<telo><p>menÜφ t∞lesa sluneΦnφ soustavy, nejvφce jich obφhß mezi Marsem a Jupiterem a za drßhou Neptuna; nejmenÜφ majφ velikost mΘn∞ ne₧ 100 m, nejv∞tÜφ a₧ 1000 km (<a href="javascript:top.GetURL('016119');" target="_self">Ceres</a>, prvnφ planetka, kterou objevil 1801 Giuseppe Piazzi), nejΦast∞ji 20û40 km. V oblasti mezi Marsem a Jupiterem majφ pr∙m∞rnou ob∞₧nou dobu 4,5 roku, st°. vzdßlenost od Slunce 435 mil. km, jejich poΦet se odhaduje na n∞kolik set tisφc, pojmenovßno je tΘm∞° 10000. N∞kterΘ se p°ibli₧ujφ k Zemi a mohou se s nφ srazit; k podobn²m katastrofßm u₧ v minulosti doÜlo, proto probφhajφ programy k vyhledßnφ t∞chto potencißln∞ nebezpeΦn²ch t∞les. Z v∞tÜφch planetek se Hermes p°ibli₧uje Zemi a₧ na 600000 km, Icarus je v p°φslunφ blφ₧ ne₧ Merkur, TrojanΘ (asi 20 p.) se pohybujφ po ob∞₧nΘ drßze Jupitera kolem Slunce a udr₧ujφ od Jupitera zhruba stßlou vzdßlenost (<a href="javascript:top.GetURL('058890');" target="_self">libraΦnφ body</a>). Za drahou Neptuna p°edpoklßdßme asi 70000 planetek s velikostmi p°es 100 km s ob∞₧nou dobou kolem 800 rok∙; k roku 1998 jich bylo znßmo 60, ale poΦet objeven²ch prudce roste. Obsahujφ vφce t∞kav²ch lßtek (zmrzl²ch plyn∙) ne₧ planetky bli₧Üφ Slunci a typov∞ se blφ₧φ jßdr∙m komet; ostatn∞ mezi ob∞ma druhy t∞les nenφ ostrΘ rozhranφ. Sonda <a href="javascript:top.GetURL('031790');" target="_self">Galileo</a> na svΘ cest∞ k Jupiteru fotografovala zblφzka planetky <a href="javascript:top.GetURL('032091');" target="_self">Gaspra</a> a <a href="javascript:top.GetURL('042534');" target="_self">Ida</a>. MenÜφ planetky jsou nepravidelnΘho tvaru a pokrytΘ mno₧stvφm krßter∙, z°ejm∞ stop nßraz∙ menÜφch t∞les podobnΘho typu. T°φÜ¥ po nßrazech se Φasto setkßvß se Zemφ, po pr∙letu atmosfΘrou mohou na zemsk² povrch dopadnout zbytky takovΘho malΘho t∞lesa (<a href="javascript:top.GetURL('065059');" target="_self">meteorit</a>). </p></telo>
