Na konci 9. stoletφ p°elo₧il tΘm∞° celou Bibli do staroslov∞nÜtiny:
sv. Prokop
sv. Vojt∞ch
sv. Konstantin
sv. Metod∞j
4123
Prvnφ Φeskß kronika, psanß latinsk²m jazykem nese nßzev:
Kosmova kronika
Dalimilova kronika
Tr≤janskß kronika
Kronika Φeskß Vßclava Hßjka z LiboΦan
1126
Nßslednφkem ΦeskΘho knφ₧ete B°etislava I. se stal v roce 1055:
Old°ich
Jaromφr
Spytihn∞v
Vladivoj
3126
V Prusku byl p°i Üφ°enφ k°es¥anstvφ zabit pra₧sk² biskup Vojt∞ch, p°φsluÜnφk rodu Slavnφkovc∙, ter² byl pozd∞ji prohlßÜen za svatΘho. Stalo se to v roce:
935
995
997
1054
3126
V roce 1306 byl v Olomouci zavra₧d∞n mlad² Φesk² krßl:
Vßclav I.
Vßclav II.
Vßclav III.
Vßclav IV.
3131
P°emysl Otakar II. tßhl v letech 1254-1255 v Φele sv²ch oddφl∙ do Pruska, aby se tam podφlel na k°φ₧ovΘ v²prav∞ proti zdejÜφm pohan∙m. B∞hem svΘho ta₧enφ polo₧il na b°ezφch BaltskΘho mo°e zßklady novΘho m∞sta, kterΘ dostalo nßzev:
Krßlovec (dnes Kaliningrad)
Krakov
Hn∞zdno
Marlborg
1131
V roce 1310 se Φesk²m krßlem se stal Jan Lucembursk². Jeho man₧elkou byla:
Ane₧ka ╚eskß
EliÜka P°emyslovna
EliÜka RejΦka
EliÜka Pomo°anskß
2131
Kterß z Φesk²ch krßloven nebyla man₧elkou Karla IV.?
Anna Falckß
Anna Svφdnickß
EliÜka P°emyslovna
EliÜka Pomo°anskß
3132
26. 8. 1346 se jednΘ velkΘ bitvy z·Φastnil i tehdy ji₧ slep² Φesk² krßl Jan Lucembursk². V boji zahynul. Byla to bitva:
u Kressenbrunnu
u KresΦaku
na MoravskΘm poli
u Hradce KrßlovΘ
2132
Karel IV. byl prvnφm st°edov∞k²m cφsa°em, kter² um∞l Φφst a psßt. Latinsky sepsal:
Legendu o sv. Kate°in∞
Äivot a utrpenφ sv. Vßclava a sv. Ludmily,c jeho babiΦky
Velkou listinu svobod (Magna Charta libertatum)
Vlastnφ ₧ivotopis (Vita Caroli)
4132
30. 5. 1416 byl v Kostnici upßlen v∞rn² p°φtel a spolupracovnφk Mistra Jana Husa, kter² do Kostnice Husa po jeho zatΦenφ dobrovoln∞ nßsledoval. Jmenoval se:
Jakoubek ze St°φbra
Jan MilφΦ z Krom∞°φ₧e
Jeron²m Pra₧sk²
Jan Äelivsk²
3132
U Lipan doÜlo k boji polnφch vojsk veden²ch Prokopem Hol²m s vojskem umφrn∞n²ch husit∙ a katolφk∙. S vyu₧itφm lsti bylo polnφ vojsko pora₧eno a Prokop Hol² v boji padl. Stalo se to v roce:
1420
1424
1429
1434
4132
V roce 1468 vystoupil proti ΦeskΘmu krßli Ji°φmu z Pod∞brad uhersk² krßl. V pr∙b∞hu roku obsadilo jeho vojsko znaΦnou Φßst Moravy. Tento uhersk² krßl se jmenoval:
Zikmund Lucembursk²
MatyßÜ Korvφn
Vladislav Jagellonsk²
BΘla IV.
2135
Na ·zemφ Uher, u MohßΦe, doÜlo k bitv∞ vojska uherskΘho a ΦeskΘho krßle Luvφka JagellonskΘho s Turky. K°es¥anskΘ oddφly byly pora₧eny a krßl Ludvφk p°i ·t∞ku z bojiÜt∞ zahynul. Stalo se to v roce:
1434
1494
1526
1546
3135
V roce 1573 byla jedna z kolejφ TovaryÜstva Je₧φÜova (z°φzenß roku 1566) p°em∞n∞na v univerzitu, kdy₧ jφ cφsa° Maxmilißn II. ud∞lil prßvo promocφ ke vÜem hodnostem. èlo o:
pra₧skΘ Karolinum
pra₧skΘ Klementinum
kolej v Olomouci
kolej v Klatovech
3138
V roce 1580 se majitelem nejv²znamn∞jÜφ pra₧skΘ tiskßrny (Melantrichovy) stal:
Daniel Adam z Veleslavφna
MikulßÜ DaΦick² z Heslova
Vßclav Mat∞j Kramerius
Viktorφn Kornel ze VÜehrd
1138
V roce 1620 doÜlo na BφlΘ ho°e k bitv∞ ΦeskΘ stavovskΘ armßdy s cφsa°sk²mi, v nφ₧ ΦeskΘ vojsko utrp∞lo po dvouhodinovΘm boji porß₧ku. ╚esk² krßl tehdy ve zmatku opustil zemi. Tento krßl se jmenoval:
Fridrich Falck²
Ferdinand II.
Rudolf II.
Ladislav Velen ze Äerotφna
1138
V roce 1634 zavra₧dili cφsa°Ütφ d∙stojnφci Albrechta z ValdÜtejna, kter² sice odmφtl nabφdky exulant∙ na Φesk² tr∙n, ale souΦasn∞ vzbudil v cφsa°i oprßvn∞nΘ podez°enφ, ₧e se jej chystß zradit. Stalo se to:
v Praze
ve Vφdni
v Olomouci
v Chebu
4141
Nejkrvav∞jÜφ bitva, k nφ₧ v pr∙b∞hu celΘ t°icetiletΘ vßlky doÜlo v Φesk²ch zemφch, se odehrßla v roce 1645. èvΘdovΘ vedenφ generßlem Torstensonem porazili tehdy cφsa°skΘ vojsko. V bitv∞ padly 4000 vojßk∙. Byla to bitva:
u Hradce KrßlovΘ
u Chlumce
u Jankova
u P°ezletic
3141
Tzv. vestfßlsk²m mφrem skonΦila:
t°icetiletß vßlka
prvnφ slezskß vßlka
prvnφ sv∞tovß vßlka
druhß sv∞tovß vßlka
1141
V letech 1713-1714 zem°elo v Praze nßhle asi 13 000 osob. D∙vodem tohoto neÜt∞stφ bylo:
...pustoÜenφ Prahy èvΘdy
...saskΘ, bavorskΘ a francouzskΘ jednotky obsadily Prahu
...morovß epidemie
...obrovskΘ zßplavy, tzv. stoletß voda
3141
V roce 1743:
...se Marie Terezie nechala v Praze korunovat Φeskou krßlovnou.
...v P°φm∞ticφch u Znojma zkonstruoval Prokop DiviÜ bleskosvod.
...bylo zruÜeno nevolnictvφ.
...byla zruÜena robota.
1141
V letech 1771-1772 se v Φesk²ch zemφch neurodilo obilφ. Velk² nedostatek potravin vyvolal hladomor, jemu₧ podlehlo jen v ╚echßch asi deset procent obyvatel. Hlad vedl k tomu, ₧e:
...lidΘ odchßzeli hromadn∞ z ╚ech, zejmΘna do Vφdn∞ a do jin²ch rakousk²ch m∞st.
...lidΘ odjφ₧d∞li hromadn∞ z ╚ech za pracφ do Ameriky.
...Karel Jaromφr Erben vydal bßsnickou sbφrku Kytice.
...vyÜel Almanach Mßj.
...byl zahßjen provoz v Prozatφmnφm divadle.
...bylo otev°eno Nßrodnφ divadlo.
1147
V roce 1886 v Φasopisu Atheneum vyÜly Φlßnky profesor∙ Jana Gebauera a TomßÜe G. Masaryka:
...vystupujφcφ proti antisemitismu, kter² se projevil v tzv. hilsnerißd∞, soudnφm procesu, v n∞m₧ byl student ₧idovskΘho p∙vodu Leopold Hilsner obvin∞n z ritußlnφ vra₧dy Ane₧ky Hr∙zovΘ.
...zpochyb≥ujφcφ pravost Rukopisu krßlovΘdvorskΘho a Rukopisu zelenohorskΘho.
...₧ßdajφcφ nezßvislost Φesk²ch zemφ na Rakousku.
...₧ßdajφcφ zalo₧enφ dalÜφch gymnßziφ v ╚echßch a na Morav∞.
2147
Prvnφ stßlΘ kino v Φesk²ch zemφch otev°el v Praze Viktor Ponrepo. Stalo se to v roce:
1881
1907
1918
1924
2147
V roce 1897 bylo v Kop°ivnici na severnφ Morav∞ vyrobeno prvnφ vozidlo v monarchii vybavenΘ spalovacφm motorem. Byl to:
automobil Tatra
automobil zn. Laurin & Klement
automobil Cφsa° FrantiÜek Josef
automobil President
4147
28. 6. 1914 byl v Brn∞ zahßjen slet ╚eskΘ obce sokolskΘ, jej₧ p°eruÜila zprßva:
...o tom, ₧e Φesk² in₧en²r Jan KaÜpar podnikl s letadlem vlastnφ konstrukce prvnφ dßlkov² let z Pardubic a₧ do Prahy.
...o atentßtu na nßslednφka tr∙nu arcivΘvodu FrantiÜka Ferdinanda d'Este.
...o tom, ₧e v Rakousku vypukla generßlnφ stßvka na podporu vÜeobecnΘho volebnφho prßva.
...o tom, ₧e zem°el cφsa° FrantiÜek Josef I.
2147
Trojspolek tvo°ily b∞hem 1. sv∞tovΘ vßlky tyto stßty:
N∞mecko, Rakousko-Uhersko a Itßlie, kterß se p°idala pozd∞ji na stranu nep°ßtel tohoto seskupenφ
N∞mecko, Japonsko a Itßlie, kterß pozd∞ji kapitulovala
Anglie, Francie a Rusko
Anglie, Rusko a Rakousko-Uhersko
1007
13. 7. 1918 se v Praze se ustavil Nßrodnφ v²bor Φeskoslovensk², jako vrcholn² orgßn ΦeskΘ politiky ve vlasti, kter² m∞l postupovat v souladu s Φeskoslovensk²m zahraniΦnφm odbojem. Jeho p°edsedou se stal:
TomᚠGarrigue Masaryk
Milan Rastislav ètefßnik
Karel Kramß°
Edvard BeneÜ
3007
Washingtonskou deklaraci, kterß vyhlaÜovala v °φjnu 1918 samostatnost ╚eskoslovenskΘ republiky, podepsal americk² prezident:
George Washington
Franklin Delano Roosevelt
Dwight Eisenhover
Woodrow Wilson
4007
Do boj∙ 1. sv∞tovΘ vßlky se celkem zapojilo:
7 stßt∙
16 stßt∙
28 stßt∙
122 stßt∙
3007
Versailleskß mφrovß smlouva byla uzav°ena v roce:
1648
1918
1919
1945
3153
18. 12. 1935 se nov²m prezidentem ╚eskoslovenskΘ republiky stal:
TomᚠGarrigue Masaryk
Edvard BeneÜ
Emil Hßcha
Klement Gottwald
2153
V lednu 1919 byla z°φzena novß univerzita v Brn∞; novß Ükola dostala nßzev:
Univerzita PalackΘho
Univerzita KomenskΘho
Masarykova univerzita
Moravskß univerzita
3153
29. 9. 1938 se v Mnichov∞ konala sch∙zka nejvyÜÜφch p°edstavitel∙ n∞kolika stßt∙, kte°φ podepsali dohodu o odstoupenφ pohraniΦnφch oblastφ Φesk²ch zemφ N∞mecku. TΘto sch∙zky se z·Φastnili p°edstavitelΘ stßt∙:
Anglie, Francie, N∞mecka a ╚eskoslovenska
Anglie, Francie, N∞mecka a Itßlie
Anglie, Francie a N∞mecka a Ruska
N∞mecka, Itßlie a Ma∩arska
2153
1. 12. 1938 jmenoval prezident Emil Hßcha novou vlßdu v Φele s:
Aloisem ElißÜem
Emanuelem Moravcem
Janem èrßmkem
Rudolfem Beranem
4153
Do boj∙ 2. sv∞tovΘ vßlky se zapojilo:
16 stßt∙
28 stßt∙
61 stßt∙
102 stßt∙
3156
V roce 1942 se v Buzuluku na ·zemφ Sov∞tskΘm svazu vytvo°il I. Φeskoslovensk² samostatn² prapor v SSSR. Jeho velitelem se stal:
Otakar JaroÜ
Ludvφk Svoboda
Heliodor Pφka
Gustßv Husßk
2156
╚eskoslovenÜtφ v²sadkß°i Jozef GabΦφk a Jan KubiÜ provedli s pomocφ domßcφho odboje atentßt na zastupujφcφho °φÜskΘho protektora Reinharda Heydricha. Stalo se to:
27. 5. 1941
10. 6. 1941
27. 5. 1942
10. 6.1942
3156
1. zß°φ 1939 vypukla 2. sv∞tovß vßlka. N∞mecko v tento den:
vyhlßsilo vßlku Anglii
za·toΦilo na Belgii a Francii
za·toΦilo na Polsko
za·toΦilo na Sov∞tsk² svaz
3156
┌toky n∞meckΘho letectva na Anglii pomßhali v 2. sv∞tovΘ vßlce odrazit takΘ ΦeskoslovenÜtφ letci. Kdy bitva o Anglii zaΦala?
1939
1940
1941
1942
2156
Kdy bylo (sov∞tskou armßdou) osvobozeno Brno?
12. 3. 1945
26. 4. 1945
5. 5. 1945
8. 5. 1945
2156
Na ·plnΘm sklonku 2. sv∞tovΘ vßlky, 5. 5. 1945 nacistΘ vypßlili jednu moravskou obec a zavra₧dili 38 jejφch obyvatel. Byla to obec:
Lidice
Le₧ßky
Kyjov
Javo°φΦko
4156
K poslednφ srß₧ce s pora₧enou n∞meckou armßdou doÜlo na ΦeskΘm ·zemφ 12. 5. 1945:
u Milφna nedaleko P°φbrami
u Blovic nedaleko Plzn∞
u Letovic nedaleko Blanska
u èt∞chovic
1156
17. 7.- 2. 8. 1945 se konala konference p°edstavitel∙ stßt∙, kterΘ zvφt∞zily nad N∞meckem - SSSR, USA a VelkΘ Britßnie. Rozhodla mj. i o odsunu N∞mc∙ z ╚eskoslovenska. Tato konference se konala:
ve Versailles
v Postupimi
na Jalt∞
v Teherßnu
2156
Jak² byl postoj ╚eskoslovenska k plßnu hospodß°skΘ pomoci vßlkou zniΦenΘ Evrop∞, kter² v roce 1947 vyhlßsil ministr zahraniΦnφch v∞cφ USA generßl George C. Marshall (k tzv. Marshallovu plßnu)?
╚eskoslovenskß vlßda vedenß K. Gottwaldem striktn∞ odmφtla Marshall∙v plßn.
╚eskoslovenskß vlßda na svΘm zasedßnφ rozhodla o p°ipojenφ republiky k Marshallovu plßnu, ale na zßklad∞ Stalinovy intervence od tohoto rozhodnutφ zase ustoupila.
╚eskoslovenskß vlßda o p°ipojenφ republiky k Marshallovu plßnu v∙bec nikdy nejednala.
3161
Jakou udßlostφ zaΦala krize a nßsledn² stßtnφ p°evrat v ·noru 1948?
...Vlßda p°ijala proti hlas∙m komunist∙ usnesenφ o zv²Üenφ plat∙ stßtnφch a ve°ejn²ch zam∞stnanc∙. V Φs. vlßd∞ doÜlo poprvΘ k tomu, ₧e nekomunistickß v∞tÜina p°ehlasovala komunistickΘ ministry, komunistΘ na protest odstoupili z vlßdy.
....Ministr Prokop Drtina vystoupil na zas. vlßdy s ostrou kritikou komunistickΘ Φinnosti v °adßch policie. Dem. strany dostaly zprßvu, ₧e ministr vnitra Nosek (KS╚) odvolal z vel. mφst d∙stojnφky, kte°φ nebyli Φleny jeho strany, a nahr. je komunisty.
...Do Prahy neΦekan∞ p°ilet∞l nßm∞stek ministra zahraniΦnφch v∞cφ SSSR Valerian AlexandroviΦ Zorin. Po jeho jednßnφ s prezidentem BeneÜem prezident rozpustil vlßdu.
...Prezident BeneÜ nep°ijal demisi ministr∙ demokratick²ch stran, kte°φ nesouhlasili s komunistick²mi praktikami ve vlßd∞, a nastala tak vlßdnφ krize.
2161
25. 2. 1948 uspo°ßdali pra₧Ütφ vysokoÜkolßci protestnφ pochod na Hrad. Cht∞li u prezidenta BeneÜe protestovat proti tomu, ₧e veÜkerß moc ve stßt∞ p°eÜla do rukou komunist∙. Co nßsledovalo?
...Prezident jejich delegaci p°ijal a ujistil je o tom, ₧e "mß sv∙j plßn".
...Studenti doÜli na Hrad, ale prezident jejich delegaci nep°ijal.
...V cest∞ jim zabrßnila policie, kterß pr∙vod s pou₧itφm zbranφ rozehnala.
...V cest∞ jim zabrßnila policie, kterß pr∙vod s pou₧itφm zbranφ rozehnala a 118 ·Φastnφk∙ zatkla.
4161
Co se stalo 10. 3. 1948?
....Za dosud nevyjasn∞n²ch okolnostφ zahynul ministr zahraniΦnφch v∞cφ Jan Masaryk.
...Arcibiskup Josef Beran zaslal kn∞₧φm svΘ diecΘze dopis, v n∞m₧ zakazoval politickou Φinnost duchovnφch.
...Edvard BeneÜ odstoupil z ·°adu prezidenta republiky.
...Zem°el b²val² prezident Edvard BeneÜ.
1162
4. 3. 1949 doÜlo v ╚eskoslovensku k dalÜφmu omezenφ kulturnφho ₧ivota. Byl zalo₧en Svaz Φeskoslovensk²ch spisovatel∙ jako v²b∞rovß organizace pro autory, kte°φ sv²m dφlem podporovali politiku KS╚. P°edsedou se stal (a):
Jan Drda
Ladislav ètoll
Vφt∞zslav Nezval
Marie Majerovß
1162
╚eskoslovensk²m prezidentem, kter² nastoupil po K. Gottwaldovi, se stal:
Antonφn Novotn²
Antonφn Zßpotock²
Ludvφk Svoboda
Rudolf Slßnsk²
2162
Ve Washingtonu byla zalo₧ena Severoatlantickß obrannß organizace, kterß m∞la ΦlenskΘ stßty chrßnit p°ed ·tokem sv∞tovΘho komunismu. Jednou z p°φΦin jejφho vzniku bylo takΘ nastolenφ komunistickΘho re₧imu v ╚eskoslovensku. Stalo se to v roce:
1947
1949
1951
1955
2162
V roce 1951 zaΦala z Mnichova vysφlat Φeskoslovenskß redakce Rßdia svobodnß Evropa. Jejφm prvnφm ÜΘfredaktorem se stal:
Ferdinand Peroutka
Pavel Tigrid
Pavel PechßΦek
Ji°φ Voskovec
2162
2.7. 1951 v jednΘ moravskΘ obci neznßmφ pachatelΘ zast°elili t°i p°edstavitele mφstnφho nßrodnφho v²boru a jednoho t∞₧ce zranili. Byla obvin∞na skupina obΦan∙ z obce i z okolφ, 7 bylo popraveno, dalÜφ odsouzeni k dlouholetΘmu v∞zenφ. Jakß obec to byla?
╚ihoÜ¥
Plßnice
Babice
Hukvaldy
3162
V listopadu 1952 v Praze probφhal soudnφ proces s b²val²m generßlnφm tajemnφkem KS╚ Rudolfem Slßnsk²m a dalÜφmi ob₧alovan²mi, d°φve vysok²mi Φiniteli KS╚, kte°φ byli nepravdiv∞ obvin∞ni ze Üpionß₧e pro USA a jin²ch zloΦin∙. Jak tento proces skonΦil?
...Rudolf Slßnsk² byl odsouzen k trestu smrti a popraven, ostatnφ byli odsouzeni na do₧ivotφ.
...VÜichni ob₧alovßnφ byli odsouzeni k trestu smrti a popraveni.
...VÜichni ob₧alovßnφ byli odsouzeni k trestu smrti, ale nebyli popraveni, byli tajn∞ odvezeni do Sov∞tskΘho svazu, kde ₧ili v ·stranφ.
....Rudolf Slßnsk² a deset dalÜφch obvin∞n²ch bylo odsouzeno k smrti a popraveno, t°i byli odsouzeni na do₧ivotφ.
4162
V roce 1950 v Praze prob∞hl soudnφ proces se skupinou b²val²ch Φinitel∙ nßr. socialistickΘ a lid. strany a dalÜφmi osobnostmi. ╚ty°i byli odsouzeni k trestu smrti, ostatnφ k dlouholetΘmu ₧alß°i.Za v∙dΦφ postavu mezi 13 ob₧alovan²mi byl(a) oznaΦen(a):
Milada Horßkovß
Zdena MaÜφnovß
ZßviÜ Kalandra
Josef Beran
1162
V roce 1956 zaΦal Pavel Tigrid v Pa°φ₧i vydßvat Φasopis, kter² se brzy stal nejv²znamn∞jÜφm tiskov²m orgßnem Φs. exilu. ╚asopis se jmenoval:
Listy
Sv∞dectvφ
LidovΘ noviny
Prostor
2162
Co se stalo 25. 10. 1959?
...╚esk² v∞dec Jaroslav Heyrovsk² byl vyznamenßn Nobelovou cenou za objev a rozpracovßnφ analytickΘ polarografickΘ metody.
... Profesor Jan Navrßtil provedl v Brn∞ poprvΘ v historii Φs. lΘka°stvφ operaci poÜkozenΘ srdeΦnφ chlopn∞, kterou nahradil protΘzou.
...Do kin byl uveden prvnφ Φeskoslovensk² muzikßl Starci na chmelu.
1162
V roce 1967 na sv∞tovΘ v²stav∞ Expo 67 dosßhl skv∞lΘho ·sp∞chu tzv. kinoautomat. Kde se v tomto roce sv∞tovß v²stava konala?
v Bruselu
v Praze
v Montrealu
v Hannoveru
3162
Kdy byl v ╚SSR zaveden p∞tidennφ pracovnφ t²den?
1948
1956
1968
1972
3162
16. 1. 1969 se student Filoz. fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Palach na protest proti ·stupk∙m, kterΘ vedenφ ╚eskoslovenska opakovan∞ Φinilo sov∞tsk²m okupant∙m, polil ho°lavinou a zapßlil. 25. 2. 1969 ho nßsledoval a jeho Φin zopakoval (a):
Ctirad MaÜφn
Pavel Wonka
Jan Zajφc
Renßta Pßnovß
3162
Prvnφ ·sek metra (trasa C) byl v Praze uveden do provozu v roce:
1973
1974
1975
1976
2162
V kterΘm roce zahßjila ╚eskoslovenskß televize pravidelnΘ barevnΘ vysφlßnφ?
1965
1968
1973
1976
3162
Kterß z uveden²ch udßlostφ se stala v roce 1984?
...Jaroslav Seifert jako jedin² Φesk² spisovatel v historii obdr₧el Nobelovu cenu za literaturu.
...Policie zatkla Vßclava Havla, Ludvφka Vaculφka a Pavla LandovskΘho, kte°φ vezli Federßlnφmu shromß₧d∞nφ, vlßd∞ a ╚TK text prohlßÜenφ Charta 77.
...Do provozu byla uvedena dßlnice Praha-Brno-Bratislava o celkovΘ dΘlce 317 km.
...V ╚ernobylu na Ukrajin∞ doÜlo k nehod∞ v mφstnφ jadernΘ elektrßrn∞.
1162
Kdy doÜlo k prvnφ nßvÜt∞v∞ americkΘho prezidenta v naÜφ republice a kter² prezident tehdy naÜi vlast navÜtφvil?
v roce 1918 Woodrow Wilson
v roce 1962 John F. Kennedy
v roce 1990 George Bush
v roce 1995 Bill Clinton
3165
Kterß politickß strana zvφt∞zila v Φeskoslovensk²ch parlamentnφch volbßch v roce 1935 (s 15,2 % hlas∙)?
Republikßnskß strana zem∞d∞lskΘho a malorolnickΘho lidu (agrßrnφ strana)
Socißln∞demokratickß strana
Komunistickß strana ╚eskoslovenska
Sudeton∞meckß strana
4045
Kdo nßsledoval krßle Vßclava I. na ΦeskΘm tr∙n∞?
jeho bratr Boleslav
Vßclav II.
P°emysl Otakar II.
Jind°ich Korutansk²
3048
Kdo byl poslednφm Lucemburkem na ΦeskΘm tr∙n∞?
Jan Lucembursk²
Vßclav IV.
Zikmund (zvan² RyÜav²)
Ladislav Pohrobek
3048
Kter² panovnφk vlßdl v Φesk²ch zemφch v roce 1500?
Ji°φ z Pod∞brad
Vladislav II. Jagellonsk²
Ludvφk Jagellonsk²
Ferdinand I. Habsbursk²
2048
Kdo byl poslednφm Φesk²m krßlem z rodu P°emyslovc∙?
Vßclav III.
P°emysl Otakar II.
Vßclav IV.
Karel IV.
1048
V kterΘm roce usedl na Φesk² tr∙n prvnφ Habsburk?
1306
1437
1526
1620
1048
Kdo vlßdl v ╚echßch v roce 1800?
Josef II.
Leopold II.
FrantiÜek II.
FrantiÜek Josef I.
3048
╪eck² filozof, kter² vytvo°il teorii o pralßtce aperion, z nφ₧ se zrodil sv∞t a jednoho dne se do nφ op∞t propadne, se jmenoval:
Anaximandros
Aristoteles
Demokritos z Abder
Parmenides
1022
Francouzsk² lΘka° a astrolog Nostradamus (1503-1566), kter² se proslavil sv²mi podivuhodn²mi proroctvφmi a v∞Ütbami, byl osobnφm lΘka°em krßle:
Jind°icha IV.
Jind°icha VIII.
Karla IV.
Karla IX.
4022
Pojem "nadΦlov∞k", kter² by m∞l b²t dalÜφm stßdiem v evoluΦnφm v²voji tvorstva, vytvo°il:
Adolf Hitler
Joseph Goebbles
Friedrich Nietzsche
Arthur Schopenhauer
3022
Vychovatelem °φmskΘho cφsa°e Nerona byl:
Marcus Aurelius Antonius
Lucius Annaeus Seneca
Publius Ovidius Naso
Cφsa° Claudius
2022
Ekonom a socißlnφ filozof, tv∙rce populaΦnφ teorie, kter² zkoumal vztah r∙stu poΦtu obyvatel a p°φr∙stku potravin a propagoval kontrolu porodnosti, se jmenoval:
Bed°ich Engels
Johann Friedrich Herbart
Lev Trockij
Thomas Robert Malthus
4022
N∞meck² filozof, rodßk z moravskΘho Prost∞jova, zakladatel fenomenologie, se jmenoval:
filozofie, kterß vychßzφ z p°edpokladu, ₧e sv∞t nenφ poznateln²
3022
Zenon Elejsk² proslul sv²mi logick²mi paradoxy. Jak jsou tyto paradoxy naz²vßny?
antifakta
aporie
eleaty
fenomΘny
2022
╚ty°i typy socißlnφho jednßnφ: afektivnφ, tradiΦnφ, hodnotov∞ racionßlnφ a ·Φelov∞ racionßlnφ (podle mφry, v jakΘ se v ka₧dΘm uplat≥ujφ racionßlnφ prvky) rozliÜoval:
Sigmund Freud
Carl Gustav Jung
Max Weber
Ludwig Wittgenstein
3022
Voltaire, nejv²znamn∞jÜφ p°edstavitel francouzskΘho osvφcenstvφ, je autorem filozofickΘho romßnu:
Candide
Emil Φili o v²chov∞
Mandarφni
Novß Heloisa
1022
Pierre Teilhard de Chardin:
...se pokusil spojit v∞deck² a nßbo₧ensk² pohled na ₧ivot a vytvo°il teorii, ₧e d∞jiny vesmφru jsou vlastn∞ d∞jinami duchovnφho r∙stu.
....se zab²val p°edevÜφm otßzkou, nakolik je jazyk schopen vyjßd°it v∞deckß fakta a filozofickΘ myÜlenky.
....vyslovil zßsadnφ myÜlenku, ₧e vlßda stßtu, zßkonodßrstvφ a soudnictvφ se mß nachßzet v rukou r∙zn²ch institucφ.
....zavedl do filozofie postup "fenomenologickΘ redukce", spoΦφvajφcφ v tom, ₧e se pozorovatel p°i poznßvßnφ musφ p°edem zbavit vÜech p°edsudk∙, domn∞nek a myÜlenkov²ch konstrukcφ.
1022
Filozofie, kterß vychßzφ z p°edp., ₧e neexistuje a nem∙₧e existovat ₧ßdn² nezvr. d∙kaz o tom, ₧e hmotn² sv∞t, Φi dokonce B∙h opravdu existujφ, a jedinΘ, co postihujeme smysly a poznßvßme, jsou nejr∙z. vjemy, obrazy a p°edstavy, nikoli reßlnß skuteΦnost:
se naz²vß fenomenologie
se naz²vß stoicismus
se naz²vß agnosticismus
se naz²vß novoplotismus
3022
Mezi cφrkevnφ reformßtory nepat°il:
Johann Gottfried Herder
Jan Kalvφn
John Viklef
Ulrich Zwingli
1022
"Pouze v takov²ch situacφch, jako je ·zkost p°ed smrtφ apod. se Φlov∞k stßvß sßm sebou a poznßvß, ₧e poslednφ rozhodnutφ je v jeho v rukou. Pouze v takov²ch situacφch jednß opravdu svobodn∞." Teorii, kterß je naz²vßna teorie meznφch situacφ, rozvinul:
Platon
RenΘ Descartes
Karl Jaspers
Soren Kierkegaard
3022
Za zakladatele modernφ dialektiky - teorie o neustßlΘm v²voji sv∞ta, jeho₧ hybnou silou je boj protiklad∙, je pova₧ovßn:
Ludwig Feuerbach
Georg Wilhelm Friedrich Hegel
David Hume
Imanuel Kant
2022
╪eck² filozof, kter² podle tradice ₧il v sudu, se jmenoval:
Diogenes
Epikuros
Gorgias
Hekataios
1022
Woody Allen nenatoΦil film:
Tajemnß vra₧da na Manhattanu
Hana a jejφ sestry
Fanny a Alexander
ZloΦiny a poklesky
3023
Film MiloÜe Formana, jeho₧ hlavnφm hrdinou je vyd∞d∞nec, jen₧ hßjφ v psychiatrickΘ lΘΦebn∞ svoji d∙stojnost a svobodu, a kter² zφskal Oscara ve vÜech hlavnφch kategoriφch, se naz²vß:
P°elet p°es kukaΦΦφ hnφzdo
Amadeus
Lid versus Larry Flynt
Mu₧ na m∞sφci
1023
Filmov² re₧isΘr, kter² je naz²vßn "mistrem nap∞tφ" (filmy Okno do dvora, Psycho, Ptßci aj.), se jmenuje:
Ingmar Bergman
Alfred Hitchcock
Oliver Stone
Lars von Trier
2023
Dobrodru₧n², komerΦn∞ velmi ·sp∞Ün² film Stevena Spielberga o lido₧ravΘm ₧raloku - ╚elisti je z roku:
1970
1975
1980
1985
2023
Kter² z t∞chto film∙ je o vßlce ve Vietnamu?
Ameriko, Ameriko (re₧ie: Elia Kazan)
╚eta (re₧ie: Oliver Stone)
Odvß₧nφ mu₧i (re₧ie: Akira Kurosawa)
Zachra≥te vojφna Ryana (re₧ie: Steven Spielberg)
2023
John Ronald Reuel Tolkien je autorem oblφben²ch fantastick²ch p°φb∞h∙ o v∞ΦnΘm boji dobra a zla (Hobit, Pßn prsten∙). Jak se jmenuje bßjnß zem∞, v kterΘ se v∞tÜina t∞chto p°φb∞h∙ odehrßvß?
Anglie
St°edozem∞
Galadriel
Zem∞ Oz
2025
Arthur Ransome je autorem oblφben²ch knih pro d∞ti o prßzdninov²ch dobrodru₧stvφch s t²mi₧ d∞tsk²mi hrdiny (Boj o ostrov, TroseΦnφci z VlaÜtovky, Zamrzlß lo∩ kapitßna Flinta, Holubφ poÜta aj.) Kde se v∞tÜina t∞chto p°φb∞h∙ odehrßvß?
na jeze°e Loch Ness ve Skotsku
na jeze°e Coniston v kraji Lake District
na BodamskΘm jeze°e na hranici mezi N∞meckem a èv²carskem
na VelkΘm medv∞dφm jeze°e v Kanad∞
2025
Anglick² spisovatel Arthur C. Clarke, znßm² autor science fiction, nenφ autorem knihy:
Zprßva o t°etφ planet∞
Vesmφrnß odysea
Mar¥anskß kronika
Setkßnφ s Rßmou
3025
Autorem dobrodru₧nΘho romßnu z DivokΘho zßpadu Poslednφ Mohykßn je:
Karl May
Jonathan Swift
James Fenimore Cooper
Zane Grey
3025
Italsk² renesanΦnφ bßsnφk Dante Alighieri je autorem rozsßhlΘho alegorickΘho eposu, v kterΘm se pokusil shrnout veÜkerΘ st°edov∞kΘ v∞d∞nφ. Toto dφlo se naz²vß:
Decameron
Bo₧skß komedie
Legendy v∞k∙
Kronika lidstva
2025
Anglick² prozaik, kter² ve sv²ch dφlech na pozadφ dobrodru₧nΘho nebo detektivnφho p°φb∞hu Φasto °eÜφ socißlnφ, psychologickΘ nebo nßbo₧enskΘ otßzky (romßny Moc a slßva, Ministerstvo strachu, Tajn² kur²r, Revolver na prodej aj.) se jmenuje:
Graham Greene
Ernest Hemingway
Aldous Huxley
Gilbert Keith Chesterton
1025
Finskß spisovatelka a malφ°ka; autorka oblφben²ch p°φb∞h∙ pro d∞ti o sk°φtcφch muminech (Tatφnek pφÜe pam∞ti, ╚arod∞j∙v klobouk) se jmenuje:
Astrid Lindgrenovß
Pamela Traversovß
J. K. Rowlingovß
Tove Janssonovß
4025
Pamela Traversovß je tv∙rkynφ literßrnφ postavy kouzelnΘ ch∙vy, kterß se jmenuje:
Arwen
kouzelnß Anja
Mary Poppins
sleΦna Mary
3025
Kter² z uveden²ch, n∞mecky pφÜφcφch spisovatel∙ nikdy ne₧il v Praze?
Franz Kafka
Rainer Maria Rilke
Franz Werfel
Gⁿnter Grass
4025
Anton PavloviΦ ╚echov nenφ autorem dramatu:
Racek
Str²Φek Vß≥a
P°φzraky
T°i sestry
3025
N∞meΦtφ folkloristΘ a pohßdkß°i, brat°i GrimmovΘ, se jmenovali:
Heinrich a Johann
Jakob a Wilhelm
Tadeus a Wolfgang
Hans a Christian
2025
Skotsk² prozaik Robert Louis Stevenson je autorem dobrodru₧nΘho romßnu o v²prav∞ za pokladem, kter² se jmenuje:
Ostrov poklad∙
Boj o ostrov
Tajupln² ostrov
Poklad na st°φbrnΘm jeze°e
1025
Autorem slavnΘho romßnu science fiction Vßlka sv∞t∙ o p°epadenφ naÜφ planety Mar¥any je:
Herbert George Wells
Jules Verne
Ray Bradbury
Arthur C. Clarke
1025
╪eck² dramatik, autor tragΘdiφ Antigona, Elektra, Krßl Oidipus se jmenoval:
Aischylos
Sofokles
EuripidΘs
HomΘr
2025
Americk² novinß° a spisovatel Mark Twain, jeden ze zakladatel∙ humoristickΘ povφdky, jeho₧ narozenφ i ·mrtφ je spojovßno s Halleyovou kometou, ₧il v letech:
1820-1888
1826-1900
1835-1910
1837-1915
3025
JakΘ je jmΘno francouzskΘho symbolistickΘho bßsnφka, autora esejistick²ch portrΘt∙ Prokletφ bßsnφci?
Edgar Allan Poe
Jean-Nicolas-Arthur Rimbaud
Paul Verlaine
StΘphane MallarmΘ
3025
Francouzsk² skladatel, varhanφk a hudebnφ teoretik; autor experimentßlnφch skladeb (Probuzenφ ptßk∙, ExotiΦtφ ptßci, Katalog ptßk∙, Dvacet pohled∙ na Je₧φÜka aj.) se jmenoval:
Claude Debussy
Olivier Messiaen
Maurice Ravel
Giacomo Puccini
2025
Rusk² skladatel a hudebnφ teoretik Rimskij-Korsakov je autorem opery:
Ev₧en On∞gin
Nesmrteln² Kost∞j
PetruÜka
Pikovß dßma
2024
Sv∞tov∞ proslul² skladatel a dirigent, autor devφti symfoniφ, rodßk z KaliÜt∞ na Morav∞ se jmenoval:
Ludwig van Beethoven
Christoph Wilibald Gluck
Gustav Mahler
Wolfgang Amadeus Mozart
3024
Autor populßrnφch operet (Orfeus v podsv∞tφ, Krßsnß Helena, Modrovous) se jmenuje:
Charles Gounod
Joseph Haydn
Jacques Offenbach
Sergej SergejeviΦ Prokofjev
3024
Georgius Agricola byl:
...n∞meck² p°φrodov∞dec, kter² v 16. stoletφ polo₧il zßklady mineralogie jako v∞deckΘ disciplφny
...arabsk² uΦenec, jeden z nejv∞tÜφch p°φrodov∞dc∙ st°edov∞ku, kter² v 10. stoletφ v²znamn∞ rozvinul a doplnil aristotelskou fyziku
...°eck² matematik a astronom, kter² jako prvnφ v d∞jinßch vytvo°il heliocentrick² model vesmφru
...n∞meck² kartograf v portugalsk²ch slu₧bßch, kter² v r. 1492 vytvo°il prvnφ zemsk² gl≤bus
1026
Daniel Bernoulli byl:
...bakteriolog a imunolog. Objevil sΘra proti zßÜkrtu a tetanu.
...chemik, zakladatel anorganickΘ chemie.
...matematik a fyzik, kter² polo₧il zßklady hydrodynamiky a vytvo°il prvnφ kinetickou teorii plyn∙.
...fyzik. Vytvo°il prvnφ kvantovou teorii atomu.
3026
Dßnsk² astronom Tycho de Brahe, kter² p∙sobil v Praze jako dvornφ astronom cφsa°e Rudolfa II:
...vytvo°il vlastnφ model SluneΦnφ soustavy: vÜechny planety krom∞ Zem∞ obφhajφ kolem Slunce a Slunce i s planetami kolem Zem∞.
...vychßzel z Kopernφkova heliocentrismu; jako prvnφ vyslovil domn∞nku, ₧e ani Slunce nenφ st°edem vesmφru, ale jen jeho malΘ Φßsti (SluneΦnφ soustavy), a ₧e vesmφr je nekoneΦn².
...obhajoval Kopernφkovu heliocentrickou soustavu, jako prvnφ pozoroval dalekohledem krßtery na M∞sφci, objevil Φty°i Jupiterovy M∞sφce.
... vychßzel z Kopernφkova heliocentrismu; objevil, ₧e planety se nepohybujφ po dokonal²ch kru₧nicφch, ale jejich drßhy majφ eliptick² tvar a Slunce le₧φ v jednom ze dvou ohnisek elipsy.
1026
MikulßÜ Kopernφk vytvo°il heliocentrick² model SluneΦnφ soustavy (st°edem vesmφru je nehybnΘ Slunce, kolem kterΘho obφhajφ vÜechny planety vΦetn∞ Zem∞). Navßzal tak na dßvno zapomenutou teorii:
Anaximandrovu
Archimeda ze Syrakus
Aristarcha ze Samu
Aristotelovu
3026
Zoolog, v²znamn² popularizßtor v∞dy, jeho₧ st∞₧ejnφ a velmi rozsßhlΘ dφlo Äivot zvφ°at z 19. stoletφ vychßzφ dodnes, se jmenoval:
Alfred Edmund Brehm
Georges de Cuvier
Charles Robert Darwin
Gerhard Domgk
1026
Nejslavn∞jÜφ matematik starov∞ku, kter² pomocφ p∞ti v²chozφch axiom∙ geometrie (pouΦek, kterΘ jsou tak jednoduchΘ, ₧e je nelze odvodit z ₧ßdn²ch dalÜφch pouΦek) polo₧il pevn² zßklad celΘ matematiky, se jmenoval:
Eudoxos z Knidu
Euklides
Pythagoras
Thales z MilΘtu
2026
Max Planck byl:
... biochemik. Izoloval kyselinu askorbovou, a umo₧nil tak pr∙myslovou v²robu vitaminu C.
... fyzik. Sv²m objevem paprsk∙ X (rentgenovΘho zß°enφ) prokßzal nesmφrnou slu₧bu medicφn∞ i celΘmu lidstvu.
...matematik. Vytvo°il neeuklidovskou geometrii zak°iven²ch vφcerozm∞rn²ch prostor∙, kterou pozd∞ji vyu₧il Einstein p°i formulaci obecnΘ teorie relativity.
2026
Za zakladatele kybernetiky je pova₧ovßn:
P. L. Kapica
J. S. èklovskij
J. J. Thomson
Norbert Wiener
4026
Objevitelem elektrochemick²ch Φlßnk∙ je:
Thomas Alva Edison
Luigi Galvani
James Prescott Joule
Alessandro Volta
2026
Anglick² lΘka° a fyziolog William Harvey jako prvnφ objevil a odborn∞ popsal krevnφ ob∞h. Stalo se to v roce:
1428
1528
1628
1728
3026
Britsk² matematik a filozof, Alan Mathison Turing (zakladatel modernφ poΦφtaΦovΘ v∞dy) dokßzal za 2. sv∞tovΘ vßlky prolomit tajemstvφ n∞meckΘho k≤dovacφho systΘmu, kter² pou₧φvalo nacistickΘ nßmo°nictvo. Tento k≤dovacφ systΘm se naz²val:
A 54
Barbarossa
Enigma
V 1
3026
Kdo vynalezl dynamit?
Andrej Linde
Jacob Robert Oppenheimer
Alfred Nobel
Alfred Wegener
3026
Kdo zavedl dodnes pou₧φvanΘ dvouslovnΘ nßzvoslovφ v botanice i zoologii?
Hipparchos
Charles Darwin
Carl von LinnΘ
Michail Lomonosov
3026
Italsk² malφ°, jeden z p°edstavitel∙ man²rismu, tv∙rce fantastick²ch alegorick²ch v²jev∙, v kter²ch se obrazy lidsk²ch postav sklßdajφ z realisticky zobrazen²ch p°edm∞t∙ (ovoce, zeleniny, kv∞tiny, zvφ°at) se jmenoval:
Giuseppe Arcimboldo
Hans Arp
Hieronymus Bosch
Sandro Botticelli
1150
Kter² z uveden²ch um∞lc∙ a uΦenc∙ nikdy nep∙sobil u pra₧skΘho dvora cφsa°e Rudolfa II.?
n∞meck² malφ° Hans von Aachen
italsk² malφ° Giuseppe Arcimboldo
dßnsk² astronom Tycho de Brahe
italsk² matematik Girolamo Cardano
4150
Francouzsk² malφ° a grafik, kter² ₧il v 19. stoletφ, proslul mj. obrazy na tΘma La Fontainov²ch bajek a je pova₧ovßn za zakladatele modernφ karikatury (litografie Masky), se jmenoval:
HonorΘ Daumier
Jacques Louis David
Marcel Duchamp
Paul Gaugin
1150
Kdo je autorem slavnΘho obrazu Imprese, v²chod slunce, podle kterΘho byl pojmenovßn cel² um∞leck² sm∞r - impresionismus?
Paul Gauguin
Edouard Manet
Claude Monet
Vincent van Gogh
3150
Autorem renesanΦnφ malby R∙₧encovß slavnost, kterß je souΦßstφ sbφrek ΦeskΘ Nßrodnφ galerie, je malφ°:
Lucas Cranach
Hans Holbein
Hieronymus Bosch
Albrecht Dⁿrer
4150
Nejv²znamn∞jÜφ socha° starov∞kΘho ╪ecka (architektonickΘ plastiky na Akropoli, n∞kolik soch Pallas Atheny, nedochovanß kultovnφ socha Dia olympskΘho) se jmenoval:
Apollon
Diogenes
Epikuros
Feidias
4150
Architekt, kter² zφskal sv∞tov² v∞hlas zφskal sv²m originßlnφm pojetφm secese (katedrßla v Barcelon∞), se jmenoval:
Antonio Gaudφ
Salvador Dalφ
Le Corbusier
Adolf Loos
1150
Leonardo da Vinci, patrn∞ nejv∞tÜφ um∞lec italskΘ renesance, nenφ autorem jednoho z vrcholn²ch d∞l italskΘ renesance:
malba Mona Lisa
malba Madona ve skalßch (Madona v jeskyni)
sousoÜφ Pieta
freska VeΦe°e Pßn∞
3150
Francouzsk² malφ° Yves Tanguy pat°φ mezi p°ednφ p°edstavitele:
impresionismu
kubismu
surrealismu
pop-artu
3150
Kter² z uveden²ch um∞lc∙ nikdy nepat°il mezi surrealisty?
AndrΘ Breton
Vφt∞zslav Nezval
Gustav Klimt
MikulᚠMedek
3150
Kter² z uveden²ch um∞lc∙ nikdy nepat°il mezi impresionisty?
Antonφn SlavφΦek
Auguste Renoir
Henry Moore
Claude Monet
3150
Kdo je autorem slavnΘho renesanΦnφho dφla Sixtinskß Madona?
Leonardo da Vinci
Raffael
Michelangelo Buonarroti
Petr Pavel Rubens
2150
SlovanskΘ hradiÜt∞ z doby kolem r. 800, sφdlo Slavnφkovc∙, kte°φ zde byli r. 995 povra₧d∞ni, se naz²vß:
D∞vφn
Libice nad Cidlinou
Lipnφk nad BeΦvou
Zßvist
2268
Lßze≥skΘ m∞sto s barokn∞ upravovan²m zßmkem na mφst∞ p∙vodnφho gotickΘho hradu a se secesnφ Ko°φnkovou vilou, postavenou podle projektu Josefa Fanty se naz²vß:
Karlovy Vary
Lßzn∞ BohdaneΦ
MarißnskΘ Lßzn∞
Pod∞brady
4268
Romßnskß rotunda sv. Kate°iny s nßst∞nn²mi malbami prvnφch P°emyslovc∙ se nachßzφ:
v Praze
na ╪φpu
ve StarΘm Plzenci
ve Znojm∞
4268
Kostel sv. Jana NepomuckΘho postaven² G. Santinim v duchu baroknφ gotiky (st°edovß stavba na hv∞zdicovΘm p∙dorysu, Φlen∞nß mnohonßsobn²m pronikßnφm prostorov²ch ·tvar∙) je:
v Brn∞
ve VyÜÜφm Brod∞
na ZelenΘ Ho°e
v Äeliv∞
3268
Letohrßdek Belveder v Praze na HradΦanech byl postaven v duchu:
gotiky
renesance
baroka
klasicismu
2270
Mezi pra₧skΘ klasicistnφ a empφrovΘ pamßtky pat°φ:
Obecnφ d∙m
Legiobanka
d∙m U hybern∙
Nßrodnφ muzeum
3270
KterΘ mφsto bylo zapsßno do Seznamu sv∞tovΘho kulturnφho d∞dictvφ UNESCO?
....╚eskΘ Bud∞jovice - m∞sto zalo₧eno P°emyslem Otakarem II. a vybudovßno na pravidelnΘm ÜachovnicovΘm p∙dorysu s nejv∞tÜφm nßm∞stφm v Evrop∞.
....Dolnφ V∞stonice - archeologickß lokalita, sφdliÜt∞ Φlov∞ka starÜφ doby kamennΘ (cca 24 000 let p°. n. l.)
....HolaÜovice - vesnice s velk²m poΦtem p∙vodnφch budov z 18. a 19. stoletφ postaven²ch v jihoΦeskΘm selskΘm baroku.
....Husinec - pravd∞podobnΘ rodiÜt∞ Mistra Jana Husa.
3267
V roce 1500 byla na Pra₧skΘm hrad∞ dokonΦena v²stavba VladislavkΘho sßlu podle nßvrhu:
Petra ParlΘ°e
Mat∞je Rejska
KryÜtofa Dientzenhofera
Benedikta Rejta z Pφskova
4259
Kter² z uveden²ch architekt∙ se nepodφlel na ·pravßch Pra₧skΘho hradu?
Benedikt Rejt
KryÜtof Dientzenhofer
Josip PleΦnik
Pavel Janßk
2260
Loretu - stavbu, kterß v baroknφ dob∞ po celΘ Evrop∞ vznikala jako napodobenina kaple v italskΘm Loretu, kam podle legendy and∞lΘ p°enesli domek Panny Marie z Nazaretu, najdeme:
v BohdanΦi
v Klatovech
v Rumburku
v Zlat²ch Horßch
3260
OsobitΘ pojetφ ΦeskΘ secese p°edstavuje tvorba jednoho v²znamnΘho architekta. Jeho stavby jsou hluboce ovlivn∞ny lidovou d°ev∞nou architekturou z ValaÜska a souΦasn∞ modernφ tradicφ anglickΘho rodinnΘho domu (Pustevny na RadhoÜti). Jak se jmenuje?
Josef Fanta
Jan Kot∞ra
DuÜan S. JurkoviΦ
Josef GoΦßr
3263
Stavebnφ sloh vychßzejφcφ z p°esv∞dΦenφ, ₧e hodnota architektonickΘho dφla vychßzφ z tvaru, nikoli z dekorativnosti a zdobnosti a ₧e zßkladnφm architektonick²m tvarem je krychle a jejφ °ezy, se naz²vß:
secese
kubismus
konstruktivismus
funkcionalismus
2264
Kterß z uveden²ch staveb pochßzφ z roku 1930, je dφlem architekta sv∞tovΘho v²znamu Miese van der Rohe a vynikß zcela originßlnφm °eÜenφ interiΘru - posuvn²mi p°φΦkami z ebenu a mramoru?
televiznφ vysφlaΦ na JeÜt∞du
budova °editelstvφ firmy Ba¥a ve Zlφn∞
Mⁿllerova vila v Praze
vila Tugendhat v Brn∞
4265
P°edsunutΘ opevn∞nφ p°ed m∞stskou nebo hradnφ brßnou, obklopenΘ p°φkopem a vybavenΘ st°φlnami, v∞₧emi, padacφmi mosty apod. se naz²vß:
falc
baÜta
balustrßda
barbakan
4272
Dekorativnφ architektonick² prvek, ozdobn² zßv∞s z list∙, kv∞t∙ nebo vav°φnu zakonΦen² stuhami se naz²vß:
feston
fißla
fabion
fronton
1276
Drobn² v∞₧iΦkov² ·tvar na st°eÜe budovy, zejmΘna na vrcholu kupole, samostatn∞ zast°eÜen² a s velk²mi okny; u romßnsk²ch rotund malß v∞₧iΦka pro zvonek na st°eÜe okrouhlΘ lodi se naz²vß:
lizΘna
d°φk
apsida
lucerna
4279
Menhir je:
...prehistorick² pamßtnφk, patrn∞ kultovnφ, v podob∞ neopracovanΘho nebo hrub∞ opracovanΘho svisle zapuÜt∞nΘho kamene
....vßlcov² nebo hranolov² sloupek p°i dßlkov²ch cestßch a silnicφch s oznaΦenφm vzdßlenosti v mφlφch
...zaklenut² v²klenek ve st∞n∞ nebo ve Ütφtu, v∞tÜinou na p∙lkruhovΘm p∙dorysu
....sloup umφst∞n² na nßm∞stφ, obvykle na podstavci, Φasto se sochami zemsk²ch patron∙, v₧dy se sochou Panny Marie
1271
VolskΘ oko je:
sladkovodnφ horskΘ jezero
baroknφ okno elipsovΘho tvaru
jinΘ oznaΦenφ pro hydrogensφran sodn²
n∞kolik hv∞zd v souhv∞zdφ B²ka
2283
Oblouk odd∞lujφcφ v chrßmov²ch stavbßch hlavnφ lo∩ od kn∞₧iÜt∞ se naz²vß:
transept
triforium
triumfßlnφ oblouk
nebeskß brßna
3282
KasulovΘ okno je:
p∙lkruhovΘ romßnskΘ okno
vysokΘ gotickΘ okno
baroknφ ΦlenitΘ okno zvonovitΘho tvaru
secesnφ okno zdobenΘ florßlnφmi ornamenty
3278
Hornφ hranici biosfΘry (vzduÜn² obal naÜφ Zem∞, dosahujφcφ do v²Üky asi 11 km nad povrch Zem∞) tvo°φ:
troposfΘra
hornφ biosfΘra
nebeskß klenba
hemisfΘra
1296
U pob°e₧φ Brazφlie se ₧ivφ a ka₧d²m rokem tßhnou na 2250 km vzdßlen² ostrov Ascension v AtlantskΘm oceßnu, kde se rozmno₧ujφ:
delfφni
₧elvy karety
pletjvßci obrovÜtφ
₧raloci bφlφ
2297
ZOO v Praze zalo₧il prof. Ji°φ Janda. Prvnφmi zvφ°aty byli exotiΦtφ ptßci, papouÜci, ch∙viΦky, zeb°iΦky, amadiny a n∞kolik domßcφch druh∙ p∞vc∙ (stehlφk, ΦφÜkovΘ, konopky a dalÜφ). Kdy byla ZOO v Praze zalo₧ena?
1921
1926
1931
1936
3155
Zvφ°ena (₧ivoΦiÜstvo) se naz²vß:
fl≤ra
fauna
biotop
₧ivß p°φroda
2296
Organismy, kterΘ rozklßdajφ mrtvß t∞la na zßkladnφ slo₧ky a vracejφ je zp∞t do ₧ivotnφho prost°edφ, se naz²vajφ:
konzumenti
producenti
reducenti
biotopy
3296
Kolem planety Uran obφhß:
8 m∞sφc∙
₧ßdn² m∞sφc
12 m∞sφc∙
15 m∞sφc∙
1251
Jeden rok na planet∞ Pluto (doba ob∞hu planety) trvß:
20 let
187 let
248 let
365 let
3251
NejvyÜÜφ hodnota bankovek, kterΘ jsou v USA v souΦasnosti v ob∞hu, je:
100 000 USD
10 000 USD
1000 USD
500 USD
2092
Obvod zemskΘho rovnφku je:
12 713 km
12 756 km
40 075 km
148 628 km
3187
N∞kte°φ v∞dci si ji₧ v minulΘm stoletφ povÜimli, ₧e okraje kontinent∙ do sebe jakoby zapadajφ (nap°. pob°e₧φ Brazφlie a Guinejsk² zßliv). Kter² n∞meck² v∞dec, kter² u₧ v r. 1915 zve°ejnil svoji teorii o pohybu kontinent∙, tuto skuteΦnost potvrdil?
Alfred Brehm
Alfred Wegener
Werner von Siemens
Gottfried von Leibnitz
2075
Tsunami je:
...vlna vzniklß podmo°sk²m zem∞t°esenφm nebo v²buchem podmo°skΘ sopky
PevninskΘ ledovce vznikajφ v polßrnφch oblastech; tvo°φ je ohromnß masa ledu. Jak je tato masa ledu silnß na Antarktid∞?
a₧ 4 metry
a₧ 40 metr∙
a₧ 400 metr∙
a₧ 4 kilometry
4079
Za jak²ch okolnostφ vznikß okluznφ fronta?
...pokud tepl² vzduch pomalu vystupuje nad studen²
...pokud je tepl² vzduch vytlaΦovßn vzh∙ru studen²m, kter² rychle pronikß na jeho mφsto
...dostihne-li studenß fronta teplou frontu
...jestli₧e se rosn² bod zkondenzuje na nepatrn²ch ΦßsteΦkßch prachu a vytvo°φ se oblak
3080
Co to je rosn² bod?
...teplota, za kterΘ jsou vodnφ pßry ve vzduchu nasyceny
...teplota, za kterΘ zaΦne v letnφch m∞sφcφch padat k zemi rosa
...Φas, kdy zaΦne v letnφch m∞sφcφch padat k zemi rosa
...bod, v kterΘm se st²kajφ teplΘ a studenΘ masy na okraji tlakov²ch nφ₧φ
1080
Orkßn je vφtr o rychlosti:
p°es 15 m/s
p°es 20 m/s
p°es 30 m/s
p°es 40 m/s
3341
LΘtß-li vrßna sama a tkß-li pavouk sφt∞, znamenß to:
...₧e nastane deÜtivΘ poΦasφ
...₧e bude v∞trno
...p°φchod prudkΘ bou°ky
...₧e nastane hezkΘ poΦasφ
4342
P°enßÜejφ-li mravenci kukly, znamenß to:
...₧e nastane deÜtivΘ poΦasφ
...₧e bude v∞trno
...p°φchod prudkΘ bou°ky
...₧e nastane hezkΘ poΦasφ
4342
Je-li zßpad slunce opßlov∞ ₧lut², znamenß to:
...₧e nastane deÜtivΘ poΦasφ
...₧e bude v∞trno
...p°φchod prudkΘ bou°ky
...₧e nastane hezkΘ poΦasφ
2342
Je-li okolo m∞sφce viditeln² kruh a hv∞zdy jsou a₧ p°φliÜ jasnΘ, znamenß to:
...₧e nastane deÜtivΘ poΦasφ
...₧e bude v∞trno
...p°φchod prudkΘ bou°ky
...₧e nastane hezkΘ poΦasφ
1342
Rychlost a sm∞r v∞tru m∞°φ:
ombrometr
barometr
hygrometr
anemometr
4342
Mno₧stvφ srß₧ek m∞°φ:
ombrometr
barometr
hygrometr
anemometr
1342
Pom∞r pevnin a oceßn∙ na severnφ polokouli je asi:
2 : 3
1 : 1
3 : 2
1 : 4
1175
Pom∞r pevnin a oceßn∙ na ji₧nφ polokouli je asi:
2 : 3
1 : 1
3 : 2
1 : 4
4175
Pr∙m∞rnß nadmo°skß v²Üka Evropy je:
300 m
640 m
800 m
940 m
1176
Pr∙m∞rnß nadmo°skß v²Üka Asie je:
300 m
640 m
800 m
940 m
4176
Kilimand₧ßro je nejvyÜÜφ horou:
Asie
Afriky
Ji₧nφ Ameriky
Austrßlie
2177
Hustota zalidn∞nφ Austrßlie a Oceßnie je asi:
69 obyvatel na kilometr ΦtvereΦn²
23 obyvatel na kilometr ΦtvereΦn²
18 obyvatel na kilometr ΦtvereΦn²
3 obyvatelΘ na kilometr ΦtvereΦn²
4177
Hustota zalidn∞nφ Afriky je asi:
69 obyvatel na kilometr ΦtvereΦn²
23 obyvatel na kilometr ΦtvereΦn²
18 obyvatel na kilometr ΦtvereΦn²
3 obyvatelΘ na kilometr ΦtvereΦn²
2177
Zßh°eb je hlavnφ m∞sto:
Chorvatska
Slovinska
Albßnie
Jugoslßvie
1184
Jakarta je hlavnφ m∞sto:
Filipφn
Indie
Thajska
IndonΘsie
4184
Hlavnφ m∞sto Pob°e₧φ slonoviny se naz²vß:
Dakar
Kigali
Lagos
Yamoussoukro
4184
Hlavnφ m∞sto Sa·dskΘ Arßbie se naz²vß:
Bagdßd
Bejr·t
Rijßd
Tripolis
3184
Hlavnφ m∞sto Turkmenistßnu se naz²vß:
Ankara
Alma-Ata
AÜchabad
Kubalu
3184
Hlavnφ m∞sto Venezuely se naz²vß:
Bogotß
Caracas
Managua
Lima
2184
Hlavnφ m∞sto JihoafrickΘ republiky se naz²vß:
Johannesburg
KapskΘ m∞sto
Lagos
Pretoria
4184
Kter² z uveden²ch stßt∙ mß v∞tÜφ rozlohu ne₧ ╚eskß republika?
Dßnsko
Estonsko
Fid₧i
Ji₧nφ Korea
4184
Kter² z uveden²ch stßt∙ mß menÜφ rozlohu ne₧ ╚eskß republika?
Finsko
Irsko
Rakousko
Nepßl
2184
Kter² z uveden²ch stßt∙ mß menÜφ poΦet obyvatel ne₧ ╚eskß republika?
╚ad
Etiopie
Kolumbie
S²rie
1184
Kter² z uveden²ch stßt∙ mß v∞tÜφ poΦet obyvatel ne₧ ╚eskß republika?
Litva
Estonsko
Moldavsko
Madagaskar
4184
Kolik obyvatel ₧ilo v Φesk²ch zemφch v roce 1754?
asi 1 360 000
asi 2 360 000
asi 3 360 000
asi 4 360 000
3044
Kolik obyvatel ₧ilo v Φesk²ch zemφch v roce 1900?
6 792 000
7 617 230
9 372 214
10 298 731
3044
Kolik % obΦan∙ n∞meckΘ nßrodnosti ₧ilo u nßs v roce 1930?
29
20
12
3
1044
V Teplicφch nad BeΦvou jsou:
lßzn∞ s chladn²mi minerßlnφmi prameny
lßzn∞ s termßlnφmi minerßlnφmi prameny
slatinnΘ a bahennφ lßzn∞
prameny stolnφ minerßlnφ vody
1052
Prameny stolnφ minerßlnφ vody najdeme:
v Karlov∞ Studßnce
v OndrßÜov∞
v Jßchymov∞
v Bludov∞
2052
NejhlubÜφm jezerem v ╚eskΘ republice je:
╚ernΘ jezero
╚ertovo jezero
Mßchovo jezero
PleÜnΘ jezero
1055
Nejv∞tÜφm jezerem v ╚eskΘ republice je:
╚ernΘ jezero
╚ertovo jezero
Mßchovo jezero
PleÜnΘ jezero
1055
Nejobjemn∞jÜφ p°ehradnφ nßdr₧φ v ╚eskΘ republice je:
Lipno
Slapy
Orlφk
Kam²k
3055
NejvyÜÜφ pr∙m∞rnß roΦnφ teplota (9,5░) v ╚eskΘ republice je:
v Praze
v ┌stφ nad Labem
v Hodonφn∞
ve Znojm∞
3055
Nejni₧Üφ pr∙m∞rnß roΦnφ teplota v ╚eskΘ republice je na Sn∞₧ce, a to:
0,2 ░C
1,2 ░C
2,2 ░C
3,2 ░C
1055
Nejji₧n∞jÜφ obcφ v ╚eskΘ republice je:
VyÜÜφ Brod
KaliÜt∞
Ma°φ₧
Valtice
1055
Nejv∞tÜφm ostrovem sv∞ta je:
Novß Guinea
Gr≤nsko
Madagaskar
Austrßlie
2125
Nejv∞tÜφm jezerem sv∞ta je:
KaspickΘ mo°e
Ho°ejÜφ jezero
Viktoriino jezero
MichiganskΘ jezero
1127
V jakΘm stßt∞ najdeme nejvyÜÜφ obydlenΘ mφsto?
v Indii
v Nepßlu
v Peru
v USA
3137
Nejni₧Üφ pr∙m∞rnß roΦnφ teplota na sv∞t∞ je na Antarktid∞ na mφst∞ s p°φpadn²m nßzvem Pole of Cold, a to:
-57,8 ░C
-47,8 ░C
-37,8 ░C
-27,8 ░C
1137
NejdelÜφ horsk² systΘm na sv∞t∞ je dlouh² 15 000 km a naz²vß se:
Himalßj
Kordillery
Andy
Atlas
2137
T°i nejpoΦetn∞jÜφ nßrody sv∞ta jsou:
1. ╚φ≥anΘ, 2. RusovΘ, 3. Hindustßnci
1. ╚φ≥anΘ, 2. RusovΘ, 3. AmeriΦanΘ
1. ╚φ≥anΘ, 2. Hindustßnci, 3. RusovΘ
1. ╚φ≥anΘ, 2. Hindustßnci, 3. AmeriΦanΘ
4139
V letech 1893-1896 cht∞l jeden v²zn. polßrnφk na specißlnφ lodi Fram dosßhnout pomocφ driftu v zamrzlΘm led∞ severnφho p≤lu. Proto₧e proud nebyl pravideln², vydal se k p≤lu na ly₧φch a p°iblφ₧il se k n∞mu a₧ na vzdßlenost 402 km. Jak se jmenoval?
Roald Amundsen
Fridtjof Nansen
Robert Edwin Peary
Frederick Albert Cook
2171
Portugalec Bartolomeu Dias jako prvnφ obeplul ji₧nφ cφp Afriky, objevil mys DobrΘ nad∞je, Φφm₧ otev°el nßmo°nφ cestu do Indie. Stalo se to v roce:
1388
1488
1588
1688
2172
DruhΘ obeplutφ zem∞koule uskuteΦnil v letech 1577-1580:
Francisco Pizarro
korzßr Francis Drake
Vasco de Balboa
Vasco de Gama
2172
Jen jeden z uveden²ch Φin∙ neuskuteΦnil legendßrnφ polßrnφk Roald Amundsen. Kter² Φin to byl?
Jako prvnφ proplul Severozßpadnφm pr∙jezdem.
Jako prvnφ dosßhl ji₧nφho p≤lu.
Jako prvnφ strßvil celou zimu v Antarktid∞.
Jako prvnφ (spolu s Lincolnem Ellsworthem a Umbertem Nobilem) p°elet∞l severnφ p≤l vzducholodφ.
3171
KterΘ z uveden²ch nßbo₧enstvφ je nejstarÜφ?
k°es¥anstvφ
judaismus
buddhismus
islßm
2027
Kterß z uveden²ch skupin lidφ (podle nßbo₧enskΘho vyznßnφ) mß na sv∞t∞ nejv∞tÜφ zastoupenφ?
k°es¥anΘ
vyznavaΦi islßmu
buddhistΘ
ateistΘ
1070
V²znamnΘ pφs≥ovΘ um∞nφ st°edov∞ku p°edstavuje rytφ°sk² zp∞v. V 11. stoletφ ho v severnφ Francii Üφ°ili:
jokulßto°i
vaganti
truvΘ°i
meistersing°i
3339
U₧φvßnφ durov²ch a mollov²ch t≤nin v hudb∞ se stalo novinkou:
ve starov∞ku
v dob∞ renesanΦnφ
v dob∞ baroknφ
v 19. stoletφ
3191
Za zakladatele hudebnφho impresionismu je pova₧ovßn:
Claude Debussy
George Gerschwin
Fryderyk Chopin
Carl Orff
1183
Johann Sebastian Bach velmi rozvinul ve svΘ dob∞ novou hudebnφ formu, kterß se naz²vß:
kantßta
sonßta
fuga
rekviem
3191
Autorem v²znamnΘ skladby 20. stoletφ, kantßty Carmina burana, je:
Bohuslav Martin∙
Carl Orff
Leonard Bernstein
Igor Stravinskij
2190
5. symfonie Ludwiga van Beethovena se naz²vß:
Pastorßlnφ
Eroica
Osudovß
s ╙dou na radost
3215
Jakß p°edstava o naÜem vesmφru odpovφdß poslednφm v²sledk∙m v∞deck²ch v²zkum∙?
...Vesmφr se neustßle rozpφnß, a to stßle v∞tÜφ rychlostφ, jeho budoucnost je tudφ₧ toto₧nß s nekoneΦnem.
...Vesmφr je nekoneΦn² v prostoru i Φase; hypotΘzy o tom, ₧e by se dßle rozpφnal, byly vyvrßceny.
...Rozpφnßnφ vesmφru se neustßle zpomaluje, asi za 30 miliard let ustane a vesmφr se zaΦne op∞t smrÜ¥ovat, a₧ nastane velk² kolaps. A to bude absolutnφ konec naÜeho vesmφru.
....Rozpφnßnφ vesmφru se neustßle zpomaluje, asi za 30 miliard let ustane a vesmφr se zaΦne op∞t smrÜ¥ovat, a₧ nastane velk² kolaps. Bezprost°edn∞ potom dojde k novΘ velkΘ explozi, kterß bude zaΦßtkem nßsledujφcφho vesmφru.
4030
Planeta VenuÜe:
je menÜφ ne₧ Zem∞ a teplota na jejφm povrchu p°evyÜuje pr∙m∞rnou teplotu na Zemi
je menÜφ ne₧ Zem∞ a teplota na jejφm povrchu je mnohonßsobn∞ ni₧Üφ ne₧ pr∙m∞rnß teplota na Zemi
je v∞tÜφ ne₧ Zem∞ a teplota na jejφm povrchu p°evyÜuje pr∙m∞rnou teplotu na Zemi
je v∞tÜφ ne₧ Zem∞ a teplota na jejφm povrchu je mnohem ni₧Üφ ne₧ teplota na Zemi
1061
V∞tÜina planetek (asteroid∙) se pohybuje v pßsu mezi drßhami planet:
VenuÜe a Zem∞
Zem∞ a Marsu
Marsu a Jupitera
Jupitera a Saturnu
3002
Nejbli₧Üφmi galaxiemi jsou Velk² a Mal² Magellan∙v oblak. Jsou od nßs vzdßleny:
dva tisφce sv∞teln²ch let
dvacet tisφc sv∞teln²ch let
dv∞ st∞ tisφc sv∞teln²ch let
dva miliony sv∞teln²ch let
3002
Prostor mezi hv∞zdami nenφ ·pln∞ prßzdn², proto₧e v n∞m poletujφ jednotlivΘ atomy prvk∙ a prachovß zrnφΦka. Jejich hustota je nesmφrn∞ malß: v jednom krychlovΘm cm najdeme jen n∞kolik atom∙, kde₧to ve stejnΘm objemu vzduchu, kter² vdechujeme, je jich:
asi sto
asi tisφc
asi milion
asi trilion
4002
Nejjasn∞jÜφ hv∞zdou na naÜφ obloze je Sirius. Tuto hv∞zdu najdeme v souhv∞zdφ:
MalΘho vozu
Orionu
Labut∞
VelkΘho psa
4002
Velmi rychle rotujφcφ neutronovß hv∞zda, kterß vysφlß pravidelnΘ pulsy v r∙zn²ch druzφch elektromagnetickΘho zß°enφ, se naz²vß:
supernova
bφl² trpaslφk
neutrino
pulsar
4354
╚ernß dφra je poz∙statkem velmi t∞₧kΘ hv∞zdy. P∙sobφ tak obrovskou gravitaΦnφ p°ita₧livostφ, ₧e z nφ nem∙₧e nic uniknout, ani paprsek sv∞tla. Jejφ hmotnost je znaΦn∞ v∞tÜφ ne₧ hmotnost Slunce, zatφmco jejφ rozm∞r je:
tak velk² jako rozm∞r Zem∞
pouze n∞kolik mßlo kilometr∙
pouze n∞kolik mßlo metr∙
pouze n∞kolik mßlo centimetr∙
2354
Dne 11. listopadu 1572 se objevila na obloze jasnß novß hv∞zda. Jejφm pozorovßnφm se zab²val zejmΘna jeden znßm² astronom a podle n∞j byla takΘ pojmenovßna. Kter² astronom to byl?
Giordano Bruno
MikulßÜ Kopernφk
Tycho de Brahe
Edmond Halley
3121
Souhv∞zdφ Velk² v∙z (naz²van² tΘ₧ Φasto Velk² medv∞d) je neznßm∞jÜφ souhv∞zdφ naÜφ oblohy. Seskupenφ jeho nejjasn∞jÜφch hv∞zd p°edstavuje tvar vozu. Kolik t∞chto nejjasn∞jÜφch hv∞zd je?
6
7
8
9
2121
Na jarnφ obloze zaujφmß nenßpadnou oblast pod ojφ VelkΘho vozu (Φili pod ohonem VelkΘ medv∞dice) souhv∞zdφ tvo°enΘ jen dv∞ma jasn²mi hv∞zdami. Jak se toto souhv∞zdφ naz²vß?
Blφ₧enci
Lyra
Mal² vodnφ had
Honφcφ psi
4031
Souhv∞zdφ ètφra vychßzφ, kdy₧ jinΘ souhv∞zdφ zapadß. ètφr je toti₧ ·hlavnφm nep°φtelem jednoho lovce staro°eck²ch bßjφ, jeho₧ jmΘno toto zapadajφcφ souhv∞zdφ nese. Jak se bßjn² lovec - a souhv∞zdφ, kterΘ nese jeho jmΘno, naz²vß?
Herkules
Orion
Perseus
St°elec
2032
Jak se jmenuje podzimnφ souhv∞zdφ, je₧ nese jmΘno velkΘho hrdiny, Diova syna, p°emo₧itele Medusy a takΘ zachrßnce etiopskΘ princezny Andromedy, kterß se pak stala jeho ₧enou?
Herkules
Orion
Perseus
St°elec
3033
V souhv∞zdφ B²ka jsou dv∞ hv∞zdokupy s mytick²mi nßzvy. Ta prvnφ je pojmenovßna podle dcer Atlasov²ch. Kdy₧ jejich bratra roztrhal na lovu lev, tolik plakaly, ₧e je Zeus z lφtosti vzal k sob∞ na oblohu. Jak se tato hv∞zdokupa jmenuje?
Erynie
Hyßdy
NΘreidy
Plejßdy
2034
Lo∩ Argo bylo obrovskΘ souhv∞zdφ, proto₧e obrovskß byla i samotnß lo∩ Argo ze star²ch °eck²ch bßjφ. Proto souhv∞zdφ astronomovΘ v 17. stoletφ rozd∞lili na Φty°i souhv∞zdφ menÜφ: Lodnφ k²l, Lodnφ zß∩, Plachty a :
Dalekohled
Kompas
Sφ¥
St∞₧e≥
2035
Kter² z uveden²ch v²raz∙ nenφ nßzvem jednoho ze souhv∞zdφ?
Hodiny
Kolib°φk
Pravφtko
Tukan
2004
Meteorit, u kterΘho se poprvΘ v historii astronomie poda°ilo urΦit jeho p∙vodnφ drßhu, je dnes ve sbφrce meteorit∙ v Nßr. muzeu v Praze. 7. dubna 1959 se srazil Zemφ, zazß°il nad ╚echami a spadl blφzko m∞sta, jeho₧ nßzev nynφ nese. Jak se jmenuje?
Brno
Ond°ejov
P°φbram
╪e₧
3002
Jak zn∞l starÜφ Φesk² nßzev komety?
jasn∞nka
ohnivß krßlovna
veΦernice
vlasatice
4002
Jak se jmenuje jedin² m∞sφc, kter² obφhß kolem planety Pluto?
Galimet
Charon
Io
Kalisto
2002
Dva m∞sφce, kterΘ obφhajφ kolem planety Mars, se naz²vajφ Phobos a Deimos. Co jejich nßzvy v p°ekladu znamenajφ?
Prvorozen² a Druhorozen²
Noc a Den
Strach a Hr∙za
Kopφ a ètφt
3002
BiologovΘ se domnφvajφ, ₧e na povrchu jednoho t∞lesa naÜφ sluneΦnφ soustavy by byl mo₧n² ₧ivot; toto t∞leso mß toti₧ atmosfΘru. Jednß se o:
planetu VenuÜi
planetu Mars
nejv∞tÜφ m∞sφc Saturn∙v: Titan
asteroid Adonis
3002
Zß°φcφ pßs, kter² obepφnß celou oblohu kolem dokola a kterΘmu °φkßme MlΘΦnß drßha, je soustava sto padesßti miliard hv∞zd uspo°ßdan²ch do tvaru obrovskΘ ΦoΦky. Je to vlastn∞ naÜe Galaxie vid∞nß zevnit°. Jak velk² je jejφ pr∙m∞r?
tisφc sv∞teln²ch let
deset tisφc sv∞teln²ch let
sto tisφc sv∞teln²ch let
milion sv∞teln²ch let
3002
Jak dlouho trvß, ne₧ se otoΦφ kolem vlastnφ osy planeta Mars?
9 hodin 50 minut
24 hodiny 37 minut
6 dnφ
243 dnφ
2063
Jak dlouho trvß, ne₧ se otoΦφ kolem vlastnφ osy planeta VenuÜe?
9 hodin 50 minut
24 hodiny 37 minut
6 dnφ
243 dnφ
4061
Jak dlouho trvß, ne₧ se otoΦφ kolem vlastnφ osy planeta Jupiter (v rovnφkovΘm pßsu)?
9 hodin 50 minut
24 hodiny 37 minut
6 dnφ
243 dnφ
1064
AmeriΦan Robert Edwin Peary dorazil 6. dubna 1909 k severnφmu p≤lu. Pokus o jeho dosa₧enφ uΦinil rok p°edtφm jin² polßrnφk, doÜlo ke sporu, ale prvenstvφ bylo p°iznßno Pearymu. Jak se druh² polßrnφk jmenoval?
Frederick Albert Cook
Robert Falcon Scott
Ernest Henry Shackleton
Roald Amundsen
1171
Co to je galaktick² rok?
milion sv∞teln²ch let
doba, b∞hem nφ₧ se celß naÜe Galaxie otoΦφ kolem svΘ osy
doba, b∞hem nφ₧ ob∞hne Slunce jßdro naÜφ Galaxie
jedna t°i sta p∞ti Üedesßtina p°edpoklßdanΘho Φasu trvßnφ naÜφ Galaxie
3032
Prvnφ hv∞zda, u nφ₧ byla zjiÜt∞na jejφ vzdßlenost od Slunce (roku 1837), je od nßs vzdßlena pouze 11 sv∞teln²ch let. Je to hv∞zda:
61 Cygni v souhv∞zdφ Labut∞
Tychonova hv∞zda v souhv∞zdφ Kasiopeji
Mira v souhv∞zdφ Velryby
Misar v souhv∞zdφ VelkΘho vozu
1032
Prvnφ zmφnky o souhv∞zdφ Ji₧nφho k°φ₧e pochßzejφ od portugalsk²ch plavc∙ ze 16. stoletφ. Od prvnφho p°istßnφ portugalsk²ch lodφ v Ji₧nφ Americe naz²vali mo°eplavci tyto krajiny zem∞mi Ji₧nφho k°φ₧e. Ji₧nφ k°φ₧ je dodnes ve stßtnφm znaku a na vlajce:
Argentiny
Brazφlie
Equßdoru
Peru
2035
Jednoduch² pohyb stßle stejn²m sm∞rem a stßle stejnou rychlostφ se ve fyzice naz²vß:
p°φm² pohyb
stejnosm∞rn² pohyb
rovnom∞rn² p°φmoΦar² pohyb
pohyb p°φm²m sm∞rem
3254
NejmenÜφ Φßstice lßtek ve sv²ch polohßch nejsou nehybnΘ, ale konajφ neustßl² pohyb. ╚φm v∞tÜφ je teplota lßtky, tφm vφce se Φßstice vzdalujφ od svΘ rovnovß₧nΘ polohy a od sebe. N∞kterΘ si dokonce vym∞≥ujφ mφsto se sousedy. Jak se tento jev naz²vß?
elektromagnetickß indukce
dif·ze
hydrostatickΘ paradoxon
Pascal∙v zßkon
2081
Co je podstatou tzv. Brownova pohybu?
neustßl² chaotick² pohyb Φßstic v kapalinßch a plynech
neustßl² pohyb vÜech t∞les ve vesmφru
pohyb elektron∙ v jßdrech atom∙
pronikavost zß°enφ beta
1083
Atomy tΘho₧ prvku majφ v jßd°e stejn² poΦet proton∙, ale mohou se liÜit poΦtem neutron∙; °φkßme, ₧e prvek mß r∙znΘ(ß):
protonovß Φφsla
nukleonovß Φφsla
izotopy
elektronovΘ obaly
3084
Kde mohou spontßnn∞ probφhat termojadernΘ reakce?
nikde
v zemskΘm jßdru
v nitrech hv∞zd
v jadern²ch elektrßrnßch
3087
Kter² z uveden²ch automobil∙ pot°ebuje nejkratÜφ Φas k tomu, aby z klidu dosßhl rychlosti 100 km/h (7,5 sekundy)?
Citroδn ZX Break
Seat Cordoba
Mazda Xedos
Saab 9000
4089
"P∙sobφ-li t∞leso A na t∞leso B silou, p∙sobφ souΦasn∞ i t∞leso B na t∞leso A silou stejnΘ velikosti a opaΦnΘho sm∞ru." Tak znφ:
Newton∙v zßkon sφly
Newton∙v zßkon akce a reakce
Ohm∙v zßkon
Archimed∙v zßkon
2223
1 pascal (Pa) je jednotkou:
sφly
zrychlenφ
hustoty
tlaku
4224
Jak velkou gravitaΦnφ silou je na Zemi p°itahovßna tabulka Φokolßdy o hmotnosti 100 gram∙?
0,1 N
1 N
10 N
100 N
2226
╚lov∞k o hmotnosti 50 kg je na Zemi p°itahovßn gravitaΦnφ silou 500 N, jak velkou silou by byl p°itahovßn na M∞sφci?
8 N
80 N
280 N
700 N
2226
Joule (J) je fyzikßlnφ jednotkou?
tlaku
sφly
teploty
prßce
4227
Pokud sφla roztßΦφ n∞jak² objekt, nap°. volant, Üroub nebo dve°e, zßvisφ ·Φinek na tom:
jak daleko od osy otßΦenφ a jak²m sm∞rem sφla p∙sobφ
pouze jak daleko od osy otßΦenφ sφla p∙sobφ
pouze jak²m sm∞rem sφla p∙sobφ
·Φinek na t∞chto okolnostech v∙bec nezßvisφ
1228
SkuteΦnost, ₧e tlak u dna i tlakovß sφla na stejn∞ velkΘ dno nezßvisφ na tvaru nßdob, ve fyzice oznaΦujeme:
indukce
dif∙ze
hydrostatickΘ paradoxon
ArchimΘd∙v zßkon
3229
Nic nem∙₧e mφt ni₧Üφ teplotu ne₧ tu, kterß odpovφdß "absolutnφ nule", (0 kelvin∙). Kolik je to stup≥∙ v Celsiov∞ stupnici?
-473 ░C
-373 ░C
-273 ░C
-173 ░C
3230
Z jakΘho materißlu bude tyΦ, kterß se p°i zah°ßtφ o 100 ░C prodlou₧φ vφce ne₧ tyΦe z ostatnφch uveden²ch materißl∙?
z porcelßnu
z oceli
z hlinφku
z mosazi
3230
Teplo, kterΘ je t°eba na zv²Üenφ teploty t∞lesa, roste ·m∞rn∞ s jeho:
hmotnostφ
hustotou
materißlem
rozm∞ry
1231
Jakß je teplota varu hΘlia?
-268,93 ░C
60 ░C
252,78 ░C
2750 ░C
1232
Jakß je teplota varu ₧eleza?
60 ░C
252,78 ░C
2750 ░C
5660 ░C
3232
Jakß je teplota varu cφnu?
60 ░C
252,78 ░C
2750 ░C
5660 ░C
1232
Ohm∙v zßkon popisuje zßkladnφ vztah elektrickΘho proudu, elektrickΘho nap∞tφ a:
energie elektrickΘho proudu
Φasu
odporu vodiΦe
teploty
3235
K ovlßdßnφ spφnaΦ∙ siln²ch proud∙ slab²m proudem slou₧φ:
transformßtor
elektromagnetickΘ relΘ
elektromagnetick² usm∞r≥ovaΦ
elektrick² vodiΦ
2237
Jestli₧e oΦnφ ΦoΦka nevytvß°φ obraz na sφtnici, ale a₧ za nφ, je Φlov∞k:
barvoslep²
dalekozrak²
krßtkozrak²
tupozrak²
2247
Kter² z uveden²ch v²rok∙ nenφ pravdiv²?
Ve vzduchoprßzdnu se zvuk neÜφ°φ.
Zvuk se jeÜt∞ lΘpe ne₧ vzduchem Üφ°φ kapalinami.
Zvuk se jeÜt∞ lΘpe ne₧ vzduchem Üφ°φ pevn²mi lßtkami.
Zvuk se vzduchem Üφ°φ lΘpe ne₧ pevn²mi lßtkami.
4249
M∞sφc ob∞hne Zemi za:
1 t²den
27 dn∙
28 dn∙
31 dn∙
2252
Kandela (cd) je fyzikßlnφ jednotkou:
lßtkovΘho mno₧stvφ
svφtivosti
rovinnΘho ·hlu
prostorovΘho ·hlu
2088
Radißn je fyzikßlnφ jednotkou:
lßtkovΘho mno₧stvφ
svφtivosti
rovinnΘho ·hlu
prostorovΘho ·hlu
3088
1 miliarda =
10 na Üestou
10 na devßtou
10 na dvanßctou
10 na Üestnßctou
2096
1 bilion =
10 na Üestou
10 na devßtou
10 na dvanßctou
10 na Üestnßctou
3096
LetopoΦet zapsan² °φmsk²mi Φφslicemi jako MDCCCLXVII =
1917
1867
1817
1367
2096
NejmenÜφm prvoΦφslem menÜφm ne₧ 100 je:
99
97
93
91
2096
Pen∞₧nφ Φßstka, z nφ₧ poΦφtßme ·rok, se naz²vß:
·rokovß mφra
·rokov² vklad
·rokovß Φßstka
jistina
4097
Kter² z uveden²ch v²rok∙ nenφ pravdiv²?
Zlomky s r∙zn²mi jmenovateli seΦteme, p°evedeme-li zlomky na spoleΦnΘho jmenovatele vhodn²m rozÜφ°enφm.
Znßsobφme-li Φitatele i jmenovatele zlomku stejn²m Φφslem r∙zn²m od nuly, hodnota zlomku se zm∞nφ.
Poloha bodu v rovin∞ se urΦuje soustavou sou°adnic, kterß je tvo°ena 2 Φφseln²mi osami se spoleΦn²m poΦßtkem. Jsou-li tyto osy navzßjem kolmΘ, jde o pravo·hlou soust. sou°adnic; jsou-li navφc na obou osßch zvoleny stejnΘ dΘlkovΘ jednotky, je to:
Pravidelnß soustava
Goniometrickß soustava
KartΘzskß soustava
Absolutnφ soustava
3109
Kter² z uveden²ch v²rok∙ nenφ pravdiv²?
Dva troj·helnφky jsou shodnΘ, shodujφ-li se ve vÜech t°ech stranßch.
Dva troj·helnφky jsou shodnΘ, shodujφ-li se ve dvou stranßch a ·hlu jimi sev°enΘm.
Dva troj·helnφky jsou shodnΘ, shodujφ-li se ve stran∞ a ·hlech k nφ p°ilehl²ch.
Dva troj·helnφky jsou shodnΘ, shodujφ-li se ve dvou stranßch a ·hlu proti menÜφ z nich.
4104
Jak znφ Pythagorova v∞ta?
V troj·helnφku je souΦet dΘlek ka₧d²ch dvou stran v∞tÜφ ne₧ dΘlka strany t°etφ.
Obsah Φtverce sestrojenΘho nad p°eponou pravo·hlΘho troj·helnφku se rovnß souΦtu obsah∙ Φtverc∙ sestrojen²ch nad jeho odv∞snami.
Obsah Φtverce sestrojenΘho nad odv∞snou pravo·hlΘho troj·helnφku je roven obsahu obdΘlnφku sestrojenΘho z p°epony a ·seku na p°epon∞ k odv∞sn∞ p°ilehlΘho.
Obsah Φtverce sestrojenΘho nad v²Ükou pravo·hlΘho troj·helnφku je roven obsahu pravo·helnφku, jeho₧ strany jsou ·seky na p°epon∞ k odv∞snßm p°ilehlΘ.
2104
Pravideln² dvacetist∞n se naz²vß:
ikosaedr
dodekaedr
oktaedr
nemß specißlnφ nßzev
1112
Nejv∞tÜφ Φßst slo₧enφ zemskΘ k∙ry, p°esn∞ 49 % zaujφmß kyslφk. Hned potΘ nßsleduje s 26 %: tento prvek:
₧elezo
vßpnφk
hlinφk
k°emφk
4194
KterΘ z chemicky Φist²ch lßtek nepat°φ mezi slouΦeniny?
oxidy
kyseliny
soli
kovy
4195
Kter² z uveden²ch v²rok∙ nenφ pravdiv²?
Chemickß syntΘza je reakce, v nφ₧ se prvky sluΦujφ ve slouΦeniny nebo slouΦeniny jednoduchΘ v slo₧it∞jÜφ.
P°i ho°enφ vznikajφ oxidy.
P°φm²m sluΦovßnφm kov∙ se sφrou vznikajφ sulfidy.
ChemickΘ reakce nejsou doprovßzeny zm∞nou teploty.
4196
SlouΦeniny nekovov²ch oxid∙ a vody se naz²vajφ:
soli
kyseliny
hydroxidy
nemajφ specißlnφ nßzev
2214
Organickß chemie se zab²vß slouΦeninami:
kyslφku
hΘlia
uranu
uhlφku
4201
Za°φzenφ, kterß jsou schopna p°φmo m∞nit chemickou energii na energii elektrickou, se naz²vajφ:
galvanickΘ Φlßnky
baterie
ketony
estery
1209
Slo₧it² proces, p°i kterΘm dochßzφ ke sluΦovßnφ vody a oxidu uhliΦitΘho v p°φtomnosti sv∞tla a chlorofylu, se naz²vß:
oxidace
redukce
fotosyntΘza
biochemick² rozklad
3211
Bu≥ka bakteriφ a vÜech druh∙ rostlin mß na svΘm povrchu tuhou bun∞Φnou st∞nu, kterß je tvo°ena hlavn∞ slo₧it²m cukrem (polysacharidem), kter² se naz²vß:
sachar≤za
celul≤za
chlorofyl
chloroplast
2299
Nedostatek pigmentu v oΦnφ duhovce se projevuje:
krßtkozrakostφ
barvoslepostφ
jejφ Φervenou barvou
takov² jev se nikdy nevyskytuje
3301
Mezi jednobun∞ΦnΘ organismy nepat°φ:
bakterie
prvoci
kvasinky
strunatci
4302
Neuron je:
chemick² prvek
nervovß bu≥ka
Φßstice obsa₧enß v atomovΘm jßdru
tento termφn se k niΦemu nevztahuje
2304
Rostliny, kterΘ opyluje vφtr, se naz²vajφ:
vegetativnφ
krytosemennΘ
v∞trosnubnΘ
takovΘ opylovßnφ nenφ mo₧nΘ
3307
Lßtka, kterß je ₧ivΘmu organismu cizφ a kterß vyvolßvß specifickou odpov∞∩, tvorbu protilßtek, se naz²vß:
ganglia
alergen
antigen
antibiotikum
3318
V pr∙b∞hu st°ednφho miocΘnu a₧ spodnφho pliocΘnu (asi p°ed 20 a₧ 9 miliony lety) ob²vali okraje pralesa a polostepi Evropy, jihov²chodnφ Asie a v²chodnφ Afriky b²lo₧ravφ tvorovΘ, kte°φ v²vojov∞ z°ejm∞ souviseli s p°edch∙dci Φlov∞ka i souΦasn²ch lidoop∙. Podle kosternφch zbytk∙ n∞kte°φ p°ipomφnali gorilu, jinφ se podobali spφÜe Üimpanz∙m. Jak se naz²vali?
neandertßlci
dryopitΘkovΘ
hominidi
poloprimßti
2325
Kter² z uveden²ch, pravd∞podobn²ch p°edch∙dc∙ Φlov∞ka je v²vojov∞ nejstarÜφ?
Homo habilis
Homo erectus
Australopithecus
Ramapithecus
4329
Nejv∞tÜφ biogeografickou oblastφ sv∞ta je:
neotropickß oblast
holoarktickß oblast
orientßlnφ oblast
africkß oblast
2015
JakΘho nejvyÜÜφho v∞ku se do₧φvß (v zajetφ) lev?
5 let
10 let
25 let
45 let
3333
JakΘho nejvyÜÜφho v∞ku se do₧φvß (v zajetφ) nosoro₧ec dvouroh²?
5 let
10 let
25 let
45 let
4333
JakΘho nejvyÜÜφho v∞ku se do₧φvß (v zajetφ) v²r velk²?
8 let
18 let
38 let
68 let
4333
JakΘho nejvyÜÜφho v∞ku se do₧φvß (v zajetφ) ₧elva obrovskß?
58 let
102 let
152 let
250 let
3333
Jak rychle se dokß₧e pohybovat prase divokΘ?
17 km/h
35 km/h
40 km/h
50 km/h
1334
Jak rychle se dokß₧e pohybovat nosoro₧ec?
17 km/h
35 km/h
40 km/h
50 km/h
3334
Jak rychle se dokß₧e pohybovat ₧irafa?
35 km/h
40 km/h
50 km/h
80 km/h
3334
Jak rychle se dokß₧e pohybovat ₧ralok?
25 km/h
45 km/h
65 km/h
85 km/h
2334
Jak rychle se dokß₧e pohybovat (ve vzduchu) vrßna?
17 km/h
35 km/h
40 km/h
50 km/h
4334
Kter² z naÜich st∞hovav²ch ptßk∙ k nßm n∞kdy p°ilΘtß u₧ v ·noru?
husa polnφ
k°epelka polnφ
₧luva hajnφ
kukaΦka obecnß
1335
Kter² z uveden²ch ₧ivoΦich∙ (samc∙) dosahuje nejv∞tÜφ hmotnosti?
Kter² z uveden²ch jazyk∙ nepat°φ mezi jazyky germßnskΘ?
norÜtina
portugalÜtina
jidiÜ
angliΦtina
2294
Neju₧φvan∞jÜφmi jazyky na sv∞t∞ jsou:
1. ╚φnÜtina 2. HindÜtina 3. AngliΦtina
1. HindÜtina 2. ╚φnÜtina 3. AngliΦtina
1. AngliΦtina 2. ╚φnÜtina 3. èpan∞lÜtina
1. ╚φnÜtina 2. AngliΦtina 3. èpan∞lÜtina
4295
╚esk² cestovatel, polßrnφ lovec a zlatokop, kter² pob²val v Arktid∞ jako eskymßck² nßΦelnφk, se jmenoval:
Rudolf T∞snohlφdek
Emil Holub
Vojta Nßprstek
Jan Welzl
4010
Herec, texta° a autor humoristick²ch povφdek, spolu s Miloslavem èimkem autor velmi oblφben²ch improvizovan²ch po°ad∙ v pra₧skΘm divadle Semafor (Besφdka zvlßÜtnφ Ükoly, NßvÜt∞vnφ dny) se jmenoval:
Lud∞k Sobota
Ji°φ Grossmann
Ji°φ Krampol
Ji°φ Such²
2013
Mezi divadelnφ revue autorskΘ dvojice Voskovec a Werich, kterΘ byly uvßd∞ny v OsvobozenΘm divadle, nepat°φ:
Vest pocket revue
Golem
Kat a blßzen
Sv∞t pat°φ nßm
4013
Autorem souboru olejotisk∙ Z dvor∙ a dvoreΦk∙ starΘ Prahy, je Φesk² fotograf, kter² se proslavil p°edevÜφm um∞leck²mi akty. JakΘ je jeho jmΘno?
Jaromφr Funke
Jan Saudek
FrantiÜek Drtikol
Josef Sudek
3014
Cestu do prav∞ku, v∞deckofantastick² film pro mlßde₧ z roku 1954, natoΦil re₧isΘr:
Jan èvankmajer
Elmar Klos
Karel Zeman
Zden∞k Burian
3014
Jako prvnφ z Φeskoslovensk²ch film∙ zφskal Oscara, presti₧nφ cenu americkΘ filmovΘ akademie, film:
Ost°e sledovanΘ vlaky
Kolja
Obchod na korze
MarkΘta Lazarovß
3014
Autorem opery Jakobφn je:
Bed°ich Smetana
Antonφn Dvo°ßk
Zden∞k Fibich
Josef Suk
2016
Kterß z uveden²ch oper nepat°φ mezi dφla Bed°icha Smetany?
╚ertova st∞na
HubiΦka
Tajemstvφ
╚ert a KßΦa
4016
Jakub Jan Ryba, hudebnφ skladatel, autor znßmΘ vßnoΦnφ mÜe Hej mist°e p∙sobil jako kantor:
v Hukvaldech
v Praze
v Lipnici
v Ro₧mitßle pod T°emÜφnem
4016
Autorem prvnφ ΦeskΘ zp∞vohry Drßtenφk a p°edevÜφm autorem stßtnφ hymny Kde domov m∙j je:
Josef Kajetßn Tyl
Bed°ich Smetana
FrantiÜek èkroup
LeoÜ JanßΦek
3016
Spisovatel, novinß° a autor specificky ΦeskΘ literßrnφ formy zvanΘ romaneto, kter² ₧il v letech 1840-1914, se jmenuje:
Jakub Arbes
Jan Neruda
Jaroslav Vrchlick²
Svatopluk ╚ech
1017
Autor dobrodru₧nΘ literatury pro mlßde₧ - n∞kolika soubor∙ krßtk²ch povφdek (Tßbor ztracen²ch, Na vln∞ 57 metr∙, Tanec na sto₧ßru) se jmenuje:
FrantiÜek B∞hounek
Otakar BatliΦka
FrantiÜek Flos
Rudolf T∞snohlφdek
2017
Autor dobrodru₧n²ch knih pro mlßde₧, Φerpajφcφch nßm∞ty v exotickΘm prost°edφ (Lovci orchidejφ, Na modrΘm Nilu) se jmenuje:
FrantiÜek B∞hounek
Otakar BatliΦka
FrantiÜek Flos
Rudolf T∞snohlφdek
3017
Kterou z knih nenapsal Jaroslav Foglar?
Boj o prvnφ mφsto
Chata v jezernφ kotlin∞
HoÜi od Bob°φ °eky
Kniha robinson∙
4017
Kdo je autorem filmovΘho scΘnß°e televiznφho serißlu Arabela?
Vßclav VorlφΦek
MiloÜ Macourek
Ji°φ Menzl
Ji°φ Lßbus
2017
Autorem povφdkovΘ knihy z PodkarpatskΘ Rusi Golet v ·dolφ je:
ArnoÜt Lustig
Josef èkvoreck²
Ivan Olbracht
Ji°φ Langer
3017
Autorem pr≤z Sekyra, MorΦata, denφkov²ch zßznam∙ z konce 70. let ╚esk² snß° a manifestu 2000 slov z roku 1968 je:
Milan Kundera
Josef èkvoreck²
Jan Trefulka
Ludvφk Vaculφk
4017
Autorem parodie D∞jiny strany mφrnΘho pokroku v mezφch zßkona je:
Eduard Bass
Petr BezruΦ
FrantiÜek Gellner
Jaroslav HaÜek
4017
èlechtic a politik, kter² prom∞nil Prahu v modernφ m∞sto (vybudoval silnici z Klßrova do pra₧skΘho centra, zalo₧il m∞stskΘ sady, zruÜil starΘ hradby, z°φdil novΘ komunikace), se jmenoval:
FrantiÜek Jan Kinsk²
Karel Chotek
KaÜpar èternberk
Karel Schwarzenberk
2018
Elektrotechnik a podnikatel, kter² zpoΦßtku pracoval jako asistent samotnΘho Edisona, ale pozd∞ji se s nφm rozeÜel, proto₧e na rozdφl od svΘho ÜΘfa v∞°il na budoucnost st°φdavΘho proudu; zakladatel elektrotechnickΘho podniku ╚KD se jmenoval:
Emil Kolben
FrantiÜek K°i₧φk
Jan Perner
Emil èkoda
1018
P°φrodov∞dec a vynßlezce Prokop DiviÜ postavil prvnφ hromosvod v ╚echßch. Stalo se to v roce:
1704
1754
1804
1854
2020
V roce 1807 zkonstruoval prvnφ parnφ stroj v ╚echßch:
Josef Bo₧ek
FrantiÜek Antonφn Gerstner
FrantiÜek Josef Gerstner
Jan Perner
3020
Kter² z uveden²ch malφ°∙ se nepodφlel na v²zdob∞ Nßrodnφho divadla?
MikolßÜ AleÜ
Vßclav Bro₧φk
Antonφn SlavφΦek
FrantiÜek ÄenφÜek
3021
Kdo je autorem baroknφ galerie soch v Kuksu z poΦßtku 18. stoletφ, kterß byla zhotovena pro hrab∞te FrantiÜka Antonφna èporka?
MatyᚠBernard Braun
Ferdinand Maxmilißn Brokof
Otto Gutfreund
Josef Vßclav Myslbek
1021
Sv∞tov∞ proslul² grafik, kter² ₧il v 17. stoletφ a v∞tÜinu ₧ivota strßvil v Lond²n∞ jako "his majestic disigner" - krßlovsk² kreslφ°, se jmenoval:
Petr Brandl
Vßclav Hollar
Norbert Grund
Jan Kupeck²
2021
Autorem jezdeckΘ sochy sv. Vßclava na VßclavskΘm nßm∞stφ v Praze je:
MatyᚠBernard Braun
Ferdinand Maxmilißn Brokof
Otto Gutfreund
Josef Vßclav Myslbek
4021
╚esk² malφ°, autor malby ┌dolφ smutku, znßm² ilustrßtor Kytice K. J. Erbena a Mßje K. H. Mßchy, kter² ₧il v letech 1890-1977, se jmenoval:
Jan Preisler
Max èvabinsk²
FrantiÜek Tich²
Jan Zrzav²
4021
Josef Augusta byl:
fyziolog a anatom
popularizßtor v oblasti paleontologie, autor knih pro mlßde₧
matematik, zakladatel topologie
botanik a mykolog
2019
T°i st∞₧ejnφ genetickΘ zßkony - o uniformit∞ mφÜenc∙, o Üt∞penφ znak∙ a o volnΘ kombinovatelnosti vloh formuloval:
Jan Jansk²
Jan Evangelista Purkyn∞
Gregor Johann Mendel
Josef Thomayer
3019
Pojem reflex zavedl do v∞deckΘ terminologie zakladatel ΦeskΘ fyziologie, kter² se jmenoval:
Jßn Jesensk² (Jessenius)
Ji°φ Prochaska
Jan Evangelista Purkyn∞
Josef Thomayer
2019
Fla₧olet je:
...vysok² t≤n struny smyΦcov²ch nßstroj∙, kytary a harfy, vznikajφcφ lehk²m dotykem prst∙ na strun∞
...krßtkß skladba, v∞tÜinou pro ₧es¥ovΘ nßstroje, u₧φvanß jako zn∞lka nebo ·vod k slavnostnφ p°φle₧itosti
...t°φdφlnß hudebnφ skladba, obsahujφcφ jedno Φi dv∞ tΘmata. Vyvinula se v 17. stol. a b²vß dvou-, t°φ- nebo vφcehlasß.
...uzav°en² celek melodie; v notovΘm zßpisu se v∞tÜinou oznaΦuje oblouΦkem
1348
Äalozp∞v, lyrickß bßse≥ vyjad°ujφcφ smutek (nap°. Kollßr∙v P°edzp∞v k Slßvy dce°i) se naz²vß tΘ₧:
