<telo><p>studen² oceßnsk² proud vznikajφcφ z mohutnΘho <a href="javascript:top.GetURL('086563');" target="_self">proudu Zßpadnφch v∞tr∙</a> (mezi subpolßrnφ a subtropickou konvergencφ), kter² se asi na 40░ ji₧. Üφ°ky obracφ podΘl chilskΘho pob°e₧φ k S a zasahuje a₧ k rovnφku, kde p°echßzφ v siln² <a href="javascript:top.GetURL('046455');" target="_self">Jihorovnφkov² proud</a>. Mß Üφ°ku 80 a₧ 150 nßmo°nφch mil, pr∙m∞rnß rychlost proud∞nφ kolφsß od 0,4 do 0,7 m/s (na SZ a₧ 1 m/s). Transportuje 10û15 . 10<sup>6</sup> m<sup>3</sup>/s vod a zasahuje do hloubek kolem 40û80 m. Teploty povrchovΘ vody jsou u sev. pob°e₧φ Chile o 5û6 ░C a u st°. Peru o 7û9 ░C ni₧Üφ ne₧ na stejnΘ zßp. Üφ°ce volnΘho oceßnu. Nejni₧Üφ teploty se vyskytujφ v zß°φ (p°φstav <a href="javascript:top.GetURL('014747');" target="_self">Callao</a>, 15░C), nejvyÜÜφ v lednu (Callao, 21░C). TypickΘ jsou min. teplotnφ rozdφly ve sm∞ru SûJ. Region P. p. pat°φ ke srß₧kov∞ nejchudÜφm na Zemi. V∞tÜina pob°e₧φ mß pod 100 mm srß₧ek za rok (sever Chile, st°. a ji₧. Peru pod 50 mm, hranice ChileûPeru tΘm∞° beze srß₧ek). Od J a JV vanou p°i pob°e₧φ pasßty, kterΘ jsou spolu s proudy odchylovßny od pob°e₧φ sm∞rem vlevo (vliv <a href="javascript:top.GetURL('017604');" target="_self">Coriolisovy sφly</a>). Na mφsta deficitu povrchov²ch vod vystupujφ z hloubek 200û300 m hlubinnΘ proudy s vysok²m obsahem ₧ivin. Ty podmi≥ujφ znaΦnΘ bohatstvφ mo°skΘho ekosystΘmu vΦetn∞ ryb.</p></telo>