V nabídce naτeho Katalogu naleznete jednak demoverze a dále ostatní voln╪ τi²itelné programy. Demoverze lze p²irovnat k programàm typu freeware, s tím rozdílem, ºe τí²en∞ program není pln╪ funkƒní - je to jen funkƒní demo. Pod pojmem funkƒní demo se obvykle skr∞vá "ochromená" verze, která se od svého komerƒního bratra liτí neschopností tisknout, ukládat nebo jinak trvale získávat z programu vytvo²ená data. ¼asto je také omezen jednorázov∞ ƒasov∞ limit pro b╪h programu. Po vyprτení limitu je nutno program ukonƒit a - p²i jeho op╪tovném spuτt╪ní - zaƒít znovu. N╪kdy je volena cesta zásahu do funkƒnosti programu omezením jeho kapacity nad spravovan∞mi daty.
Voln╪ τi²itelné programy lze dále rozd╪lit do t²í skupin. Termínem PUBLIC DOMAIN se oznaƒuje software, jehoº autor se vzdal jeho vlastnictví a v╪noval program k ve²ejnému pouºití. S dílem (programem) màºe kaºd∞ nakládat jak se mu zlíbí, autor nad ním nemá ºádnou kontrolu a nemàºe za n╪j tudíº vyºadovat ºádné poplatky. Opakem public domain jsou programy, jejichº auto²i si ponechali autorská práva (copyright). Oznaƒují se jako FREEWARE. I zde platí, ºe τí²ení a pouºívání programà je zdarma, auto²i ale sami rozhodují o zpàsobech distribuce a vyuºití sv∞ch programà. Proto je nutné si vºdy nejprve p²eƒíst p²ísluτnou pasẠv dokumentaci k programu.
Vτechy v∞τe uvedené skupiny software lze bez omezení pouºívat, v naτem Katalogu jsou oznaƒeny písmenem F. Název SHAREWARE oznaƒuje marketingovou metodu p²i níº se autorsky chrán╪né programy voln╪ dostávají k uºivateli za úƒelem posouzení. Program tak màºete vyzkouτet d²íve, neº jej koupíte; v angliƒtin╪ se vºilo spojení "Try Before You Buy" - vyzkouτej, neº koupíτ. Na této vymoºenosti je zaloºena celá koncepce shareware - s minimálními náklady zjistíte, zda program p²esn╪ vyhovuje vaτim poºadavkàm, seznámíte se s ràzn∞mi produkty z dané oblasti. Autor sharewarového programu vám k tomu nabídne zkuτební dobu typicky 30 dní. Jestliºe se po uplynutí této lhàty rozhodnete program pouºívat, musíte jej zaplatit - program registrovat. Shareware tedy NEN╓ zdarma. Registrace se u jednotliv∞ch autorà liτí (podmínky naleznete op╪t v dokumentaci k programu), v╪τinou vám p²inese ²adu dalτích v∞hod: aktuální verzi, tiτt╪n∞ manuál, servis po telefonu, nové verze zdarma nebo za zv∞hodn╪nou cenu, prémiové programy a dalτí speciální nabídky.
Pokud u programu není uvedeno písmeno F, znamená to, ºe program je typu shareware. Místo písmene je uvedena ƒástka (typicky v americk∞ch dolarech) pro registraci jednouºivatelské verze. Krom╪ t╪chto t²í základních skupin voln╪ τi²itelného software existují jeτt╪ dalτí "odnoºe": Cardware - autor jako registraci poºaduje, abyste mu zaslali pohlednici. Aidware - finanƒní v∞t╪ºek z registrací programu bude pouºit v∞hradn╪ pro humanitární úƒely.
Jak registrovat u nás.
Voln╪ τi²itelné programy màºete získat také prost²ednictví naτí zásilkové sluºby sw Chip SHOP. ¼ástka, kterou zaplatíte za disketu s programem je ale pouze poplatek za distribuci - nezahrnuje cenu programà samotn∞ch.
Posílat peníze v obálce rozhodn╪ není zrovna nejτ£astn╪jτí zpàsob platby. Pokud pomineme riziko, ºe se zásilka po cest╪ n╪kde ztratí, vypadá tento zpàsob platby v civilizovan∞ch zemích pon╪kud nevhodn╪ (asi jako kdyby n╪kdo cht╪l platit v naturáliích, t²eba husou nebo králíkem). Pokud tedy vylouƒíme moºnost, ºe zájemce o shareware je drºitelem kreditní karty (takov∞ch lidí je u nás po h²íchu málo), zb∞vají dv╪ moºnosti: platba z vlastního úƒtu nebo platba prost²ednictvím poτtovní ƒi bankovní poukázky.
První zpàsob je logicky jednoduττí, ovτem i zde naráºíme na znám∞ problém: ne kaºd∞ zájemce o shareware má konto. Vzhledem k tomu, ºe pokud se n╪kdo rozhodne za program zaplatit, jde v╪tτinou o nevelké ƒástky, z²izování konta kvàli n╪kolika desítkám dolarà by bylo p²ece jen trochu p²itaºené za vlasy. Zb∞vá tedy klasická cesta, kterou v╪tτina z nás z domova dàv╪rn╪ zná - placení poτtovní ƒi jinou poukázkou.
¼eská poτta podle naτich informací zasílání pen╪ºních ƒástek do zahraniƒí umoºσuje, i kdyº jen do vybran∞ch zemí, se kter∞mi uzav²ela dvoustranné dohody. Na jednotlivé státy se také vztahují limity pro maximální v∞τi zasílané ƒástky. U Spojen∞ch státà se jedná o 500 dolarà, u Spolkové republiky N╪mecko o 5000 marek.
Alternativou k poτtovní poukázce màºe b∞t poukázka bankovní (tzv. voucher), pop². τek. Tuto sluºbu nabízí nap²íklad ¼eskoslovenská obchodní banka. Rozdíl v obou typech spoƒívá nap²íklad v tom, ºe za zaslání poτtovní poukázky se platí urƒitá nominální ƒástka (t²ebaºe závislá na v∞τi posílané sumy), za vystavení τeku se platí urƒité malé procento zasílané ƒástky, p²estoºe i zde existuje minimální obnos, kter∞ si banka naúƒtuje. Je t²eba si ovτem uv╪domit, ºe i zahraniƒní banky si za proplacení τeku mohou n╪co naúƒtovat, a proto se v tomto p²ípad╪ vyplatí kontaktovat adresáta a dohodnout se s ním, jak∞ zpàsob platby je za dan∞ch podmínek nejvhodn╪jτí.
