<telo><p>palivov² prvek, zvlßÜtnφ forma <a href="javascript:top.GetURL('031864');" target="_self">galvanickΘho Φlßnku</a>, u kt. mohou b²t neustßle dodßvßny reagujφcφ substance zvn∞jÜku, tak₧e p. Φ. umo₧≥uje dodßvat proud tak dlouho, dokud je zajiÜt∞n p°φvod substancφ. NejjednoduÜÜφ je kyslφko-vodφkov² Φlßnek se dv∞ma porΘznφmi elektrodami v elektrolytu draselnΘho louhu. K jednΘ elektrod∞ je p°ivßd∞n plynn² kyslφk, ke druhΘ vodφk. Zßporn∞ nabitΘ ionty O<sub>2</sub> putujφ v elektrolytu k vodφkovΘ elektrod∞, vytvß°ejφ na nφ s vodφkem vodu H<sub>2</sub>O. Na kyslφkovΘ elektrod∞ vznikß kladn² potencißl, kt. se vyrovnßvß pohybem elektron∙ konajφcφch prßci vn∞jÜφm el. okruhem. Provoznφ nap∞tφ Φinφ p°i hustot∞ v²konu 100 mW/cm<sup>2</sup> asi 0,8 V (v nezatφ₧enΘm stavu asi 1,3 V). <i>Nφzkoteplotnφ palivovΘ Φlßnky</i> tohoto typu byly sestrojeny ji₧ s v²kony a₧ do 100 kW a pou₧ity v kosmick²ch lodφch jako proudov² zdroj a vzniklß voda jako voda pitnß. Jsou vÜak zatφm drahΘ, proto₧e reakce probφhß pouze za p°φt. katalyzßtor∙ jako platina a palladium. DalÜφm pou₧iteln²m typem je kyslφko-metanolov² Φlßnek, ve kt. se ve sm∞si s elektrolytem (draseln² louh) oxiduje metanol. Nφzkoteplotnφ palivovΘ Φlßnky jsou mezi jin²m ·sp∞Ün∞ pou₧φvßny v p°evad∞Φφch televiznφho signßlu a experimentßln∞ se zkouÜejφ v el. vozidlech jako traktorech a motorov²ch Φlunech. MetanolovΘ Φlßnky jsou vyrßb∞ny v mal²ch sΘriφch pro specißlnφ ·Φely. Uhlovodφky jako nafta a benzin n. uhlφ mohou b²t pou₧ity jen ve <i>vysokoteplotnφch palivov²ch Φlßncφch</i> p°i 800 ░C a₧ 1000 ░C, ve kt. jako elektrolyt slou₧φ tavenina alkalick²ch uhliΦitan∙ nebo keramika schopnß vΘst ionty. Vys. tepl. a tlaky pot°ebnΘ pro takov² proces nejsou zatφm natolik bezpeΦn∞ zvlßdnuty, abychom mohli oΦekßvat praktickΘ vyu₧itφ t∞chto Φlßnk∙ v blφzkΘ budoucnosti. Palivov² Φlßnek je formou p°φmΘ p°em∞ny a pracuje s ·Φinnostφ asi 80 %. Efektivnost vyu₧itφ uhlovodφk∙ by dφky palivov²m Φlßnk∙m mohla vzr∙st a₧ na dvojnßsobek oproti jejich vyu₧itφ ve spalovacφch motorech.</p></telo>
