home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ PC World 2001 July / PCWorld_2001-07_cd.bin / Software / Komercni / zemepis / SV_DEMO / TESTY.DAT < prev    next >
Text File  |  1997-09-07  |  7KB  |  439 lines

  1. 3
  2.  Zem∞ a jejφ znßzorn∞nφ na mapßch
  3.  Oceßny a Euroasie
  4.  Asie
  5. ***
  6. 21
  7. +++
  8. Pevnina zabφrß na Zemi:
  9. ~jednu t°etinu
  10. *jednu Φtvrtinu
  11. *dv∞ t°etiny
  12. *jednu polovinu
  13. *dev∞t desetin
  14. *jednu Üestinu
  15. +++
  16. Nejv∞tÜφ oceßn je:
  17. ~Tich²
  18. *Severnφ ledov²
  19. *Atlantick²
  20. *Indick²
  21. +++
  22. Rovnob∞₧ky urΦujφ na Zemi sm∞r:
  23. ~v²chodozßpadnφ
  24. *jihov²chodnφ
  25. *severoji₧nφ
  26. *severozßpadnφ
  27. *jihozßpadnφ
  28. *severov²chodnφ
  29. +++
  30. Mφsto, kde se na povrchu Zem∞ sbφhajφ polednφky naz²vßme:
  31. ~p≤l
  32. *osa
  33. *polßrka
  34. *polednice
  35. *hlavnφ polednφk
  36. *takovΘ mφsto neexistuje
  37. *st°ed sv∞ta
  38. +++
  39. Rovnob∞₧ky urΦujφ:
  40. ~zem∞pisnou Üφ°ku severnφ nebo ji₧nφ
  41. *zem∞pisnou Üφ°ku v²chodnφ nebo zßpadnφ
  42. *zem∞pisnou dΘlku ji₧nφ nebo zßpadnφ
  43. *zem∞pisnou dΘlku severnφ nebo ji₧nφ
  44. +++
  45. Na celΘ Zemi je cel²ch:
  46. ~360 polednφk∙
  47. *90 polednφk∙
  48. *180 polednφk∙
  49. *24 polednφk∙
  50. *48 polednφk∙
  51. *60 polednφk∙
  52. *112 polednφk∙
  53. *380 polednφk∙
  54. +++
  55. Vzdßlenost mezi dv∞ma rovnob∞₧kami je:
  56. ~vÜude stejnß
  57. *sm∞rem k p≤l∙m se zv∞tÜuje
  58. *sm∞rem k p≤l∙m se zmenÜuje
  59. *zßle₧φ na slanosti mo°e
  60. +++
  61. Povrch Zem∞ se naz²vß:
  62. ~terΘn
  63. *obzornφk
  64. *galaxie
  65. *suterΘn
  66. +++
  67. ╚ßry spojujφcφ mno₧inu bod∙ o stejnΘ nadmo°skΘ v²Üce jsou:
  68. ~vrstevnice
  69. *horob∞₧ky
  70. *rovnob∞₧ky
  71. *polednφky
  72. *vysokoΦßry
  73. *horoΦßry
  74. *termoΦßry
  75. +++
  76. M∞°φtko 1:10 000 znaΦφ, ₧e 1cm na map∞ znamenß ve skuteΦnosti:
  77. ~100 m
  78. *1000 m
  79. *10 km
  80. *100 km
  81. *1000 km
  82. *10 000 m
  83. +++
  84. Na kolik Φasov²ch pßsem je rozd∞lena Zem∞?
  85. ~24
  86. *360
  87. *270
  88. *180
  89. *120
  90. *90
  91. *60
  92. *48
  93. *12
  94. +++
  95. Kolik vodstva je na Zemi?
  96. ~dv∞ t°etiny
  97. *jedna t°etina
  98. *t°i Φtvrtiny
  99. *jedna desetina
  100. *Φty°i desetiny
  101. *t°i sedminy
  102. +++
  103. Nejv∞tÜφ kontinent je:
  104. ~Euroasie
  105. *Amerika
  106. *Afrika
  107. *Austrßlie
  108. +++
  109. ZnaΦky pro v²ÜkovΘ body se naz²vajφ:
  110. ~k≤ty
  111. *vrcholnφky
  112. *vrstevnice
  113. *vrcholovΘ teΦky
  114. *zem∞pisnΘ body
  115. +++
  116. M∞°φtko 1:3000 znaΦφ, ₧e 1cm na map∞ ve skuteΦnosti znamenß:
  117. ~30 m
  118. *300 m
  119. *3000 m
  120. *3 m
  121. *3 km
  122. *0.3 km
  123. *30 km
  124. *300 km
  125. +++
  126. V naÜφ republice platφ Φas:
  127. ~st°edoevropsk²
  128. *Φesk²
  129. *zßpadoevropsk²
  130. *v²chodoevropsk²
  131. *evropsk²
  132. *vsetφnsk²
  133. +++
  134. Polednφk urΦuje sm∞r:
  135. ~severoji₧nφ
  136. *zßpadov²chodnφ
  137. *severozßpadnφ
  138. *severov²chodnφ
  139. *jihozßpadnφ
  140. *jihov²chodnφ
  141. +++
  142. Nejv∞tÜφ rovnob∞₧ka je:
  143. ~rovnφk
  144. *90. rovnob∞₧ka
  145. *polßrnφ kruh
  146. *obratnφk
  147. *50. rovnob∞₧ka
  148. +++
  149. Pomocφ polednφk∙ urΦujeme:
  150. ~zem∞pisnou dΘlku v²chodnφ a zßpadnφ
  151. *zem∞pisnou dΘlku severnφ a ji₧nφ
  152. *zem∞pisnou Üφ°ku v²chodnφ a zßpadnφ
  153. *zem∞pisnou Üφ°ku severnφ a ji₧nφ
  154. +++
  155. Kolik cel²ch rovnob∞₧ek je na celΘ Zemi?
  156. ~180
  157. *90
  158. *360
  159. *380
  160. *270
  161. *45
  162. *24
  163. +++
  164. Vzdßlenost mezi polednφky je:
  165. ~nejv∞tÜφ na rovnφku
  166. *vÜude stejnß
  167. *nejv∞tÜφ na p≤lech
  168. *nejv∞tÜφ na obratnφcφch
  169. *nejv∞tÜφ na polßrnφch kruzφch
  170. *nejmenÜφ na 45. rovnob∞₧ce
  171. ***
  172. 17
  173. +++
  174. Atlantick² oceßn le₧φ mezi kontinenty:
  175. ~Amerikou, Evropou, Afrikou
  176. *Amerikou, Evropou
  177. *Amerikou, Asiφ, Austrßliφ
  178. *Afrikou, Asiφ, Austrßliφ
  179. *Asiφ, Amerikou
  180. +++
  181. NejbohatÜφ loviÜt∞ ryb v AtlantickΘm oceßnu jsou:
  182. ~v jeho severnφ Φßsti
  183. *v oblasti rovnφku
  184. *v mexickΘm zßlivu
  185. *u b°eh∙ ji₧nφ Ameriky
  186. +++
  187. NejmenÜφ ze vÜech oceßn∙ je:
  188. ~Severnφ ledov²
  189. *Atlantick²
  190. *Indick²
  191. *Tich²
  192. +++
  193. Severnφ p≤l jako prvnφ dobyl roku:
  194. ~1909 Robert Peary
  195. *1911 Roald Amundsen
  196. *1912 Robert Falcon Scott
  197. *1774 James Cook
  198. *1841 James Clarke Ross
  199. *1895 Fridtjof Nansen
  200. *1879 George Washington De Long
  201. *1878 Adolf Erik Nordenskjöld
  202. +++
  203. NejvyÜÜφm poho°φm sv∞ta je(jsou):
  204. ~Himßlaj
  205. *Pamφr
  206. *Andy
  207. *Alpy
  208. *Kiliman₧ßro
  209. *Atlas
  210. *Pyreneje
  211. *Ural
  212. +++
  213. NejdelÜφ a nejmohutn∞jÜφ toky Euroasie jsou:
  214. ~Ob a Chang Jiang
  215. *Dunaj a Ganga
  216. *Amur a Volha
  217. *Amazonka a Mekong
  218. *Indus a Ganga
  219. *Lena a R²n
  220. +++
  221. Oblast les∙ mφrnΘho pßsu v Rusku naz²vßme:
  222. ~tajga
  223. *step
  224. *pampa
  225. *prΘrie
  226. *savana
  227. *tundra
  228. +++
  229. Jihov²chodnφ Asie je zalidn∞na:
  230. ~nejhust∞ji
  231. *tΘm∞° v∙bec
  232. *mßlo
  233. *°φdce
  234. +++
  235. Nejv∞tÜφm stßtem sv∞ta podle rozlohy je:
  236. ~Rusko
  237. *USA
  238. *╚φna
  239. *Kanada
  240. *Indie
  241. *Brazφlie
  242. *Austrßlie
  243. *Francie
  244. *Mexiko
  245. +++
  246. Ji₧nφ p≤l jako prvnφ dobyl v roce:
  247. ~1911 Roald Amundsen
  248. *1909 Robert Peary
  249. *1912 Robert Falcon Scott
  250. *1774 James Cook
  251. *1841 James Clarke Ross
  252. *1895 Fridtjof Nansen
  253. *1879 George Washington De Long
  254. *1878 Adolf Erik Nordenskjöld
  255. +++
  256. Hranice Evropy a Asie tvo°φ:
  257. ~Ural a Emba
  258. *Karpaty a Visla
  259. *Pamφr a Ob
  260. *Himßlaj a Lena
  261. *Ural a Jenisej
  262. *Ural a Volha
  263. +++
  264. NejvyÜÜφm poho°φm Evropy je(jsou):
  265. ~Alpy
  266. *Himßlaj
  267. *Pamφr
  268. *Ural
  269. *Pyreneje
  270. *Karpaty
  271. +++
  272. Nejv∞tÜφm jezerem sv∞ta je:
  273. ~KaspickΘ
  274. *Bajkal
  275. *Titicaca
  276. *Viktoriino
  277. *AralskΘ
  278. *╚adskΘ
  279. *Tanganika
  280. +++
  281. Ji₧nφ Evropa pat°φ do vegetaΦnφho pßsu:
  282. ~subtropickΘho
  283. *pouÜtφ
  284. *savan
  285. *tropick²ch deÜtn²ch les∙
  286. *les∙ mφrnΘho pßsu
  287. +++
  288. Medv∞d, rys a liÜka jsou typickß zvφ°ata:
  289. ~les∙ mφrnΘho pßsu
  290. *tropick²ch deÜtn²ch les∙
  291. *savan
  292. *stepφ
  293. *pouÜtφ
  294. +++
  295. NejpoΦetn∞jÜφ skupinou nßrod∙ v Evrop∞ jsou:
  296. ~SlovanΘ
  297. *Romßni
  298. *Germßni
  299. *BaskovΘ
  300. *╪ekovΘ
  301. *KeltovΘ
  302. *╚φ≥anΘ
  303. *IndovΘ
  304. *ÄidΘ
  305. +++
  306. ╚φna je stßt:
  307. ~nejlidnat∞jÜφ
  308. *nejv∞tÜφ
  309. *nejvysp∞lejÜφ
  310. *nejmenÜφ
  311. ***
  312. 18
  313. +++
  314. NejΦast∞jÜφ zem∞t°esenφ jsou:
  315. ~v Japonsku
  316. *v Indii
  317. *ve Vietnamu
  318. *v Barm∞
  319. *v Nepßlu
  320. +++
  321. Chov dobytka je hlavnφm zam∞stnßnφm:
  322. ~v Indii
  323. *ve Vietnamu
  324. *v Japonsku
  325. *v Barm∞
  326. *v Thajsku
  327. +++
  328. Stßt s nejvysp∞lejÜφm pr∙myslem je:
  329. ~Japonsko
  330. *Indie
  331. *╚φna
  332. *Vietnam
  333. *Nepßl
  334. *Mongolsko
  335. *Filipφny
  336. +++
  337. Dekßnskß ploÜina je na poloostrov∞:
  338. ~P°ednφ Indie
  339. *Zadnφ Indie
  340. *ArabskΘm
  341. *KorejskΘm
  342. *KalifornskΘm
  343. +++
  344. Na poloostrov∞ Zadnφ Indie jsou nejv∞tÜφ plantß₧e:
  345. ~kauΦukovΘ
  346. *olivovΘ
  347. *pomeranΦovΘ
  348. *pÜeniΦnΘ
  349. +++
  350. V∞tÜina obyvatel Indie se ₧ivφ:
  351. ~zem∞d∞lstvφm
  352. *t∞₧bou rud
  353. *pr∙myslem
  354. *rybolovem
  355. +++
  356. BangladΘÜ je:
  357. ~stßt p°i ·stφ Gangy
  358. *hlavnφ m∞sto Indie
  359. *nejvyÜÜφ hora Indie
  360. *nejv∞tÜφ m∞sto Nepßlu
  361. +++
  362. Nejd∙le₧it∞jÜφ °eky jihozßpadnφ Asie jsou:
  363. ~Eufrat a Tigris
  364. *Ob a Jenisej
  365. *Lena a Amur
  366. *Ganga a Mekong
  367. *Amazonka a Paranß
  368. +++
  369. Äidovsk²m stßtem v Asii je:
  370. ~Izrael
  371. *Libanon
  372. *S²rie
  373. *Irßk
  374. *Jordßnsko
  375. +++
  376. Mongolsko mß podnebφ:
  377. ~suchΘ, vnitrozemskΘ
  378. *vlhkΘ, tropickΘ
  379. *monsunovΘ
  380. *p°φmo°skΘ
  381. +++
  382. Nejhust∞ji zalidn∞n²m ·zemφm ╚φny je:
  383. ~v²chod
  384. *sever
  385. *jih
  386. *zßpad
  387. +++
  388. Nejv∞tÜφm Φφnsk²m m∞stem a p°φstavem je:
  389. ~èanghaj
  390. *Kanton
  391. *Peking
  392. *Jokohama
  393. +++
  394. T∞₧ko prostupnΘ pralesy v ji₧nφ Asii se naz²vajφ:
  395. ~d₧ungle
  396. *savany
  397. *prΘrie
  398. *pampy
  399. *tajgy
  400. +++
  401. SpraÜ je:
  402. ~navßtß kyprß ·rodnß p∙da
  403. *pahorek pφsku na pouÜti
  404. *sn∞hovß lavina
  405. *banßnovß mouka
  406. +++
  407. Nejd∙le₧it∞jÜφ plodinou monsunovΘ Asie je:
  408. ~r²₧e
  409. *pÜenice
  410. *kuku°ice
  411. *olivy
  412. *datle
  413. +++
  414. NejpoΦetn∞jÜφm nßrodem sv∞ta jsou:
  415. ~╚φ≥anΘ
  416. *RusovΘ
  417. *IndovΘ
  418. *IndonΘsanΘ
  419. *Brazilci
  420. *Turci
  421. *AmeriΦanΘ
  422. +++
  423. NejhlubÜφ prolßklina na sv∞t∞ je:
  424. ~MrtvΘ mo°e
  425. *KaspickΘ mo°e
  426. *BajkalskΘ jezero
  427. *Tanganika
  428. *Viktoriino jezero
  429. +++
  430. Nejv∞tÜφm bohatstvφm jihozßpadnφ Asie je:
  431. ~ropa
  432. *Φaj
  433. *sobi
  434. *velbloudi
  435. *pφsek
  436. ***
  437.  
  438.  
  439.