GetURL('047137');" target="_self">Jupiter</a>, <a href="javascript:top.GetURL('094856');" target="_self">Saturn</a>, <a href="javascript:top.GetURL('112476');" target="_self">Uran</a>, <a href="javascript:top.GetURL('071204');" target="_self">Neptun</a>): velkΘ, mΘn∞ hustΘ, ve v∞tÜin∞ nitra tekutΘ, rychle rotujφcφ, a proto z°eteln∞ zploÜt∞lΘ, se siln²mi magnetick²mi poli, v∞tÜφm poΦtem m∞sφc∙, prsteny a v²znamnou vlastnφ produkcφ energie (vφce ne₧ dostßvajφ od Slunce, s v²jimkou sv∞telnΘ). Mezi Marsem a Jupiterem a za drßhou Neptuna obφhß velk² poΦet <a href="javascript:top.GetURL('081720');" target="_self">planetek</a>. Ty vzdßlen∞jÜφ obsahujφ vφce zmrzl²ch plyn∙ a typov∞ se blφ₧φ jßdr∙m komet. Vzdßlenosti p. od Slunce empiricky p°ibli₧n∞ udßvß <a href="javascript:top.GetURL('107477');" target="_self">Titius-Bodeova °ada</a>. Dnes je dokßzßna °ada p. jin²ch hv∞zd (exoplanety, extrasolßrnφ p.), zejmΘna z periodickΘ zm∞ny radißlnφ rychlosti danΘ hv∞zdy (st°φdavΘ p°ibli₧ovßnφ a vzdalovßnφ), jak hv∞zda obφhß kolem spoleΦnΘho t∞₧iÜt∞ s planetou. Jde o hv∞zdy 51 Peg, υ (ypsφlon) And, 55 Cnc, 16 Cyg B, ρ (r≤) CrB aj. Zdß se, ₧e poΦet planet v naÜφ Galaxii p°evyÜuje poΦet hv∞zd.</p></telo>
<obrpopis><p>planety, st°edov∞k² astronomick² obraz sv∞ta ukazuje Zemi uprost°ed planet od M∞sφce a₧ k Saturnu (Cellari∙v atlas neudßvß sprßvnΘ rozm∞ry) </p></obrpopis>
<obrsirka>0</obrsirka>
<obrvyska>0</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_01_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: planeta Merkur na fotografii sondy Mariner 10</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>289</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_02_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: krajina VenuÜe - obraz byl zφskßn poΦφtaΦov²m zpracovßnφm z radarov²ch pozorovßnφ sondy Magellan; terΘn je zobrazen v n∞kolikanßsobnΘm p°ev²Üenφ</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>286</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_03_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: Zem∞</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>408</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_04_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: krajina Marsu</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>253</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_05_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: detail oblaΦnosti planety Jupiter</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>360</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_06_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: poΦφtaΦovΘ zpracovßnφ obrazu Saturna</obrpopis>
<obrsirka>480</obrsirka>
<obrvyska>222</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_07_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: Uran na zßb∞ru specißlnφm filtrem, kter² zv²raz≥uje strukturu oblaΦnosti - p°irozenß barva je bled∞ modrozelenß</obrpopis>
<obrsirka>0</obrsirka>
<obrvyska>0</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_08_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: Neptun s oblaΦn²mi ·tvary v p°irozenΘ barv∞</obrpopis>
<obrsirka>0</obrsirka>
<obrvyska>0</obrvyska>
</obrazek>
<obrazek>
<obrzdroj>o081725_09_planety.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>planety: siln∞ zv∞tÜen² obraz Pluta (jasn∞jÜφ skvrna uprost°ed) a jeho m∞sφce Chardon (menÜφ skvrna). Ostatnφ skvrny vznikly p°i velkΘm zv∞tÜenφ snφmku a nejde o reßlnΘ ·tvary</obrpopis>