Jednou z mßla oblastφ spot°ebnφ elektroniky, ve kterΘ jako by se zastavil Φas, je televize. Tedy pokud zapomeneme na smutnΘ p°φznivce HDTV. Ti byli doposud jen odkßzßni na internet, dovozy z USA nebo na soukromou v²m∞nu mezi jednotliv²mi u₧ivateli. V roce 2004 vÜak vstoupφ na scΘnu prvnφ HDTV stanice v Evrop∞.
Je jedno, zda doma mßte malou televizi sov∞tskΘ v²roby, nebo nejnov∞jÜφ ploch² zßzrak od Sony. Teprve HDTV d∞lß ze sportovnφch p°enos∙, cestopis∙ nebo hran²ch film∙ ·pln∞ jinou podφvanou. K°iÜ¥ßlov∞ Φist² obraz bez kmitßnφ, neuv∞°itelnß barevnß hloubka a plastickΘ zobrazenφ, kterΘ vßs svßdφ uchopit mφhajφcφ se obrßzky, vtßhnou divßka tΘm∞° a₧ do obrazu. V porovnßnφ s tφm se obraz dob°e ud∞lanΘho DVD zdß vybledl² a neostr². Proti b∞₧nΘmu PAL standardu s 576 viditeln²mi °ßdky po 720 obrazov²ch bodech toti₧ stojφ High Definition Television a₧ s 1080 °ßdky s rozliÜovacφ hodnotou 1920 (bod∙). V praxi tento rozdφl detailnφho rozliÜenφ znamenß, ₧e je nap°. bez problΘm∙ viditeln² i nepatrn² tah tu₧kou nebo ₧e namφsto celΘho ·Φesu rozliÜφte jednotlivΘ prameny vlas∙. V odrazu na br²lφch m∙₧ete vytuÜit prßv∞ se odehrßvajφcφ Üachovou partii, anebo dokonce m∙₧ete podrobn∞ sledovat rozmφst∞nφ jednotliv²ch figur na Üachovnici.
"Kdo jednou vid∞l HDTV, u₧ nechce nic jinΘho," °φkß Jadran Covo, specialista spoleΦnosti Cinema & Sound. Pokud si vÜak chcete okouzlujφcφ detailnφ rozmanitosti u₧φt naplno, pot°ebujete k tomu na jednΘ stran∞ ·hlop°φΦku v∞tÜφ ne₧ 1 metr a na stran∞ druhΘ HDTV materißl a odpovφdajφcφ p°ehrßvacφ za°φzenφ. V ka₧dΘm p°φpad∞ velkoformßtovΘ televize jsou stejn∞ jako projektory s vysok²m rozliÜenφm stßle dostupn∞jÜφ. Zatφmco vÜak v Mexiku nebo Ji₧nφ Koreji lze HDTV televizi bez problΘm∙ p°ijφmat, celß Evropa zatφm pat°φ k zßstupu "neposkvrn∞n²ch".
HISTORIE
Ji₧ v 60. letech zaΦali v∞dci v laborato°i japonskΘ stßtnφ televize NHK vyvφjet systΘmy televiznφch obrßzk∙ s vysok²m rozliÜenφm. V²sledkem t∞chto pokus∙ byl na zaΦßtku 80. let analogov² postup, kter² nesl nßzev Muse. EvropskΘ firmy a televiznφ stanice kontrovaly systΘmem HD-Mac, takΘ analogov²m, ale s digitßlnφm zvukem. AmerickΘ ·°ady se zaΦßtkem 90. let rozhodly vsadit na v²voj zcela digitßlnφch postup∙.
OlympijskΘ hry potΘ poslou₧ily jako p°φle₧itost k prezentaci HDTV. Muse byla v praxi otestovßna v roce 1988 v Soulu, HD-Mac debutoval o Φty°i roky pozd∞ji v Barcelon∞ a AmeriΦanΘ vyu₧ili k prezentaci digitßlnφho ATSC systΘmu olympijskΘ hry v Atlant∞. Vysφlßnφ japonskΘho systΘmu HDTV zaΦalo v roce 1991 p°es satelit, vysφlßnφ televize s vysok²m rozliÜenφm realizovanΘ pomocφ pozemnφch vysφlaΦ∙ posv∞tili americkΘ ·°ady v roce 1998. K t∞mto zemφm se od tΘ doby p°idala jeÜt∞ Ji₧nφ Korea, Austrßlie, satelit nad Mexikem a °ada zkuÜebnφch vysφlßnφ.
Japonsk² pr∙mysl a televiznφ stanice NHK vydr₧ely nejdΘle a vysφlaly Muse dΘle ne₧ deset let, a to i p°es mnohem ni₧Üφ prodej televiznφch p°φstroj∙, a tedy p°es mnohem ni₧Üφ divßck² zßjem, ne₧ se p∙vodn∞ oΦekßvalo. V Evrop∞ byl projekt HD-Mac odsunut k ledu ji₧ v roce 1992, krßtce po zkuÜebnφm vysφlßnφ. Digitalizace toti₧ byla pova₧ovßna spφÜe za mo₧nost, jak zv²Üit poΦet p°enßÜen²ch program∙. Mφsto jednoho konvenΦnφho kanßlu jich lze p°i digitßlnφm p°enosu v rozliÜenφ PAL p°enΘst nejmΘn∞ Üest. HDTV program naproti tomu pot°ebuje op∞t kanßl cel². Evropa tedy p°ed lΘty up°ednostnila kvantitu p°ed kvalitou a projekt HDTV tak na pom∞rn∞ dlouhou dobu odsoudila k zapomn∞nφ.
Projekt vÜak zcela nezanikl, proto₧e belgickß stanice Euro1080 7. Φervna 2003 promφtala fotbalov² zßpas Dßnsko - Norsko v HDTV kvalit∞ ₧iv∞ ve dvou kinech. Stanice rovn∞₧ p°edpoklßdß zahßjenφ stßlΘho vysφlßnφ p°es satelit Astra od 1. 1. 2004. Stanice Euro1080, kterß mß v nßzvu uveden poΦet °ßdk∙ HDTV, bude zpoΦßtku vysφlat jen Üest hodin denn∞, a to p°edevÜφm sportovnφ p°enosy, ale takΘ t°eba koncerty a n∞kterΘ ₧ivΘ p°enosy. "Budeme p°φmo spolupracovat s japonskou televizφ NHK," °φkß mana₧er stanice Euro1080 Rob de Vogel, "proto₧e po vφce ne₧ deseti letech vysφlßnφ majφ kolegovΘ z Japonska ochromnou zßsobu materißlu." MΘn∞ ·sp∞ÜnΘ vÜak bylo hledßnφ hardwarov²ch partner∙. Doposud se p°ihlßsila pouze firma Wela, kterß p°edstavila Smart Imperator, satelitnφ p°ijφmaΦ, kter² odpovφdß standardu HDTV. Panasonic p°edlo₧il prozatφm pouze slib, ₧e v dohlednΘ dob∞ vhodnΘ p°ijφmacφ za°φzenφ dodß: "Prßv∞ °eÜφme problΘm, kter² bychom mohli p°irovnat k problΘmu t²kajφcφmu se vejce a slepice," °φkß Lothar Kerestedjian, kter² je u Panasonicu v Hamburku odpov∞dn² za technologie digitßlnφ televize. Jde o to, ₧e mß b²t vyroben p°φstroj, i kdy₧ vlastn∞ jeÜt∞ nebyly Üφ°eny ₧ßdnΘ programy.
O HDTV se zajφmajφ takΘ provozovatelΘ satelit∙. Stßle vφce a vφce stanic toti₧ p°echßzφ na digitßlnφ PAL p°enos a v²sledkem je stßle se sni₧ujφcφ vytφ₧enφ kanßl∙. HD kanßly by tak p°iÜly z pohledu provozovatel∙ satelit∙ prßv∞ vΦas. Provozovatel satelit∙ Astra, toti₧ spoleΦnost SES z Lucemburska, se proto zavßzala vyΦlenit Φßst Üφ°ky pßsma prßv∞ pro televizi s vysok²m rozliÜenφm. DalÜφm argumentem, kter² hovo°φ pro HDTV, je produkce. Stßle vφce filma°∙, snφmkem Star Wars Episode 2 poΦφnaje a krßtk²m n∞meck²m filmem Gone Underground konΦe, objevuje mo₧nosti elektronickΘ produkce. TakΘ ve vysφlacφch stanicφch, a¥ u₧ v Premiere, nebo v RTL, je HDTV v²bava k dispozici. TotΘ₧ platφ pro produkΦnφ firmy, nap°. pro firmu Plazamedia Mnichov, kterß p°enßÜφ °adu zßpas∙ bundesligy.
Po₧itek z HDTV je v Evrop∞ sice mo₧n² u₧ dnes, celß v∞c se vÜak podobß spφÜe dobßm alkoholovΘ prohibice ve Spojen²ch stßtech, kde kdy₧ jste si cht∞li alespo≥ trochu loknout whisky, museli jste prost∞ znßt ty sprßvnΘ "adresy". CelΘ to zaΦφnß ji₧ u p°ehrßvacφch za°φzenφ. Kv∙li prozatφm neud∞lenΘmu CE certifikßtu se nap°φklad v N∞mecku nesmφ zatφm prodßvat jedin² p°φstroj schopn² p°ehrßvat HDTV, toti₧ p°φstroj D-VHS Recorder HM-D1130000 od JVC. Pokud se rozhodnete po°φdit si p°φstroj z USA (t°eba na www.tpitravel.com), musφte si vΦetn∞ p°epravy a cla p°ipravit 1200 americk²ch dolar∙. Brzy by vÜak m∞l p°ijφt na trh jeho nßsledovnφk DH40000 a JVC podle slov svΘho zastoupenφ uva₧uje o jeho uvedenφ do prodeje takΘ v N∞mecku.
Ale i v p°φpad∞ kladnΘho rozhodnutφ JVC, ₧e p°φstroj se v N∞mecku prodßvat bude, budou i nadßle p°etrvßvat omezenφ digitßlnφho systΘmu. P°edevÜφm tΘm∞° prehistorick² a mechanicky relativn∞ rychle opot°ebovateln² systΘm pßsku s dlouhou dobou Φekßnφ p°i p°evφjenφ a bez mo₧nosti p°φmΘho p°eskakovßnφ na jednotlivΘ kapitoly se ovlßdacφmu komfortu systΘmu DVD ani nep°ibli₧uje. Sony sice p°iÜla v podob∞ BDZ-S77 na japonsk² trh s prvnφm rekordΘrem Blu-Ray-Disc, ale pomocφ n∞j lze nahrßvat pouze HDTV vysφlßnφ - odpovφdajφcφ verzi s DVD prozatφm nikdo nenabφzφ. Cena cca 4000 eur k rychlΘmu rozÜφ°enφ standardu Blu-Ray takΘ prozatφm nep°ispφvß. Podstatn∞ cenov∞ dostupn∞jÜφ je p°e hrßvat HDTV materißl pomocφ poΦφtaΦe. V podstat∞ existujφ dv∞ mo₧nosti:
1. MPEG soubory s vysok²m rozliÜenφm nahrajete z internetu a p°ehrajete je pomocφ Windows Media Playeru 9, kter² HDTV zvlßdß. N∞kte°φ nadÜenci se "spojili" a vym∞≥ujφ si data na externφch hard discφch: Na HD o kapacit∞ 160 GB se vejde cca deset film∙.
2. Prost°ednictvφm rozhranφ firewire p°ipojφte k poΦφtaΦi vhodn² D-VHS p°ehrßvaΦ HDTV. Windows XP p°ehrßvaΦ automaticky identifikujφ. Odpovφdajφcφ software pro ostatnφ operaΦnφ systΘmy najdete na adrese www.kgbird.com/DVHSTool. Pokud jste si p°ehrßvaΦ nap°. p∙jΦili od znßmΘho, musφte nejprve p°evΘst do souboru MPEG soubor HDTV Transportstream (soubor .TS) ulo₧en² na kazet∞, abyste zßznam mohli pomocφ Media Playeru p°ehrßt. P°φsluÜn² program je k dispozici na adrese www.midwinter.com/~bcooley. Pokud naopak D-VHS p°ehrßvaΦ vlastnφte, m∙₧ete ho vyu₧φt k p°ehrßnφ soubor∙ Transport Stream sta₧en²ch z webu. Musφte vÜak D-VHS p°ehrßvaΦ p°ipojit k poΦφtaΦi pomocφ DV-In (firewiru) a p°ehrßvaΦ ji₧ potΘ p°evede proud dat z PC na HDTV obrßzky.
ZvlßÜtnφ kapitolou je WM9 - verze Terminßtora 2 na "T2 - Extreme DVD". HDTV verzi, obsa₧enou na p°idanΘm disku, lze p°ehrßt pouze na poΦφtaΦi. Pro plynulΘ p°ehrßnφ je vÜak zapot°ebφ procesor nejnov∞jÜφ generace (nejlΘpe 3 GHz a vφce) stejn∞ tak jako internetovΘ p°ipojenφ pro odblokovßnφ Schwarzeneggerova filmu.
V∞tÜina poΦφtaΦ∙ mß vÜak problΘmy s frekvencφ v²m∞ny obrßzk∙ a mß sklony k "trhßnφ a cukßnφ". V tomto p°φpad∞ pom∙₧e sharewarov² program Powerstrip (www.entechtaiwan.com), kter² rozliÜenφ grafickΘ karty p°izp∙sobφ jak HDTV materißlu, tak i monitoru. Pokyny pro pou₧φvßnφ Powerstripu najdete na adrese www.ramelectronics.nct/html/powerstrip.html.
Pokud chcete HDTV materißl zobrazit na displeji nebo pomocφ projektoru, musφ p°φstroj disponovat komponentnφm vstupem, kter² je dimenzovßn pro 1080i a 720p; HDTV je mo₧nΘ realizovat takΘ p°es DVI. P°φstroje s 720 °ßdky a vφce se v∞tÜinou oznaΦujφ jako vhodnΘ pro HDTV; podstatnΘ zlepÜenφ obrazu je vÜak pozorovatelnΘ na plazmov²ch obrazovkßch a projektorech s 480 °ßdky, proto₧e v tomto p°φpad∞ jsou barvy v lepÜφm souladu s konturami.
Ulrich von L÷heysen, autor@chip.cz
V▌VOJ TELEVIZE S VYSOK▌M ROZLIèEN═M
1967: V∞dci japonskΘ stßtnφ televize NHK poprvΘ ve°ejn∞ p°edstavili televizi s vysok²m rozliÜenφm, kterou vyvinuli.
1982 - 1985: V²voj tzv. Muse postupu (Multiple Sub Nyquist Sampling Encoding; analogovß redukce Üφ°ky pßsma v zßvislosti na obsahu obrazu) realizovan² spoleΦnostmi NHK, Sony a ostatnφmi.
1986 a₧ 1992: EvropskΘ firmy a stanice (mezi jin²mi Philips a Thomson) vyvφjejφ HD-Mac (Multiplexed Analog Components; analogov² obraz, ale digitßlnφ zvuk).
1986: Konference telekomunikaΦnφch a poÜtovnφch spoleΦnostφ (CCIR) v Dubrovnφku: NHK navrhuje Muse jako celosv∞tov² standard, ale to je Evropou odmφtnuto.
1988: NHK p°enßÜφ olympijskΘ hry v Soulu pomocφ Muse.
1988: VypuÜt∞nφ TV-Sat1, prvnφho evropskΘho satelitu, kter² m∞l etablovat euronormu D2-Mac jako kompatibilnφho p°edch∙dce HD-Mac (smlouva N∞mecka s Franciφ); p°enos ztroskotßvß, proto₧e dojde k zachycenφ sluneΦnφho kolektoru. O rok pozd∞ji Astra sßzφ na PAL.
1989: ZaΦßtek vysφlßnφ HDTV p°es satelit v Japonsku (HiVision, na bßzi Muse postupu).
1992: P°enosy z olympijsk²ch her v Barcelon∞ pomocφ HD-Mac, krßtce potΘ je experiment ukonΦen (techniku necht∞la pou₧φvat ₧ßdnß stanice). Namφsto toho je jako digitßlnφ norma pro televiznφ vysφlßnφ vyvinuta norma DVB ve standardnφm rozliÜenφ.
1996: OlympijskΘ p°enosy z Atlanty pomocφ digitßlnφho ATSC systΘmu.
1998: ZaΦßtek HDTV vysφlßnφ v USA (nejprve kontinentßln∞, potΘ p°es satelit).
2001: P°echod od Muse k digitßlnφmu ISDB standardu (Integreted Services Digital Broadcasting; vyvinuto takΘ spoleΦnostφ NHK - podobnΘ systΘmu DVB).
Φerven 2002: V USA jsou k dostßnφ prvnφ HDTV filmy jako D-VHS kazety.
2003: HDTV vysφlßnφ je mo₧no p°ijφmat v USA, Kanad∞, Mexiku, Ji₧nφ Koreji a Austrßlii, a to kontinentßln∞ a/nebo p°es satelit.
7. Φerven 2003: Belgickß stanice Euro1080 p°enßÜφ fotbalovΘ utkßnφ Dßnsko - Norsko live do dvou kin (v Bergenu a Kodani) ve formßtu HD-DVB.
1. leden 2004: Euro1080 chce spustit pravidelnΘ vysφlßnφ.
2006: Stanice ZDF chce p°enßÜet fotbalovΘ mistrovstvφ sv∞ta v N∞mecku pomocφ HDTV.
STANDARDY A FORM┴TY
P╪EHLED NEJD┘LEÄIT╠Jè═CH POJM┘ Z OBLASTI HDTV
HDTV: High Definition Television, televize s vysok²m rozliÜenφm a nejmΘn∞ 720 °ßdky, Üiroko·hl²m formßtem (16: 9) a vφcekanßlov²m zvukem.
ATSC: US norma pro p°enos HDTV a digitßlnφ televize, schvßlenß Advanced Television Standards Committee. ZvlßÜtnostφ normy je rozd∞lenφ kanßl∙ a paketizace (svazkovßnφ). U obrazu a zvuku sßzφ ATSC na mezinßrodnφ standardy, jako je MPEGVideo a Dolby Digital. Vedle USA tuto normu pou₧φvß takΘ Ji₧nφ Korea.
DVB: Digitßlnφ televize (Digital Video Broadcast) z evropskΘho v²voje (krom∞ jinΘho Institut pro rozhlasovou techniku v Mnichov∞, Philips, Thomson); p∙vodn∞ jen pro standardnφ rozliÜenφ, p°ed n∞kolika lety rozÜφ°eno takΘ na HDTV (HD-DVB), DVB je krom∞ jinΘho k dispozici pro kabelovou televizi (DVB-C), satelit (DVB-S) a kontinentßlnφ vysφlßnφ (DVB-T). HD-DVB se pou₧φvß prozatφm pouze v Austrßlii.
1080i: HDTV standard s 1080 °ßdky a 1920, resp. 1440 obrazov²mi body na °ßdce, p°enßÜen² postupem p∙lsnφmk∙ ("interlaced", p°i zm∞n∞ obrazu v₧dy jen poloviΦnφ poΦet °ßdk∙). Pou₧φvß se s frekvencφ 50 nebo 60 Hz. Hodφ se p°edevÜφm pro hranΘ filmy a dokumenty.
720p: HDTV standard se 720 °ßdky a 1280 obrazov²mi body na °ßdku, p°enßÜeno postupem cel²ch snφmk∙ ("Progresive Scan", p°i zm∞n∞ obrßzku v₧dy vÜechny °ßdky). Mo₧nΘ s 24, 25, 50 nebo 60 Hz. Hodφ se p°edevÜφm pro sportovnφ p°enosy s rychl²mi pohyby.
1080p: HDTV standard s 1080 °ßdky a 1920, resp. 1440 obrazov²mi body na °ßdku, p°enßÜeno postupem cel²ch snφmk∙ ("Progresive Scan", p°i zm∞n∞ obrßzku v₧dy vÜechny °ßdky). Mo₧nΘ s 24, 25, 50 nebo 60 Hz. Pou₧φvß se p°edevÜφm stejn∞ jako 24p pro filmovou produkci.
24p: Standard produkce pro kinofilmy a televiznφ filmy s 24 snφmky za sekundu (24 Hz) - 1080 °ßdk∙ a 1920 pixel∙ na °ßdku. Frekvence v²m∞ny snφmku odpovφdß frekvenci u kinofilmu.
ZA╪═ZEN═ PRO HDTV
N┴SLEDUJ═C═ VYBRAN╔ P╪═STROJE P╪EDSTAVUJ═ ZAJ═MAV╔ A DOSTUPN╔ ╪EèEN═, KTER╔ JE V SOU╚ASN╔ DOB╠ K DISPOZICI.
Projektory: Cenov∞ dostupnΘ projektory s HDTV rozliÜenφm jsou Sanyo XV-Z10000 (cca 8000 eur) nebo Marantz VP12S2 (cca 12 000 eur).
KlasickΘ (elektronkovΘ) televizory: Panasonic TX36PD30D (cca 2300 eur). ProjekΦnφ televizory: Samsung SP-46 L5H (cca 4500 eur), Loewe Articos 55 (cca 7000 eur). Na vyzkouÜenφ vÜak nepot°ebujete plazmov² monitor v cen∞ malΘho auta. Na TFT monitoru 1024 x 768 je kvalitativnφ rozdφl s PAL DVD takΘ patrn². Ka₧d² nov² fanouÜek HDTV je d∙le₧it². SoukromΘ dovozy se toti₧ o prosazenφ "zapov∞zenΘho" standardu u₧ jednou postaraly: Stejnß situace, jakou dnes v Evrop∞ mßme v p°φpad∞ HDTV, byla v minulosti v souvislosti s kauzou Dolby Digital. Spousta prvnφch p°φznivc∙ DVD se takΘ rozhodla jinak - a pr∙mysl se jejich volb∞ pod°φdil.
HDTV A ╚ESK┴ TELEVIZE?
HDTV (High Definition Television), televiznφ p°enosovß soustava s v∞tÜφm poΦtem °ßdk∙, s vyÜÜφ rozliÜovacφ schopnostφ ne₧ souΦasnß a s rozÜφ°en²m formßtem obrazu. SystΘm nenφ celosv∞tov∞ normalizovßn a nßvrhy i zkuÜebnφ provozy majφ vφce variant. Slo₧kovΘ signßly majφ b²t zachovßny a mß b²t umo₧n∞n p°evod soustavy HDTV do kterΘkoliv v souΦasnosti pou₧φvanΘ televiznφ normy. SystΘmu HDTV musφ b²t p°izp∙sobeny i p°ijφmaΦe, zejmΘna obrazovky novΘho formßtu. Zdroj: www.ct.cz
V▌HLED: HDTV NA DVD
BOJ O DVD BUDOUCNOSTI ZA╚AL
Aby se hran² film veÜel na DVD v HDTV kvalit∞, musel by disk disponovat kapacitou 20 GB nebo pou₧φvat optimßlnφ kompresnφ postup. V souΦasnΘ dob∞ o HDTVDVD bojujφ t°i technologie.
BLU-RAY-DISC (BD): U technologie BD le₧φ informaΦnφ vrstva, kterou modr² laser Φte, jen 0,1 mm pod povrchem disku, namφsto 0,6 mm, jak je tomu u dneÜnφch DVD disk∙. P°ednostφ tohoto systΘmu, vyvinutΘho firmami Sony a Pioneer a podporovan²mi mnoha firmami, je kapacita a₧ 27 GB.
ADVANCED OPTICAL DISC (AOD): AOD technologie, vyvinutß firmami Toshiba a NEC, pracuje takΘ s modr²m laserem, ale informaΦnφ vrstva le₧φ v hloubce 0,6 mm. Z technick²ch p°φΦin musφ b²t stopy ÜirÜφ ne₧ u BD; kapacita je omezena na 20 GB. P°ednostφ AOD je snadn∞jÜφ v²roba ne₧ u BD. Ta m∙₧e probφhat na dnes pou₧φvan²ch za°φzenφch.
HD-DVD9: Aby byla kapacita normßlnφho DVD 8 GB pro HDTV film dostaΦujφcφ, musφ p°ijφt ke slovu podstatn∞ lepÜφ komprimace, ne₧ jakou p°edstavuje doposud pou₧φvan² systΘm MPEG2. Jako favorit vykrystalizoval Advanced Video Coder (naz²van² H.264) v systΘmu MPEG4 - a to dokonce i proti konkurent∙m, jako je Windows Media Player nebo DivX.
Progn≤za: Nejpravd∞podobn∞jÜφ je, ₧e DVD f≤rum schvßlφ standard HDTV-DVD, ani₧ by stanovilo standardnφ datov² nosiΦ. Studia, kterß cht∞jφ produkovat levn∞ji, pravd∞podobn∞ sßhnou po HD-DVD9. Pokud bude aktußlnφ poptßvka po vφce specißlnφch funkcφch a efektech, p°ijde na °adu BD. Pokud uvß₧φte fungujφcφ ne·prosnou ruku trhu, Vypadß to s AOD bled∞.
CHCETE TO╚IT PRO HDTV?
Jestli₧e pat°φte mezi technickΘ nadÜence a rolls-royce je pro vßs jen v∙z pro ka₧dodennφ dojφ₧d∞nφ do prßce, pak vßs nedostatek materißlu pro HDTV nemusφ trßpit. StaΦφ zakoupit si kameru umo₧≥ujφcφ snφmßnφ v HD formßtu (rozliÜenφ je 1920 x 1080 pixel∙), a mßte vystarßno. U nßs se touto technologiφ dokonce natßΦel i prvnφ film - D∞vΦßtko. http://www.broadcam.com.au/html/ hdcam.html
