<telo><p>hist. a p°φr. region Ji₧. Amer., tvo°en² dv∞ma odliÜn²mi typy p°φr. krajin. P°evß₧n∞ chil. Zßp. P.: od ·dolφ chil. °. Rφo Bφo-Bφo (n∞kdy a₧ od pr∙livu Can. de Chacao) na S a₧ po Magalhães∙v pr∙liv na J, asi 300000 km<sup>2</sup>, dominantnφ PatagonskΘ Andy (<i>Cordillera Patagonica</i>). P°evß₧n∞ arg. V²ch. P.: od °. Rφo Negro (NeuguΘn-Agrio) na S po Magalhães∙v pr∙liv na J, asi 700000 km<sup>2</sup>, p°evß₧n∞ ploÜina. K Zßp. P. pat°φ adm. chil. prov.: X de los Lagos (66997 km<sup>2</sup>, 957212 obyv.), XI de AisΘn (109025 km<sup>2</sup>, 88782 obyv.) a XII de Magallanes (132034 km<sup>2</sup>, 181551 obyvatel, vÜe v roce 1995). K V²ch. P. pat°φ arg. provincie: NeuquΘn (94078 km<sup>2</sup>, 460395 obyv.), Rφo Negro (203013 km<sup>2</sup>, 556674 obyv.), Chubut (224686 km<sup>2</sup>, 396800 obyvatel) a Santa Cruz (243943 km<sup>2</sup>, 180115 obyv., vÜe v r. 1995). Ve v²ch. P. krystalinikum na povrchu ji₧. od Rφo Negro, mezi Rφo Deseado a Rφo Santa Cruz, jinde p°ekryto sedimenty druho- a t°etihornφho stß°φ. Dßle porfyry, sopeΦnΘ tufy, mezi Rφo Negro a Rφo Chubut ΦediΦovΘ plat≤. ReliΘf tvo°φ hl. rozsßhlΘ ploÜiny mesety, tΘ₧ naz²vanΘ pampas (Pampa de Castillo, pr∙m∞r 800 m n. m.). Vys. a strmΘ b°ehy k AtlantskΘmu oceßnu (a₧ 200 m) s mo°. terasami. ╪. s hluboce za°φznut²mi a Üirok²mi ·dolφmi. ╚etnΘ pßsy morΘn b²v. horskΘho i vnitrozemskΘho zaledn∞nφ (na S). Zßp. P. tvo°ena hl. Patagonsk²mi Andami se siln²m zaledn∞nφm, jezery ledovcovΘho p∙v., sopkami Φtvrtohornφho i souΦ. vulkanismu. TΘ₧ ji₧. Φßst Chil. podΘlnΘho ·dolφ s mnoha jezery, archipelem ostr. a mno₧stvφm fjord∙. Na S vyhaslß sopka Vn. Lanφn (3774 m), Φinnß sopka Osorno (2660 m), Cerro Tronador (3554 m), v siln∞ zaledn∞nΘ skupin∞ Nevados Ventisqueros nejvyÜÜφ vrchol Patagonsk²ch And, Cerro San Valentφn (4058 m), ji₧. San Lorenzo (3660 m) a dßle na J v Cord. Darwin granodioritov² Cerro Fitz Roy (3375 m), na polostr. Muñoz Ganero nejji₧. Φinnß sopka Ji₧. Amer. Mte Burney (1750 m n. m.). P. le₧φ v z≤n∞ zßp. v∞tr∙ (p°es 90% Φetnost) s pr∙m∞rnou rychlostφ 30 m/s. Pr∙m∞rnß tepl. na ·rovni mo°. hladiny 10û12 ░C na S, 6û8 ░C na J, pr∙m∞rnΘ roΦ. srß₧ky na Z od 2500 (S) do 5000 mm (J), V²ch. P. ve srß₧kovΘm stφnu, od 500 (Z) do 200 mm (V). V P. je asi 19000 km<sup>2</sup> zaledn∞nΘ plochy, nejdelÜφ ledovec Uppsala (80 km). Ve V²ch. P. hl. k°ovinnΘ stepi, v Zßp. P. deÜtn² les s ji₧. bukem <i>Nothofagus </i>(<i>N. dombeyi</i>, <i>N. betuloides</i>, <i>N. pumilio</i>, <i>N. antarctica</i>), na krajnφm JZ k°ovinnß a mechovß tundra. Hornφ hranice lesa klesß od S (Tronador 1600 m n. m.) k J (600û700 m n. m. na Oh≥ovΘ zemi). V²ch. i Zßp. P. v²zn. chovem ovcφ, hl. v ji₧. prov. Ve m. Punta Arenas, Puerto Natales, Rφo Gallegos, Rφo Deseado, Santa Cruz jatka, chladφrny. V zavla₧ovanΘ obl. Rφo Negro ovoce, vinnß rΘva, zelenina. V ji₧. P. t∞₧ba ropy (okolφ Punta Arenas), exportnφ ropn² p°φstav Comodoro Rivadavia.</p></telo>
