<telo><p>Φlenφ se podle jazykov²ch etap na staro-, st°edo- a novoperskou. Do starop. pat°φ hl. <a href="javascript:top.GetURL('119983');" target="_self">ZarathuÜtrovy</a> <i><a href="javascript:top.GetURL('032155');" target="_self">Gßthy</a></i>, <i>JaÜty</i>, <i>VidΘvdßt</i>, achajmenovskΘ skalnφ nßpisy. St°edop. lit. pojednßvß v pahlavskΘm jazyce o nßbo₧ensk²ch nßm∞tech: st°edop. p°eklady <i><a href="javascript:top.GetURL('007550');" target="_self">Avesty</a></i>, <i>BundahiÜn</i>, <i>DΘnkart</i>, <i>Kniha o JaviÜtu Frijßnovci</i>, <i>Povφdky o ZarΘrovi </i>aj. Sv∞tskΘho p∙vodu na konci <a href="javascript:top.GetURL('094793');" target="_self">sßsßnovskΘ</a> Θry je ztracenß <i>Chvatßjnßmak </i>û Kniha krßl∙. Do manichejskΘ persky psanΘ lit. pat°φ <i>èßhpuhrakßn</i>. Jsou pak jeÜt∞ spisy v jin²ch staroφrßnsk²ch jazycφch: v soghdÜtin∞ a saΦtin∞ manichejskΘ, buddhistickΘ i k°es¥anskΘ spisy. û Novoperskß lit. se vyvinula po arab. obsazenφ ═rßnu, p°ijetφ islßmu v 8.û9. st. a po obnovenφ nßrodnφho v∞domφ. Prvnφ verÜe v novoperskΘm jazyce vznikly ve v²chodnφch oblastech, v Chorßsßnu. V²raznou osobnostφ je <a href="javascript:top.GetURL('092632');" target="_self">R·dakφ</a> z ·zemφ dneÜnφho Tßd₧ikistßnu; sv∞tovΘ slßvy dosßhl epos <i><a href="javascript:top.GetURL('103385');" target="_self">èßhnßme</a></i>, Kniha krßl∙ od <a href="javascript:top.GetURL('029117');" target="_self">Ferdousφho</a> a Gorgßnφho (å 1065) <i>Vφs a Rßmφn </i>(O lßsce Vφsy a Rßmφna, Φ. 1979). PerÜtφ bßsnφci p°evzali arab. verÜovΘ mφry a formy, z mφstnφch se zachovalo tradiΦnφ Φty°verÜφ û robßjφ. V klasickΘm obdobφ (asi do 1250) vynikli lyriΦtφ bßsnφci Onsorφ (å 1040) z Balchu, Man·Φehrφ (å 1050) z Dßmghßnu, MasÆ·d SaÆd Sßlmßn (å 1121) a Chßkßnφ (å 1199) ze èφrvßnu, <a href="javascript:top.GetURL('071690');" target="_self">Nezßmφ</a> (å 1209) z Gand₧e v ┴zerbßjd₧ßnu. Sv∞toznßmß jsou Φty°verÜφ <a href="javascript:top.GetURL('075472');" target="_self">Omara Chajjßma</a> (å 1122). Proslulou mystickou û s·fijskou poezii proslavil <a href="javascript:top.GetURL('094428');" target="_self">Sanßjφ</a> (å 1131) a <a href="javascript:top.GetURL('007077');" target="_self">Attßr</a> (å 1220). Ten spolu s D₧elßleddφnem <a href="javascript:top.GetURL('092770');" target="_self">R·mφm</a> a jeho dφlem <i>Masnavφ</i>, <i>Golestßnem </i>bßsnφka <a href="javascript:top.GetURL('093695');" target="_self">SaÆdφ</a> a didaktickou skupinou tvo°φ p°echod k postklasickΘmu obdobφ. V tΘ dob∞ vynikajφ nejv∞tÜφ persk² lyrik <a href="javascript:top.GetURL('035102');" target="_self">Hßfez</a>, svΘbytn² je pak jeÜt∞ <a href="javascript:top.GetURL('025041');" target="_self">D₧ßmφ z Herßtu</a> (å 1492). Nßsleduje mnoho pokraΦovatel∙, p°istupuje tzv. indick² styl, jeho₧ v²razn²mi zßstupci byli Mφrzß Mohammad Alφ Sßeb (å 1677) z Tabrφzu a Mφrzß Abdolkßder Bφdel (u Tßd₧ik∙ BΘdil, 1644û1721) z indickΘho Azφmßbßdu. Jeho dφlo ovlivnilo na staletφ hlavn∞ literßty ve St°ednφ Asii a Afghßnistßnu. Existuje takΘ pr≤za, vedle v∞deck²ch spis∙<i>, </i>nap°<i>. DßneÜnßme </i>(Kniha o v∞d∞) od uΦence <a href="javascript:top.GetURL('042486');" target="_self">Ibn Sφnß</a> û Avicenny a didaktick²ch pojednßnφ jako zrcadlo panovnickΘ moudrosti <i><a href="javascript:top.GetURL('047350');" target="_self">Kßb·snßme</a> </i>od Onsorolmaßlφ Kejkß·se (å 1098)<i>, </i>je °ada anonymnφch rytφ°sk²ch a fantastick²ch romßn∙ jako <i>Sekandarnßme, Hamzenßme</i>, <i>Samake Ajjßr </i>aj<i>. </i>V arabskΘm jazyce se zachoval velk² soubor povφdek <i><a href="javascript:top.GetURL('107408');" target="_self"> Tisφc a jedna</a> noc</i>, p∙vod majφ vÜak zΦßsti v sßsßnovsk²ch <i>Hazßr afsßnak </i>(Tisφc pohßdek).</p><p>V 19. st. dochßzφ k renesanci literatury, vlivn² byl Φasopis <i>Kßn·n</i>, kter² v Lond²n∞ od 1890 vydßval Malkom-chßn. Bßsnφkem Θry hnutφ za konstituci na poΦßtku 20. st. byl ┴ref Kazvφnφ, dalÜφ v²raznΘ osobnosti byly Malek oÜ Üoarß, äkrßl bßsnφk∙ô Bahßr (1880û1951), ═rad₧ Mφrzß, bßsnφ°ka Parvφn EÆtesßmφ aj. Zakladatelem modernφ realistickΘ pr≤zy je <a href="javascript:top.GetURL('025038');" target="_self">D₧amßlzßde</a>, nßsledovali <a href="javascript:top.GetURL('036277');" target="_self">Hedßjat</a>, <a href="javascript:top.GetURL('002319');" target="_self">Alavφ</a>, Sßdek <a href="javascript:top.GetURL('019893');" target="_self">╚·bak</a> aj.</p></telo>
<dil>7</dil>
<datumy>
<djine>00/00/8492</djine>
<djine>00/00/8951</djine>
<djine>00/00/8644</djine>
<djine>00/00/8677</djine>
<djine>00/00/8721</djine>
<djine>00/00/8880</djine>
<djine>00/00/8890</djine>
<djine>00/00/8979</djine>
<djine>00/00/8199</djine>
<djine>00/00/8131</djine>
<djine>00/00/8122</djine>
<djine>00/00/8121</djine>
<djine>00/00/8250</djine>
<djine>00/00/8098</djine>
<djine>00/00/8065</djine>
<djine>00/00/8220</djine>
<djine>00/00/8050</djine>
<djine>00/00/8209</djine>
<djine>00/00/8040</djine>
</datumy>
<odkazz>
<idz>002319</idz>
<nazevz><b>Alavφ</b> Bozorg</nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>007077</idz>
<nazevz><b>Attßr</b> Farφduddφn</nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>007550</idz>
<nazevz><b>Avesta</b></nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>019893</idz>
<nazevz><b>╚·bak</b> Sßdek</nazevz>
</odkazz>
<odkazz>
<idz>025038</idz>
<nazevz><b>D₧amßlzßde</b> Sejjed Mohammad Alφ</nazevz>
