<META NAME="description" CONTENT="╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor. Trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory. Mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek.">
<META NAME="keywords" CONTENT="MP3 download zdarma free ╚ern² Lord cerny Literßrnφ server fantasy sci-fi scifi horor trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek povidky povφdky">
<META NAME="author" CONTENT="╚ern² Lord (C) under ZOA licence">
<META HTTP-EQUIV="expires" content="15 Jun 2004 13:02:01"><TITLE>╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor.</TITLE>
Äena v Φern²ch Üatech se sklonila nad star²m neudr₧ovan²m hrobem. MlΦky na n∞j polo₧ila jednu jedinou r∙₧i bφlou jako Φerstv∞ napadl² snφh.<BR>
<I>Katarina Wolfovß 1952 - 1964</I> bylo um∞le vytesßno na polorozpadlΘm nßhrobku. <BR>
StudenΘ, lhostejnΘ jmΘno. <BR>
Z oΦφ jφ zaΦaly kapat slzy. <BR>
Jejφ mysl po dlouhΘ dob∞ znovu o₧ivila ty starΘ vzpomφnky, tak zapadlΘ a dßvno zapomenutΘ - vzpomφnky, na kterΘ se sna₧ila celß ta lΘta zapomenout...
<P>
'ProΦ se vlastn∞ po°ßd hßdßme?' napadlo m∞ p°i pohledu na moji dvanßctiletou sestru - dvojΦe Katarinu, 'p°ece jsme tak stejnΘ ... ty pomn∞nkovΘ oΦi, lehce nazrzlΘ vlasy, ten sam² poloviΦat² ·sm∞v - proΦ si v∙bec nerozumφme?' <BR>
Katarina si ode m∞ ura₧en∞ odsedla: "Nebudu se s tebou bavit, Angeliko. Ty v∙bec nemßÜ rßda zvφ°ata! MßÜ rßda jenom sebe!" vmetla mi svou ne·prosnou logiΦnostφ do tvß°e. <BR>
"Mßm rßda zvφ°ata!" oponovala jsem vßÜniv∞ "nemßm rßda ZRZKY jako TY!" a vyb∞hla z domu ven. <BR>
Po dlouhΘ dob∞ se dnes slunce schovalo za mraky a poΦasφ dßvalo pomalu ale jist∞ najevo, ₧e proslun∞nΘ lΘto ustupuje sychravΘmu podzimu. P°estala jsem b∞₧et a zadφvala se na nebe, kde zrovna prolΘtßvalo hejno divok²ch hus. Pak jsem se otoΦila zpßtky k naÜemu domu. CihlovΘ stavenφ s doÜkovou st°echou bylo schvßln∞ postaveno daleko od veÜkerΘ civilizace. Bylo zde vÜechno, co si jen Φlov∞k mohl p°ßt - krßsnß p°φroda, bublajφcφ pot∙Φek, les se spoustou roztodivn²ch hub ... ale ₧ßdnφ lidΘ ... LID╔, se kter²mi by si Φlov∞k mohl popovφdat, prohodit pßr slov o tom, ₧e je dneska u₧ koneΦn∞ podzimnφ poΦasφ a ₧e snad nebude prÜet... <BR>
Smutn∞ jsem sklonila hlavu. 'Nesmφm na to myslet, tatφnek by se zlobil, ₧e se rouhßm.' <BR>
V trßv∞ asi tak metr p°ede mnou se plazila u₧ovka. Chvφli jsem pozorovala jejφ pohyby a zßvid∞la jφ jejφ volnost. Ne, ona nenφ v izolaci, nenφ v ₧ßdnΘm v∞zenφ tak jako jß. Proto₧e tak jsem si tu p°ipadala. Jako v tΘ nejkrut∞jÜφ ₧alß°i. <BR>
Musela jsem se mimod∞k rozesmßt: 'Nesmφm to tak dramatizovat, v₧dy¥ se zase tak moc ned∞je ...' Ale v hloubi duÜe jsem ten malebn² domeΦek uprost°ed ΦarovnΘho palouΦku nenßvid∞la. <BR>
Maminka s tatφnkem se zase jednou za Φas vypravili do m∞sta, proto₧e zaΦaly dochßzet potraviny. Usmßla jsem se, kdy₧ jsem si vybavila mamku, jak si peΦliv∞ uhlazuje svßteΦnφ Üaty a nabßdß m∞ a Katarinu, abychom nezlobily. A Katarina za chvφli po odchodu rodiΦ∙ vÜe zkazφ tφm, ₧e z pole donese Üedivou myÜ a do₧aduje se, aby jφ spoleΦn∞ ud∞laly z krabice od bot pelφÜek. UÜklφbla jsem se. Katarina musφ ud∞lat pelφÜek ka₧dΘmu zvφ°eti, i kdyby to byla ₧φ₧ala. <BR>
Necht∞lo se mi u₧ b²t venku, proto jsem se zaΦala pomalu loudat dom∙. <BR>
'Jestli po m∞ Katarina bude chtφt, abych tu myÜ m∞la u sebe v pokoji, tak je ob∞ prohodφm oknem,' pomyslela jsem si a bojovn∞ za¥ala p∞sti. <BR>
A v tu chvφli se to stalo. Obrovskß rßna. Nervy drßsajφcφ v²k°ik. Z okna kuchyn∞ vyÜlehly plameny, kterΘ se s niΦivou rychlostφ sßpaly po stavenφ. Nenasytn∞ pohlcovaly vÜe, co jim p°iÜlo do cesty. <BR>
Fascinovan∞ jsem hled∞la do ohn∞, neschopna pohybu, zd∞Üen∞ pozorujφc jak plameny olizujφ truhlφk s drobn²mi beg≤niemi. Trvalo to nejmΘn∞ minutu, ne₧ jsem probrala ze strnulosti a pohnula se sm∞rem k ho°φcφmu domu. <BR>
"Katarino!" vyk°ikla jsem do ohn∞, "KA TA RI NO!" <BR>
Nedbajφc ₧ßru, zakryla jsem si rukama obliΦej a sna₧ila se k chalup∞ p°iblφ₧it. <BR>
"Katarino!" k°iΦela jsem ze vÜech sil, "panebo₧e, Katarino, SLYè═è m∞?" <BR>
Nic.<BR>
DrobnΘ stavenφ se zmφtalo v bolestivΘ ag≤nii. Ho°elo vÜechno. ┌pln∞ vÜechno. <BR>
Sna₧ila jsem se ... opravdu jsem se sna₧ila ... ale, bo₧e, nemohla jsem se skrz tu nesmφrnou v²he≥ p°iblφ₧it dßle ne₧ do zahrßdky. Nemohla jsem utφkat do toho plamene a vytßhnout Katarinu. Nemohla jsem...<BR>
"Katarino?" vyk°ikla jsem nazp∞t do plamen∙, byla to otßzka plnß p°ekvapenφ, nemohla jsem uv∞°it, ₧e na m∞ zavolala... <BR>
Pohla jsem se sm∞rem k chalup∞, ale plameny m∞ donutily ustoupit zpßtky. <BR>
'Musφm tam jφt!' ta v∞ta se mi drala do mysli, po°ßd se opakovala... 'Musφm tam jφt a pomoct jφ!' Ale jß jsem nemohla. Kristepane, jß opravdu nemohla, ty plameny... Stßla jsem tam jako soln² sloup, s vyvalen²ma oΦima hled∞la nehnut∞ do ohn∞ a hlavou mi probφhalo tisφce scΘnek, tisφce obraz∙ pßlφcφ se Katariny... jak ji ohe≥ pohlcuje, muΦφ, ona nem∙₧e utΘct a musφ trp∞t tou palΦivou bolestφ... vzlykla jsem a zakryla si rukama obliΦej... <BR>
...a modlila jsem se (doopravdy jsem se modlila?), aby Katarina vyb∞hla, aby vyb∞hla z toho domu zdravß a ... ₧ivß...
<P>
Äivß.
<P>
"M∞las ji zachrßnit Angeliko, M╠LAS JI ZACHR┴NIT !"<BR>
Jen B∙h a ona vφ, ₧e to tenkrßt neÜlo. Äe bych uho°ela, kdybych se ji pokusila zachrßnit (opravdu bych uho°ela?)...
<P>
Äena si ot°ela h°betem dlan∞ slzy: "Odpus¥ mi, Katarino. Prosφm t∞, odpus¥ mi ..." a otoΦila se k odchodu...
