<META NAME="description" CONTENT="╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor. Trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory. Mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek.">
<META NAME="keywords" CONTENT="MP3 download zdarma free ╚ern² Lord cerny Literßrnφ server fantasy sci-fi scifi horor trvale probφhajφcφ presti₧nφ sout∞₧ pro autory mo₧nost zve°ejn∞nφ amatΘrsk²ch povφdek povidky povφdky">
<META NAME="author" CONTENT="╚ern² Lord (C) under ZOA licence">
<META HTTP-EQUIV="expires" content="15 Jun 2004 12:52:44"><TITLE>╚ern² Lord: Literßrnφ server se zam∞°enφm na fantasy, sci-fi a horor.</TITLE>
Kradl jsem. Nestydφm se uΦinit takovΘto zßva₧nΘ prohlßÜenφ, kterΘ mou duÜi beztak tφ₧ilo po cel² ₧ivot. Jste prvnφmi, jen₧ uslyÜφ dßvnΘ vyprßv∞nφ Asila Irva, proto prosφm omluvte n∞kterß nep°esnß vyjßd°enφ, kterß zp∙sobila starß mysl skr²vajφcφ se pod Üediv∞jφcφ hlavou.<BR>
VÜe pro mne zaΦalo obyΦejn²m rßnem v zatuchlΘ ubytovn∞ na planet∞ Hitch. Pokud znßte Hitch, Φi jste jej, k vaÜφ sm∙le, navÜtφvili, nebo dokonce, nedej Bo₧e, jste se tu narodili, znßte vskutku hr∙zunahßn∞jφcφ podmφnky. <BR>
Samotnß planeta Hitch m∞la sho°et i se sv²m ob°φm sluncem ji₧ p°ed n∞kolika sty lety-mo₧nß by tak uÜet°ila vesmφr p°ed n∞kolika sty nebezpeΦn²ch individuφ. LeΦ nestalo se tak a veÜkerΘ obyvatelstvo, kterΘ nem∞lo penφze na odlet, bylo zahnßno ₧ßrem rozpφnajφcφho se slunce do podzemnφch chodeb a tunel∙.<BR>
Vyr∙stal jsem sßm bez rodiΦ∙ v sekci 9C. Tato sekce a jφ podobnΘ pat°φ k t∞m nejmφrn∞jÜφ, jakΘ si na Hitchi smφte vybrat; krade se tu jen v noci, zabφjenφ je tvrd∞ trestßno a obyvatelΘ tunelu se starajφ jen o sebe.<BR>
Rßno jsem jako obvykle vstal, prot°el si slepenΘ oΦi a zamφ°il do koupelny. Vynechßm Φßsti vyprßv∞nφ, ve kter²ch bych p°φmo napadal zßvadnost vody na Hitchi, ale pokud napφÜi, ₧e voda byla vφce Üpinavß, ne₧ Φφstß, snad si o takovΘmto produktu podzemnφ t∞₧by utvo°φte vlastnφ p°edstavy.<BR>
Jakmile jsem se p°evlΘkl do svΘho pracovnφho od∞vu, sestßvajφcφho z prod°en²ch d₧φns∙ a triΦka pokrytΘho olejov²mi skrvnami, vyÜel jsem do svΘ ka₧dodennφ povinnosti. Prßce mne nikdy nebrala a proto jsem se se sv²m vrtßkem prokutal pouze do poloviny dennφ normy, s tφm, ₧e zbytek si nechßm na zφt°ek, kdy mne urΦit∞ postihne vrtkavß nemoc a toti₧ pracovnφ zßpal. <BR>
Motor jeÜt∞ nestaΦil vychladnout, hydraulickß kladiva a vrtßky stßle mφrn∞ vybrovali, kdy₧ na okΘnko vrtßku kdosi za¥ukal. Zubφcφ se, uÜpin∞nou tvß° Nicka Henryho, kter² se s rukama v kapsßch potloukal kolem, jsem vφdal ka₧diΦk² den. Jakpak by takΘ ne, v₧dy¥ to byl m∙j nejlepÜφ p°φtel a soused na ubytovn∞.<BR>
,,Tak jak se ti dnes pracovalo?" zeptal se rutinn∞. ,,Zase jsi ud∞lal jen poloviΦku dennφ normy?"<BR>
,,Nßhodou jsem prorazil kilometr navφc," zalhal jsem. ,,A co se tu tak potloukßÜ? NemßÜ b²t ve svΘm Ükuneru?" èkunerem se u nßs krtk∙, jak nßs lidΘ p°ezdφvali, °φkalo mechanick²m vrtßk∙m.<BR>
,,Mßm," odtuÜil a vφt∞zoslavn∞ se nap°φmil. ,,Ale °ekl jsem si, ₧e je Φas vypadnout z tohohle svrabu a mo₧nß bych mohl p°ibrat i svΘho kamarßda."<BR>
Nev∞°il jsem mu. PodobnΘ v²roky jsem pou₧φval i jß u pßtΘ skleniΦky v MechanickΘm nalΘvaΦi, ale i p°i tak podnapilΘm stavu jsem dob°e v∞d∞l, ₧e plßcßm ·plnΘ hlouposti- letenka stßla vφc, ne₧ byl m∙j dvouroΦnφ plat.<BR>
,,Aha," odtuÜil jsem bez zßjmu a stiskl °φdφcφ tlaΦφtko Ükuneru. Najednou mi nep°ipadala prßce nudnß, tedy p°inejmenÜφm lepÜφ, ne₧ poslouchßnφ Nickova sn∞nφ.<BR>
,,PoΦkej!" zvolal, aby p°ehluΦel vysokofrekvenΦnφ pφskot startujφcφch motor∙.<BR>
,,Copak zase?" zeptal jsem se vyruÜen∞ a vypl motory. V∙bec jsem neΦekal, ₧e chce pokraΦovat v konverzaci o tak utopick²ch myÜlenkßch.<BR>
,,V hangßru stojφ obchodnφ lo∩. Kdybychom se proplazili dovnit°, mo₧nß-"<BR>
,,Tak hele. Do ₧ßdnΘ zlod∞jiny s tebou nejdu. Mφ rodiΦe by se museli v hrob∞ obracet, kdyby v∞d∞li, ₧e se s tebou o podobn²ch v∞cech jenom bavφm."<BR>
,,Tvφ rodiΦe, jak sßm dob°e vφÜ, t∞ v tΘhle smrdutΘ dφ°e nechali z vlastnφ v∙le. Kdy₧ odlΘtali, byli si dob°e jisti toho, co d∞lajφ, stejn∞ jako si byli pozd∞ji jistφ Pirßti, ₧e je okrßdajφ a vhazujφ do volnΘho vesmφru," osv∞tlil mi Nick pravdu.<BR>
,,RadÜi jdi," °ekl jsem mu a hledal tlaΦφtko pro zß₧eh.<BR>
,,Jak chceÜ. Ale nikdy ne°φkej, ₧e jsem t∞ se sv²m plßnem neseznßmil. Kloky a Garry jdou se mnou, abys v∞d∞l. A ty si v tomhle Ükuneru t°eba shnij," °ekl podrß₧d∞n∞ a otoΦil se na podpatku, aby odkrßΦel pryΦ.<BR>
,,PoΦkej," zastavil jsem p°φtele. ,,Kloky a Garry do toho jdou?"<BR>
,,Samoz°ejm∞. Je to naprosto bezpeΦn² plßn. Nechßpu, ₧e jsem na n∞co podobnΘho nep°iÜel u₧ d°φve."<BR>
,,A kolik pen∞z na t² lodi je?" zeptal jsem se.<BR>
,,Dost na to, abychom se odtud dostali jako zßmo₧nφ obΦanΘ. Tak co, jdeÜ do toho, nebo nechßÜ sv²ho kamarßda samotn²ho s takovou f·rou pen∞z?"<BR>
,,Nechßm si to projφt hlavou. Zφtra ti dßm v∞d∞t," odpov∞d∞l jsem.<BR>
,,Tak to u₧ tam narazφÜ leda na vyÜet°ovacφ komisi, proto₧e ta akce prob∞hne dnes veΦer."<BR>
,,U₧ dnes veΦer?" zhrozil jsem se, ,,tak narychlo nekradou ani profesionßlovΘ, jak chceÜ-"<BR>
,,Teorii nech na m∞. Hlavn∞ k²vni, jestli do toho s nßma jdeÜ," p°eruÜil mne.<BR>
Hodn∞ dlouho jsem se rozm²Ülel. Nick vÜak nebyl netrp∞liv². Snad by se m∙j p°φtel nikdy nedoΦkal odpov∞di, kdyby se vedle v okΘnku neobjevila tvß° v²konnΘho mistra, kter² se rozeb∞hl k mΘmu Ükuneru a cosi k°iΦel. Bylo mi jedno, co chce, ale souhlasn∞ jsem na n∞j pok²val hlavou.<BR>
,,Tak ujednßno," prohlßsil zubφcφ se Nick, aΦkoliv pok²vßnφ nesm∞°ovalo k n∞mu. ,,Dneska veΦer se pro tebe stavφme."
<P>
A tak jsem se dal na cestu zloΦinu vlastn∞ Φirou nßhodou. Ale nebrßnil jsem se. T∞sn∞ p°ed osmou hodinou jsem vyhledal ve svΘm ubohΘm Üatnφku Φern² od∞v a v prot∞jÜφm pokoji sebral dφvce punΦochu na kuklu.<BR>
,,Jdeme," houkl na mne Nick p°es zav°enΘ dve°e, kdy₧ jsem sed∞l na rozpßranΘm gauΦi a modlil se ke krßli podsv∞tφ, jeliko₧ tunely planety Hitch se ani jinak nazvat nedaly.<BR>
Otev°el jsem a vklouzl do Üera chodby. I v p°φtmφ jsem poznal vysokou a podsaditou siluetu Garryho, se kter²m jsem se znal ji₧ ze sirotΦince. Kloky byl naopak menÜφ, zato mu Üpinavost koukala z temn²ch oΦφ. K p°ßtel∙m se vÜak tento nav₧dy mal² kluk choval v∞tÜinou bez v∞tÜφch k°ivßren.<BR>
Cesta k podzemnφmu hangßru trvala celou v∞Φnost. Neustßle jsem se ohlφ₧el za sebe, jestli nßs nßhodou n∞kdo nesleduje a p°itom jsem se dr₧el sv²ch p°ßtel jako p°isßtΘ klφÜt∞.<BR>
Za nejvyÜÜφ opatrnosti jsme se p°es liduprßzdn² tunel, vystu₧en² podp∞rn²mi materißly, dostali a₧ k t∞₧kΘ kovanΘ brßn∞ do hangßru.<BR>
,,Co te∩?" Üeptl jsem do napφnavΘho ticha. Vzduch p°ed hangßrem v₧dykcy pßchl po krysßch vφc, ne₧ kterßkoliv jinß Φßst-nejspφÜ se ₧ivili rozlit²m olejem.<BR>
,,Ta lo∩ dokuje p°φmo pod v∞tracφ Üachtou," vysv∞tlil mi Nick stejn∞ tich²m hlasem.<BR>
Po kvapn²ch vte°inßch jsme opravdu nalezli rotujφcφ v∞tracφ jednotku a vypojili ji.<BR>
,,Nechßpu, jak si n∞kdo m∙₧e myslet, ₧e mφsto pod v∞tracφ Üachtou je to nejlepÜφ," uchechtl se Kloky a vlezl jako prvnφ do ·plnΘ tmy plechovΘ spojky.<BR>
V zatuchlΘ rou°e jsem se ocitl jako poslednφ a zaklopil za sebou vφko-v∞trßk jsem nechal, samoz°ejm∞, vypnut².<BR>
Tßpal jsem ve tm∞ a vlhku a hledal kdesi vep°edu bod sv∞tla. Zanedlouho jsem se srazil s Nickem, kter² Φφhal nad v²stupem k cest∞ ven.<BR>
,,Kloky nßm provrtß minivrtßkem cestu dovnit°," vysv∞tloval tiÜe a naslouchal p°itom hlas∙m strß₧c∙ z mφstnosti pod nßmi.<BR>
Nezaslechl jsem ₧ßdn² Üelest, ani t°enφ ₧eleznΘ konstrukce, kdy₧ se Nick sesunul dol∙ a vybφdl mne k nßsledovßnφ. SeskoΦil jsem t∞sn∞ za jeho patou a v p°ikrΦenφ se plφ₧il k vytvo°nΘ skulin∞ v plßÜti. Musel jsem uznat, ₧e Kloky odvedl skv∞lou prßci; plßÜ¥ byl navr₧en² tak, aby odolal siln²m nßraz∙m mal²ch meteoritk∙ a vysokΘmu ₧ßru, jen₧ byl zp∙soben t°enφm p°i klesßnφ do atmosfΘry planet. Sklßn∞l jsem se nad sice ·zkou, avÜak postaΦujφcφ Üt∞rbinou v trupu-mistrovskΘ dφlo. Nicky tiÜe vklouzl dovnit° a jß jej jako stφn nßsledoval.<BR>
V lodi bylo dost sv∞tla a mne, s jasn²m v²hledem na okolφ, ihned p°eÜla poΦßteΦnφ nervozita.<BR>
,,Kde jsou penφze?" zeptal jsem se a rozhlφ₧el se kolem. NezahlΘdl jsem nic, ne₧ ·tuln² ob²vßk a dve°e vedoucφ ven.<BR>
,,Dole," odpov∞d∞l Nick stroze a vydal se °eΦen²m sm∞rem.<BR>
Jß jsem jej tentokrßte nenapodoboval a rad∞ji se uvelebil na pohovce. Nikdy jsem na podobnΘ v∞ci z pravΘ k∙₧e nedop°ßl odpoΦinku svΘmu skromnΘmu pozadφ. Byl jsem zvyklφ na tvrdΘ, pΘrujφcφ sedßtko Ükuneru a pohodlφ a Ükuner jsou dv∞ naprosto odliÜnΘ v∞ci.<BR>
,,Poj∩ sem," zvolal Kloky z ni₧Üφho patra. Nemuseli jsme se starat o hlasitost naÜich slov-veÜkerΘ zvuky pohltil n∞kolik centimetr∙ siln² pancφ° dve°φ i trupu, nehled∞ na vzdßlenost hlφdaΦ∙ od tohoto plavidla.<BR>
S u₧asl²ma oΦima, kter²ma jsem sledoval pov∞ÜenΘ cennosti na zdi, jsem seÜel ke sv²m p°ßtel∙m. Krßsn∞jÜφ pohled se mi v ₧ivot∞ nenaskyt; vÜude byly urovnßny bankovky a zlatavΘ mince udßvajφcφ ₧ßdavost jednotliv²ch druh∙ kredit∙.<BR>
,,Moc se na to nedφvej. Dokud to nedostaneme odtud, naÜe to nenφ," prohlßsil Garry a lßdoval do svΘho pytle hrsti zelen²ch papφrk∙.<BR>
S radostφ jsem se k jejich zßbav∞ p°idal. Lφbilo se mi pom²Ület na budoucnost, kterß m∞ ve spojenφ s takov²mto bohatstvφm Φekala.<BR>
Nu, myslφm, ₧e jste si ud∞lali jistou p°edstavu o tom, jak jsem strßvil p∙l veΦera. Mohl bych plavat v celΘ tΘ ko°isti, kterou jsem zφskal. P°i zp∞tnΘm prolΘzßnφ do v∞tracφ Üachty mne i p°es tu nßdheru hryzalo sv∞domφ. Nebylo sprßvnΘ krßst a jß jsem nikdy netuÜil, ₧e se k n∞Φemu podobnΘmu uch²lφm. Jen₧e pokud se opravdu chcete dostat z hnijφcφ planety, ud∞lßte tΘm∞° cokoliv, abyste zφskali Üanci na stejn∞cenn² ₧ivot, jak² se dovoluje ostatnφm.<BR>
Kousek od pr∙lezu ven z plechovΘ v∞tracφ Üachty jsem se ale zastavil a hodnou chvφli rozm²Ülel. V tom dopravnφm letadle musφ b²t i n∞jak² p∞kn² oblek. Mo₧nß bych bez n∞j m∞l problΘmy, kdybych se cht∞l dostat z tΘhle planety. Vφte, lidΘ, kte°φ cht∞jφ opustit Hitch, obvykle nosφ cφrkevnφ roucho, hodnostß°sk² ·bor, Φφ °editelsk² oblek. Jß nic podobnΘho nevlastnil a jist∞ by nastaly komplikace, kdybych veÜel do dopravnφho fighteru v m²ch roztrhan²ch d₧φnsßch a triΦku pßchnoucφm po oleji.<BR>
,,Jd∞te nap°ed," houkl jsem na svΘ p°ßtele, kte°φ vylΘzali Üachtou ven. ,,JeÜt∞ si pro n∞co skoΦφm."<BR>
A u₧ jsem se plazil smrdutou rourou zp∞t. Mo₧nß za mne tenkrßt hovo°ila pyÜnost-a z koho by takΘ ne, kdy₧ jsem v pytly nesl vφce, ne₧ deset milion∙ kredit∙?<BR>
Slezl jsem Üt∞rbinou v plßÜti do trupu a zkoumal vÜechny prostory vyzdobenΘ lodi. Kdesi v nejni₧Üφm pat°e jsem objevil, co jsem hledal; perfektn∞ vyzdobenou chodbu, kterß nemohla b²t niΦφm jin²m, ne₧ p°edsßl²m do honosn²ch mφstnostφ a p°evlΘkßren.<BR>
Otev°el jsem prvnφ dve°e, kterΘ byly nejblφ₧e a uhodil jsem h°ebφk p°esn∞ na hlaviΦku: celß velkß mφstnost, do kterΘ jsem nahlΘdl, byla ze vÜech stran pokrytß sk°φ≥kami na p°evlΘkßnφ. Inu, dal jsem se do prßce:<BR>
Vybφral jsem si v t∞ch nejlesklejÜφch a nejdra₧Üφch Üatech, nejΦast∞ji zdoben²ch drahokami, Φi jinou drahou bi₧uteriφ. Nejd°φve se mi zamlouval mohutn² medv∞dφ ko₧ich, pak zase tyg°φ roucho... Nemohl jsem se nasytit tΘ krßsy a vÜe se mi do pytle u₧ neveÜlo.<BR>
Otev°el jsem poslednφ, nejdelÜφ sk°φ≥ a nakoukl dovnit°. Tohle byla teprve nßdhera! V hornφch poliΦkßch se pomocφ statickΘ elekt°iny vznßÜely dßmskΘ spodniΦky. Majitelka podobn²ch pokr²vek musila b²t opravdu nejen bohatß, ale i neobyΦejn∞ Ütφhlß, pokud nosila n∞co podobnΘho.<BR>
Vzal jsem do rukou nejmenÜφ kalhotky ze vÜech a zkouÜel vykousnout safφr vÜit² v pop°edφ.<BR>
,,Chutnajφ vßm?" ozval se hlas za mnou.<BR>
Bylo mi, jako by se mΘho srdce dotkla ledovß ruka. V ₧ivot∞ jsem se tak nelekl. Kalhotky jsem pustil p°ed sebe, pytel s ko°istφ vedle a vykoktßval cosi nesrozumitelnΘho. P°ede mnou stßla bez vÜech pochybnostφ nositelka drß₧div²ch obleΦk∙ a jß jsem na ni civ∞l s otev°enou pusou.<BR>
ObliΦej m∞la bez mimick²ch znak∙, stejn∞ jako bez jedinΘ vrßsky. S dlouh²mi, sv∞tl²mi vlasy si pohrßval pr∙van ve dve°φch a nßdhernΘ t∞lo ve tvaru hruÜky bylo narychlo zahaleno do sametovΘ noΦnφ koÜilky.<BR>
,,Ptala jsem se, jestli vßm ty kalhotky chutnaly," zopakovala.<BR>
Nemohl jsem nic °φci. Prvnφ v∞c, kterou vßs kamarßdi zlod∞ji na planet∞ Hitch nauΦφ, je, abyste v p°φpad∞ nouze rad∞ji ud∞lali n∞co konstruktivnφho ihned, ne₧ n∞co genißlnφho za pßr minut.<BR>
Jß neud∞lal nic. Jak bych takovΘ krßse vysv∞tlil, ₧e jsem se sna₧il vykousnout drah² kßmen a ne Φichat k jejφmu spodnφmu prßdlu? D°φve, ne₧ jsem se staΦil o cokoliv pokusit, sklouzla sv²m pomn∞nkov∞ modr²m pohledem k povalenΘmu pytly. Pßr zelen²ch bankovek p°i dopadu na zem pota₧enou Novopersk²m kobercem vykouklo ven, stejn∞ jako spousta rozkutßlen²ch mincφ. <BR>
Hlasit∞ jsem polkl a vyΦkßval, kdy poΦne dφvka k°iΦet a p°ivolß tak dalÜφho nßjemnφka lodi, o kterΘm jsem nem∞l ani potuchy. ProΦ mne to jen nenapadlo d°φve? skuΦel jsem v duchu a zφral na tu nßdheru p°ed sebou, jakpak by mohl obchodnφk p°espßvat v takovΘ dφ°e, jako je ubytovna na Hitchi? Bylo p°eci naprosto jasnΘ, ₧e ka₧d² rad∞ji up°ednostnφ vlastnφ honosnou lo∩.<BR>
Mß Afrodita p°istoupila blφ₧e s tvß°φ stßle bezv²razn∞ napnutou a jß nev∞d∞l, jestli mne chce profackovat, nebo rovnou kopnout. T°eba mß zbra≥, pomyslel jsem si a mrßz mi p°i tΘ myÜlence projel po zßdech.<BR>
Natahovala svou jemnou pa₧i ke m∞ a jß sklopil zrak a vyΦkßval Ütφpnutφ na tvß°i. Nic podobnΘho se nestalo; dφvka mne pohladila a vytvo°ila sv²mi ·sty tak nßdhern² ·sm∞v, a₧ se mi okam₧it∞ podlomila kolena a jß upadl hlavou na zrcadlem pokrytou Üatnφ sk°φ≥.<BR>
Stropil jsem obrovsk² hluk. St°epy se povalovaly vÜude kolem a hlava m∞ brn∞la jako vrtßky Ükuneru.<BR>
,,D∞je se n∞co?" ozval se p°ibli₧ujφcφ hlas z chodby.<BR>
VzhlΘdl jsem se na dφvku a Φekal, co °ekne. Hlava mne stßle bolela, ale necφtil jsem ₧ßdnou krev, nejspφÜ se mi nic vß₧nΘho nestalo.<BR>
,,Hal≤? SleΦno, d∞je se n∞co?" zopakoval hlas a te∩ u₧ byl urΦit∞ velmi blφzko.<BR>
Dφvka se v usilovnΘm p°em²Ülenφ kousla do rtu a oΦima si mne prohlΘdla. UrΦit∞ nikdy nevid∞la ₧alostn∞ji vyhlφ₧ejφcφho Φlov∞ka, ne₧ mne. Bylo to poni₧ujφcφ.<BR>
Tvß° se jφ rozzß°ila, naΦe₧ se kvapn∞ sklonila a k mΘmu neskonalΘmu ·₧asu p°itiskla svΘ rty k m²m. Cφtil jsem p°φjemnΘ rozlΘvajφcφ se teplo, kterΘ jsem si ve snech p°edstavoval jako Φistou vodu na sprchovßnφ. Tohle bylo mnohem krßsn∞jÜφ. Zachrßnila mne tak p°ed zvφdav²m pohledem ·°ednφka z chodby, kter² se neustßle p°ibli₧oval. Rad∞ji ani nemyslet, co by se mnou ud∞lal, neb²t p∙vabnΘ zachrßnkyn∞.<BR>
UslyÜel jsem ve dve°φch kroky a pak mumlßnφ omluvy, ne₧ se mu₧ vytratil.<BR>
Hodnou chvφli nato jsme stßle ₧moulaly svΘ nenasytnΘ rty, ne₧ se dφvka odlepila z mΘho objetφ. <BR>
Usmφvala se. Opravdu se usmφvala... Dala se do hlasitΘho chichotßnφ.<BR>
Nechßpal jsem, co se d∞je. Jist∞, ona podmaniv∞ von∞la a jß pßchl jako potkan, jen₧e to nenφ k smφchu, n²br₧ k plßΦi! SleΦna v takovΘm postavenφ by se nem∞la smßt, ale zhnusen∞ odvrßtit obliΦej.<BR>
,,D∞je se n∞co?" promluvil jsem poprvΘ za celou dobu.<BR>
,,A... Ano," °φkala p°es neodolateln² smφch.<BR>
,,Nechßpu co," zamraΦil jsem se a mßchl rukou kolem sebe, jako bych tφm gestem hledal ve vzduchu poÜklebujφcφ se atomy.<BR>
Nechßpav∞ jsem se pootoΦil k pytly a poprvΘ si po°ßdn∞ prohlΘdl bankovku. Nikdy jsem podobn∞ zobrazenΘ obrazce nevid∞l. ZnaΦenφ vÜak hovo°ilo jasn∞, tohle byly kredity!<BR>
,,Nemysli na to," pronesla chlßcholiv∞ a pomohla mi vstßt. ,,Poj∩me si u₧φvat."<BR>
Objala mne, avÜak jß prozatφm jejφ radost nesdφlel. Stßl jsem s nejkrßsn∞jÜφ ₧enou, jakou jsem kdy vid∞l a p°esto mi nebylo nßdhern∞? Nechal jsem si celou noΦnφ zßle₧itost projφt hlavou a musel jsem se takΘ zasmßt. Dφvka se ke m∞ p°idala a smßli jsme se s p°estßvkami spoleΦn∞.<BR>
,,Kdy₧ to nejsou kredity, tak co to je?" zeptal jsem se.<BR>
,,Jsou to nßvrhy budoucφ m∞ny. Devadesßt dev∞t procent bankovek nikdy nevyjde z tiskßrny a nebude se s nimi platit," osv∞tlila mi. ,,M∙j otec mne sem poslal, abych je nabφdla vaÜφ vlßd∞."<BR>
,,Aha," Üeptl jsem a dobrovoln∞ odevzdal napln∞n² pytel.<BR>
Byla ·₧asnß; odvedla si mne do pokoje a ztlumila osv∞tlenφ. V ₧ivot∞ jsem se tak neklepal, jeliko₧ jsem se nikdy se ₧enou nemiloval.<BR>
,,MßÜ strach?" zeptala se a vtiskla mi vßÜniv² polibek.<BR>
,,Ne," odpov∞d∞l jsem a oplatil jφ stejnou mincφ.<BR>
Milovali jsme se cel² zbytek noci. Kdy₧ jsme celφ zad²chanφ skonΦili a spokojenφ le₧eli na vodnφ posteli, zφrali do v²zdoby stropu, napadlo mou p°φtelkyni, kterß se mi opomn∞la p°edstavit, ₧e bych se mohl vykoupat. Nemyslela to nijak uÜt∞paΦn∞, prost∞ se jφ zdßl vynikajφcφ nßpad p°edstavit mi horkovzduÜnou sprchu.<BR>
Po pßr usm∞vav²ch minutkßch jsme se vrßtili do pokoje a lφbali se. Nakonec jsem se navlΘkl do obleku, kter² mi p°inesla z Üatny a za nesΦetnΘho mno₧stvφ polibk∙ na rozlouΦenou jsem odeÜel p°ed letadlo. U vrßtnice jsem nem∞l ₧ßdn² problΘm se strß₧n²mi, kte°φ si nedovolili zastavit n∞koho obleΦenΘho do tak drahΘho obleku.<BR>
Na ubytovnu jsem se nevrßtil. KΘ₧ bych to ud∞lal! Mφsto toho jsem se v prßci p°evlΘkl do montΘrek a nastartoval Ükuner. Prßce mi Üla od ruky. Stalo se to prvn∞, ale vφm to jist∞-stihla mne pracovnφ horeΦka. Pracoval jsem p°es pracovnφ Φas. Dlouho p°es Φas. A p°i tΘ dlouhΘ dob∞ jsem neustßle myslel na sleΦinku. Prudce mi buÜilo srdce a tvß° brßzdil nezadr₧iteln∞ se Üφ°φcφ ·sm∞v. PoprvΘ a naposledy jsem se opravdu zamiloval do ₧eny.<BR>
Ze zasn∞nφ mne vyruÜilo za¥ukßnφ na boΦnφ okΘnko. V∞d∞l jsem, ₧e je to Nick a kvapn∞ jsem utiÜil zß₧eh motor∙.<BR>
,,Nicku, to bys nev∞°il-" zaΦal jsem, ne₧ jsem spozoroval p°φtel∙v starostliv² v²raz.<BR>
,,Asile... Asile," opakoval, dr₧el se hrany mΘho Ükuneru a sna₧il se popadnout dech. ,,MusφÜ rychle pryΦ! P°ed chvφlφ na ubytovn∞ zatkli Garryho za naÜe noΦnφ vloupßnφ! JedinΘ, co jsem staΦil zaslechnout bylo, ₧e majφ sv∞dka!"<BR>
,,Co mi to tu povφdßÜ? V₧dy¥ jsme nikoho ne-" zastavil jsem se uprost°ed slova a zφral do prßzdnoty. Stejnß prßzdnota pohltila i mou duÜi. SleΦinka, problesklo mi hlavou, kdy₧ Nicky pokraΦoval:<BR>
,,Jß nevφm jak ty, ale jß padßm z t²hle planety. Pokusφm se p°emluvit Hunleye, znßmΘho lodnφka, aby m∞ schoval mezi krabice. Ale tam se vejdeme jen jeden."<BR>
MlΦel jsem. Nikdy mi nebylo tak hrozn∞, jako nynφ.<BR>
,,Snad se jeÜt∞ n∞kdy potkßme a nebude to ve v∞zenφ," prohlßsil s dorpovodem neveselΘho ·sm∞vu a p°ßtelsky mne skrz okΘnko objal.<BR>
Odb∞hl pryΦ a bylo to naposledy, co jsem ho vid∞l. Prßv∞ kdy₧ mizel zßv∞ji praÜnΘho vφru, zbyst°il jsem u garß₧e, kde obvykle odpoΦφval m∙j Ükuner, n∞kolik strß₧c∙ zßkona. Nesm∞l jsem se nechat chytit. Ne te∩, a₧ za pßr minut, a₧ si staΦφm promluvit se sleΦinkou.<BR>
Bez dalÜφho rozm²Ülenφ jsem za₧ehl motory. P°edek ₧eleznΘho monstra se v nßvalu nep°edstavitelnΘho mno₧stvφ energie nadvzihl jako motocykl a potΘ ji₧ vyst°elil sm∞rem pryΦ z pracovnφch prostor. Zßvratnou rychlostφ jsem prorazil zßvory a minul u₧aslΘho vrßtnΘho. Po, jako obvykle, vyprßzdn∞n²ch tunelech jsem se °φtil k hangßru a nemohlo m∞ nic zastavit. Dlouh²m smykem jsem zabrzdil a₧ u kovanΘ brßny a rychl²m b∞hem jsem se probil dovnit°. Ani zdejÜφ hlφdaΦi a v²stra₧nΘ v²k°iky byly mßlo platnΘ v∙Φi mΘ odhodlanosti.<BR>
Vyb∞hl jsem po mobilnφch sch∙dcφch do lodi a zapeΦetil za sebou dve°e. Proti m∞ vyÜel jak²si ·°ednφk a jß nepochyboval, ₧e to on mne vΦera v noci mßlem p°istihl.<BR>
Rozrazil jsem dve°e do pokoje, ve kterΘm jsem vΦera spßchal h°φch.<BR>
,,V∞°il jsem ti!" vyk°ikl jsem, rud² v obliΦeji. ,,A tys m∞ zradila."<BR>
VzhlΘdla od jakΘsi knφ₧ky, viditeln∞ p°ekvapenß. ZamraΦila se a pak sladk²m hlasem promluvila.<BR>
,,Co se d∞je, milßΦku? ProΦ si nelehneÜ vedle m∞?"<BR>
,,Co se d∞je? Tys m∞ udala!" k°iΦel jsem, jako smysl∙ zbaven². Nevzpomφnßm si, ₧e jsem se n∞kdy takhle rozlφtil.<BR>
,,Jak udala, co tφm myslφÜ-"<BR>
,,Miloval jsem t∞, ale ty jsi jenom d∞vka," zvolal jsem a opovr₧liv∞ plßcl rukou do vzduchu.<BR>
V tΘ chvφli dob∞hli do pokoje hlφdaΦi a chopili se mne ka₧d² z jednΘ strany. Nebrßnil jsem se a smutn²m pohledem se louΦil s mou lßskou le₧φcφ na posteli. P°es vÜechno jsem ji stßle miloval.<BR>
Odvßd∞li mne a sleΦinka cel² v²jev sledovala neschopnß Üpitnout.
<P>
Nßsledovaly neustßle se protahujφcφ procedury; odvedenφ na policejnφ stanici, nßslednΘ zjiÜt∞nφ, ₧e se mΘ jmΘno nachßzφ na seznamu hledan²ch zloΦinc∙, p°evzetφ do deseti m∞sφΦnφ vazby a koneΦn∞ soud.<BR>
Na planetßrnφ °φzenφ mne dovedla ozbrojenß ostraha. Posadil jsem se do v²slechovΘho k°esla a poprvΘ a naposledy se rozhlΘdl kolem; p°φmo p°ede mnou sed∞lo publikum, po levΘm boku porota, po pravΘm pak Jeho ctihodnost. <BR>
P°esto₧e jsem budil veÜkerou pozornost, m∙j zrak u₧ sm∞°oval kamsi do zem∞. V∙bec jsem nevnφmal, na co se mne ptß nejd°φve ob₧aloba (stßtnφ zßstupce), pozd∞ji obhajoba (planetou p°id∞len² nezkuÜen² prßvnφk) a nakonec soudce. Neodpov∞d∞l jsem na nic, ne₧ na poslednφ otßzku od Jeho ctihodnosti:<BR>
,,Ob₧alovan², cφtφte se vinn²?"<BR>
,,Vinn² v plnΘm rozsahu ₧aloby, a¥ u₧ tvrdφ cokoliv, pane."<BR>
A toto prohlßÜenφ mne, s uctiv²m po₧ehnßnφm poroty, poslalo p°φmo na trestaneckou planetu Kalibrum IP.<BR>
Kalibrum IP, p°esto₧e slou₧ila v∞ze±sk²m ·Φel∙m, se pro mne ihned stala nejkrßsn∞jÜφm mφstem ve vesmφru. Jak blßhovφ jsou lidΘ, kte°φ si dostateΦn∞ necenφ svΘho osudu, jestli₧e ₧ije na planet∞ s Φerstv²m vzduchem, smaragdov∞ zelen²mi stromy a hlavn∞-s nebem.<BR>
Miloval jsem toto mφsto a vzhledem k tomu, ₧e jsem ani nev∞d∞l, kolik let mi p°iÜili, rozhodl jsem se tu z∙stat nav₧dy. V∞z≥ovΘ byli vcelku lidumilovΘ, nejΦast∞ji si tu odpykßvali tresty za da≥ovΘ podvody. Jen jedin² trestanec tu sed∞l za vra₧du a ten nßm v podstat∞ velel. Hodnotil bych jej jako klidnΘho a p°ßtelskΘho bez sklon∙ k nad°azenosti. Nikdo z trestanc∙ nev∞°il, ₧e by Bruno dokßzal zabφt. Nu, zkrßtka se mi tu ₧ilo ve vzßjemnΘ spoluprßci s ostatnφmi dob°e:<BR>
Ka₧d² veΦer jsem pozoroval hv∞zdnou oblohu. Hv∞zdy, rozhßzenΘ po temn∞ modrΘ obloze, vyhlφ₧ely jako muÜle rozsypanΘ v mo°i. OΦas jsem zahlΘdl dΘÜ¥ meteorit∙, Φi kometu, to se bohu₧el stßvala z°φdka. N∞kterß v²raznß souhv∞zdφ jsem si dokonce pojmenoval a urΦoval dle jejich postavenφ roΦnφ obdobφ-jak jsem to Φφtßval v pozemsk²ch knihßch. Sv²m zp∙sobem to byla jakßsi ·t∞cha. Pomocφ nebe jsem utφkal do svΘho sv∞ta myÜlenek a sßm sebe jsem se ptal na otßzky, obvykle konΦφcφ, Φi zaΦφnajφcφ na proΦ.<BR>
Hv∞zdy zvyÜovaly intenzitu zß°e, aby po sekund∞ op∞t chlady, naΦe₧ op∞t zesφlily svΘ ·silφ a znovu a znovu tento jev opakovaly. P°em²Ülel jsem, kterß z t∞chto "duÜφ oblohy" dßvno vyhasla a v₧dy mne spolklo teskno. V₧dycky jsem nenßvid∞l konce, proto₧e jsem v∞d∞l, ₧e m∙j konec nebude ten, kter² se budou ₧ßci uΦit na zßkladnφch Ükolßch.<BR>
P°i jednom takovΘm pozorovßnφ noΦnφ oblohy jsem vzdychl a tφmto vzdychnutφm jsem pomysln∞ udal spßd novΘ etap∞ mΘho ₧ivota. OtoΦil jsem se na bok a zjistil, jak blßhov∞ a straÜliv∞ jsem se ke sleΦn∞ zachoval. I kdyby ud∞lala to, z Φeho jsem ji obvinil, a toti₧ z udßnφ, byla pln∞ v prßvu. To jß jsem se vloupal do lodi jejφho otce a jako cizopasnφk se kojil lßskou a v∙nφ hladkΘho zralΘho t∞la.<BR>
Musel jsem se odtud dostat.<BR>
Zav°el jsem oΦi a v mysli se mi stßle objevovali nekonΦφcφ sv∞telnΘ pφsn∞ odlesk∙ sluncφ.<BR>
P°φÜtφ den, p°i ob∞d∞, jsem zamφ°il rovnou ke stolu v∙dce. S Üirok²m ·sm∞vem mne p°ivφtal a pokynul, abych se posadil proti n∞mu.<BR>
,,Bruno," zaΦal jsem. ,,VφÜ, mßm ti tu takov² nep°φjemn² pocit... A cht∞l bych... no, vφÜ, jestli-"<BR>
,,ChceÜ se odtud dostat, ₧e?" usmßl se za pichlav²mi vousy.<BR>
,,P°esn∞ tak," p°ik²vl jsem.<BR>
,,A chceÜ po m∞ n∞jak² podzemnφ tunel, ne?" uchechtl se.<BR>
,,Kdyby to bylo mo₧nΘ..."<BR>
,,M∞l bych n∞co lepÜφho. N∞co mnohem lepÜφho," °ekl hlubok²m hlasem. ,,Jak sßm nejspφÜ dob°e vφÜ, na n∞kter²ch v∞znicφch se praktikuje Poslednφ prßvo."<BR>
,,Nic podobnΘho neznßm," odpov∞d∞l jsem.<BR>
,,M∙₧eÜ si jen domyslet, proΦ se naz²vß Poslednφ prßvo," uÜklφbl se Bruno a pokraΦoval. ,,Jde o to, ₧e vÜichni v∞zni stojφ Alianci urΦitou Φßst financφ."<BR>
,,To vφm," p°isv∞dΦil jsem horliv∞, aby jsem Bruna ujistil, ₧e nejsem ·pln² pitomec.<BR>
,,A proto se vymyslela zajφmavß v∞c. ╪φkß se tomu Labyrint."<BR>
,,Labyrint?" opakoval jsem zamyÜlen∞.<BR>
,,Ano, Labyrint. Vyu₧ijeÜ Poslednφho prßva k tomu, aby ses pokusil dobφt Labyrint. Ten nßÜ se jmenuje Num Gashka. Projdi labyrintem a jsi voln²."<BR>
,,Opravdu?"<BR>
,,No ano," p°isv∞dΦil Bruno a podle v²razu jeho kulatΘ tvß°e jsem pochopil, ₧e to nenφ vÜechno.<BR>
,,Co musφm ud∞lat, abych se dostal do toho Labyrintu?"<BR>
,,Dostat se do labyrintu Num Gashka je lehkΘ, horÜφ je dostat se ven," prohlßsil sta°eck² hlas za mnou.<BR>
OtoΦil jsem se a zbyst°il nejstarÜφho Φlena v∞ze≥skΘho obsazenφ na Kalibru IP. Volitar se sv²m bφl²m, dlouh²m vousem se opφral o d°ev∞nou h∙l a pod sta°eck²m oboΦφm zß°ila chytrß oΦka.<BR>
,,ProΦ?"<BR>
,,Proto₧e v labyrintu Φφhajφ ty nejv∞tÜφ zr∙dy z celΘho kosmu. Jsou tam d∙myslnΘ pasti a p°ekß₧ky. Je tΘm∞° nemo₧nΘ projφt," vysv∞tlil mi klepajφcφm se hlasem.<BR>
,,TΘm∞°," zopakoval jsem odhodlan∞.
<P>
Bruno ve spoluprßci s Volitarem mi v p°φÜtφch dnech vysv∞tlili ·Φel labyrintu a teorii vzniku. Pochopil jsem hodn∞ z toho, co mi °φkali. Labyrint slou₧il jako zkouÜka vÜeho, co jste se mohli doposud nauΦit. Pokud jste byli opravdu nevinnφ, Φi p°inejmenÜφm stejn∞ tak odhodlanφ, m∞li jste pom∞rn∞ sluÜnou Üanci jednΘ ku stu, ₧e prorazφte a Φekß vßs svoboda.<BR>
Stejn∞ tak jsem se dozv∞d∞l od Volitara veled∙le₧itΘ popisky, bez nich₧ bych se do labyrintu nejspφÜe ani neodvß₧il, potΘ, co jsem od ostatnφch slyÜel nep°φjemnß vyprßv∞nφ o ne·sp∞Ün²ch dobyvatel²ch. Volitar mi p°edal narychlo naΦmßranou mapu, na nφ₧ byl zachycen labyrint, kter²m za svΘho mlßdφ Volitar sßm proÜel. Nemohl jsem uv∞°it tomu, ₧e by se n∞kdo tak moudr², jak se Volitar jevil, pokusil o stejnou chybu dvakrßt a nechal se op∞t uv∞znit. Nebßdal jsem vÜak p°φliÜ dlouho. ╚as kvapil a mß touha po sleΦince vzr∙stala ka₧dou smutnou nocφ.<BR>
,,Hlavn∞ tu mapu neztra¥," upozornil mne Üeptem Volitar a p°ßtelsky poplßcal po zßdech. Modlil jsem se, aby stavitel labyrintu Num Ghaska pou₧il stejn² nßkres, jak² jsem prßv∞ pevn∞ svφral v dlani.<BR>
Do mΘ cely se Ükodolib²mi ·Üklebky nakrßΦeli dva ozbrojenφ dozorci a sv²mi elektrick²mi pendreky mne pobφdli, abych je nßsledoval. V∞zni z jin²ch kobek p°i mΘm pr∙chodu trestaneckou uliΦkou hlasit∞ °inΦely hrnci o m°φ₧e, k°iΦeli povzbuzujφcφ v²k°iky, Φi mezi sebou uzavφrali sßzky o m²ch Üancφch.<BR>
,,Klidn∞ si k°iΦte. VÜak on tam stejn∞ zhebne," zvolal jeden z dozorc∙, naΦe₧ ihned obdr₧el rßnu plechov²m hrneΦkem po hlav∞.<BR>
,,To si spolu jeÜt∞ vy°φdφme!" zahulßkal na usm∞vavΘho Bruna a vedl mne dßl. <BR>
Za pßr minut ch∙ze nßs opustily zbytky °inΦivΘho doprovodu a jß jsem se spolu se t°emi dozorci ocitl na prahu svobody a v∞zenφ-dozorci mne p°ivedli k oknu s v²hledem na venkovnφ krajinu.<BR>
,,VidφÜ? Ano? Dob°e si to zapamatuj, vidφÜ to naposledy," prohlßsili a dali se znovu do kroku.<BR>
Nic jsem si z jejich poznßmek ned∞lala a u₧ v∙bec jsem se t∞mi dv∞ma mladφky nenechal vyprovokovat. MyÜlenkami jsem byl v pokoji se sleΦnou, nebo v horkovzduÜnΘ sprÜe.<BR>
Mezi m²mi Üpinav²mi chodidly °inΦely ÜirokΘ °et∞zy, kterΘ mi cestu nep°φjemn∞ zt∞₧ovaly. Zßp∞stφ se mi neprokrevovalo, co₧ bylo v²sledkem pevn∞ sev°en²ch pout. Ale hrd∞ jsem postupoval a byl jsem si jist², ₧e podobn∞ hrd∞ prochßzel starov∞k² gladißtor, kterΘmu ohlßsili, ₧e jej od svobody d∞lφ poslednφ zßpas v arΘn∞. V cel²ch d∞jinßch lidstva neÜlo o svobodu, Ülo o boj a Φest. Pokud jste se pokusili o svobodu, do nφ₧ jste vlo₧ili vlastnφ slzy, krev a pot, pak jste si tohoto privilegia nßle₧it∞ vß₧ili. Pokud jste se narodili do Φlov∞Φenstvφ, kde se tradice svobody uctφvali stejn∞ jako svßtek u nepojmenovanΘho dφt∞te, v tomto p°φpad∞ pro vßs byla svoboda jen pojem, kter² jste vyu₧φvali ke svΘmu blahobytu.<BR>
Zastavili jsme se p°ed neautomatick²mi dve°mi, je₧ nezadr₧iten∞ na mnoha mφstech podlΘhaly korozi. P°istoupil ke m∞ tlust² °editel v∞znice a neup°φmn∞ mi pot°ßsl rukou. Ozbrojenci mi odemkli ₧elφzka na rukou a potΘ i na nohou.<BR>
Promnul jsem si otlaΦenΘ zßp∞stφ, abych tak zrekonstruoval krevnφ ob∞h, a z pod oboΦφ jsem ned∙v∞°iv∞ pozoroval pracovnφky v∞znice. <BR>
,,A₧ t∞ bude ₧rßt Beneracetops, nek°iΦ, nemß to rßd," Üeptl mi °editel a odstoupil.<BR>
Usmßl jsem se na n∞j a natßhl se ke klice.<BR>
,,PoΦkat!" zastavil mne. ,,Zapomn∞l si na d∙le₧itou v²bavu!"<BR>
Za Ükleb∙ dozorc∙ mi p°edal drobnΘ zrnφΦko.<BR>
,,Co to je?" tßzal jsem se ned∙v∞°iv∞.<BR>
,,Cyankßli-pokud by ses rozhodl vzdßt," smßl se °editel a pokynul, aby byla otev°ena brßna.<BR>
Op∞t jsem se up°φmn∞ usmßl a vyÜel do ·zk²ch zatuchajφcφch prostor. Na podobn² puch a vlhko jsem byl zvyklφ z mΘho rodiÜt∞ na Hitchi, tak₧e mne podobnß v∞c nemohla zaskoΦit. VÜudyp°φtomn² sliz doprovßzel ÜplφchavΘ kroky a₧ k prvnφ p°ekß₧ce-jak poukazovala mapka. <BR>
Volitar se nem²lil: <BR>
Sebral jsem kousek d°eva a mrÜtil s nφm vÜφ silou dva metry p°ed sebe. P°edm∞t se jeÜt∞ nedotkl zem∞, kdy₧ z podlahy vyst°elil oÜt∞p.<BR>
,,Hm, tohle bude zßbava," Üeptl jsem a za napφnavΘ nßlady pokraΦoval v cest∞. <BR>
Labyrint se stßΦel r∙zn²mi sm∞ry a p°edvßd∞l mi svΘ pasti, kterΘ byly do detailu popsanΘ ve Volitarov∞ mapce. Jen pßrkrßt se mapka m²lila a jß byl nucen zv²ÜenΘ pozornosti. <BR>
ZaÜlßpl jsem vysoce jedovatΘho pavouka a ot°el si botu o klacφk, kter² zaktivoval stropnφ past. Zem∞ se ot°ßsala jako p°i zem∞st°esenφ a zvrchu na mou hlavu dopadaly kameny velikΘ jako tyg°φ hlava. Sv²mi vyt°φben∞ bystr²mi reflexi jsem se vrhl pod trouchniv∞jφcφ st∙l a p°eΦkal um∞le vytvo°en² kamenopßd.<BR>
OprßÜil jsem se od vtφravΘho prachu, odcvrnkl tuh² sliz a odkopl st∙l, kter² se rozsypal.<BR>
S vyu₧itφm Volitarovy rady jsem p°eskoΦil vyv²Üeninu v podlaze, kde se po mΘm dopadu vyrojili vÜe₧ravφ hlavokrtci; stvo°enφ, kterß ₧ila ve skupinkßch, prohryzßvala se pod zem, kde Φφhala na p°φpadnou ob∞¥. Ruce m∞li velikΘ jako lopaty a t∞lo velikostφ nejlΘpe p°ipomφnalo dosp∞lΘho dobrmana. Nezalekl jsem se piÜtivΘho sk°eku a rychl²m b∞hem jsem zmizel za rohem.<BR>
P°es vÜechna dosavadnφ vφt∞zstvφ mne stßle tr²znilo v∞domφ, ₧e nejsem ozbrojen. Pokud bude Volitarovo tvrzenφ pravdivΘ, zanedlouho se utkßm s Vodnφm tygrem. NaÜt∞stφ jsem naÜel v nßsledujφcφ pasti kovov² hrot, kter² jsem pozd∞ji zasadil do d°ev∞nΘ tyΦe. Takto zhotoven² ·Φinn² oÜt∞p mi dodal odvahy. <BR>
Byl jsem na sebe nßle₧it∞ hrd²-mo₧nß bych se sv²mi v∞domostmi prosadil mezi prav∞k²mi lovci. Necφtil jsem strach, jen silnΘ odhodlßnφ, kterΘ vedlo mΘ kroky p°φmo k cφli.<BR>
DoÜel jsem k vodnφ hladin∞, kterou Φe°ily vlnky p°ipomφnajφcφ malΘ pe°eje. Ihned jsem poznal p∙vodce t∞chto naruÜitel∙ klidnΘ hladiny-ostatn² h°ebet Vodnφho tygra. Jestli₧e jsem se cht∞l dostat na druhou stranu, musel jsem Vodnφho tygra zabφt, Φi n∞jak podobn∞ oÜßlit. Zvolil jsem prvnφ variantu a nalßkal zu°ivΘ monstrum na m∞lΦinu.<BR>
,,HloupΘ zvφ°e," zamumlal jsem a vrhl oÜt∞p do uvφzlΘ zv∞°iny.<BR>
Zatφmco s sebou stv∙ra zmφtala v smrteln²ch k°eΦφch, postupoval jsem vodnφ p°ekß₧kou. VÜechno bylo a₧ p°φliÜ snadnΘ. Nic mne zatφm nepod∞silo, a₧...<BR>
Z jednΘ strany rybnφka se sm∞rem ke m∞ Φe°ila voda nenadßl²m ruchem. Podivil jsem se, co to tak m∙₧e b²t, jeliko₧ dalÜφ Vodnφ tygr by zp∙sobil daleko v∞tÜφ ozv∞nu na vodnφ hladin∞.<BR>
ZamraΦil jsem se a zaost°il zrak do p°ibli₧ujφcφ se smrÜt∞ vodnφ t°φÜt∞. Kdesi uvnit° toho zmatku jsem zpozoroval rybφ ÜupinatΘ t∞lo, obklopjφcφ ozubenou tlamu Φelistmi, kterΘ se sv²m tvarem nejvφce podobaly jehlßm.<BR>
,,Kruci, pyran∞!" zaklel jsem a popohßn∞n blφ₧φcφm se nebezpeΦφm se rozeb∞hl ke vzdßlenΘ druhΘ stran∞. Rybφ zabijßci m∞li oproti mΘmu sna₧enφ znaΦnou v²hodu, nebo¥ chladnß pßchnoucφ voda m∙j b∞h brzdila a ubφrala mi na sφle.<BR>
Kdy₧ u₧ jsem ucφtil prvnφ ot°enφ ÜupinatΘho stvo°enφ o nohu, vrhl jsem se co nejdßl a dopadl a₧ na kamenitou plß₧. <BR>
Hlasit∞ jsem oddychoval a rozhlφ₧el se kolem. Podle mapy jsem se nachßzel velmi blφzko svΘmu cφli.<BR>
Pyran∞ za mnou hlasit∞ vφ°ily vodou, zatφmco jsem se ubφral dßl spletit²mi uliΦkami. Bez dalÜφch p°ekß₧ek jsem dorazil k rozcestφ a nevzruÜen∞ vedle sebe nechal prolet∞t n∞kolik metr∙ dlouhΘ ost°φ, kterΘ bylo za pou₧itφ primitivnφch fyzikßlnφch zßkon∙ upevn∞no vlhk²mi lany k oslizlΘmu stropu.<BR>
Mapa mi p°ikßzala, abych se vydal do prava, nebo¥ zda ne mne u₧ podle zßznam∙ nem∞lo Φekat nic, ne₧ otrßvenΘ Üφpy vyst°elujφcφ se v pravideln²ch, p∞tivte°inov²ch intervalech za sebou.<BR>
Prob∞hl jsem tedy v²Üe zmφn∞nou p°ekß₧kou bez zdravotnφ ·jmy a ocitl se p°ed Üirokou rezav∞jφcφ brßnou, jen₧ slab∞ oza°oval svit elektrizovan²ch loΦφ. Vφt∞zn²m krokem jsem k nφ doÜel a zatßhl za kliku obalenou zelen²m slizem.<BR>
Nic. <BR>
Klika se ohnula v nßporu mΘ pa₧e, avÜak sev°enφ pant∙ nepovolilo ani o pφ∩.<BR>
,,Co to-" Üeptl jsem si pro sebe, kdy₧ na mΘm rameni spoΦinul hork² smrdut² dech.<BR>
Opatrn∞ jsem se otoΦil a dφval se tvß°φ v tvß° monstru. Nepochybn∞ to byl Beneracetops, nebo alespo≥ ten nßzev vystihoval ohavnost nositele; k∙₧e pokrytß p°φrodnφm pancφ°em, z hlavy trΦφcφ trhßky a drßsßky, v kombinaci se ÜpiΦat²mi zuby v tlam∞ zavdßvaly jistou zßminku k obavßm.<BR>
Klepajφcφmi se prsty jsem z kapsy vytßhl tabletku cyankßli, jeliko₧ mne prvnφ stkßnφ s Beneracetopsem nepovolilo pomyslet na to, abych se pustil s obrn∞n²m monstrem do souboje hol²ma rukama-d°ev∞nou h∙l se ₧elezn²m hrotem jsem nechal zabotnut² ve Vodnφm tygrovi.<BR>
JeÜt∞₧e mne napadlo n∞co mnohem lepÜφho. Za pravidelnΘho, smrdutΘho dechu Beneracetopse jsem se podφval nejd°φv na sebe a potΘ na obrn∞nΘ pokrytφ zr∙dy. P°es takov²to pancφ° by nejspφÜ neproniklo ani padesßtimilimetrovΘ d∞lo, nato₧ mΘ peΦliv∞ zast°i₧enΘ nehty. AvÜak pokud bych pou₧il smrtφcφ tabletku...<BR>
Beneracetops v²hru₧n∞ zavil a otev°el tlamu, aby mne naporcoval. Toho jsem hbit∞ vyu₧il a p°esn²m hodem do jφcnu jsem otrßvil d∞sivΘ stvo°enφ. Cyankßli poΦali ve vte°in∞ p∙sobit a ukonΦili tak krvechtiv² ₧ivot obrn∞nΘho Beneracetopse.<BR>
ShlΘdl jsem tuhΘ t∞lo a objevil klφΦ zav∞Üen² na °et∞zu, kter² se nejΦast∞ji pou₧φval p°i odtahßvßnφ vesmφrn²ch lodφ.<BR>
,,Dφky," pod∞koval jsem sluÜn∞ vychovßn sirotΦincem a vstrΦil klφΦ do urΦenΘ dφrky t∞₧k²ch dve°φ. V odpov∞∩ hlasit∞ zavrzaly panty a n∞kolika set letΘ pavuΦiny opadly i se sv²mi Üestinoh²mi nßjemnφky na zem.<BR>
Byl jsem voln².
<P>
Mo₧nß si te∩ °φkßte, ₧e je konec jasn²; Asil Irva se vrßtφ ke svΘ sleΦince, kterΘ odpustφ, a budou ₧φti zdrßvi a₧ do romantickΘ smrti. NejspφÜe vßs zklamu, proto₧e konec nenφ tak vesel², jak byste nejspφÜ cht∞li.<BR>
Po mΘm osvobozenφ jsem se samoz°ejm∞ stal terΦem mΘdiφ. VÜechny televize v kosmu cht∞li bezpodmφneΦn∞ natoΦit interview s tφm "zßzraΦn²m Asilem, kter² proÜel Labyrintem". <BR>
Nevadila mi popularita, prßv∞ naopak, vyu₧il jsem mΘdia k tomu, abych se dotßzal obΦan∙ Aliance, zda neznajφ mnou popsanou dφvku-sleΦinku. <BR>
Za penφze z rozhovor∙ jsem pak cestoval po planetßch a zjiÜ¥oval, zda zde ne₧ije mß vyvolenß. Jen₧e prvnφ, na co jsem narazil, byl m∙j dßvn² p°φtel-Garry.<BR>
Setkali jsme se naprosto nßhodn∞, kdy₧ jsem se vrßtil na svou rodnou planetu Hitch a liboval si u horkΘ kßvy. Rozhlφ₧el jsem se po kavßrn∞ a tu vidφm, ₧e se na mne usmφvß vysok² a zavalit², nynφ dobrßk ve st°ednφch letech-Garry<BR>
,,Pane Bo₧e, to nenφ pravda," utrousil jsem a lßskypln∞ jsme se objali.<BR>
Dlouho jsme se pak nad obΦerstvenφm bavili o celΘm naÜem mlßdφ. Nejd∙le₧it∞jÜφ pro mΘ nßsledujφcφ dny bylo, co mi Garry pov∞d∞l o chvφlφch p°ed m²m odvezenφm na stanici:<BR>
,,Nejd°φv jsem myslel, ₧e je to f≤r," °φkal rozpovφdan² kamarßd. ,,Ale pak jsem si vzpomn∞l, ₧e Kloky byl v₧dycky k°ivßk a po tom, co jeho lup nahradily bezcennΘ nßvrhy kredit∙, nemohla mu jeho povaha velet jinak, ne₧ aby nßs vÜechny poslal do lochu."<BR>
Zatφmco Garry hovo°il dßl, jß se ·pln∞ zastavil. Nachßzel jsem se ve stavu robotickΘ prßzdnoty, vznßÜel se v temnot∞ a horku mΘho t∞la a pln∞ jsem si byl v∞dom svΘ k°ivdy hrub∞ spßchanΘ na sleΦince.<BR>
,,G-Garry, co mi to tu povφdaÜ?" vykoktal jsem, neschopn² soust°ed∞nφ.<BR>
,,Jo tohle. No prost∞ zrßdce Kloky to mß u₧ za sebou. Prej Üel do akce s n∞jak²ma krysama jemu podobn²ma a p°i t² zlod∞jin∞ hodil keckama."<BR>
,,Ale... ty... °φkal jsi, ₧e nßs Kloky udal?"<BR>
,,Tys to nev∞d∞l?" u₧asl Garry. ,,Kdo jin² by to tak mohl b²t? Kloky se mi k tomu sßm p°iznal, kdy₧ mne navÜtφvil ve v∞zenφ," vysv∞tlil Garry a polkl sousto mφrn∞ propeΦenΘho masa.<BR>
Jß u₧ na nic neΦekal a vyb∞hl z kavßrny ven. Vlastn∞ jsem ani nev∞d∞l, kam utφkßm, nejspφÜ do dopravnφho letadla, abych se mohl vydat na putovßnφ po hv∞zdßch, kterΘ by, p°i poΦtu kolonizovan²ch planet, stejn∞ nikam nevedly. B∙h vφ, kam bych se dostal, neb²t toho, ₧e mne zastavil vrßsΦit² mu₧ s malou dφvenku, kterou svφral ochablou rukou.<BR>
,,Promi≥te, Asil Irva?" zeptal se mu₧ a podßval mi t°esoucφ se pravici.<BR>
,,To jsem jß," odpov∞d∞l jsem. ,,A kdo jste vy?"<BR>
,,Merlin Gazdachovsk²," odpov∞d∞l a usmφval se na mne. ,,Jsem otec sleΦny Ashley GazdachovskΘ."<BR>
,,Promi≥te, ale jß vaÜi sleΦnu neznßm," °ekl jsem a chystal se pokraΦovat v b∞hu k lodi.<BR>
,,Napsala, ₧e jejφ jmΘno nebudete znßt," prohlßsil sta°ec a mrkl na mne. P°esto, ₧e se stßle usmφval, stΘkaly mu po vrßskßch slzy, jako voda v korytu °eky.<BR>
To vzbudilo mou pozornost. ,,Ta sleΦna..."<BR>
,,V mΘ obchodnφ lodi," doplnil mne mu₧ a upustil holΦiΦku, kterou dr₧el za ruku.<BR>
,,Pak ale musφte b²t..."<BR>
,,Jejφ otec," dodal a na nic neΦekal, aby mne objal. Plakal mi na ramenou a jß nechßpal proΦ. NejspφÜ je straÜliv∞ rßd, ₧e naÜel svΘ dce°i ztracenou lßsku, pomyslel jsem si a v tu chvφli bych dokßzal jednφm skokem p°eskoΦit nekoneΦnou galaxii.<BR>
,,Vφte, nesmφte si to brßt Üpatn∞, ale ona nemohla jednat jinak. Neznala vaÜe jmΘno a nemohla tak sv∞dΦit ve vßÜ prosp∞ch. StraÜn∞ se pro to trßpila, a₧ podlehla vlastnφmu sv∞domφ. Nenφ to vaÜe vina, nenφ to niΦφ vina. Ona se rozhodla. Milovala vßs do poslednφ chvφle," vysv∞tloval sta°iΦk² mu₧, kdy₧ se ode mne koneΦn∞ odlepil. MlΦky mi p°edal dφvenku a jß na n∞j jen u₧asle zφral, jak nasedß do osobnφ dopravnφ lod∞.<BR>
Odlet∞l.<BR>
HolΦiΦka mne tahala za rukßv a jß koneΦn∞ vzhlΘdl.<BR>
,,Od maminky," vysv∞tlila s nevinn²m d∞tsk²m ·sm∞vem a podßvala mi oslniv∞ bφlou obßlku.<BR>
Odstranil jsem peΦe¥ a dostal se k dopisu.<BR>
<P>
<I>
Drah² milovan²,<BR>
╚teÜ m∙j dopis ve chvφlφch, kdy jß se na tebe dφvßm z hv∞zd. Neptej se jak, proΦ, kdy a podobn∞. ╚ti tyto °ßdky a sna₧ se porozum∞t m²m slov∙m.<BR>
Od maliΦka jsem ₧ila v p°epychu a honosn²ch domech. Neum∞la jsem si p°edstavit jin² ₧ivot a ani mne nenapadlo, ₧e by mohla existovat mφsta, jako je Hitch. S mladou naivitou jsem se ujala otcova nßvrhu, abych nasbφrala zkuÜenostφ a vydala se na obchodnφ cestu na tvou rodnou planetu.<BR>
Kdy₧ jsem tu p°istßla a spat°ila neskonalou bφdu a chudobu, dala jsem se do plßΦe. Plakala jsem, M∙j mil², plakala nad vÜemi t∞mi ubo₧ßky, kter²m jsem ani jß, p°i mΘ spoust∞ pen∞z, nemohla pomoci.<BR>
Prosila jsem Boha, aby si vzal mΘ rozmazlenΘ t∞lo a za°φdil, aby se alespo≥ jeden z t∞chto obyvatel∙ dostal pryΦ a poznal lepÜφ ₧ivot. <BR>
A vidφÜ? VyslyÜel mne. A¥ t∞ v∞znφ kdekoliv, t°eba i na tom zatuchlΘm a pßchnoucφm Hitchi, tu noc, co jsme byli spolu, pluli jsme spoleΦn∞ n∞kde ·pln∞ jinde. Ocitli jsme se v jinΘm stavu, ve ΦtvrtΘ dimenzy.<BR>
A¥ si o m∞ myslφÜ cokoliv, nechci, aby sis mou smrt vylo₧il jako tvou chybu. Rozhodla jsem se, nabφdla se Bohu za tebe a odeÜla. Tak jest.<BR>
M∙j drah², v∞°, ₧e neodchßzφm. Zanechßvßm kousky svΘ duÜe a mysli v naÜφ dce°i. Ano, ta p∙vabnß dφvenka, kterß t∞ te∩ jisto jist∞ pevn∞ dr₧φ za ruku, je naÜe dcera. Miluj ji, jako jsi miloval mne. Uka₧ jφ sv∞t, jak² je a vyprßv∞j o mamince, abych tak ₧ila v jejφch p°edstavßch a snech.<BR>
Nakonec, M∙j mil², ne₧ doΦteÜ tyto °ßdky, p°edstav si mou rodnou planetu Zemi, vzhlΘdni k prozß°enΘ obloze a objev ty hordy hv∞zd, o kterΘ jsi byl v mlßdφ ochuzen. <BR>
Miluji t∞,<BR>
S lßskou<BR>
Ashley.<BR>
</I>
<P>
Vφm, co si te∩ s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ °φkßte a myslφte. Co bych to byl za mu₧e, kdybych nespßchal sebevra₧du stejn∞ jako mß jedinß lßska. Ale takΘ pomyslete na to, co bych to byl za otce, kdybych nechal svou dceru na pospas osudu. <BR>
Jß musel ₧φt. <BR>
Musel jsem ₧φt s tφ₧iv²mi myÜlenkami ve svΘm ponurΘm sv∞t∞ uvnit° labyrintu Num Gashka, kde jsem pomalu umφral, zatφmco na povrchu jsem se smßval do tance mΘ jedinΘ dcerky.<BR>
AvÜak nynφ, kdy₧ ji₧ dßvno kdysi mladß Ashley Irvenovß dosp∞la, zalo₧ila vlastnφ rodinu a vÜem hrd∞ vyprßvφ o svΘ mamince, kterß ,,zem°ela p°i porodu", smφm bez pr∙tah∙ odejφt do lepÜφho sv∞ta. Do sv∞ta, kde nebude pen∞z, zloby, Φi nenßvisti. Vydßvßm se na poslednφ pou¥ svΘho ₧ivota. Sm∞°uji k ΦirΘ lßsce.<BR>
