<hranata>z lat. <i>papyrum</i>, z egypt. °ec.<i> papyros</i></hranata>
<kulata></kulata>
<telo><p>°emesln∞ n. pr∙myslov∞ vyrßb∞n² materißl, v podstat∞ plst∞nec z p°φr. vlßken, vyrßb∞n² v jednom prac. cyklu odvodn∞nφm p°φsluÜn∞ p°ipravenΘ a znaΦn∞ vodou z°ed∞nΘ ävlßkninyô pomocφ sφta s nßsledn²m suÜenφm. P. je ohebn², dß se sklßdat (p°eh²bat), mß urΦitou pevnost v tahu. M∙₧e se vyrßb∞t v tlouÜ¥kßch od cca 0,02 a₧ do cca 0,3 mm, p°iΦem₧ hmotnost ΦtvereΦnφho metru je cca 12 g a₧ cca 150 g (u n∞kter²ch druh∙ a₧ 200 g) a hustota Φinφ 0,4û1.</p><p><i>Historie</i>: v²r. p., jeho₧ vynßlez je p°ipisovßn Φφn. min. Zai Lun okolo r. 105 n. l., se rozÜφ°ila zßsluhou Arab∙ okolo r. 1200 do èp.; 1389 je prokßzßn prvnφ ml²n na papφr v N∞m. Existujφ oprßvn∞nΘ domn∞nky, ₧e v ╚. se ji₧ p°ed koncem 15. st. vyrßb∞l p. na vφce mφstech. Prvnφm dochovan²m pφsemn²m dokladem je vÜak a₧ v²pis z konceptu listiny krßle Vladislava II. ze dne 24. 5. 1499, ve kt. se povoluje mlynß°i opata cistercißckΘho klßÜtera na Zbraslavi, aby äpapier pro obecn² u₧itek zem∞ ╚eskΘ d∞lalô. Prvnφ papφrna na Mor. vznikla v Olomouci r. 1505; papφrna ve Velk²ch Losinßch byla zal. kol. r. 1598 a dodnes vyrßbφ <a href="javascript:top.GetURL('092619');" target="_self">ruΦnφ papφr</a>. A₧ do 19. st. se pou₧φvalo pouze tradiΦnφho zp∙sobu ruΦnφ v²roby z <a href="javascript:top.GetURL('047381');" target="_self">kßd∞</a> pomocφ ruΦnφho sφta (<a href="javascript:top.GetURL('092619');" target="_self">prav² ruΦnφ papφr</a>, nynφ ji₧ mßlo vyrßb∞n²). Od 2. pol. 15. st. p°evlßdß papφr jako podklad pro psanφ a tisk, Φφm₧ byly vytlaΦeny <a href="javascript:top.GetURL('078451');" target="_self">papyrus</a> a <a href="javascript:top.GetURL('080287');" target="_self">pergamen</a>. Vynßlez <a href="javascript:top.GetURL('051186');" target="_self">knihtisku</a> (J. <a href="javascript:top.GetURL('034811');" target="_self">Gutenberg</a>) zp∙sobil nßr∙st spot°eby p., naΦe₧ <a href="javascript:top.GetURL('038277');" target="_self">holandr</a> v 17. st. a p°edevÜφm zkonstruovßnφ <a href="javascript:top.GetURL('078398');" target="_self">papφrenskΘho stroje</a> (prvnφ konstrukce L. Robert 1799 ve Fr.), jako₧ i objevenφ nov²ch surovin (<a href="javascript:top.GetURL('024228');" target="_self">d°evovina</a> a chemicky pr∙myslov∞ zφskßvanß <a href="javascript:top.GetURL('015883');" target="_self">celul≤za</a>) v 19. st. vedly k v²voji papφrenskΘho pr∙myslu.</p><p><i>V²roba</i>: vlßknitΘ suroviny (<a href="javascript:top.GetURL('015883');" target="_self">celul≤za</a>, zφskßvanß ze <a href="javascript:top.GetURL('024213');" target="_self">d°eva</a>, tΘ₧ z <a href="javascript:top.GetURL('108495');" target="_self">trßvy</a> halfa, slßmy ap. s p°imφchßnφm hadr∙ n. <a href="javascript:top.GetURL('059433');" target="_self">lintru</a>, tj. plßt∞n²ch p°φpadn∞ bavln∞n²ch odpad∙) pro kvalitnφ druhy, n. d°evovina pro lacin∞jÜφ druhy, se za p°φdavku vody zpracovßvajφ b∞lenφm, va°enφm, ΦiÜt∞nφm, mletφm n. suÜenφm v <a href="javascript:top.GetURL('051929');" target="_self">kolovΘm ml²n∞</a> na <i>pololßtku</i>, jejφ₧ slo₧enφ ji₧ v podstat∞ urΦuje kvalitu papφru (nap°. <i>bezd°evΘ</i> p. 0û5 % <a href="javascript:top.GetURL('024228');" target="_self">d°evoviny</a>, <i>d°evnΘ</i> p. a₧ p°es 80 %). Mlecφ proces v mlecφm holandru rozhoduje o kvalit∞ papφru. Mezi tφm je holandr rozvlßk≥ovacφ (äpulperô) a ku₧elov² ml²n (ärefinerô). Ve sm∞Üovacφm <a href="javascript:top.GetURL('038277');" target="_self">holandru</a> nastßvß mφsenφ <a href="javascript:top.GetURL('115894');" target="_self">vlßknin</a>, barvenφ, klφ₧enφ (sni₧ovßnφ savosti p. vlßken nezbytnΘ u r∙z. druh∙) a pln∞nφ (p°idßvßnφ minerßlnφch lßtek, Φφm₧ se dosahuje uzav°enφ povrchu). Takto p°ipravenß <a href="javascript:top.GetURL('078409');" target="_self">papφrovina</a> p°ichßzφ z°ed∞nß (0,5û1 % älßtkyô, 99,5û99 % vody) na <a href="javascript:top.GetURL('078398');" target="_self">papφrensk² stroj</a> s podΘln²m sφtem. Na obφhajφcφm sφt∞ s kovovou tkaninou se vlßkna zpls¥ujφ, mokr² pßs p. se odvod≥uje v mokrΘ lisovacφ Φßsti mechanicky a v suÜicφ Φßsti teplem suÜφ û p. mß nßsledkem tohoto zp∙sobu v²roby äsφtovouô a plst∞ncovouô stranu a sm∞r v²roby (v∞tÜina vlßken le₧φ ve <i>sm∞ru pohybu</i> obφhajφcφch Φßstφ stroje). Nßsleduje p°φpadn∞ <a href="javascript:top.GetURL('037800');" target="_self">hlazenφ</a> na hladicφm kalandru a roz°ezßvßnφ (na archy).</p><p><i>Druhy</i> (v²b∞r): <a href="javascript:top.GetURL('107441');" target="_self">tiskov² papφr</a> ( tiskov² postup ad. zprac. urΦujφ vlastnosti û nap°. tenk² <a href="javascript:top.GetURL('107441');" target="_self">tiskov² papφr</a>, bezd°ev², b∞len², siln∞ pln∞n², hodnotnΘ vlßkniny, pro bible apod.); <a href="javascript:top.GetURL('051186');" target="_self">knihtiskov²</a> papφr k tisku textov²ch a ilustraΦn∞ textov²ch tiskovin; <a href="javascript:top.GetURL('078394');" target="_self">papφr pro um∞leckΘ tisky</a>, tΘ₧ k°φdov² papφr na obrazovΘ publikace; <a href="javascript:top.GetURL('042105');" target="_self">chromopapφr</a> nap°. pro barevnΘ tisky (chromolitografie); <a href="javascript:top.GetURL('015927');" target="_self">ceninov² papφr</a> obsahujφcφ hadry, hou₧evnat², na bankovky, losy, kup≤ny, kolky, znßmky ad. cennΘ p. aj.; <a href="javascript:top.GetURL('074707');" target="_self">ofsetov² papφr</a> dob°e klφ₧en², pro ofsetov² tisk, <a href="javascript:top.GetURL('037898');" target="_self">hlubokotiskov² papφr</a> hladk² a <a href="javascript:top.GetURL('094917');" target="_self">sav² papφr</a>, pro hlubotisk. <a href="javascript:top.GetURL('087714');" target="_self">Psacφ papφr</a> a p. pro psacφ stroje, hou₧evnat², dob°e klφ₧en², <a href="javascript:top.GetURL('016347');" target="_self">cigaretov² papφr</a>, p°izp∙soben² postupu spalovßnφ tabßku. <a href="javascript:top.GetURL('008319');" target="_self">Balicφ papφr</a> z neb∞lenΘho, avÜak hou₧evnatΘho materißlu. Pomocφ <a href="javascript:top.GetURL('078515');" target="_self">parafinu</a> nebo <a href="javascript:top.GetURL('081799');" target="_self">plast∙</a> upraven² p., nap°. k balenφ potravin. <a href="javascript:top.GetURL('054495');" target="_self">Krepovan² (\odkaz{B#054483#krep</a>}), <a href="javascript:top.GetURL('054483');" target="_self">dezΘnovan²</a> (<a href="javascript:top.GetURL('021949');" target="_self">ra₧enφ</a>) a gumovßnφm, lakovßnφm, <a href="javascript:top.GetURL('089684');" target="_self">laminovßnφm</a> zuÜlecht∞n² obalov² n. balicφ p. potiÜt∞n² dezΘnem r∙z. vzor∙ a barev. Knihovnφk∙m na celΘm sv∞t∞ Φinφ starosti postupn² rozpad knih zhotoven²ch po zaΦ. 19. st. (cca 90 % vÜech knih). P°φΦina spoΦφvß v tehdy b∞₧nΘm klφ₧enφ kamencem. Vlivem vzduÜnΘ vlhkosti se kamenec Φasem m∞nφ na kys. sφrovou, kt. rozruÜuje p. Aby se p°edeÜlo tomuto rozpadßnφ, byly vyvinuty r∙z. postupy neutralizace tΘto kys.; tak bylo v listopadu 1990 uvedeno ve Frankfurtu nad Mohanem do provozu za°φzenφ, kt. je schopno sanovat cca 50000 knih roΦn∞.</p></telo>