Najφt dobrΘ p°ipojenφ k internetu je v ╚eskΘ republice stßle jeÜt∞ problΘm. NejrozÜφ°en∞jÜφ vytßΦenΘ p°ipojenφ prost°ednictvφm telefonnφ linky (a modemu) je velmi drahΘ, ADSL je kv∙li politice ╚eskΘho Telecomu (a pota₧mo vlßdy) takΘ p°edra₧enΘ, kabelovß televize nemß vÜude pokrytφ a internet p°es mobil je vÜeobecn∞ pomalejÜφ. Mnoho u₧ivatel∙ internetu, kte°φ po₧adujφ internet rychl² a za ceny, je₧ by je ·pln∞ neo₧ebraΦily, p°em²Ülelo, jak tuto situaci vy°eÜit. A napadlo je vyu₧φt stejn∞ jako v zahraniΦφ bezdrßtov²ch sφtφ Wi-Fi.
CO JE TO WI-FI?
Samotnß zkratka Wi-Fi pochßzφ z anglickΘho v²razu Wireless Fidelity, co₧ m∙₧eme Φesky p°elo₧it jako "bezdrßtovß v∞rnost", p°iΦem₧ jde o narß₧ku na pojem Hi-Fi neboli High Fidelity, kter²m se oznaΦovala zvukovß za°φzenφ s velmi v∞rnou reprodukcφ. OznaΦenφ Wi-Fi je pouze komerΦnφ - jde o oznaΦenφ protokolu 802.11b, na jeho₧ zßklad∞ p°enos probφhß. Jednß se o vysokorychlostnφ p°enos v pßsmu 2,4 GHz nebo 5 GHz. Tyto sφt∞ jsou v ╚eskΘ republice dφky Generßlnφ licenci ╚eskΘho telekomunikaΦnφho ·°adu bezlicenΦnφ a za jejich pou₧φvßnφ se neplatφ ₧ßdnΘ poplatky. Hlavnφ v²hodou Wi-Fi sφtφ je tedy vysokß p°enosovß rychlost (a₧ 11 Mb/s) a takΘ levn² provoz t∞chto sφtφ.
JAK NA TO
BezdrßtovΘ sφt∞ Wi-Fi pracujφ na tzv. bu≥kovΘm efektu. To znamenß, ₧e jeden centrßlnφ p°φstupov² bod vysφlß signßl, na jeho₧ zßklad∞ se zprost°edkovßvß p°φstup k sφti ostatnφm za°φzenφm a ta v d∙sledku vytvß°φ jakousi plßstev. Prakticky se tedy jednß o to, ₧e existuje jedno za°φzenφ, kterΘ je klasicky p°ipojeno k internetu (prost°ednictvφm n∞jakΘ ÜirokopßsmovΘ technologie, v∞tÜinou ADSL) a kterΘ tuto svoji konektivitu poskytuje i dalÜφm za°φzenφm a sdφlφ ji tak s nimi. Pro vybudovßnφ sφt∞ Wi-Fi je tedy v prvnφ °ad∞ t°eba p°φstupov² bod neboli Access Point. To je vysφlaΦ, kter² Üφ°φ signßl prost°ednictvφm antΘny bu∩ vÜesm∞rov∞, nebo pouze urΦit²m sm∞rem. Dosah tohoto signßlu nenφ nijak zvlßÜ¥ velk² - ve volnΘm prostoru (tedy tam, kde nejsou ₧ßdnΘ p°ekß₧ky) je to kolem p∙l kilometru, pakli₧e se pohybujete v zastav∞nΘm prost°edφ, je to kolem 100 a₧ 150 metr∙. Rychlost tohoto p°enosu m∙₧e b²t velmi vysokß. Jak ji₧ bylo °eΦeno, meznφ (nejvyÜÜφ) rychlostφ je rychlost a₧ 11 Mb za sekundu, ta se vÜak se vzdßlenostφ od vysφlaΦe sni₧uje, p°esto se jednß o rychlost v °ßdu stovek kB. Lokalita, kde vysφlß p°φstupov² bod signßl a kde se lze tφmto zp∙sobem p°ipojit k internetu, se naz²vß hotspot.
JAK P╪IJ═MAT
Za°φzenφ (poΦφtaΦ, notebook), kterΘ p°ijφmß signßl, musφ mφt odpovφdajφcφ p°ijφmaΦ. Ten mß v tomto p°φpad∞ podobu karty PCMCIA do notebooku nebo PCI Lan karty do osobnφho poΦφtaΦe. Specißlnφ notebooky se dnes prodßvajφ ji₧ s touto kartou zabudovanou a velkΘ ·sp∞chy slavφ spoleΦnost Intel se svojφ mobilnφ technologiφ Centrino. Do budoucna se poΦφtß s velmi v²razn²m rozÜφ°enφm tΘto technologie - odhaduje se, ₧e do roku 2010 by na sv∞t∞ m∞lo existovat kolem 2,5 miliardy za°φzenφ, kterß tento druh p°ipojenφ budou podporovat! Na to reagujφ v²robci hardwaru, tak₧e vestav∞nΘ karty pro p°ijφmßnφ signßlu by m∞ly b²t do budoucna samoz°ejmostφ.
WI-FI S═T╠
BezdrßtovΘ Wi-Fi sφt∞ m∙₧eme rozd∞lit na sφt∞ ve°ejnΘ a soukromΘ. Sφt∞ soukromΘ si vytvß°φ skupina lidφ pro vlastnφ pot°ebu a p°φstup do sφtφ poskytuje pouze jedinc∙m, kte°φ jsou jφ znßmφ, p°φpadn∞ pro ni p°edstavujφ n∞jakou v²hodu, jako nap°. poskytovßnφ p°φsp∞vk∙ pro budovßnφ sφt∞ apod. SoukromΘ sφt∞ jsou v zßsad∞ neziskovou aktivitou a jednß se v∞tÜinou o jedince, kte°φ jsou technicky nadanφ a °eÜφ tak sv∙j problΘm s p°ipojenφm k internetu. U nßs je typick²m p°φkladem soukrom²ch sφtφ sdru₧enφ CZFree.net, o kterΘm jeÜt∞ bude °eΦ. Jednß se tedy o skupiny nadÜenc∙, kte°φ ke sv²m aktivitßm pot°ebujφ Üirokopßsmov² p°φstup k internetu a majφ pot°ebnΘ znalosti a schopnosti k vybudovßnφ sφt∞. Dßle se soukromΘ Wi-Fi sφt∞ budujφ v r∙zn²ch organizacφch.
VE╪EJN╔ S═T╠
Ve°ejnΘ sφt∞ m∙₧eme dßle jeÜt∞ rozliÜit na sφt∞ komerΦnφ a nekomerΦnφ. Se sφt∞mi nekomerΦnφmi (v tom smyslu, ₧e za jejich pou₧φvßnφ neplatφte ₧ßdnΘ poplatky) se setkßte v∞tÜinou na letiÜtφch, na nßdra₧φch, v kavßrnßch a v hotelφch. Pokud jste nap°. na cestßch a jste zam∞stnan² mana₧er, kter² cestuje s notebookem nebo s jin²m mobilnφm za°φzenφm, kterΘ je vybaveno pro p°φjem signßlu, staΦφ sφ¥ vyhledat a okam₧it∞ m∙₧ete "surfovat" po internetu a vyu₧φvat vÜech jeho slu₧eb. P°ipojenφ k internetu se v t∞chto mφstech v∞tÜinou poskytuje z propagaΦnφch d∙vod∙, jako dalÜφ slu₧ba, kterß je navφc poskytovßna zdarma. KomerΦnφ Wi-Fi sφt∞ fungujφ na stejnΘ bßzi jako poskytovatelΘ p°ipojenφ pevnΘho a z tΘto slu₧by profitujφ. Tedy v prvnφ °ad∞ je t°eba si slu₧bu objednat a zaplatit. Zp∙sob∙ placenφ se nabφzφ hned n∞kolik - lze zaplatit nap°. prost°ednictvφm mobilnφ platby, zprßvy SMS nebo kreditnφ karty.
JAK POZNAT HOTSPOT?
V ka₧dΘm p°φpad∞ vÜak z∙stßvß zßkladnφ problΘm, a to jak poznat, ₧e v danΘ oblasti je pokrytφ signßlem bezdrßtovΘho internetu. Jestli₧e by si u₧ivatel nebyl jist², zda je v danΘ lokalit∞ signßl, pak by mu nezbylo nic jinΘho ne₧ otev°φt notebook a "naslepo" vyhledßvat, zda je v konkrΘtnφm mφst∞ dostupnß sφ¥ a zda je mo₧nΘ se k nφ p°ipojit. To je pochopiteln∞ velmi pracnΘ a zdlouhavΘ. Na trhu jsou dokonce p°φv∞sky ke klφΦ∙m, kterΘ dokß₧φ odhalit, zda je v danΘm mφst∞ signßl pro bezdrßtov² internet. Bohu₧el vÜak ji₧ nejsou schopny odhalit, o jakou sφ¥ se jednß. M∙₧e toti₧ jφt nap°. o soukromou sφ¥ n∞jakΘ organizace, kterß ve°ejnΘ p°ipojenφ neposkytuje, a ke kterΘ se tedy nenφ mo₧nΘ p°ipojit. Proto se v souΦasnΘ dob∞ zavßdφ jednotnΘ oznaΦenφ mφst, kde je mo₧nΘ se bezdrßtov∞ p°ipojit k internetu. To mß podobu nßlepky s logem Wi-Fi zone, avÜak zatφm se toto oznaΦenφ jeÜt∞ p°φliÜ nerozÜφ°ilo. Navφc nßlepek nap°. na dve°φch kavßren je mnoho a m∙₧e se stßt, ₧e nßlepku s logem Wi-Fi jednoduÜe p°ehlΘdnete. Otßzka znaΦenφ mφst s p°φstupem k ve°ejn²m Wi-Fi sφtφm tedy z∙stßvß v jednßnφ a je jasnΘ, ₧e do budoucna bude nutnΘ p°ipravit jednotn² systΘm. DalÜφ mo₧nostφ, jak zjistit, zda je na danΘm mφst∞ bezdrßtovΘ Wi-Fi p°ipojenφ, je informovat se na specißlnφch internetov²ch strßnkßch, jako je nap°. mezinßrodnφ vyhledßvaΦ Wi-Fi sφtφ na adrese http://www.wi-fizone.org. Zde si vyberete zemi, ve kterΘ se chcete p°ipojit, a dßle stßle p°esn∞ji specifikujete lokalitu. V²slednou nabφdku si m∙₧ete stßhnout jako textov² dokument nebo tabulku a vytisknout. Bohu₧el nikdy nem∙₧ete mφt naprostou jistotu, ₧e ve vybranΘ lokalit∞ nejsou jeÜt∞ dalÜφ mo₧nosti, proto₧e nabφdka hotspot∙ je vytvß°ena na zßklad∞ dobrovolnosti.
Stav Wi-Fi v zemφch Φesk²ch
Technologie p°ipojenφ k internetu prost°ednictvφm sφtφ Wi-Fi se u nßs zaΦala oproti civilizovanΘmu sv∞tu rozvφjet pon∞kud pozd∞ji, ale zdß se, ₧e v souΦasnΘ dob∞ u nßs nastßvß jejφ "boom". Nenφ se Φemu divit - kvalitnφ internetovΘ p°ipojenφ zde nenφ samoz°ejmostφ, a tak bylo nutnΘ poohlΘdnout se jinde.
WI- FI NA INVEXU
Tomuto zp∙sobu p°ipojenφ byl na zatφm poslednφm veletrhu Invex dokonce zasv∞cen cel² pavilon. Hlavnφ prezentaci zde m∞la spoleΦnost Intel, kterß p°edstavovala mobilnφ °eÜenφ Intel Centrino. V tomto pavilonu bylo mo₧nΘ se zcela zdarma (ale bohu₧el ne zcela spolehliv∞) p°ipojit k internetu prost°ednictvφm Wi-Fi sφt∞ a dozv∞d∞t se vÜe pot°ebnΘ o t∞chto sφtφch. Pavilon slavnostn∞ otvφral ministr informatiky Vladimφr Mlynß°, kter² p°iznal, ₧e je sßm k internetu prost°ednictvφm Wi-Fi p°ipojen a ₧e tΘto technologii prorokuje velkou budoucnost. Za souΦasnΘho v²voje situace mu ovÜem musφme dßt za pravdu - rok 2003 je oznaΦovßn jako rok Wi-Fi, v₧dy¥ poΦet tzv. p°φstupov²ch bod∙ neboli hotspot∙, a to jak ve°ejn²ch, tak domßcφch, neustßle roste.
VE╪EJN╔ WI-FI S═T╠
Zatφmco sφ¥ domßcφch u₧ivatel∙ se postupn∞ rozr∙stala, systΘm ve°ejnΘho p°ipojenφ k internetu tφmto zp∙sobem byl donedßvna jeÜt∞ v plenkßch. NaÜt∞stφ se i v tomto segmentu zaΦφnß n∞co "dφt". Wi-Fi sφ¥ byla toti₧ prvotn∞ koncipovßna jako mobilnφ °eÜenφ - tzn. ₧e se lze p°ipojit k internetu kdekoliv, kde je pat°iΦn² signßl, pakli₧e mßte n∞jakΘ mobilnφ za°φzenφ (notebook, PDA), kterΘ je vybaveno kartou pro p°φstup do sφt∞. To je velmi praktickΘ - p°edstavte si, ₧e jedete na cesty a m∙₧ete se nap°. p°i Φekßnφ na vlak nebo letadlo pohodln∞ p°ipojit k internetu. Ve°ejnΘ p°φstupovΘ body vznikajφ hlavn∞ v kavßrnßch, v hotelφch a na letiÜtφch a jejich poΦet ve sv∞t∞ roste roΦn∞ o 86 procent. V t∞chto mφstech je Φasto p°ipojenφ k internetu bezplatnΘ, a to za ·Φelem "zatraktivn∞nφ" tohoto mφsta pro zßkaznφky. I u nßs je v souΦasnΘ dob∞ t∞chto mφst ji₧ n∞kolik. AvÜak dlouho nebylo mo₧nΘ p°ipojit se b∞₧n∞ na ulici za urΦit² poplatek - tedy nefungoval projekt ve°ejn²ch komerΦnφch Wi-Fi sφtφ. SpoleΦnost Widenet vÜak nedßvno p°iÜla s nabφdkou komerΦnφho p°ipojenφ pro domßcnosti, firmy a u₧ivatele na ulicφch. P°edstavila n∞kolik sv²ch program∙, kdy je toto p°ipojenφ nabφzeno za urΦit² poplatek. Tento poplatek se m∙₧e platit n∞kolika zp∙soby - zprßvou SMS, p°evodem na ·Φet nebo kreditnφ kartou prost°ednictvφm internetu. Bohu₧el pokrytφ spoleΦnosti Widenet se zatφm soust°e∩uje na Prahu a okolφ (v nabφdce je jeÜt∞ Kladno a okolφ), do budoucnosti vÜak firma slibuje rozÜφ°enφ sφt∞.
╚ESK▌ TELECOM
Se zajφmavou nabφdkou p°iÜel takΘ ╚esk² Telecom. Ten se kupodivu rozhodl spustit pilotnφ projekt ve°ejnΘho bezdrßtovΘho p°φstupu k internetu. V rßmci tohoto projektu vybudoval n∞kolik desφtek hotspot∙, kterΘ zp°φstupnil zdarma. StaΦilo se pouze zaregistrovat na internetov²ch strßnkßch ╚eskΘho Telecomu. Tato akce byla v dob∞, kdy jsme p°ipravovali tento Φlßnek, stßle aktußlnφ. P°ipojit jste se mohli i na mnoha ve°ejn²ch mφstech, a to v jφdelnßch KFC, u benzinov²ch Φerpadel Shell a nap°. v sφti kavßren Star Cafe. To, zda je p°ipojenφ v danΘ lokalit∞ mo₧nΘ, zjistφte z internetov²ch strßnek ╚eskΘho Telecomu (adresu najdete na konci Φlßnku), kde je p°esn² seznam lokalit s pokrytφm.
NAB═DKA HOTSPOT┘
Bohu₧el ani u nßs doposud neexistuje n∞jakΘ spoleΦnΘ znaΦenφ mφst, kde je pokrytφ p°φstupov²mi body. Tak₧e mßte na v²b∞r ze dvou mo₧nostφ: bu∩ si zapnout notebook nebo za°φzenφ PDA a dßt si vyhledat, zda je v blφzkosti n∞jakß dostupnß sφ¥, nebo se podφvat na internetovΘ strßnky poskytovatel∙ tohoto p°ipojenφ. SpoleΦnost Intel vÜak p°ipravuje projekt standardizace t∞chto p°φstupov²ch bod∙. Do tohoto projektu hodlß vrhnout dokonce 150 milion∙ dolar∙ a prov∞°enΘ body chce standardn∞ oznaΦovat.
DOM┴C═ NEZISKOV╔ P╪IPOJEN═
P°ipojenφ domßcφch u₧ivatel∙ (tedy u₧ivatel∙ s pevn²mi p°ijφmacφmi stanicemi) k Wi-Fi sφti se d∞je hlavn∞ na zßklad∞ projektu CZfree.net. Na strßnkßch Chipu jste se ji₧ o n∞m mohli doΦφst, tak₧e vßm pouze ve zkratce sd∞lφme, ₧e se jednß o neziskovou aktivitu, kdy jednotlivφ u₧ivatelΘ sdφlejφ prost°ednictvφm Wi-Fi sφt∞ svou konektivitu do internetu (hlavn∞ prost°ednictvφm slu₧by ADSL). Jednß se v∞tÜinou o fandy informaΦnφch technologiφ (velmi Φasto studenty vysok²ch Ükol), kte°φ z nejr∙zn∞jÜφch d∙vod∙ (op∞t velmi Φasto kv∙li mo₧nosti hrßt hry online) pot°ebovali Üirokopßsmov² p°φstup k internetu. Naprosto klφΦovΘ pro tento projekt jsou strßnky www.czfree.net. Zde se setkßvajφ jak u₧ivatelΘ, kte°φ ji₧ Wi-fi sφ¥ provozujφ, tak u₧ivatelΘ, kte°φ se teprve cht∞jφ p°ipojit, p°φpadn∞ vybudovat p°φstupov² bod a shßn∞jφ dalÜφ u₧ivatele ve svΘ lokalit∞, kte°φ majφ stejn² zßm∞r. Na strßnkßch je toti₧ k dispozici specißlnφ mapka, kde lze "zakreslit" jednak stßvajφcφ mφsta, odkud je mo₧no se p°ipojit, jednak mφsta plßnovanß spolu s kontaktem (e-mailovß adresa a adresa WWW strßnek) na sebe. SouΦßstφ nabφdky hotspot∙ jsou takΘ fotografie z mφsta, kde je umφst∞na antΘna. To je velmi d∙le₧itΘ, jeliko₧ u₧ivatel, kter² se chce k n∞kterΘmu hotspotu p°ipojit, na n∞j musφ "vid∞t". Je vÜak nutno p°iznat, ₧e provozovatelΘ t∞chto strßnek se nechovajφ demokraticky, proto₧e n∞kterß mφsta svΘvoln∞ z mapy ma₧ou, pokud se domnφvajφ, ₧e jde o ziskovou aktivitu. Ka₧d² provozovatel hotspotu (aΦkoliv jsou tito provozovatelΘ z prßvnφho hlediska v∞tÜinou pouze sdru₧enφm, a nemohou tedy generovat zisk) vßm vÜak potvrdφ, ₧e v souΦasnΘ dob∞ nemohou drobnφ poskytovatelΘ na Wi-Fi p°ipojenφ n∞jak vyd∞lat, jeliko₧ veÜkerΘ p°φjmy jdou zatφm pouze do provozu a vylepÜovßnφ sφt∞.
BUDOUCNOST
Pokud i vy pot°ebujete p°φstup k ÜirokopßsmovΘmu internetu v lokalit∞, kde nenφ mo₧nost p°ipojenφ ke kabelovΘ televizi apod., nebo vßm jinΘ mo₧nosti p°ipojenφ nevyhovujφ a zamlouval by se vßm stßl² p°φstup za zajφmavΘ ceny (ty zaΦφnajφ ji₧ na Φßstkßch kolem p∞ti set korun za linku 64 kB/s s neomezen²m p°φstupem), m∙₧eme vßm jenom doporuΦit se o tento zp∙sob zajφmat. U₧ z pozornosti, kterou na Wi-Fi soust°e∩ujφ velcφ sv∞tovφ operßto°i, je jasnΘ, ₧e p∙jde o plnohodnotnou alternativu k ostatnφm zp∙sob∙m internetovΘho p°ipojenφ.
Wi- Fi v zahraniΦφ
Jak ji₧ bylo °eΦeno, na zßpad od naÜich hranic se Wi-Fi sφt∞ zaΦaly rozvφjet o n∞co d°φve. Je tedy jist∞ zajφmavΘ podφvat se, na jakΘm stupni rozvoje jsou nynφ, a podle toho zjistit p°edpoklßdan² stav v naÜφ zemi za pßr let. Pro ty, kte°φ cestujφ s notebookem, je jist∞ takΘ ₧ßdoucφ zjistit, kde majφ mo₧nost p°ipojit se k internetu.
KDE V ZAHRANI╚═ HLEDAT HOTSPOT?
Podφvßte-li se na tabulku s nejΦast∞jÜφmi mφsty v²skytu hotspot∙, zjistφte, ₧e hlavn∞ zpoΦßtku byl jejich v²skyt nejΦast∞jÜφ na letiÜtφch a v hotelφch, tedy vÜude tam, kde "hrozil" Φast² v²skyt cestujφcφch mana₧er∙ s notebooky v ruce. DalÜφm mφstem, kde se lze Φasto k sφti Wi-Fi p°ipojit, jsou kavßrny, restaurace a obchody. Nap°. velkß sφ¥ kavßren Starbucks ve Spojen²ch stßtech je proslulß prßv∞ tφm, ₧e se zde lze p°ipojit takto k internetu. Takov²ch mφst je Φφm dßl tφm vφce. Mnoho firem nabφzφ sv²m nßvÜt∞vßm a lidem, kte°φ p°ichßzejφ na jednßnφ, mo₧nost p°ipojit se pomocφ notebooku nebo jinΘho mobilnφho za°φzenφ k internetu takΘ ve vstupnφch halßch. Dßle se lze Φasto takto p°ipojit v knihovnßch a na nßdra₧φch. I v zahraniΦφ vznikajφ tzv. komunitnφ sφt∞, podobn∞ jako u nßs sφ¥ CZFree.net, kterΘ budujφ poΦφtaΦovφ nadÜenci a odbornφci pro svoji pot°ebu.
KTER╔ ST┴TY?
Je jasnΘ, ₧e situace ve sv∞t∞ se velmi liÜφ. JedniΦkou, co se rozvoje sφtφ Wi-Fi t²Φe, jsou jednoznaΦn∞ SpojenΘ stßty. Podle databßze Jiwire zde v souΦasnΘ dob∞ naleznete kolem 11 tisφc hotspot∙. V USA takΘ najdete n∞kolik tisφc komerΦnφch hotspot∙. Jejich nejv∞tÜφm provozovatelem je nadnßrodnφ operßtor T-Mobile, kter² jich provozuje p°es dva tisφce - mimo jinΘ ve zmi≥ovanΘm °et∞zci kavßren Starbucks, v prodejnßch knih Borders, v kopφrovacφch centrech Kinkos, ale takΘ ve sv²ch prodejnßch. Americk² telekomunikaΦnφ operßtor AT&T plßnuje dokonce b∞hem t°φ let zprovoznit ve Spojen²ch stßtech a₧ 20 tisφc hotspot∙! A₧ daleko za Spojen²mi stßty je potom Velkß Britßnie, kde byste m∞li najφt kolem 2300 hotspot∙. Zde je vÜak t°eba zmφnit, ₧e tato Φφsla nemusφ b²t zcela p°esnß. Registrace v databßzi je pochopiteln∞ zcela dobrovolnß a t²kß se hlavn∞ t∞ch, kte°φ v∙bec stojφ o to, aby se k nim n∞kdo p°ipojil a jejich sφt∞ vyu₧il. Je tedy mo₧nΘ, ₧e skuteΦnß Φφsla budou jeÜt∞ vyÜÜφ. Z dalÜφch evropsk²ch zemφ mßte dobrou Üanci p°ipojit se k Wi-Fi takΘ v N∞mecku, kde najdete p°es Üest stovek hotspot∙. Z asijsk²ch zemφ se Wi-Fi rozvφjφ tradiΦn∞ v Japonsku a na Tcha-jwanu. Vedoucφ ·lohu mß vÜak Ji₧nφ Korea, kde b²val² monopolnφ telekomunikaΦnφ operßtor zprovoznil p°es osm tisφc hotspot∙ a ve svΘ expanzi chce i nadßle pokraΦovat.
JAK NAJ═T HOTSPOT?
Vyhledßnφ hotspotu je tradiΦn∞ problΘm. ZnaΦenφ mφst vpravd∞ nenφ dokonalΘ, tak₧e pokud nechcete nßhodn∞ zjiÜ¥ovat mo₧nosti p°ipojenφ, nezbude vßm ne₧ obhlΘdnout situaci v urΦitΘ lokalit∞ na specißlnφch internetov²ch strßnkßch - vyhledßvaΦφch hotspot∙. T∞ch existuje hned n∞kolik. DoporuΦit vßm m∙₧eme nap°. strßnky www.jiwire.com nebo www.wi-fizone.org, kde zadßte lokalitu, ve kterΘ se chcete p°ipojit, a bude vßm nabφdnut dostupn² hotspot. Takto je vÜak t°eba se informovat jeÜt∞ p°edtφm, ne₧ do danΘ lokality cestujete. Mnoho spoleΦnostφ (jako ve Spojen²ch stßtech t°eba sφ¥ kavßren Starbucks nebo u nßs prodejce elektroniky Datart) takΘ svΘ jmΘno v souvislosti s Wi-Fi p°ipojenφm propaguje a ve°ejn∞ deklaruje jeho podporu.
JAK ZAPLATIT
Jak ji₧ bylo zmφn∞no, ve°ejnΘ Wi-Fi sφt∞ (tedy ty, kam mß za urΦit²ch podmφnek p°φstup kdokoliv) m∙₧eme rozd∞lit na komerΦnφ a nekomerΦnφ. Za nekomerΦnφ sφt∞ (v kavßrnßch, prodejnßch) platit nemusφte, proto₧e p°ipojenφ k Wi-Fi je poskytovßno k zatraktivn∞nφ jistΘho mφsta, tak₧e se p°ipojφte bez problΘm∙. HorÜφ to je ji₧ u komerΦnφch sφtφ. Zde poskytujφ p°ipojenφ do Wi-Fi sφt∞ komerΦnφ firmy a za jejich slu₧by je nutno logicky zaplatit. Tyto ceny vÜak celosv∞tov∞ neustßle klesajφ. Po°φdit si lze bu∩to krßtkodobΘ p°ipojenφ (to je vhodnΘ pro cestujφcφ byznysmeny), nebo p°ipojenφ dlouhodobΘ, kterΘ uvφtajφ ti, kte°φ se v urΦitΘ lokalit∞ p°ipojujφ k internetu velmi Φasto nebo se p°ipojujφ v n∞kolika lokalitßch, kde provozuje sφt∞ Wi-Fi urΦit² operßtor. KrßtkodobΘ p°ipojenφ se hradφ t°eba prost°ednictvφm r∙zn²ch kupon∙, podobn∞ jako v p°φpad∞ p°edplacen²ch slu₧eb GSM, kde u₧ivatel najde p°ihlaÜovacφ jmΘno a heslo, po jeho₧ zadßnφ zaΦφnß b∞₧et doba vyznaΦenß na kuponu. Pravidelnφ u₧ivatelΘ budou spφÜe platit m∞sφΦnφ pauÜßl, v rßmci kterΘho se mohou u vybranΘho operßtora p°ipojit kdykoliv a kdekoliv. M∞sφΦnφ pauÜßl toti₧ obvykle stojφ p°ibli₧n∞ dvoj- a₧ trojnßsobek ceny dennφho p°ipojenφ, tak₧e se lidem vyplatφ - zvlßÜt∞ pokud se pohybujφ na mφstech, kde hotspoty jejich operßtora jsou. Je t°eba takΘ zvß₧it, kterΘho operßtora zvolit. Nejv²hodn∞jÜφ bude ten, kter² provozuje nejvφce hotspot∙ nebo je provozuje v urΦitΘ konkrΘtnφ lokalit∞. Velmi expanzivnφm nadnßrodnφm poskytovatelem hotspotu je nap°. mobilnφ operßtor T-Mobile, kter² je poskytuje po celΘm sv∞t∞. SkuteΦnΘ ceny za m∞sφΦnφ neomezenΘ p°ipojenφ se velmi liÜφ. Zatφmco podle pr∙zkumu firmy Planet Wireless se ve Spojen²ch stßtech pohybujφ poplatky pr∙m∞rn∞ kolem 40 USD, v Evrop∞ je tato cena mnohem vyÜÜφ - a to p°es 110 USD. V Japonsku a v Ji₧nφ Koreji jsou tyto poplatky jeÜt∞ ni₧Üφ - kolem 17 USD. Je tedy jasn∞ vid∞t, ₧e vÜude tam, kde je hotspot∙ v∞tÜφ mno₧stvφ, fungujφ klasickΘ ekonomickΘ zßkony a cena se sni₧uje.
VYHL═DKY
Jak m∙₧ete vid∞t z naÜich tabulek, poΦet hotspot∙ rychle roste (v souΦasnΘ dob∞ by jich m∞lo b²t kolem 70 tisφc) a je jasnΘ, ₧e do budoucna bude tato dynamika jeÜt∞ v²razn∞jÜφ. Co vÜak roste jeÜt∞ rychleji, je poΦet u₧ivatel∙ tohoto p°ipojenφ. Dnes by se k Wi-Fi sφtφm m∞lo p°ipojovat kolem 10 milion∙ u₧ivatel∙, avÜak b∞hem tohoto roku by se tento poΦet m∞l dokonce ztrojnßsobit! P°ipojenφ p°es Wi-Fi mß tedy ve sv∞t∞ zelenou a nßs m∙₧e t∞Üit, ₧e ╚eskß republika za sv∞tem p°φliÜ nezaostßvß.
Michaela Kadlecovß, autor@chip.cz
INFO
V▌HODY MOBILNOSTI
┌pln∞ p∙vodn∞ se Wi-Fi Φili bezdrßtovΘ sφt∞ budovaly jako propojenφ mφstnφch LAN sφtφ vÜude tam, kde z r∙zn²ch d∙vod∙ nebylo mo₧nΘ vΘst kabely. Tedy nap°φklad v budovßch, kterΘ podlΘhaly stßtnφ pamßtkovΘ pΘΦi. Budovßnφ bezdrßtov²ch sφtφ zde bylo velmi v²hodnΘ, proto₧e p°ipojit se k mφstnφ sφti bylo mo₧nΘ i z mobilnφch za°φzenφ (tedy nap°. z notebook∙ a z kapesnφch poΦφtaΦ∙ PDA), a to kdekoliv, kde byl dosah vysφlaΦe. V praxi jste tedy mohli chodit po kancelß°φch nap°. s notebookem a mφt stßle p°φstup k firemnφm sφtφm, ani₧ byste se p°ipojovali kabely do sφ¥ov²ch zßsuvek.
CENTRINO
Centrino je oznaΦenφ technologie stojφcφ na t°ech pilφ°φch: na procesoru Intel Pentium M, na ΦipovΘ sad∞ Intel 855 a na bezdrßtovΘm adaptΘru Intel PRO/Wireless (podle standardu 802.11). Technologie je zam∞°ena p°edevÜφm na zv²Üenφ mobility, a to jak p°idßnφm bezdrßtovΘ technologie, tak i prodlou₧enφm v²dr₧e na akumulßtory.
CO JE T╪EBA?
Budete- li se chtφt p°ipojit k Wi-Fi sφti doma, budete ze zaΦßtku nuceni investovat nezanedbatelnou Φßstku do hardwaru. Nejv∞tÜφ nßklady podstoupφte ovÜem v p°φpad∞, kdy₧ budete chtφt Wi-Fi sφ¥ zaΦφt budovat sami. V tomto p°φpad∞ musφte zakoupit tzv. Access Point neboli p°φstupov² bod. Ten nejlevn∞jÜφ vßs p°ijde t°i a₧ Üest tisφc. Neobejdete se takΘ bez specißlnφ antΘny. Ta m∙₧e b²t n∞kolikasm∞rovß nebo pouze jednosm∞rovß. Za nejlevn∞jÜφ jednosm∞rovou antΘnu zaplatφte kolem 2500 korun. AntΘnu si vÜak m∙₧ete postavit, pokud jste technicky zdatn∞jÜφ, sami, p°φpadn∞ se z·Φastnit n∞kterΘho kurzu, kterΘ se b∞₧n∞ po°ßdajφ. I absolvovßnφ tohoto kurzu vßs vÜak p°ijde na nemalΘ penφze. Dßle je t°eba zakoupit r∙znΘ propojovacφ kabely a konektory v °ßdu n∞kolika stokorun. Pokud se budete k n∞komu pouze p°ipojovat, vystaΦφte si s kartou do poΦφtaΦe, p°φpadn∞ do notebooku. Za tu zaplatφte od jednoho tisφce v²Üe.
KDE ZJIST═TE NAB═DKU HOTSPOT┘
NejlepÜφm zp∙sobem, jak zjistit, zda je v urΦitΘm mφst∞ pokrytφ, je poohlΘdnout se na internetov²ch strßnkßch poskytovatele. Zda je v pokrytφ i ve vaÜφ lokalit∞, se dozvφte na nßsledujφcφch strßnkßch:
