<META NAME="description" CONTENT="╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor. Trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory. Mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek.">
<META NAME="keywords" CONTENT="MP3 download zdarma free ╚ern² Lord cerny Literßrnφ server fantasy sci-fi scifi horor trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek povidky povφdky">
<META NAME="author" CONTENT="╚ern² Lord (C) under ZOA licence">
<META HTTP-EQUIV="expires" content="15 Jun 2004 12:59:47"><TITLE>╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor.</TITLE>
P°edpoklßdßm ₧e to bylo minulΘ ·ter², kdy jsem se poprvΘ probral z komatu. Pokud se m²lφm, pak mi prosφm promi≥te, ale teprve od minulΘho ·ter² si v∞ci pamatuji tak, jak zde zapisuji. Nejd°φv bych ale m∞l n∞jak zaΦφt.<BR>
Jmenuji se Ian Harper a byl jsem uΦitelem na BloomingtonskΘ univerzit∞. P°ed t°emi lety jsem utrp∞l t∞₧k² ·raz elektrick²m proudem (mß ₧ena zem°ela, kdy₧ se m∞ pokusila odtrhnout od zdroje nap∞tφ, Φφm₧ mi z°ejm∞ zachrßnila ₧ivot.). Bylo tΘm∞° neuv∞°itelnΘ ₧e jsem jeÜt∞ p°iÜel k sob∞ a dokto°i mi to dßvali jasn∞ najevo. A prßv∞ minulΘ ·ter² jsem se poprvΘ probral.<BR>
Bylo to jako kdy₧ se probudφte po bezesnΘ noci. Byl jsem bez sebe t°i roky a p°esto jsem se v prvnφch chvφlφch toho dne cφtil zeslßbl² a unaven². Poz°el jsem n∞jakΘ prßÜky a proÜel kompletnφm vyÜet°enφm. VÜechno vypadalo v po°ßdku. M∙j mozek z°ejm∞ p°e₧il operaci bez poÜkozenφ a podle slov mΘho osobnφho lΘka°e "ji₧ nebyl d∙vod udr₧ovat m∞ v bezv∞domφ". Bohu₧el vÜe nebylo tak skv∞lΘ jak se na zaΦßtku zdßlo.<BR>
Tehdy jsem se poprvΘ dozv∞d∞l ₧e mß ₧ena je mrtvß. A takΘ ₧e od onoho veΦera uplynuly t°i roky. CelΘ odpoledne jsem le₧el na posteli a p°em²Ülel o svΘm osudu. Sm∞s deprese, vzteku a lφtosti. A pak veΦer...<BR>
U dve°φ se objevilo n∞kolik doktor∙ a sester. O n∞Φem se bavili ne₧ vstoupili. Jedna sestra mi dala injekci. Sedativa. Pomalu jsem usφnal a poslednφ naΦ si z toho veΦera vzpomφnßm byl pod∞Üen² obliΦej mΘho lΘka°e.
<P>
<B>St°eda</B><BR>
Probudil jsem se na jinΘm pokoji. Ve spojenφ s m²m veΦernφm uspßnφm to nebylo zas tak nepochopitelnΘ. Ale co se mnou je? Bylo mi fajn. Oddechnul jsem si, kdy₧ jsem zjistil, ₧e na pokoji nejsem sßm. Dva dalÜφm mu₧i. Ot°es mozku a zßn∞t mozkov²ch blan. Co₧e? Jak? Tyto dv∞ otßzky mi bleskly hlavou v jedinΘm okam₧iku. Jß to *v∞d∞l* ani₧ bych to *vid∞l*. Stßle jsem m∞l zav°enΘ oΦi! Nechßpal jsem. Stßle to vÜak byl jen pocit. MyÜlenka. Nemohl jsem si b²t jist dokud se nep°esv∞dΦφm. Otev°el jsem oΦi. Dv∞ dalÜφ l∙₧ka. Ob∞ osazenß. Mu₧i. Zazvonil jsem na sestru. Chvφli jφ to trvalo. Musela dopφt kafe a vysv∞tlit kamarßdce svou minulou hßdku s mu₧em. P°iÜla do minuty. Ani nemusela. Ta nehoda ve mn∞ n∞jak²m zp∙sobem probudila mimosmyslovΘ vnφmßnφ. N∞jakou formu telepatie. Vid∞l jsem v∞ci myslφ. <BR>
Le₧el jsem v pokoji a poslouchal. Nejd°φv jsem se tomu brßnil, ale cizφ myÜlenky prost∞ neÜlo neslyÜet. V∞d∞l jsem ji₧ p°edem ₧e se blφ₧φ m∙j doktor. V∞d∞l jsem ₧e pro m∞ mß zprßvu. V∞d∞l jsem ₧e je Üpatnß. P°esto jsem byl zv∞dav² o co se jednß. Velmi brzy jsem si na svou novou schopnost zvyknul. Byla jako smysl, kter² jsem m∞l ji₧ p°ed tφm, ale prost∞ jsem jej nepou₧φval. Bylo to tak ...p°irozenΘ. <BR>
"Mßm pro vßs Üpatnou zprßvu, pane Harpere," doktor m∞ nezklamal.<BR>
"VßÜ mozek..." doktor se zastavil a p°em²Ülel jak se vyjßd°it.<BR>
"M∙j mozek zaΦal vyu₧φvat vφce ze svΘho potencißlu," odtuÜil jsem z jeho myÜlenek.<BR>
"Vy...? Vy to vφte? Jak? Tedy chci °φct.. Mßte pravdu. Bohu₧el je tu hßΦek. VßÜ mozek se teprve zah°φvß."<BR>
"To znamenß?" V jeho mysli se mφhala procenta a chemickΘ reakce, kter²m jsem nerozum∞l.<BR>
"Te∩ funguje vßÜ mozek na 108%. VΦera to bylo jen 102%."<BR>
"A kdy se to zastavφ?"<BR>
"Doufejme ₧e brzy. Ani kapacita mozku nenφ neomezenß. Jestli se to nezastavφ, mohl byste do t²dne..." sklopil oΦi. <BR>
"Bo₧e." Tenhle povzdech snad ani nepat°il mΘ neobvyklΘ situaci ale spφÜ nadÜenφ a v∞deckΘ senzacechtivosti, kterou jsem z n∞j cφtil.<BR>
Le₧el jsem bez hnutφ a myslel jsem. P°em²Ülel jsem jak z toho ven. Zva₧oval jsem svΘ Üance a prom²Ülel si v∞ci kterΘ jeÜt∞ musφm ud∞lat. Usnul jsem s pocitem ₧e v∙bec nic nevφm.
<P>
<B>╚tvrtek</B><BR>
Bezesnß noc. Nedokßzal jsem zamhou°it oΦi. Kdy₧ jsem je zav°el, slyÜel jsem sny ostatnφch obyvatel odd∞lenφ. Bylo to jako spßt v p°elidn∞nΘ mφstnosti. MΘ v∞d∞nφ navφc zaΦaly dopl≥ovat i obrazy. Sny dalÜφch dvou lidφ se mi spojovaly s m²mi myÜlenkami na brzkou smrt. V∞d∞l jsem co se blφ₧φ. èφlenstvφ.<BR>
KoneΦn∞ prvnφ paprsky olφzly okno. Rßno. D∞sil jsem se co p°ijde. PryΦ byla p°irozenost mΘ schopnosti. Co mi byl d°φv dar, te∩ byl nßstroj hrozivΘho muΦenφ. Rannφ vizita. Dokto°i v bφl²ch plßÜtφch, sestry, jejich myÜlenky zavalily mou mysl jako povode≥. 124%. Roste to. Zabijφ m∞ to. V∞d∞l jsem to d°φv ne₧ v∙bec otev°eli ·sta. Vlastn∞ tehdy jsem si poprvΘ uv∞domil ₧e jsem to v∞d∞l d°φv ne₧ na to jen *pomysleli*. Tohle u₧ bylo vß₧n∞ moc. Jsem zdrßv. Za pßr dnφ mi vypovφ mozek slu₧bu. Vφm co si lidΘ myslφ. Vidφm velmi blφzkou budoucnost. Mß ₧ena je mrtvß...<BR>
Bylo to t∞sn∞ po ob∞d∞, kdy₧ tu nßhle p°iÜel nßpad. M∙₧u s tφm bojovat. M∙₧u to p°emoci. Ale ne tady. Ne v nemocnici. Touha dostat se pryΦ za jakoukoliv cenu ve mn∞ rostla a jß si zaΦal p°ipravovat plßn. Nenφ to v∙bec slo₧itΘ kdy₧ vφte jak kterß akce skonΦφ. Predikce mß svΘ v²hody. <BR>
Odpoledne jsem se poprvΘ zvedl z postele. V∞d∞l jsem, ₧e chodit nebude problΘm a tak mi chvφle, kdy jsem se po t°ech letech postavil na vlastnφ nohy nep°iÜla nijak slavnostnφ. OdeÜel jsem na chodbu a chvφli jsem naslouchal. Sestra pila kafe a vzpomφnala na svou vΦerejÜφ sch∙zku. ╚as vyrazit. Opatrn∞ jsem se proplφ₧il chodbou a dostal se a₧ do vestibulu nemocnice. Stßl tu zcela opuÜt∞n² vozφk s lΘka°sk²mi plßÜti (co₧ m∞ op∞t nep°ekvapilo, proto₧e jsem *v∞d∞l* ₧e tu bude). Rychle jsem se p°evlΘkl a vyÜel ven. Poslednφ p°ekß₧kou mezi mnou a svobodou byla vrßtnice. I z tΘto situace jsem vÜak p°edem znal v²chodisko. Zaparkovanß sanitka nebyla zamΦenß a za pßr minut odjφ₧d∞la k p°φpadu. Vklouzl jsem dovnit°. SlyÜel jsem myÜlenky p°ichßzejφcφch z°φzenc∙ a aΦkoliv jsem *v∞d∞l* ₧e se nepodφvajφ dozadu, chv∞l jsem se nervozitou po celΘm t∞le. Automobil se dal do pohybu a jß byl koneΦn∞ voln². Na prvnφ k°i₧ovatce jsem dal sanitnφmu vozu sbohem.<BR>
Zbytek dne byl u₧ velmi jednoduch². V parku jsem otylΘ dßm∞ ukradl pen∞₧enku (stydφm se za tento Φin, ale nem∞l jsem v danΘm okam₧iku zbytφ a ty penφze jsem pot°eboval.) a zamφ°il do nejbli₧Üφ herny. P°ed p∙lnocφ jsem ji₧ sed∞l v luxusnφm hotelu , °ßdn∞ obleΦen a stßle mi sluÜn² obnos z∙stal. Predikce mß svΘ v²hody.<BR>
<P>
<B>Pßtek</B><BR>
V pßtek jsem ani neÜel spßt. V∞d∞l jsem ₧e to nemß smysl. ┌nava m∞ n∞jak opustila a zb²vajφcφ hodiny svΘho ₧ivota jsem necht∞l promarnit spanφm. V knihovn∞ jsem proΦetl vÜe o podobn²ch p°φpadech, vÜe o mozku i o parapsychologii abych zjistil, ₧e mi z°ejm∞ nenφ pomoci. Siln² elektrick² Üok by teoreticky mohl poranit m∙j mozek na tolik aby zastavil jeho stoupajφcφ aktivitu. Jen₧e prßv∞ siln² elektrick² Üok m∞ dostal a₧ sem. Necht∞l jsem riskovat ₧e by se to celΘ opakovalo. Alespo≥ zatφm ne.<BR>
V knihovn∞ jsem objevil dalÜφ sv∙j dar. Byl jsem schopen pohybovat myslφ p°edm∞ty. V rßmci zm∞n, kterΘ ve mn∞ probφhaly jsem nebyl nijak zvlßÜ¥ p°ekvapen. MΘ hledßnφ mi zabralo cel² den. Neustßle m∞ ruÜily myÜlenky cizφch lidφ a lßtka, kterou jsem studoval pro m∞ byla novou a velmi slo₧itou. <BR>
Kdy₧ jsem se veΦer uklßdal ke spßnku op∞t m∞ p°epadl pocit beznad∞je. Mß smrt je nevyhnuteln∞ blφzko a jß u₧ nev∞d∞l co d∞lat. Te∩, kdy₧ jsem v∞d∞l, ₧e zem°u m∞ nenapadlo ud∞lat nic lepÜφho ne₧ spßt.
<P>
<B>Sobota</B><BR>
Hluk. Velmi siln² hluk dolΘhal k m²m uÜφm najednou jakoby odevÜud. Nebyl jsem schopen jej vysv∞tlit. Teprve kdy₧ jsem otev°el oΦi, doÜlo mi ₧e se nejednß o hluk, ale o vφr myÜlenek. N∞kde poblφ₧ musela b²t velkß skupina lidφ. Chvφli jsem se soust°edil a poslouchal n∞kolik myÜlenek. Byly vÜednφ, nijak rozruÜenΘ. Podφval jsem se na ulici. Normßlnφ provoz. Postupn∞ mi to doÜlo. MΘ schopnosti se ve spßnku op∞t zlepÜily. Te∩ u₧ neslyÜφm jenom myÜlenky lidφ blφzko, ale i lidφ z druhΘho konce m∞sta. Zkusil jsem i ostatnφ svΘ dovednosti. Pohnul jsem postelφ bez v∞tÜφch problΘm∙. VΦera byl problΘm zvednout knihu, dnes jsem h²bal se vÜφm v pokoji pouhou myÜlenkou. Zφtra to p°ijde. Vid∞l jsem sv∙j obraz, jak le₧φm na posteli a horeΦn∞ cosi sepisuji. Zφtra dopoledne zem°u!<BR>
Osam∞le jsem bloumal ulicemi. Byl jsem mrtv² mu₧. V∞d∞l jsem kdy zem°u. Vid∞l jsem to v budoucnosti. Ta osudovost m∞ tΘm∞° dojφmala. Nßhle jsem spat°il na druhΘ stran∞ ulice pov∞domou osobu. To nemohla b²t pravda. AΦkoliv jsem ji₧ p°esn∞ v∞d∞l, p°ekvapenφm jsem strnul, kdy₧ jsem se podφval do tvß°e... SvΘ ₧eny.<BR>
"Ahoj Iane," usmßla se p°ekvapen∞.<BR>
"Carrie? Carrie, jsi to ty?" V∞d∞l jsem ₧e neodpovφ, ale *musel* jsem se zeptat.<BR>
"Iane, milßΦku, tak dlouho jsme se nevid∞li. VypadßÜ... RozruÜen∞?" svraÜtila oboΦφ a podφvala se mi do oΦφ.<BR>
"╪ekli mi ₧e jsi mrtvß... V∞°il jsem jim." <BR>
"A °ekli ti pravdu. Zem°ela jsem, kdy₧ jsem se t∞ sna₧ila zachrßnit, vφÜ?"<BR>
S otev°en²mi ·sty jsem na ni zφral. <BR>
"Doprovodφm t∞ zp∞t do hotelu."<BR>
To co mi cestou vyprßv∞la mi p°iÜlo neuv∞°itelnΘ. Byla to jakßsi teorie o Φßsticφch, vysφlan²ch lidsk²m mozkem. Tachyony jim °φkala. Pohybujφ se v Φase a nßÜ mozek je vysφlß a p°ijφmß jako vysφlaΦka. Nepochopil jsem vÜechno a bylo mi to jedno. Ten veΦer jsem usφnal v nßruΦφ milovanΘ ₧eny a vidina blφzkΘ smrti mi ji₧ nep°iÜla tak hrozivß.
<P>
<B>Ned∞le</B><BR>
Rßno jsem se probudil. Carrie tu nebyla. Hluk, kter² mi zn∞l v mysli mi stßle zn∞l jako rajskß hudba. Zesφlil a jß cφtil ₧e mΘ sφly dnes dosßhnou maxima. A tak jsem uvid∞l, ₧e policie vφ kde bydlφm a vyrß₧φ m∞ zatknout a uvΘst zp∞t na l∙₧ko, ₧e mß smrt nastane v 10 hodin dopoledne, ₧e se sßm p°ekvapφm a ₧e *n∞co* nebude v po°ßdku. Sed∞l jsem na posteli a srovnßval si to v hlav∞. ╚ekal m∞ ruÜn² den. Tehdy jsem dostal nßpad napsat tyto °ßdky. A tak se dostßvßm ke svΘ krutΘ souΦasnosti. Kdy₧ pφÜi, uv∞domuji si vÜe mnohem jasn∞ji. Ano, te∩ ji₧ slyÜφm myÜlenky lidφ z druhΘho konce planety. A nejen lidφ, zdß se. Zvφ°ata, rostliny, hmyz, houby, to vÜe produkuje tachyony, kterΘ se zachycujφ do mΘho mozku. Vidφm obrazy zemφ, o kter²ch jsem v ₧ivot∞ ani neslyÜel. SlyÜφm zvuky, hudbu, rozhovory. Vesmφr je jeden ₧ivoucφ organismus, jeden element a jß jsem jin², druh² element, kter² od toho prvnφho p°ijφmß. Vidφm svou ₧enu v objetφ hrozivΘho LaPlaceovskΘho dΘmona, kter² zdaleka nenφ mrtev, jak si myslφ kvantovφ fyzikovΘ. Znß pozici ka₧dΘho bodu ve vesmφru a dokß₧e se pohybovat v nulovΘm i zßpornΘm Φase a prostoru. Ne. Jß jsem tφm dΘmonem. VÜe je te∩ tak jasnΘ. OpouÜtφm svΘ t∞lo a ruku v ruce svΘ ₧eny se odebφrßm mimo prostor a Φas a₧ tam, kde budu vlßdnout vesmφr∙m a sledovat vÜe v nekoneΦnΘm b∞hu. Sbohem sv∞te. Neumφrßm. Odchßzφm.
<P>
<B>Doslov</B><BR>
Ian Harper zem°el na p°etφ₧enφ mozku ve v∞ku 32 let v hotelovΘm pokoji, kde se skr²val po svΘm ·t∞ku z nemocnice. Tento materißl jen naznaΦuje jak bolestivΘ muselo b²t umφrßnφ jeho duÜe. Znepokojujφcφ je fakt, ₧e laik v meznφ situaci vyslovil zßklad tachyonovΘ teorie mnohem logiΦt∞ji a pochopiteln∞ji ne₧ souΦasnß kvantovß fyzika.
Jejda, z fyziky jsem v₧dy propadal, ale p°esto, ₧e o tachyonovΘ teorii nemßm ani pon∞tφ, Φetlo se mi to v²born∞(i kdy₧ cizineckß legie a Ernhart o kousek lφp:-)<P>
