VeselΘ postaviΦky Zde≥ka Milera u₧ pot∞Üily n∞kolik generacφ d∞tφ a zejmΘna kouzeln² p°φb∞h Jak Krtek ke kalhotkßm p°iÜel je ukßzkou mistrovskΘho p°φstupu k nßzornΘmu vzd∞lßvßnφ t∞ch nejmenÜφch.
U₧ °adu let uvßdφ KrteΦek prv≥ßΦky do sv∞ta matematiky v tiÜt∞nΘ uΦebnici Matematika nakladatelstvφ Alter. Tento fakt stojφ takΘ v pozadφ p°φpravy multimedißlnφho CD, kter² je elektronickou podobou seÜitovΘ uΦebnice, dopln∞nou nejen o ovlßdacφ, v²ukovou i testovacφ Φßst, ale i o dalÜφ nabφdky, jako jsou nap°. p∞timinutovky. Prv≥ßΦci, kte°φ pou₧φvajφ tiÜt∞nou uΦebnici, velmi snadno p°ejdou k jejφ elektronickΘ podob∞, a naopak ti, kte°φ se nejprve seznßmφ s popisovan²m CD, budou ve Ükole p°φjemn∞ p°ekvapeni, jak u₧ vÜe vlastn∞ znajφ.
Program funguje docela jednoduÜe. Na obrazovce se zobrazφ dv∞ okna: levΘ je v₧dy shodnΘ s obrazem jednΘ strßnky uΦebnice, pravΘ potom slou₧φ k vysv∞tlovßnφ, co je pot°eba p°i °eÜenφ p°ipraven²ch cviΦenφ d∞lat, a jako ovlßdacφ systΘm programu, vΦetn∞ sledovßnφ dosavadnφch aktivit a hodnocenφ odpov∞dφ. Navφc program p°i spuÜt∞nφ v₧dy nabφdne pokraΦovßnφ od toho mφsta, kde dφt∞ naposledy skonΦilo. Samoz°ejm∞ je mo₧nΘ p°ejφt pomocφ re₧imu Prohlφ₧enφ na libovolnou strßnku nebo cviΦenφ v rßmci celΘ uΦebnice.
Zßkladnφ postup uΦenφ spoΦφvß v tom, ₧e si dφt∞ poslechne p°φjemn² hlas "panφ uΦitelky", kterß mu °ekne, co se bude uΦit - vlastn∞ jak si bude hrßt -, a potom °eÜφ jednotlivΘ ·koly. Po spln∞nφ ka₧dΘho ·kolu dφtko klikne na je₧eΦka a panßΦek JonßÜ mu odpovφ, zda ·kol vy°eÜilo sprßvn∞ (JonßÜ zatleskß a rozsvφtφ dalÜφ hv∞zdiΦku na obloze ·loh), nebo ne (to se JonßÜ zamraΦφ a zakroutφ hlavou). P°i prßci s CD se dφt∞ zßrove≥ uΦφ trp∞livosti, proto₧e ·lohy je pot°eba °eÜit a₧ ve sprßvn² Φas a p°edbφhat mluvenΘ zadßvßnφ ·kol∙ od panφ uΦitelky se nevyplßcφ.
KrteΦkova matematika uΦφ d∞ti poznßvat jednotlivΘ Φφslice od jednΘ do Üesti a samoz°ejm∞ takΘ nulu, kterß d∞tem obvykle Φinφ potφ₧e. UΦφ je chßpat, jak velkΘ mno₧stvφ Φφslice p°edstavujφ, jak se pφÜφ, co je vφce, co je mΘn∞, jak se dß zobrazit souΦet nebo rozdφl na ΦφselnΘ ose a dalÜφ. ╪eÜenφ ·loh obvykle spoΦφvß v oznaΦovßnφ sprßvnΘho obrßzku poklepßnφm myÜφ nebo v ulo₧enφ (systΘmem chytni a tßhni) pat°iΦnΘho poΦtu a typu ikonek, kterΘ jsou k vy°eÜenφ nabφdnuty.
V∞°φme, ₧e se KrteΦkova matematika bude d∞tem lφbit stejn∞, jako se lφbila nßm.
