<telo><p>titul °φm. biskupa a hlavy kat. cφrk. P∙v. titul vys. i ni₧Üφch klerik∙; od <a href="javascript:top.GetURL('093397');" target="_self">╪eho°e VII</a>. stojφ na prvnφm mφst∞ pape₧. titul∙, avÜak z hlediska cφrk. prßva nenφ oprßvn∞n² û <i>Codex iuris canonici</i> (Kodex cφrk. prßva) u₧φvß titulu <i>Romanus </i>n.<i> summus Pontifex. </i>V∞rouΦn² popis postavenφ p. podal I. vatikßnsk² koncil (1870) v <i>Constitutio I de Ecclesia Christi</i>: konstatuje, ₧e existuje v cφrkvi plnß moc, je₧ byla Kristem p°enesena na Petra (Mt 16,16-19 a 28,20; Lk 22,31; J 21,15-17) a jφm na jeho nßstupce jako °φm. biskupa. Tato plnß moc (<a href="javascript:top.GetURL('085794');" target="_self">primßt</a>) zahrnuje p°φmo od Boha pochßzejφcφ nejvyÜÜφ pravomoc past²°skou, na ₧ßdnΘ lidskΘ moci nezßvislou moc v obl. cφrk. Cφrk. mß sice i sv∞tskΘ poslßnφ, na n∞₧ nem∙₧e rezignovat, ale neΦinφ si nßrok na vedenφ ve sv∞tsk²ch v∞cech. Svou moc p. s nik²m nesdφlφ, ekumenickΘmu koncilu p°φsluÜφ nejvyÜÜφ moc v cφrk. jen proto, ₧e je p. jeho hlavou. NejvyÜÜφ past²°skß moc zahrnuje i nejvyÜÜφ pravomoc uΦitelskou: p°i ·°. naukov²ch rozhodnutφch (<a href="javascript:top.GetURL('028033');" target="_self">ex cathedra</a>) ve v∞cech vφry a mrav∙ je p. neomyln². Jako nejvyÜÜφ zßkonodßrce univerzßlnφ cφrk. i cφrk. lokßlnφ je vßzßn jen prßvem Bo₧φm. Jako nejvyÜÜφ soudce nemß p. nad sebou ani vedle sebe ₧ßdnou instanci, ani vÜeobecn² koncil. Jako nejvyÜÜφ sprßvce dohlφ₧φ p. na veÜker² ₧ivot cφrk. prost°ednictvφm nunci∙, delegßt∙, vizitßtor∙ a prost°ednictvφm pravideln²ch podßvßnφ zprßv. P. je univerzßlnφm biskupem celΘ cφrk. M∙₧e uplatnit svoji sv∞tφcφ a past²°skou pravomoc kdekoli v cφrk., prßvnφ kauzy si m∙₧e p°φmo osobn∞ vyhradit. V cφrk. sprßv∞ jsou pape₧i k rad∞ i ku pomoci <a href="javascript:top.GetURL('048730');" target="_self">kardinßlovΘ</a>, <a href="javascript:top.GetURL('011354');" target="_self">biskupovΘ</a>, bisk. synody (od 1965) a takΘ ·°ady a soudy <a href="javascript:top.GetURL('055778');" target="_self">kurie</a> (<a href="javascript:top.GetURL('048733');" target="_self">kardinßl stßtnφ sekretß°</a>). û P. je sv∞tsk²m suverΘnem stßtu Vatikßnsk² m∞stsk² stßt. Suverenitu nßrokovanou na zßklad∞ pov∞°enφ cφrk. poslßnφm ve sv∞t∞ vlßdy stßt∙ vesm∞s uznßvajφ. Pape₧. stolec se zpravidla uvolnφ jen smrtφ p. Jenom dva p. v d∞j. na sv∙j stolec rezignovali (Celestin V. 1294 a ╪eho° XII. 1406û15). Od 3. st. se stßvalo, ₧e si n∞kdo nßrokoval, Φi dokonce vykonßval pape₧skou moc, p°esto₧e byl pape₧. stolec regulΘrn∞ obsazen; poslednφ vzdoropape₧ byl v 15. st. û B∞hem <a href="javascript:top.GetURL('095297');" target="_self">sedisvakance</a> neplatφ ₧ßdnß primacißlnφ plnß moc, ani plnß moc zasedajφcφho koncilu. P∙v. byl p. volen klΘrem a lidem ╪φma za spolu·Φasti sousednφch biskup∙. Dekret <a href="javascript:top.GetURL('065981');" target="_self">MikulßÜe II</a>. (1059) o pape₧. volb∞ omezil prßvo na sm∞rodatnΘ nßvrhy na biskupy s kardinßlskou hodnostφ. T°etφ laterßnsk² koncil (1179) za <a href="javascript:top.GetURL('002647');" target="_self">Alexandra III</a>. stanovil, ₧e p. bude zvolen dvout°etinovou v∞tÜinou kardinßl∙ a ₧e zvoliteln² je ka₧d² katolφk mu₧. pohlavφ. P°esto od dob Bonifßce IX. (1389) byli zvoleni v²luΦn∞ p. z kardinßl∙, od <a href="javascript:top.GetURL('050608');" target="_self">Klementa VII</a>. (1523) jenom ItalovΘ (prvnφm äNeitalemô <a href="javascript:top.GetURL('045481');" target="_self">Jan Pavel II</a>.). Volba probφhß zpravidla v konklßve, a to tajn²m hlasovßnφm. P°ijetφm volby zφskßvß zvolen² pape₧. hodnost p°φmo. D°φv∞jÜφ slavnostnφ korunovace nem∞ly ₧ßdn² prßvnφ v²znam.</p></telo>