VÜe, co jste cht∞li v∞d∞t o p°ipojenφ k internetu, ale nev∞d∞li jste, koho se zeptat...
Internet do ka₧dΘho bytu...
P°ipojit se k internetu dnes dokß₧e i malΘ dφt∞, ovÜem p°ipojit se "dob°e" je leckdy problΘm i pro odbornφka. My jsme pro vßs p°ipravili kompletnφ p°ehled vÜech dostupn²ch p°ipojenφ spolu s jejich v²hodami a nev²hodami. Zam∞°φme se p°edevÜφm na p°ipojenφ "domßcnostφ", nebo¥ problematika p°ipojenφ firem je komplikovan∞jÜφ a budeme se jφ zab²vat n∞kdy p°φÜt∞.
JednotlivΘ zp∙soby p°ipojenφ jsme rozd∞lili na dv∞ Φßsti. V tΘ prvnφ a rozsßhlejÜφ se podφvßme na p°ipojenφ "po kabelu", kterΘ je v souΦasnΘ dob∞ stßle nejrozÜφ°en∞jÜφ a ve kterΘm hraje stßle nejv∞tÜφ roli klasick² modem. Ten, aΦ pat°φ mezi "zastaralΘ technologie", je stßle symbolem p°ipojenφ k internetu a umo₧≥uje "levnΘ" seznßmenφ s internetem tΘm∞° ka₧dΘmu. Navφc je to prakticky jedin² zp∙sob, jak se za rozumn² penφz p°ipojit tΘm∞° odkudkoliv. V "kabelovΘ oblasti" je situace vinou monopolu ╚eskΘho Telecomu (dßle ╚Tc) bohu₧el pon∞kud temnß, a to jak z hlediska cen, tak i z hlediska "konkurence". U "bezdrßt∙" je situace lepÜφ, ve vÜech regionech (krom∞ Prahy) tlaΦφ konkurence ceny stßle dol∙ a zφskßvajφ na tom p°edevÜφm u₧ivatelΘ... Nakonec bychom vßs cht∞li upozornit na off-line verzi WWW strßnek "V²zva k rozÜφ°enφ internetu" http://www.kdetoje.cz/vyzva na CD v sekci Chip Plus. Najdete na nich mnoho informacφ na tΘma "internet u nßs a ve sv∞t∞".
Typy p°ipojenφ:
1) Po kabelu: Telefonnφ linka do sb∞ru nepat°φ
a) Dial-up 31
b) ISDN 34
c) Kabelovß TV 38
d) Pevnß linka 40
e) xDSL 40
2) Bez drßt∙: Vzduchem to jde taky...
a) Wifi 43
b) Satelitnφ p°ipojenφ 46
c) GSM 47
d) GPRS 47
e) HSCSD 47
Po kabelu
Telefonnφ linka do sb∞ru nepat°φ...
DIAL-UP
P°ipojenφ p°es modem
P°ipojenφ k internetu pomocφ modemu pat°φ k t∞m nejstarÜφm a takΘ k nejrozÜφ°en∞jÜφm zp∙sob∙m. V₧dy¥ je to snadnΘ koupφte si za "pßr korun" modem, p°ipojφte ho k poΦφtaΦi a po n∞kolika mßlo klepnutφch u₧ "surfujete".
Modem je pro v∞tÜinu lidφ ji₧ zmi≥ovan² symbol p°ipojenφ k internetu. Najdete ho u v∞tÜiny poΦφtaΦ∙ a tΘm∞° u vÜech notebook∙. I kdy₧ pat°φ mezi hardware, problΘmy s jeho instalacφ zcela jist∞ mφt nebudete. Rychlost p°ipojenφ vßm dech urΦit∞ nevyrazφ, ale na druhou stranu - co byste cht∞li cca za investici 1000 KΦ do modemu a za deset minut prßce? Rychlostnφ limity jsou p°ibli₧n∞ 56 kb/s pro download a 33,6 kb/s pro upload. Co se t²Φe samotnΘ ceny za p°ipojenφ, panuje v souΦasnΘ dob∞ na trhu takov² chaos, ₧e se v n∞m vyznß jen mßlokdo. ╚Tc si svΘ monopolnφ postavenφ, kterΘ m∞l teoreticky (i podle zßkona) ji₧ dßvno ztratit, prozatφm prakticky stßle dr₧φ. Situace na trhu v oblasti "komutovanΘho p°ipojenφ" je tedy Üachovou partiφ mezi ╚Tc a alternativnφmi operßtory. RozhodΦφho se sna₧φ d∞lat ╚esk² telekomunikaΦnφ ·°ad (dßle ╚T┌), zatφm vÜak st∞₧φ stφhß registrovat ₧aloby a pokusy obejφt rozhodnutφ, kterΘ vydal. Poslednφ v²voj je sice trochu optimistiΦt∞jÜφ (zdß se, ₧e ╚T┌ doÜla trp∞livost) a vypadß to, ₧e ceny za p°ipojenφ k Internetu budou alespo≥ z Φßsti "regulovanΘ".
Kolik vßs to bude stßt?
I p°es nep°ehlednou situaci, kterß v dob∞ vzniku Φlßnku panuje, se vßm pokusφme alespo≥ p°ibli₧n∞ spoΦφtat, kolik m∙₧ete utratit za p°ipojenφ k internetu p°es modem. Prozatφm platφ tarif Internet 2002, kter² o cenßch za p°ipojenφ °φkß: Prvnφ minuta ve ÜpiΦce 1,40 KΦ Ka₧dß dalÜφ minuta 0,80 KΦ Prvnφ minuta mimo ÜpiΦku 0,55 KΦ Ka₧dß dalÜφ minuta 0,25 KΦ (èpiΦka je od 6.00 do 18.00 hodin.) Upozor≥ujeme vßs, ₧e cena za minutu p°ipojenφ se na zßklad∞ zvolenΘho cenovΘho programu mφrn∞ liÜφ. V²Üe uvedenΘ ceny platφ p°i standardnφ volb∞ Home Standard. Podrobn² cenφk najdete na adrese www.ct.cz/sluzby_home/internet/cenove_programy_2002.php.
V²hody:
Po°izovacφ cena. UvΘst cenu jako v²hodu tohoto typu p°ipojenφ asi nenφ ·pln∞ fΘr, ale pro v∞tÜinu u₧ivatel∙ je opravdu na prvnφ pohled nejv²hodn∞jÜφ. Kdy₧ u₧ modem nebyl souΦßstφ dodßvky novΘho PC, pak ani jeho individußlnφ koup∞ vßm nezruinuje konto.
Instalace. Zatφmco u v∞tÜiny ostatnφch typ∙ p°ipojenφ je nutnß ·Φast odbornφka, nebo alespo≥ konzultace s nφm, p°ipojenφ modemu a p°ipojenφ jeho pomocφ k internetu zvlßdne i poΦφtaΦov² zaΦßteΦnφk.
Dostupnost. Pravd∞podobn∞ nejv∞tÜφ v²hodou tohoto typu p°ipojenφ je jeho dostupnost. Pot°ebujete toti₧ pouze telefonnφ linku, kterou je vßm ╚Tc teoreticky povinen (za poplatek) zavΘst i do ka₧dΘ "Hornφ Dolnφ".
Nev²hody:
Rychlost. Nejv∞tÜφ slabinou tohoto p°ipojenφ je jeho rychlost. Maximßlnφ teoretickß rychlost oproti historick²m 300 baud∙m sice vzrostla a₧ na "zßvratn²ch" 56 kb/s, ale v praxi je Üt∞stφ dosßhnout i poloviΦnφ rychlosti.
Spolehlivost. Pravda je, ₧e "zlatΘ Φasy", kdy se spojenφ p°eruÜilo minimßln∞ jednou za hodinu, jsou dßvno pryΦ, avÜak spolehnout se na tento typ p°ipojenφ na 100 % stßle nelze.
Cena. Tento typ p°ipojenφ je v²hodn², jen pokud jde o obΦasnΘ "nakouknutφ". Jestli₧e na internetu trßvφte vφce Φasu, zaΦφnß se "surfovßnφ" prodra₧ovat. Platφte toti₧ za ka₧dou minutu p°ipojenφ.
Pro koho?
Mo₧nß ₧e si po p°eΦtenφ charakteristiky tohoto typu p°ipojenφ °φkßte, ₧e "dial up" je zbyteΦn² p°e₧itek. Pokud je internet vßÜ druh² domov a s p°ßteli komunikujete pouze prost°ednictvφm e-mailu, pak mßte pravdu. Jestli₧e jste dostali p°i nßkupu novΘho PC jako dßrek modem a chcete si internet jen obΦas vyzkouÜet, je to optimßlnφ volba. Pokud se navφc p°ipojujete mimo ÜpiΦku nebo o vφkendu, urΦit∞ vßm pßr hodin p°ipojenφ "dφru do rozpoΦtu" neud∞lß. Chcete-li hrßt prost°ednictvφm internetu hry, je tento typ p°ipojenφ jen nouzov²m °eÜenφm.
Co d∞lat, kdy₧...
Nejde nainstalovat modem!
P°φΦinou b²vajφ obvykle ovladaΦe, a to p°edevÜφm v p°φpad∞, ₧e nekupujete nejnov∞jÜφ model, ale vßÜ PC ji₧ ovlßdß poslednφ "model" operaΦnφho systΘmu. Pomoc v podob∞ novΘho ovladaΦe naleznete na adrese www.56k.com/inits/a2z.shtml. Preferujete-li ΦeskΘ strßnky a mßte-li modem Microcom, Zyxel nebo Well, podφvejte se na tyto strßnky www.zyxel.cz, www.microcom.cz/cz/index.asp?page=51 respektive www.joyce.cz/well/.
Nevφm, jak se mßm k internetu p°ipojit
Jestli₧e vßm modem bez problΘm∙ funguje, pak u₧ k internetovΘmu p°ipojenφ zb²vß jen mal² krok. Ten je ale pro m∞ pon∞kud nepochopiteln∞ °eÜiteln² - k tomu, abyste se p°ipojili k internetu "zdarma", pot°ebujete znßt telefonnφ Φφslo a p°ihlaÜovacφ jmΘno a heslo.
To ovÜem zφskßte prßv∞ na internetu... ╪eÜenφm je volat na help linky poskytovatel∙, ale ne ka₧d² mß chu¥ a Φas nutn² pro tuto volbu. My vßm to usnadnφme.
Moje p°ipojenφ k internetu je pomalΘ
PomalΘ p°ipojenφ k internetu m∙₧e mφt n∞kolik p°φΦin. Jestli₧e pomineme tu nejprimitivn∞jÜφ, kterou je star² a pomal² modem, zb²vß jeÜt∞ n∞kolik mo₧n²ch problΘm∙. Budeme p°edpoklßdat, ₧e mßte kvalitnφ homologovan² modem "56,6". 1. Pokud rychlost vaÜeho spojenφ nep°esßhne 28,8 a jste p°ipojeni z menÜφho m∞sta nebo vesnice, pak je problΘm jinde. D°φve mohla b²t problΘmem starß (nedigitßlnφ) ·st°edna, ale po "·plnΘ digitalizaci" by m∞la vaÜe linka k internetu sviÜt∞t maximßlnφ rychlostφ. ProblΘmem tedy m∙₧e b²t ÜpatnΘ nastavenφ ·st°edny, p°φpadn∞ "jin²" problΘm na stran∞ ╚Tc. V tomto p°φpad∞ by m∞lo b²t vaÜφm dalÜφm krokem zatelefonovat na ohlaÜovnu poruch (13129) a vznΘst p°φm² dotaz u operßtorky. 2. Jestli₧e je rychlost (tedy spφÜe pomalost) jeÜt∞ horÜφ a jste z v∞tÜφho m∞sta, pak je chyba op∞t jinde. Pravd∞podobn∞ jste p°ipojeni prost°ednictvφm PCM (to je, laicky °eΦeno, sdru₧ovacφ za°φzenφ), a to tak, ₧e v p°φpad∞ maximßlnφ rychlosti 28,8 prost°ednictvφm PCM11 a p°i rychlosti 14,4 prost°ednictvφm PCM4. V tomto p°φpad∞ je postup jednoduch². Nahlaste pomalΘ p°ipojenφ k internetu ohlaÜovn∞ poruch (viz Φφslo v²Üe) a vyΦkejte na nßvÜt∞vu technika, kter² vaÜi linku "zrychlφ". Nezapome≥te, ₧e je pot°eba mφt homologovan² modem, kter² mßte p°ihlßÜen! Ehm, kdo z vßs posφlß "Telekomu" ohlaÜovacφ list?
ObecnΘ rady:
Nezapome≥te, ₧e k modemu nesmφ b²t telefon p°ipojen paraleln∞!
Musφ b²t sprßvn∞ nastaven port modemu (pro modemy 56k) na rychlost 115 200 kb/s, ale nesmφ b²t zatr₧ena volba "p°ipojovat se jen touto rychlostφ".
Kabel k modemu by nem∞l mφt naruÜen² plßÜ¥!
To, ₧e "telefonujete bez problΘm∙", jeÜt∞ neznamenß, ₧e je vÜe v po°ßdku.
Nßroky p°i datovΘm p°enosu jsou mnohem vyÜÜφ.
ISDN
Druh² zp∙sob, jak zrychlit data sviÜtφcφ po "starΘ" telefonnφ lince, je ISDN. Neberte ISDN jako p°evratn² zp∙sob p°ipojenφ k internetu - jednß se pouze o "mφrnΘ vylepÜenφ" souΦasnΘ situace. ZjednoduÜen∞ °eΦeno, nejde o nic jinΘho ne₧ o zdigitalizovßnφ ·seku mezi ·st°ednou a vaÜφm bytem.
ISDN p°inßÜφ °adu v²hod, z nich₧ n∞kterΘ znßte i z televiznφch reklam. Ale my zde nebudeme vychvalovat zobrazenφ telefonnφho Φφsla volajφcφho ani mo₧nost telefonovat a zßrove≥ "surfovat" po internetu, ale spφÜe se zam∞°φme na to, co je d∙le₧itΘ pro p°ipojenφ k internetu - rychlost a spolehlivost.
Jak to funguje
Zkratka ISDN pochßzφ z anglickΘho Integrated Services Digital Network, co₧ znamenß integrovanΘ slu₧by digitßlnφ sφt∞. PoΦßtky pou₧φvßnφ digitßlnφch sφtφ lze najφt v USA, kde starΘ, analogovΘ ·st°edny nestaΦily prudce rostoucφm nßrok∙m na kvalitu a kvantitu spojenφ. Jako nejvhodn∞jÜφ °eÜenφ se ukßzala digitalizace sφt∞. Dφky postupnΘ digitalizaci ·st°eden a p°enosov²ch tras z∙stala nakonec analogovß pouze "poslednφ mφle" mezi digitßlnφ ·st°ednou a u₧ivatelem. A prßv∞ tento ·sek je poslednφ p°ekß₧kou mezi vßmi a ISDN.
Nebudeme vßs zahrnovat podrobn²m popisem, pro zßkladnφ pochopenφ staΦφ jen informace, ₧e ISDN je "digitßlnφ telekomunikaΦnφ slu₧ba", kterß umo₧≥uje digitßln∞ spojit dv∞ za°φzenφ. Zßkladnφ myÜlenkou bylo odd∞lenφ p°enosu dat od p°enosu °φdicφch informacφ. ISDN spojenφ se sklßdß ze dvou kanßl∙ B a z jednoho kanßlu D. B-kanßly jsou urΦeny pro p°enos informacφ, p°iΦem₧ ka₧d² z nich nabφzφ maximßlnφ p°enosovou rychlost 64 kb/s.
V²hodou proto m∙₧e b²t slu₧ba, kterß nabφdne zv∞tÜenφ Üφ°ky pßsma na vy₧ßdßnφ. Jin²mi slovy - platφte pouze za p°ipojenφ rychlostφ 64 kb/s, a v p°φpad∞ akutnφch vyÜÜφch nßrok∙ na rychlost p°enosu se m∙₧e p°ipojenφm druhΘho kanßlu zv∞tÜit rychlost na dvojnßsobek (128 kb/s). Samoz°ejm∞ ₧e po p°ipojenφ druhΘho kanßlu vzrostou na dvojnßsobek i poplatky ...
D-kanßl je urΦen pro p°enos °φdicφch informacφ, ale i ten lze vyu₧φt pro p°enos dat, i kdy₧ mnohem ni₧Üφ rychlostφ (16 kb/s).
Chcete?
Jestli₧e vßs p°edchozφ odstavec "namlsal", pak vßs pot∞Üφm jeÜt∞ jednou informacφ. Mßte-li doma obyΦejnou telefonnφ linku, m∙₧ete ji p°em∞nit na ISDN za 999 KΦ a nemusφte se bßt vrtßnφ ani bourßnφ zdφ.
Prvnφ ranou, kterß srß₧φ ISDN k zemi, je monopol. AΦkoliv se v mΘdiφch m∙₧ete setkat s nabφdkou r∙zn²ch firem, jde o pouhΘ dealery, kte°φ za provizi nabφzejφ slu₧by od ╚Tc. ObΦas se najde mezi firmami zajφmav∞jÜφ nabφdka, vÜe se vÜak toΦφ kolem nabφdky ╚Tc. S negativy zaΦneme u cenov²ch program∙. I nejlevn∞jÜφ tarif ISDN2 Basic vßs bude stßt m∞sφΦn∞ 599 KΦ. Pokud si uv∞domφte, ₧e navφc stejn∞ platφte za ka₧dou minutu spojenφ, je vßm urΦit∞ jasnΘ, ₧e nejde o ₧ßdnou levnou zßle₧itost. Mezi dalÜφ nev²hody pat°φ i to, ₧e pokud chcete vyu₧φvat dvojnßsobnou rychlost (spojenφm dvou B-kanßl∙), nejen₧e platφte dvojnßsobek, ale ani nem∙₧ete zßrove≥ telefonovat... Pat°φte mezi ty, kdo poΦφtajφ ka₧dou korunu, a lßkß vßs ISDN? Zapome≥te...
V²hody:
VyÜÜφ rychlost. Tedy pokud srovnßme ISDN s dial-up p°ipojenφm...
Sestavenφ spojenφ. Jak dlouho vßm trvß, ne₧ se pomocφ modemu p°ipojφte k internetu? S ISDN byste to m∞li zvlßdnout do dvou sekund.
Stabilita. AΦ to znφ jako reklamnφ trik, ISDN opravdu nabφzφ v∞tÜφ stabilitu spojenφ...
Nev²hody:
VyÜÜφ nßklady na provoz. Pokud si nezvolφte tarif p°esn∞ "na mφru", pak za p°ipojenφ zaplatφte vφce!
VyÜÜφ nßklady na z°φzenφ. ISDN modem nedostanete jako dßrek k novΘmu poΦφtaΦi, o nßkladech na p°em∞nu klasickΘ linky v ISDN ani nemluv∞...
Pro koho?
ISDN p°ipojenφ je urΦeno nßroΦn∞jÜφm u₧ivatel∙m, kte°φ nepou₧φvajφ internet ka₧d² den. Vyplatφ se p°edevÜφm t∞m, kdo majφ "vyÜÜφ" nßroky na rychlost p°ipojenφ a po₧adujφ vyÜÜφ kvalitu p°ipojenφ za cenu jen "o n∞co" vyÜÜφ, ne₧ by stßl dial-up. Jin²mi slovy - o ISDN by se m∞li zajφmat ti, kdo pot°ebujφ krßtkodob∞ p°enßÜet v∞tÜφ objemy dat. UrΦit∞ "NE" by m∞li ISDN °φct ti, kdo si stahujφ jednou denn∞ poÜtu nebo plßnujφ provoz internetovΘho serveru...
Tip
Zajφmß vßs, kolik do p°ipojenφ k internetu "investujete"? Pak pro vßs mßme zajφmav² tip. Sdru₧enφ E+P Studio vytvo°ilo program Connection Meter, kter² umφ spoustu zajφmav²ch v∞cφ. Sleduje ka₧dΘ telefonickΘ p°ipojenφ k sφti a dokß₧e zobrazit okam₧itou informaci o dΘlce a cen∞ p°ipojenφ. Mezi dalÜφ "drobnosti", kterΘ program umφ, pat°φ informace o objemu p°enesen²ch dat, a varovßnφ, pokud p°i "surfovßnφ" p°ekroΦφte zadanou Φßstku. Jako perliΦku lze takΘ uvΘst vφceu₧ivatelsk² re₧im nebo mo₧nost posφlat SMS. Program je k dispozici ve dvou verzφch. Prvnφ, neregistrovanß nabφzφ tΘm∞° vÜechny zßkladnφ funkce, krom∞ zasφlßnφ SMS. PotΘ, co zaplatφte 120 KΦ a zaregistrujete se, umo₧nφ vßm program pracovat s dlouhodob∞jÜφmi p°ehledy, nabφdne export dat nebo umo₧nφ snadn∞jÜφ aktualizaci programu. Navφc z programu zmizφ reklamnφ prou₧ek. O programu se m∙₧ete dozv∞d∞t vφce (a stßhnout si ho) na http://conmet.cz/.
Modem
Modem je zkratka ze slov modulßtor a demodulßtor, co₧ u₧ leccos napovφ o tom, jak "to" vlastn∞ funguje. ZjednoduÜen∞ lze °φci, ₧e na stran∞ u₧ivatele je zmi≥ovan² modem, kter² data upravuje tak, aby je bylo mo₧nΘ p°enΘst po telefonnφ lince. Na stran∞ providera je stejn² modem, kter² takto p°enesenß data p°evßdφ zp∞t do jejich digitßlnφ podoby. Pokud chcete modem kupovat, pak z pohledu laika na v²b∞r p°φliÜ nemßte. Dilema m∙₧ete mφt pouze p°i volb∞ provedenφ - internφ, nebo externφ; jinak se modemy od sebe p°φliÜ neliÜφ. Standardn∞ nabφzejφ rychlost 56 kb/s, a volba je tedy otßzkou vkusu a preference znaΦky. Ovlivnit v²b∞r modemu m∙₧e maximßln∞ dalÜφ "v²bava", kterou m∙₧e b²t nap°φklad zßznamnφk...
Nenφ ISDN jako ISDN
S rozvojem digitalizace sφt∞ se ukßzalo nutnostφ stanovit urΦitΘ standardy, kterΘ umo₧nφ vzßjemnou kompatibilitu. Projekt s nßzvem ISDN vznikl v roce 1984 a pod k°φdly organizace CCITT vznikly "normy" pro digitßlnφ propojenφ ·st°edny a koncovΘho za°φzenφ. Normy vÜak nabφzely p°φliÜ mnoho prostoru pro r∙znß vlastnφ °eÜenφ, tak₧e jedin²m v²sledkem byl stßle v∞tÜφ chaos. Jist²m °eÜenφm je norma EuroISDN, kterß vznikla pro pot°eby evropsk²ch operßtor∙ (p∙vodn∞ v rßmci EvropskΘ unie) a kterß se pou₧φvß takΘ v ╚R. Jak nßzev napovφdß, EuroISDN se pou₧φvß p°evß₧n∞ v Evrop∞, Amerika pou₧φvß svΘ vlastnφ (mφrn∞ odliÜnΘ) normy. Nejv∞tÜφ rozdφly jsou v pou₧φvßnφ rozdφln²ch °φdicφch protokol∙ v D-kanßle, co₧ obvykle p∙sobφ problΘmy p°edevÜφm dopl≥kov²m slu₧bßm.
ProΦ ne rychleji?
Mo₧nß vßs napadne, proΦ v dob∞ "mega- a gigabajt∙" nabφzφ ISDN jen maximßlnφ rychlost 128 kb/s. P°φΦina je samoz°ejm∞ ve v∞ku. I kdy₧ se nßm ╚Tc sna₧φ popisovat ISDN jen v sam²ch superlativech, nelze zakr²t, ₧e jde o zßle₧itost starou vφce ne₧ dvacet let. Navφc byla primßrn∞ urΦena pro hlasovΘ slu₧by a m∞la navφc nabφdnout lepÜφ kvalitu a rychlost spojenφ plus n∞kolik dodateΦn²ch informacφ o spojenφ. S rozvojem datov²ch slu₧eb se vÜak ukßzalo, ₧e tomu, co pro hlas staΦφ bohat∞, se v dob∞ "mnohasetgigov²ch" disk∙ m∙₧eme jen usmφvat...
Televiznφ internet
Mßte doma kabelovou televizi? Chcete se p°ipojit k internetu a modem je pro vßs p°φliÜ pomal²? Zkuste to po kabelu!
Jednou z nejzajφmav∞jÜφch (a to nejen finanΦn∞) metod, jak se k internetu p°ipojit, je "vyu₧φt kabelovΘ TV". Pokud firma, kterß poskytuje kabelovou TV a₧ do vaÜeho domu, p°ipojenφ k internetu nabφzφ, pak nevßhejte ani minutu.
Jak na to?
Postup se m∙₧e u jednotliv²ch firem liÜit, ale hlavnφ body by m∞ly b²t v₧dy stejnΘ. Nejprve je samoz°ejm∞ nutnΘ zjistit, zda firma v danΘ lokalit∞ p°φstup k internetu opravdu nabφzφ. Pozor! To, ₧e mßte v byt∞ zßsuvku kabelovΘ TV, jeÜt∞ neznamenß, ₧e m∙₧ete automaticky mφt i internet. "TV provide°i" obvykle nabφzejφ p°ipojenφ k internetu jen ve vybran²ch lokalitßch. Prvnφm krokem je objednßnφ slu₧by a objednßnφ termφnu instalace. Instalaci samu provßdφ obvykle firemnφ technik, kter² vym∞nφ (nebo upravφ) zßsuvku kabelovΘ TV a natßhne rozvod a₧ k mφstu, kde bude poΦφtaΦ. PotΘ ke kabelu p°ipojφ kabelov² modem, kter² vßm obvykle firma zap∙jΦφ za vratnou zßlohu. Nakonec zb²vß jeÜt∞ propojit modem se sφ¥ovou kartou v PC a nakonfigurovat samo p°ipojenφ.
Co byste m∞li v∞d∞t
Ne₧ zaΦneme tento typ p°ipojenφ vychvalovat, m∞li byste v∞d∞t, ₧e "mouchy se najdou" i zde. V prvnφ °ad∞ je nutnΘ v∞d∞t, ₧e i kdy₧ jde ji₧ z principu o p°ipojenφ spolehlivΘ, nevyhnete se v²padk∙m ani zde. To se liÜφ podle lokality, provozu, firmy, ale i podle mnoha dalÜφch "neznßm²ch lidsk²ch faktor∙"; m∙₧ete se vÜak setkat s lidmi, kte°φ si internet po kabelu nemohou vynachvßlit. Na druhΘ stran∞ mßm n∞kolik znßm²ch, kte°φ se rozΦilujφ, ₧e spojenφ se minimßln∞ t°ikrßt m∞sφΦn∞ p°eruÜφ, a pr² nenφ v²jimkou, ₧e nefunguje n∞kolik dnφ. Pokud bych m∞l jednotlivΘ zp∙soby p°ipojenφ t°φdit podle "u₧ivatelskΘ nßroΦnosti", pak bych tento typ doporuΦil alespo≥ mφrn∞ pokroΦil²m. Jestli₧e chcete mφt poΦφtaΦ p°ipojen k internetu po delÜφ dobu, nebo dokonce nep°etr₧it∞ (co₧ se zde p°φmo nabφzφ), nem∞l by na vaÜem PC chyb∞t kvalitnφ firewall. Ten by m∞l odradit alespo≥ "vet°elce zaΦßteΦnφky" z onΘ temnΘ strany internetu...
Ned∞ste se - nynφ u₧ budou nßsledovat jen samß pozitiva a socißlnφ jistoty.
Prvnφ a nejv∞tÜφ v²hodou je mo₧nost nonstop p°ipojenφ. Jin²mi slovy - neplatφte za Φas, kter² strßvφte na internetu, ale pravideln² m∞sφΦnφ pauÜßl. To znamenß, ₧e tento typ p°ipojenφ vyu₧ijφ spφÜe ti, kdo na internetu doslova "₧ijφ", ne₧ ti, kdo si jednou za den stßhnou novou poÜtu...
U velkΘho mno₧stvφ firem takΘ naleznete nabφdku na p°ipojenφ k internetu s neomezen²m mno₧stvφm dat, co₧ op∞t nahrßvß spφÜe "stahovaΦ∙m" a hrßΦ∙m. Samoz°ejm∞ velkou v²hodou (oproti p°ipojenφ "p°es modem") je garantovanß rychlost - obvykle 64 kb/s. Nakonec si nechßme to nejzajφmav∞jÜφ - cenu. Ta se liÜφ op∞t podle firem a regionu a pohybuje se od 500 do 1000 KΦ.
V cen∞ je obvykle zahrnuta i emailovß adresa.
V²hledy
Kabelovß televize dnes pat°φ mezi velmi rozÜφ°enΘ slu₧by - odhaduje se, ₧e tΘm∞° 30 % procent domßcnostφ mß (nebo m∙₧e mφt) p°φpojku od n∞kterΘ z kabelov²ch televizφ. To je na prvnφ pohled dobrß startovnφ pozice pro masivn∞jÜφ rozÜφ°enφ internetu. ProblΘm∙ brßnφcφch rychlΘmu rozvoji je vÜak n∞kolik. Prvnφm z nich jsou u starÜφch sφtφ relativn∞ vysokΘ nßklady na "upgrade" pro obousm∞rn² provoz, p°iΦem₧ ani budovßnφ nov²ch rozvod∙ nenφ nejlevn∞jÜφ. Druh²m o°φÜkem je omezenφ vypl²vajφcφ z technologie samΘ - p°edstava stovek lidφ v jednom panelßku sviÜtφcφch k internetu rychlostφ v Mb/s je proto nereßlnß.
V²hody:
Rychlost. I kdy₧ p°enos 64 kb/s v dob∞ vysokorychlostnφch sφtφ nevypadß nijak lßkav∞, pro v∞tÜinu u₧ivatel∙ je naprosto dostaΦujφcφ.
Bez ΦasovΘho omezenφ. Jestli₧e se pot°ebujete dvacetkrßt za den podφvat na novou poÜtu, s dial-up p°ipojenφm bude vßÜ ·Φet vysok². U p°ipojenφ prost°ednictvφm kabelovΘ TV se od internetu nemusφte v∙bec odpojit.
Bez omezenφ dat. U tohoto typu p°ipojenφ jen mßlokdy narazφte na limit t²kajφcφ se objemu sta₧en²ch dat. P°φstup b²vß obvykle neomezen²...
Nev²hody:
Po°izovacφ nßklady. Mßte-li doma obyΦejn² modem a je-li pro vßs poΦßteΦnφ investice ve v²Üi p°ibli₧n∞ 5000 KΦ nep°ekonateln² problΘm, pak hledejte jin² zp∙sob, jak se p°ipojit k internetu...
Vysok² pauÜßl. Pokud chcete p°ipojenφ vyu₧φvat jen obΦas, m∙₧e b²t pro vßs pauÜßlnφ poplatek p°φliÜ vysok².
VyÜÜφ nßroky na u₧ivatele. Chcete-li mφt doma poΦφtaΦ p°ipojen² k internetu 24 hodin denn∞, je minimßln∞ instalace (a dobrß konfigurace) firewallu nutnostφ.
Jak to funguje?
Pro kabelovΘho "sledovaΦe TV" se na prvnφ pohled tΘm∞° nic nezm∞nφ. Doma jen p°ibude kabelov² modem se dv∞ma v²stupy. Jeden se propojφ s televizφ a druh² se sφ¥ovou kartou v PC. Kabelov² modem moduluje a demoduluje signßl jdoucφ z kabelovΘ sφt∞ a do nφ. DatovΘ p°enosy jsou realizovßny v pßsmu 50 MHz - 750 MHz - obvykle je vyhrazen kanßl o Üφ°ce 6 MHz (co₧ odpovφdß standardnφ "Üφ°ce" televiznφho kanßlu). P°i pou₧itφ nejpou₧φvan∞jÜφ modulaΦnφ technologie 64 QAM mß jeden takov²to kanßl kapacitu a₧ 27 Mb/s. V opaΦnΘm sm∞ru je jeden kanßl v pßsmu 5 MHz - 42 MHz, co₧ p°i pou₧itφ technologie 16 QAM (nebo QPSK) zaruΦuje kapacitu do 10 Mb/s. Tato kapacita je rozd∞lena mezi jednotlivΘ u₧ivatele, co₧ v praxi znamenß rychlost od 50 Kb/s do 1,5 Mb/s v zßvislosti na zatφ₧enφ a architektu°e sφt∞.
ZajφmavΘ odkazy:
http://mistral.dkm.cz/ - web s mnoha informacemi nejen pro kabelovΘ zaΦßteΦnφky.
http://schema.mistral.cz/ - zajφmavΘ schΘma pro majitele slu₧by Mistral.
Pevnß linka
P°ipojenφ pevnou linkou pat°φ mezi ty rychlejÜφ a spolehliv∞jÜφ zp∙soby, avÜak p°edevÜφm kv∙li jeho cen∞ ho najdeme pouze ve firmßch. Z°izovßnφ takovΘ linky takΘ nenφ nejsnadn∞jÜφ. PotΘ, co si objednßte u firmy pevnou linku, objednß se pronßjem datovΘho okruhu u ╚Tc, co₧ trvß obvykle 4 - 10 pracovnφch dnφ. Nakonec musφ firma provΘst instalaci a konfiguraci, co₧ v∞tÜinou zvlßdne do dvou dn∙. AvÜak i kdy₧ si odmyslφte Φasovou nßroΦnost, u₧ sama cena napovφdß, ₧e nejde o rodinnou volbu. Cena za instalaci se pohybuje od deseti tisφc v²Üe a m∞sφΦnφ pauÜßl mΘn∞ ne₧ za p∞t tisφc (64 kb/s) vßm takΘ urΦit∞ nikdo nenabφdne. N∞kdy m∙₧ete pßr korun uÜet°it volbou tzv. poΦφtanΘ linky, u kterΘ je stanoven maximßlnφ m∞sφΦnφ objem dat, kter² m∙₧e skrz modem protΘci. Pokud byste p°esto cht∞li do pevnΘ linky investovat, pak poΦφtejte s tφm, ₧e v uvedenΘ cen∞ je zahrnuta vlastnφ IP adresa a pronßjem za°φzenφ (modem). V²Üe uvedenΘ ceny je pouze orientaΦnφ, proto₧e v∞tÜina firem nabφzφ "linky na mφru" a ceny upravuje podle jednotliv²ch po₧adavk∙.
V²hody
Rychlost. Sen vÜech hrßΦ∙ a "chronick²ch stahovaΦ∙". Nabφdka firem je velkß - od 64 kb/s a₧ do zßvratn²ch n∞kolik Mb/s.
Stabilita a kvalita. Pevnß linka stßle je symbolem stability a kvality p°ipojenφ... "Bezdrߥßci" i majitelΘ internetu p°es kabelovou TV mohou jen vzdychat nad procenty ztracen²ch paket∙...
Nev²hody
Cena. Pro b∞₧nou domßcnost je pevnß linka cenov∞ nedostupnß. A dlouho jeÜt∞ bude...
xDSL
Jako poslednφ vßm p°edstavφme technologii, kterou u nßs zatφm sice nikdo nenabφzφ, ale kterß by mohla v p°φstupu k internetu znamenat pr∙lom. Jak by se vßm lφbilo b²t za pauÜßlnφ p°φsp∞vek p°ipojeni k internetu po "telefonnφch drßtech" rychlostφ 256 kb/s?
DSLje zkratka oznaΦujφcφ technologii p°enosu dat p°es "klasickΘ" telefonnφ linky. Data se p°enßÜφ na jin²ch frekvencφch, tak₧e DSL nijak neomezuje klasickΘ telefonnφ hovory. V²hodou by m∞lo b²t i to, ₧e p°ipojenφ pomocφ DSL je podobnΘ p°ipojenφ "pevnou linkou" - platφte pauÜßl, nikoliv za dobu p°ipojenφ. Nejzajφmav∞jÜφ je pro v∞tÜinu u₧ivatel∙ rychlost - ta m∙₧e dosahovat a₧ 1 Mb/s. Ve v∞tÜin∞ zemφ na zßpad od naÜich hranic DSL umo₧≥uje bez problΘm∙ rychlost 512 kb/s, kterß je pln∞ dostaΦujφcφ i pro nßroΦnΘho u₧ivatele... Co znamenajφ magickß t°i pφsmena? DSL neboli Digital Subscriber Line znamenß digitßlnφ ·Φastnickou linku neboli digitßlnφ spojenφ mezi u₧ivatelem a ·st°ednou - podobnΘ jako v p°φpad∞ ISDN. Hned na ·vod je nutnΘ poznamenat, ₧e DSL neznamenß jen ADSL. Existuje celß °ada technologiφ, kterΘ jsou zalo₧eny na xDSL a liÜφ se sv²mi vlastnostmi - IDSL, HDSL, ADSL Lite, VDSL apod. Nßs ale zajφmß prßv∞ ADSL.
V²hody
Vysokß rychlost. Pro ADSL nenφ teoreticky problΘmem ani rychlost vyÜÜφ, ne₧ 512 kb/s - co vφc si p°ßt?
Dostupnost. VÜude tam, kde vedou telefonnφ drßty, mohou sviÜt∞t data z Internetu do vaÜeho PC...
Nev²hody
U nßs ne. V ╚eskΘ republice si budete muset na ADSL p°ipojenφ jeÜt∞ n∞jakou dobu poΦkat...
ProΦ ne?
Mo₧nß vßm vrtß hlavou, proΦ kdy₧ je "k dispozici" takovßto technologie - proΦ nßm stßle ╚Tc nabφzφ zastaralΘ p°ipojenφ ISDN? Äe by bylo nutnΘ nabφzet nßm "pokrok" postupn∞, nebo se ve skladech ╚Tc vßlφ neprodanΘ ISDN modemy? Nenφ to tak dßvno, co zmi≥ovanß firma slu₧bu nabφdla (IOL Platinum), ale ╚T┌ tuto slu₧bu pozastavil, proto₧e ╚Tc by se stal jedin²m a dominantnφm operßtorem nabφzejφcφm ADSL - viz rozhodnutφ Φ.j. 21908/2002-610. Pokud ale po ADSL tou₧φte a cht∞li byste se na ╚T┌ zlobit, zkuste si na internetu najφt cenφky slu₧by Platinum a pak je porovnejte se situacφ ve vysp∞l²ch zemφch...
Technologie
Technologie ADSL vyu₧φvß klasick²ch telefonnφch vedenφ pro vysokorychlostnφ p°enos dat. CharakteristickΘ je, ₧e proud dat mß asymetrickou rychlost od provozovatele k u₧ivateli je vyÜÜφ ne₧ v opaΦnΘm sm∞ru. P∙vodnφ teoretick² p°edpoklad o maximßlnφ rychlosti poΦφtal "pouze" s 1,5 Mb/s. Nynφ lze teoreticky dosßhnout a₧ 9 Mb/s, sm∞rem od u₧ivatele a₧ 1 Mb/s. OvÜem tyto hodnoty jsou samoz°ejm∞ pouze teoretickΘ - v praxi provide°i omezujφ rychlost na 128 kb/s nebo na 256 kb/s. Jak je vÜak mo₧nΘ p°i "surfovßnφ" zßrove≥ telefonovat? Na obou koncφch linky (v ·st°edn∞ i u ·Φastnφka) se nachßzejφ filtry (tzv. splittery), kterΘ odd∞lφ telefonnφ hovor od dat. P°enosu ADSL je vyhrazeno pßsmo od 20 kHz do 1 MHz, kterΘ je navφc rozd∞leno do 256 kanßl∙, co₧ podstatn∞ zvyÜuje odolnost v∙Φi ruÜenφ.
Zalo₧eno obΦanskΘ sdru₧enφ Internet pro vÜechny (IPV)
Dne 22. 10. 2002 bylo Ministerstvo vnitra ╚R zaregistrovßno obΦanskΘ sdru₧enφ Internet pro vÜechny, jeho₧ vytvo°enφ je logick²m vy·st∞nφm Φinnosti V²zvy k rozÜφ°enφ Internetu v ╚R (www.kdetoje.cz/vyzva). V²zva zφskßvß tφmto krokem prßvnφ rßmec, kter² je nezbytn²m faktorem pro napln∞nφ jejφch cφl∙, p°edevÜφm v oblasti jednßnφ se zainteresovan²mi institucemi (╚T┌, AO, ╚Tc, vlßda ╚R), kde m∙₧e obΦanskΘ sdru₧enφ vystupovat jako plnoprßvn² partner uveden²ch organizacφ. Cφlem sdru₧enφ je sdru₧ovat vÜechny u₧ivatele internetu v ╚eskΘ republice, kte°φ majφ zßjem o ÜirokopßsmovΘ pauÜßlnφ internetovΘ p°ipojenφ. Sdru₧enφ spolupracuje s institucemi a organizacemi, kterΘ tento typ p°ipojenφ nabφzejφ nebo plßnujφ nabφzet. TaktΘ₧ spolupracuje s p°φsluÜn²mi stßtnφmi orgßny zab²vajφcφmi se touto problematikou. Cφlem sdru₧enφ je takΘ napomßhat rozvoji a propagaci ÜirokopßsmovΘho pauÜßlnφho internetovΘho p°ipojenφ.
Mezi dva hlavnφ cφle V²zvy pat°φ:
1. UrychlenΘ vytvo°enφ konkurenΦnφho prost°edφ na trhu v oblasti internetovΘho p°ipojenφ technologiφ DSL.
2. Po₧adavek na vytvo°enφ alespo≥ jednoho pauÜßlnφho programu u standardnφho vytßΦenΘho p°ipojenφ, nutnΘho k hlubÜφmu rozvoji internetu v ╚eskΘ republice.
Po₧adavky V²zvy jsou v souladu s nedßvno zve°ejn∞nou Zprßvou EvropskΘ komise (dßle EK) o ╚eskΘ republice za rok 2002. Ta v Φßsti t²kajφcφ se telekomunikacφ konstatuje, ₧e souΦasn² prßvnφ rßmec neusnadnil vstup alternativnφch operßtor∙ na trh a ₧e trh je z v∞tÜφ Φßsti stßle ovlßdßn dominantnφm operßtorem (╚Tc). Zprßva EK si dßle vÜφmß, ₧e regulßtorem (╚T┌) stanovenΘ tarify nejsou urΦeny na zßklad∞ skuteΦn²ch nßklad∙, z Φeho₧ plyne souΦasnß vyÜÜφ cena pro zßkaznφky. Zprßva EK dßle hodnotφ Φinnost regulaΦnφho orgßnu a p°itom poukazuje na fakt, ₧e se tato instituce musφ o velkou Φßst sv²ch pravomocφ d∞lit s ministerstvem dopravy a spoj∙. K jednΘ z v²tek pat°φ i nevy°eÜenß otßzka zp°φstupn∞nφ mφstnφch smyΦek.
Sdru₧enφ IPV podporuje zavßd∞nφ technologie DSL, kterß umo₧≥uje vysokorychlostnφ p°φstup k internetu za p°ijatelnΘ ceny. Sdru₧enφ je hluboce dotΦeno neustßl²m oddalovßnφm termφn∙ zavedenφ tΘto technologie v ╚R, zp∙soben²m zdr₧ovacφ taktikou dominantnφho operßtora, kter² ani p°es na°φzenφ ╚T┌ dosud nezve°ejnil velkoobchodnφ nabφdku slu₧eb ADSL, i kdy₧ tak m∞l uΦinit ji₧ v zß°ijovΘm TelekomunikaΦnφm v∞stnφku.
DalÜφ informace na http://www.kdetoje.cz/vyzva nebo na Chip CD.
Bez drßt∙
Vzduchem to jde taky...
P°i p°ipojovßnφ k internetu pomocφ kabel∙ neustßle narß₧φte na mno₧stvφ problΘm∙, a to jak technick²ch, tak i finanΦnφch. Z t∞ch finanΦnφch stojφ za zmφnku cena za jeden metr "polo₧enΘho drßtu" nebo fakt, ₧e v∞tÜina "drßt∙" u nßs pat°φ ╚Tc. S technick²mi problΘmy se bohu₧el denn∞ setkßvßme i my staΦφ se jen podφvat na neustßle rozkopanΘ chodnφky a silnice. NaÜt∞stφ existujφ technologie schopnΘ data "p°enßÜet" i vzduchem. A¥ u₧ se jednß oWi-Fi, satelitnφ p°ipojenφ nebo o technologie pou₧φvanΘ u mobilnφch telefon∙, v₧dy mßte v²hodu nezßvislosti na pevn²ch linkßch. Samoz°ejm∞ ₧e i tento zp∙sob mß svΘ nev²hody - nejΦast∞ji to b²vajφ dra₧Üφ "za°φzenφ" pro p°enos dat, velkß zßvislost na "terΘnnφch podmφnkßch" nebo slo₧it∞jÜφ instalace.
Wi-Fi
Slovo Wi-Fi se dnes stßvß stejn²m zaklφnadlem jako p°ed n∞kolika lety slova "internet" nebo "e-byznys". "ModemistΘ", kte°φ "v∞°ili v bohy" ISDN a ADSL, se pomalu obracejφ na pohanskou vφru Wi-Fi. Wi-Fi je "lidovΘ oznaΦenφ" standardu pro vytvß°enφ bezdrßtov²ch sφtφ pracujφcφch na nelicencovanΘ frekvenci 2,4 GHz. Tyto sφt∞ se podobajφ t∞m, kterΘ pou₧φvajφ mobilnφ operßto°i - oblast "pokrytφ" je tvo°ena bu≥kami, v jejich₧ st°edu je vysφlaΦ. Teoretickß maximßlnφ rychlost je a₧ 11 Mb/s, v praxi o n∞co mΘn∞. Za°φzenφ pro p°ipojenφ kWi-Fi sφti si u₧ takΘ koupφte v ka₧dΘ lepÜφ prodejn∞ hardwaru, tak₧e co jeÜt∞ brßnφ masivnφmu rozvoji t∞chto sφtφ? Momentßln∞ nejpalΦiv∞jÜφm problΘmem je vzßjemnΘ ruÜenφ. Pokud ve m∞st∞ (nezßvisle na sob∞) pracuje n∞kolik vysφlaΦ∙ v tomto pßsmu, pak logicky dochßzφ ke vzßjemnΘmu ruÜenφ a tφm i sni₧ovßnφ rychlosti p°enosu. DalÜφm problΘmem je bezpeΦnost. I kdy₧ u₧ existujφ za°φzenφ podporujφcφ 128bitovΘ Üifrovßnφ, spousta sφtφ si stßle "vystaΦφ" se 40bitov²m a samotnΘ principy zabezpeΦenφ nejsou dobrΘ.
Situace na trhu
S trochou nadsßzky by se dalo °φci, ₧e u nßs panuje "ticho p°ed bou°φ". Firem nabφzejφcφch Wi-Fi "za penφze" nenφ moc, ale ka₧d²m t²dnem se situace zlepÜuje. U "free sφtφ" na vßs na ka₧dΘm internetovΘm rohu blikß CZ Free.Net. V Φem se tyto dva modely liÜφ, respektive Φφm se bude liÜit p°ipojenφ "zdarma" a placenΘ? V prvnφm p°φpad∞ zaplatφte plnou cenu za za°φzenφ, vÜe si nakonfigurujete, domluvφte se s partou podobn²ch nadÜenc∙ a nakonec se "slo₧φte" na platbu za gateway na internet. V²sledkem je rychlΘ p°ipojenφ za rozumn² m∞sφΦnφ obnos. V druhΘm p°φpad∞ si nemusφte lßmat hlavu s p°φliÜ velk²mi poΦßteΦnφmi investicemi. Provider je obvykle "rozpustφ" do m∞sφΦnφch pauÜßl∙. Zde existujφ dv∞ mo₧nosti provider m∙₧e omezit rychlost p°ipojenφ (co₧ je pon∞kud slo₧itΘ), nebo spφÜe omezit mno₧stvφ p°enesen²ch dat za jeden m∞sφc. V tabulce najdete seznam velkΘho mno₧stvφ provider∙, nabφzejφcφch bezdrßtovΘ p°ipojenφ - a to vΦetn∞ cen. Seznam nenφ zdaleka kompletnφ, proto₧e se neustßle objevujφ novΘ a novΘ firmy, kterΘ se cht∞jφ svΘzt na "tΘto vln∞" (staΦφ jen v libovolnΘm vyhledavaΦi zadat "p°ipojenφ internet"). Vynechali jsme takΘ velkΘ poskytovatele jako jsou Aliatel, GTS nebo Broadnet, kte°φ se zam∞°ujφ spφÜe na firemnφ sektor. Jedno je jistΘ, s rostoucφ nabφdkou provider∙ s Wi-Fi p°ipojenφm bude klesat i cena ostatnφch zp∙sob∙, tak₧e snad brzy p°ijde i doba, kdy nebudeme muset platit tisφce m∞sφΦn∞ za utrpenφ jmΘnem dial-up. Na zßv∞r malΘ zamyÜlenφ. Jak jsme se ji₧ zmi≥ovali, Wi-Fi sφt∞ se strukturou v mnohΘm podobajφ t∞m, kterΘ majφ mobilnφ operßto°i. Napovφ mi n∞kdo, proΦ na svΘ sto₧ßry nep°id∞lajφ i "Wi-Fi vysφlaΦe" a nerozÜφ°φ svΘ pole p∙sobnosti?
Hardware
A₧ donedßvna bylo na poli HW pro Wi-Fi tΘm∞° hrobovΘ ticho. Nynφ se naopak v²robci p°edhßn∞jφ, kdo nabφdne zajφmav∞jÜφ za°φzenφ. Poslednφm h°ebφΦkem do rakve pochybovaΦ∙ byla pravd∞podobn∞ reakce Intelu, kter² IEEE 802.11b vyslovil svou podporu. DalÜφm gigantem, kter² se rozhodl podporovat tuto technologii, se stala spoleΦnost Sony se sv²mi notebooky Vaio. A nezapomn∞li jsme ani na "zßklady". Microstar International (MSI), znßm² v²robce zßkladnφch desek, se rozhodl do sv²ch v²robk∙ integrovat systΘmy pro bezdrßtovΘ sφt∞. MenÜφm problΘmem by zde mohl b²t "modr² zub". I technologie Bluetooth toti₧ pracuje v pßsmu 2,4 GHz. Ale u₧ se objevujφ prvnφ vlaÜtovky, kterΘ dokß₧φ pracovat s ob∞ma standardy.
P°ist°ihnou Wi-Fi k°φdla?
Jak jsme se ji₧ zmi≥ovali, v pßsmu, kterΘ WiFi vyu₧φvß, je poslednφ dobou docela t∞sno. NejpalΦiv∞ji tento problΘm poci¥ujφ obyvatelΘ v∞tÜφch m∞st, kde poslednφ dobou zaΦφnß platit zßkon d₧ungle - vyhrßvß siln∞jÜφ. OvÜem generßlnφ licence (http://www.ctu.cz/down/gl/12_RLAN.pdf), kterß "urΦuje pravidla", hovo°φ striktn∞. V kmitoΦtovΘm pßsmu v rozmezφ 2400 2483,5 MHz nesmφ mφt vysφlaΦ v∞tÜφ vyzß°en² v²kon EIRP (Eqivalent Isotropic Radiated Power ) ne₧ 100 mW. ╚T┌ p°ekvapiv∞ rychle zareagoval a provedl kontrolu (http://www.ctu.cz/ai100702.htm). P°i nφ zjistil, ₧e "znaΦnΘ procento vysφlaΦ∙ p°ekraΦuje povolen² v²kon" v n∞kter²ch p°φpadech a₧ stonßsobn∞. Prvnφ kontrola skonΦila pouh²m straÜenφm, ovÜem uvidφme, jak se situace bude vyvφjet dßle.
DalÜφ zajφmavΘ odkazy:
http://www.wavenet.cz/ - bezdrßtov² internet v Karlov²ch Varech
http://www.netopyr.net/ - bezdrßtovΘ p°ipojenφ na Ostravsku
http://www.neraweb.cz/ - jak na internet v Neratovicφch?
http://www.infos.cz/infos/ - internet bez drßt∙ v Prost∞jov∞ a VyÜkov∞
Relativn∞ levnΘ. Pokud se na ·vodnφ investici m∙₧ete podφlet s vφce u₧ivateli, pak je p°ipojenφ levnΘ. Zkrßtka ideßlnφ technologie pro v∞tÜφ panelßk.
Vysokß rychlost. Nebavφme se o "megabitech za sekundu pro ka₧dΘho", ale myslφm, ₧e i rychlost 200 kb/s je zajφmavß...
Nev²hody
Nespolehlivost. Ne ₧e by bylo spojenφ mΘn∞ spolehlivΘ ne₧ nap°φklad "modemovΘ", ale v mφstech s v∞tÜφm provozem se na spojenφ maximßlnφ rychlostφ spolehnout nem∙₧ete.
Dostupnost. Pokud bydlφte na vesnici, neΦekejte, ₧e se k vßm p°ihrne provider a nabφdne vßm Wi-Fi p°ipojenφ za tisφc m∞sφΦn∞.
Pouze pro zkuÜen∞jÜφ (u "free sφtφ"). Instalace a konfigurace nejsou nic pro zaΦßteΦnφka - o tom vßs urΦit∞ p°esv∞dΦovat nemusφm... BezpeΦnost. BezpeΦnostnφ mechanismy u Wi-Fi p°enosu jsou nedostateΦnΘ. To vßm je sice jedno, pokud bezcφln∞ surfujete, ovÜem p°i elektronickΘ platb∞ je riziko znaΦnΘ...
Co je Wi-Fi
Wi-Fi - zaklφnadlo internetov²ch guru - lidov∞ naz²vanß technologie p°ipojenφ k internetu. Ve skuteΦnosti je Wi-Fi[8482] ochrannß znßmka WECA (Wireless Ethernet Compatibility Alliance), kterß vydßvß certifikßty o "vzßjemnΘ kompatibilit∞" za°φzenφ. MyÜlenka je to zajφmavß - pokud v²robek spl≥uje normu IEEE 802.11b (www.ieee.org) a dokß₧e se domluvit s ostatnφmi, najdete na n∞m nßlepku Wi-Fi. Jeliko₧ v²voj nezastavφte, vznikajφ i novΘ odno₧e IEEE 802.11, o kter²ch se vφce doΦtete nap°φklad zde: http://www.lupa.cz/clanek.php3?show=2223. Technici zajφmajφcφ se obecn∞ o standardy 802.11 by se urΦit∞ m∞li podφvat na strßnku http://www.jmpartners.cz/bo_80211.htm.
Satelit
Kdy₧ se °ekne "satelit", v∞tÜina lidφ si p°edstavφ satelitnφ mφsu, kterou do jejich bytu proudφ televiznφ zßbava. Ale satelit vßm m∙₧e nabφdnout i p°φstup k internetu. Hned v ·vodu je nutnΘ °φci, ₧e z hlediska poΦßteΦnφ investice nejde o nikterak levnou zßle₧itost. Satelit m∙₧e b²t dobr²m °eÜenφm pro menÜφ vesnice (kde liÜky dßvajφ dobrou noc), kterΘ jsou pro ostatnφ zp∙soby p°ipojenφ nevhodnΘ.
Satelitnφ p°ipojenφ lze rozd∞lit na dv∞ oblasti - v prvnφ je mo₧nΘ pouze download, druhß nabφzφ "spojenφ" v obou sm∞rech. Prvnφ mo₧nost je pon∞kud zvlßÜtnφ. Zakoupφte si satelitnφ p°ijφmaΦ (investice do 2000 KΦ) a p°edplatφte si slu₧bu. P°es satelit jsou neustßle posφlßny soubory, tak₧e se staΦφ informovat, kdy vzduchem letφ to, co pot°ebujete. Alternativou je objednat si p°enos "vlastnφch dat"... Druhß mo₧nost je pro "klasickΘ surfa°e" zajφmav∞jÜφ. Obousm∞rnΘ spojenφ vÜak vy₧aduje mnohem v∞tÜφ poΦßteΦnφ investici (30 - 50 tisφc korun), co₧ je pro jednotlivce nebo domßcnost nep°ijatelnΘ. OvÜem kdy₧ si uv∞domφte, jakou rychlostφ k vßm z nebe mohou data proudit, rozpoΦφtßte to na t°i a₧ deset lidφ, m∙₧e to b²t zajφmavß nabφdka. Pokud navφc zvolφte firmu, kterß poΦßteΦnφ investici rozpoΦφtß do m∞sφΦnφch pauÜßl∙, stßvß se satelitnφ p°ipojenφ dobr²m °eÜenφm vÜude tam, kde je vid∞t obloha... U₧ z principu tohoto zp∙sobu p°ipojenφ vÜak vypl²vß jedna nev²hoda. V²Üka satelit∙ nad zemφ a rychlost Üφ°enφ "signßlu" jsou vinφky zpo₧d∞nφ, kter²m je ka₧dΘ "satelitnφ" p°ipojenφ charakteristickΘ. To obvykle dosahuje hodnot okolo p∙l sekundy, co₧ sice pro b∞₧nΘ "surfovßnφ" nevadφ, ale nap°φklad pro hranφ her nebo pro nßroΦn∞jÜφ "on-line slu₧by" je to nevhodnΘ. DalÜφm zßdrhelem m∙₧e b²t p°φstup k ΦeskΘmu internetu. V tabulce, kterou vßm nabφzφme p°ehled n∞kolika vybran²ch poskytovatel∙, kte°φ nabφzejφ jak jednosm∞rnΘ, tak i obousm∞rn∞ p°ipojenφ. Firem nabφzejφcφch satelitnφ internet je mnohem vφce, v∞tÜinou vÜak jde o stejn² produkt od jinΘho "dealera". VelkΘ mno₧stvφ firem takΘ nabφzφ "svoje p°ipojenφ" p°edevÜφm firmßm, co₧ ji₧ naznaΦujφ absencφ cenφk∙ na sv²ch www strßnkßch, kde obvykle najdete jen poznßmku: "cena dohodou". Pokud se o problematiku satelitnφho p°ipojenφ zajφmßte vφce, podφvejte se na strßnky http://www.vhr.cz/rubrika/vhrsat1201.htm, kde najdete zajφmavΘ informace p°edevÜφm o "hardware".
Dostupnost. Pro tento typ p°ipojenφ nemusφte ╚Tc prosit, aby k vßm zavedl telefonnφ linku, nebo se modlit, aby u vßs provider postavil Wi-Fi sφ¥. StaΦφ jen volnΘ nebe...
VyÜÜφ prodleva. ╚as mezi klepnutφm na odkaz a poΦßtkem stahovßnφ se pohybuje okolo p∙l sekundy. Zdß se vßm to mßlo? Pro hry nebo pro telefonovßnφ prost°ednictvφm internetu je to "smrtφcφ" doba.
Mobilnφ technologie
Mobilnφ telefon se dnes najde snad v ka₧dΘ kapse. V∞tÜina z nßs ho pou₧φvß pouze k telefonovßnφ a ani netuÜφ, ₧e nßm m∙₧e internet p°inΘst vÜude tam, kde je signßl. Nutno podotknout, ₧e zpoΦßtku to s mobilnφm internetem nebylo nijak r∙₧ovΘ a p°enosovß rychlost (9,6 kb/s) staΦila i p°i velkΘ dßvce trp∞livosti pouze na "poÜtu". Nynφ je nabφdka podstatn∞ lepÜφ, ale i tak p∙vodnφ GSM p°ipojenφ v nouzi postaΦφ... Jedin∞ skalnφ "modemisty" nevyd∞sφ doba nutnß pro vytvo°enφ spojenφ, kterß se pohybuje od 10 do 25 sekund.
HSCSD
Pot°eba rychlejÜφch "dat" dala vzniknout nov²m °eÜenφm, kterß i pro mobily nabφdnou v∞tÜφ rychlost ne₧ historick²ch 9,6 kb/s. Mezi tato °eÜenφ pat°φ i HSCSD, kterΘ spojenφm vφce timeslot∙ umo₧nφ dosahovat o n∞co vyÜÜφch rychlostφ. V tomto p°φpad∞ jde maximßln∞ o 43,2 kb/s (download). Spojenφ m∙₧e b²t i asymetrickΘ, tzn. rychlost od operßtora k vßm m∙₧e b²t vyÜÜφ ne₧ v opaΦnΘm sm∞ru.
GPRS
╪eÜenφm blφzk²m k HSCSD (i kdy₧ nikoliv technologicky) je GPRS. Na rozdφl od p°edchozφch dvou typ∙ p°ipojenφ, kde se pro "proudφcφ data" vytvß°φ p°enosov² kanßl, zde jde o paketov² p°enos se vÜemi jeho v²hodami a nev²hodami. Z nev²hod se zmφnφm jen o negarantovanΘ rychlosti a delÜφ odezv∞, na druhΘ stran∞ je ale v∞tÜφ stabilita a platba pouze za p°enesenß data. Rychlost p°ipojenφ je maximßln∞ 56 kb/s - a to p°edevÜφm kv∙li energetickΘ nßroΦnosti. Sen o vyu₧itφ vφce ne₧ Φty° timeslot∙ a rychlostech p°esahujφcφch 100 kb/s se zaΦφnß rozpl²vat...
Mobilnφ p°ipojenφ je zkrßtka vhodnΘ maximßln∞ pro "nouzovΘ situace", kdy nevadφ ni₧Üφ rychlost a vyÜÜφ cena. Jako trval² zp∙sob p°ipojenφ poΦφtaΦe v domßcnosti jsou vÜak vÜechny t°i technologie nevhodnΘ...
V²hody
Mobilnφ. K dispozici vÜude, kde je signßl.
A podle reklamy u₧ mßme 100% pokrytφ, ne? StaΦφ jen propojit s notebookem a mßte internet kdekoliv...
Nev²hody
Nφzkß rychlost. Ve srovnßnφ s ostatnφmi typy p°ipojenφ se zde pohybujeme maximßln∞ v °ßdech desφtek kb/s.
Cena. Pro rychlejÜφ typy p°enos∙ je nutnΘ vlastnit nov∞jÜφ mobilnφ telefon, a takΘ cena za p°ipojenφ nenφ nejmenÜφ.
Jek tedy na internet?
Mo₧nostφ, jak se p°ipojit k internetu, je opravdu mnoho. UvedenΘ zp∙soby nejsou ·pln²m seznamem vÜech mo₧nostφ, ale spφÜe v²b∞rem toho nejlepÜφho pro "domßcφ pou₧itφ". V n∞kter²ch p°φpadech se m∙₧ete setkat i s kombinacφ n∞kter²ch technologiφ tak, ₧e dohromady dßvajφ cenov∞ p°ijateln² model pro konkrΘtnφ lokalitu. Chce to se tedy po°ßdn∞ podφvat kolem sebe, zda u₧ ve vaÜem okolφ nenφ p°ipojenφ k internetu vy°eÜeno a zda vßm nestaΦφ se jen p°ipojit. Zkuste se podφvat nap°φklad na adresu http://homenet.web2001.cz/domaci-site.htm, kterß m∙₧e b²t i inspiracφ. Jsme nßrod kutil∙, a tak se Φasto m∙₧ete setkat i s kutilsk²m °eÜenφm. StaΦφ jen nakoupit pot°ebnΘ souΦßstky (nap°φklad na http://www.ges.cz/), mφt pot°ebnΘ znalosti a pak s partou podobn²ch nadÜenc∙ rozjet vlastnφ projekt. Zdß se vßm to nemo₧nΘ? Projekty "domßcφch sφtφ" vÜak vznikajφ jakou houby po deÜti, tak proΦ ne i vy? A jak na to? Prvnφm krokem by m∞la b²t anal²za:
Kolik chci dßt jako poΦßteΦnφ investici?
Jakou po₧aduji rychlost?
Co chci na internetu d∞lat (hry, data, video)?
Kolik chci platit m∞sφΦn∞?
Na zßklad∞ toho lze vybrat to pravΘ p°ipojenφ, kterΘ nezruinuje domßcφ kasu a zßrove≥ nabφdne p°ijatelnou rychlost t°eba pro noΦnφ toulky internetem.
Pokud ji₧ dobrΘ p°ipojenφ mßte, mo₧nß vßs zaujme mo₧nost otestovßnφ vlastnφ rychlosti linky; tento test najdete na adrese http://nacestach.wz.cz/pocitej.php (doporuΦuji m∞°it n∞kolikrßt).
Na zßv∞r bych cht∞l zd∙raznit, ₧e ironickΘ poznßmky na adresu ╚Tc nejsou ·tokem proti firm∞ samotnΘ. Cφlem ka₧dΘ firmy je zisk a ╚Tc d∞lß svou prßci po°ßdn∞. Zamyslet by se m∞li spφÜ naÜi poslanci - zda je nutnΘ, aby firma (donedßvna stßtnφ) m∞la zisk v °ßdu miliard, ale tisφce lidφ se musely p°ipojovat potupnou rychlostφ p°es modem a platit za to neuv∞°itelnΘ Φßstky.
Technologie
Spojenφ v GSM probφhß nßsledujφcφm zp∙sobem: Ke komunikaci je vyΦlen∞n kanßl, jen₧ je rozd∞len na tzv. rßmce (kter²ch je osm). Proto₧e p°esnß velikost jednoho rßmce je 2737 bit∙, jednoduch²m nßsobenφm nßm vychßzφ maximßlnφ teoretickß p°enosovß rychlost 21,4 kb/s. V praxi lze vÜak dosßhnout pouze rychlosti mnohem menÜφ. ╚ßst dat se toti₧ vyu₧φvß pro korekΦnφ a bezpeΦnostnφ mechanismy. V praxi se m∙₧ete setkat s rychlostφ 9,6 kb/s nebo 14,4 kb/s. Druhß uvedenß rychlost je ji₧ "mφrn∞" na ·kor bezpeΦnostnφch a opravn²ch mechanism∙, co₧ automaticky vyluΦuje "pro p°enos vhodnß" mφsta se slab²m signßlem.
