<telo><p>vÜeobecn∞ akceptovan² platebnφ prost°edek. Je-li jejich p°ijφmßnφ na°φzeno zßkonem, jde o zßkonem p°edepsanΘ <a href="javascript:top.GetURL('081844');" target="_self">platidlo</a>. Vedle svΘ funkce jako sm∞nn² prost°edek slou₧φ p. p°φp. pen∞₧nφ jednotka jako uchovatel hodnoty a prost°edek p°evodu hodnoty, jako m∞°φtko hodnoty a cen a jako z·Φtovacφ jednotka. Pln∞ funkΦnφ jsou p. jen p°i stabilnφ cenovΘ hladin∞. P. jako prost°edek sm∞ny se dajφ dolo₧it ji₧ pro orientßlnφ kultury doby kamennΘ a bronzovΘ. Platilo se Üperky (nap°. perly, muÜle), obleΦenφm, dobytkem, nßstroji (nap°. sekerami, srpy, hroty kopφ), tkaninami (ÜßteΦky) a kovy (nap°. m∞d∞nΘ a bronzovΘ slitky, <a href="javascript:top.GetURL('039514');" target="_self">h°ivna</a>). Zprßvy o pou₧φvßnφ zlata v p°ednφm Orientu pochßzejφ z poloviny druhΘho tisφciletφ p°. n. l. Aby bylo odstran∞no zdlouhavΘ vß₧enφ kovu, byly kousky kovu pozd∞ji oznaΦeny razφtkem (ra₧bou), kterΘ garantovalo hmotnost. Tyto mincovnφ p. se objevujφ v 7. st. p°. n. l. v Lydii a ╪ecku. P. v podob∞ dobytka existovaly soub∞₧n∞ dßle, jak o tom sv∞dΦφ oznaΦenφ <i>pecunia </i>(penφze, z lat. <i>pecus</i>, dobytek). U kurantnφch <a href="javascript:top.GetURL('066218');" target="_self">mincφ</a> (<a href="javascript:top.GetURL('055743');" target="_self">kurantnφ penφze</a>) odpovφdß vyra₧enß hodnota (nominßlnφ hodnota) hodnot∞ kovu, u drobn²ch mincφ (<a href="javascript:top.GetURL('066220');" target="_self">mince drobnß</a>) je hodnota kovu ni₧Üφ ne₧ nominßlnφ hodnota. Od 18. st. se rozÜφ°ily <a href="javascript:top.GetURL('078407');" target="_self">papφrovΘ penφze</a> (<a href="javascript:top.GetURL('008609');" target="_self">bankovky</a> a <a href="javascript:top.GetURL('100584');" target="_self">stßtovky</a>). V modernφm nßr. hosp. pat°φ k p. hotovostnφ p. ve form∞ drobn²ch mincφ a bankovek a dßle <a href="javascript:top.GetURL('122263');" target="_self">₧irovΘ p</a>. v podob∞ vklad∙ na vid∞nou v bankßch, kdykoliv sm∞nitelnΘ za hotovost. TermφnovanΘ a ·sporovΘ vklady, kterΘ jsou lehce likvidnφ (i kdy₧ ne rychle), se naz²vajφ kvazipenφze (<a href="javascript:top.GetURL('080007');" target="_self">pen∞₧nφ zßsoba</a>). </p></telo>
<dil>7</dil>
<o>
<o1>ekonomie</o1>
<o2></o2>
<o3></o3>
</o>
<o>
<o1>ekonomie</o1>
<o2>ekonomickΘ teorie</o2>
<o3></o3>
</o>
<o>
<o1>ekonomie</o1>
<o2>pen∞₧nictvφ</o2>
<o3></o3>
</o>
<obrazek>
<obrzdroj>o080032_01_penize.jpg</obrzdroj>
<obrpopis>penφze (ranΘ formy pen∞z): ÜperkovΘ penφze û 1 muÜle, kterΘ byly velmi rozÜφ°en²m sm∞nn²m prost°edkem v jihov²ch. Asii; 2 keltskΘ zlatΘ krou₧ky, pravd∞podobn∞ platebnφ prost°edek p°i koupi ₧en; nßstrojovΘ penφze û 3 penφze v podob∞ no₧e (podh∙°φ Himßlaje); 4 penφze v podob∞ hrotu Üφpu (pob°e₧φ ╚ernΘho mo°e); slitkovΘ penφze û 5 zlat² slitek z Kypru (8. st. p°. n. l.); 6 °eck² bronzov² slitek (4. st. p°. n. l.). Primitivnφm platidlem pou₧φvan²m v ╚echßch byly mj. tenkΘ ÜßteΦky (jemnß plßtΘnka, odsud z°ejm∞ pochßzφ slovo platit). Toto platidlo uvßdφ ve sv²ch zßpiscφch arab. kupec Ibrßhφm ibn Jßk·b po pol. 10. st., fungovalo tedy i v dob∞ ob∞hu mincφ</obrpopis>
