Po p°edchozφch "huben²ch" letech programu Premiere jsem jist∞ nebyl sßm, kdo v∞°il v jeho znovuvzk°φÜenφ. Firma Adobe se vytßhla a nejen₧e tento program vrßtila na ·rove≥ jin²ch modernφch nßstroj∙ na zpracovßnφ videa, ale p°idala i dalÜφ zajφmavΘ funkce.
Jßdro Premiere Pro, jak byla novß verze oznaΦena, bylo p°epracovßno a optimalizovßno pro procesory P4. Tφm tato verze opustila platformu Mac OS, ale ne proto, ₧e by nemohla konkurovat Final Cutu. Adobe logicky argumentuje tφm, ₧e podpora P4 a Windows je v novΘ Premiere tak rozsßhlß, ₧e by ji bylo nutnΘ prakticky "napsat" znovu pro Mac OS, co₧ by si vy₧ßdalo podporu pro de facto dva programy a tφm i vyÜÜφ nßklady. Navφc je Premiere Pro urΦena jen pro Windows XP Home nebo Professional. Vyu₧φvß hyperthreadov²ch vlastnostφ nov²ch procesor∙ P4 nebo multithreadingu na systΘmech se dv∞ma Xeony - ty jsou takΘ pro optimßlnφ vyu₧itφ programu doporuΦeny.
Novinky verze Pro jsou opravdu podstatnΘ. U₧ v²b∞r a zadßvßnφ parametr∙ projektu jsou p°ehledn∞jÜφ. Program nerozliÜuje, zda p∙jde o real time (RT) editaci, nebo o p∙vodnφ s v²poΦtem, standardn∞ je nynφ RT. S minimßlnφ doporuΦenou konfiguracφ (CPU 800 MHz) vÜak na RT editaci rad∞ji zapome≥te.
Premiere Pro zaznamenßvß video v barevnΘm prostoru YUV, tak jak je ulo₧eno na DV pßsce. V∞tÜina st°ihov²ch program∙ pracuje v re₧imu RGB, tak₧e video se musφ p°i p°ehrßvßnφ p°evΘst. Editace videa, zejmΘna trimovßnφ nebo scrubbing, je v Premiere Pro velmi rychlß. K v²hodßm pat°φ i to, ₧e nedochßzφ k barevnΘmu a jasovΘmu posunu jako p°i p°evodu RGB na YUV. V nev²hod∞ jsou karty vyu₧φvajφcφ vlastnφ DV kodek, kter² nenφ pro novou Premiere p°izp∙soben.
Premire Pro mß nynφ modern∞jÜφ vzhled. Nov² zp∙sob sdru₧ovßnφ plovoucφch oken v²razn∞ Üet°φ prostor na menÜφm monitoru. Bohu₧el v∞tÜinu nßstrojov²ch paletek nelze p°emφstit na druh² monitor, ani₧ bychom nemaximalizovali celou pracovnφ plochu na oba monitory.
TΘm∞° k dokonalosti byl doveden nßstroj pro organizaci materißlu. P°ibylo vyhledßvßnφ podle mnoha znak∙, byly rozÜφ°eny informace o materißlu, k p°ehlednosti p°ispφvß oznaΦenφ mΘdiφ barevn²mi znaΦkami podle typu souboru. Okno Project nahradilo i d°φv∞jÜφ Storyboard. Po p°epnutφ do "ikonovΘho" zobrazenφ m∙₧eme materißl se°adit a "o°ezat" jeÜt∞ p°ed dßvkov²m vlo₧enφm do ΦasovΘ osy.
V zßznamovΘm modulu p°ibyla podpora DV videop°φstroj∙, nap°φklad Sony DVCAM. Lze zpracovßvat video ve formßtech SD a HD (Standard a High Definition) s neΦtvercov²mi pixely a s r∙znou snφmkovou frekvencφ. P°φjemnß je automatickß detekce scΘn a p°φprava materißlu pro tzv. off-line editaci. ScΘny vÜak nejsou detekovßny "za b∞hu", jak je dnes b∞₧nΘ. K zßznamu lze vyu₧φt jin² program s "On the Fly" detekcφ scΘn, ale ten nevyu₧ije Adobe DV Codec a tφm ani v²hodu formßtu YUV.
Novinkou je prßce s off-line materißlem, u konkurence celkem b∞₧nß. Co to znamenß? Manußlnφm nastavenφm zaΦßtk∙ a konc∙ jednoduÜe sestavφte soupisku klip∙, tzv. Batch List. Ten pak naimportujete do projektu, p°iΦem₧ nalogovanΘ klipy nejsou fyzicky na disku, ale program s nimi zachßzφ jako s b∞₧n²mi klipy, kterΘ lze pou₧φvat v ΦasovΘ ose. Tyto sekvence jsou v klipu oznaΦeny specifickou ikonou a v ose ikonou s nßpisem Media Offline. Po sestavenφ klip∙ do osy, t°eba spolu se skuteΦn∞ zaznamenan²m videem, m∙₧ete provΘst op∞tovn² zßznam. Program si z listu pamatuje pßsku i pozici klipu ve videu, tak₧e vÜe provede automaticky. Lze vÜak postupovat i v opaΦnΘm po°adφ. Zaznamenßme klipy na disk, jejich identifikaci ponechßme v programu a pomocφ funkce Unlink je fyzicky sma₧eme. Tφm dosßhneme ·spory mφsta na disku, ale o klip nep°ijdeme, proto₧e jej m∙₧eme dodateΦn∞ znovu nahrßt do on-line podoby. Jde o v²born² dopln∞k, podpo°en² dalÜφmi vlastnostmi Premiere - mo₧nostφ nahrßvat do konkrΘtnφ slo₧ky (Binu, nap°. jen s off-line materißlem) nebo vytvß°et dalÜφ ΦasovΘ osy (op∞t t°eba jen Timeline s off-line klipy).
Premiere si rozumφ se zhruba jedenadvaceti typy grafick²ch, zvukov²ch a video formßt∙ vΦetn∞ MP3 a s r∙zn²mi typy MPEG. V rßmci jednoho projektu lze pracovat s r∙zn²mi formßty videa, ale tento zp∙sob bych p°φliÜ nedoporuΦoval. V²born∞ pracuje s AVI soubory, st°ih MPEG vÜak nenφ p°φliÜ rychl². Samoz°ejmostφ je podpora nativnφho formßtu Illustratoru nebo Photoshopu.
V²znamnou prom∞nou proÜla Φasovß osa. Z levΘho hornφho rohu zmizel panel s nßstroji a byl nahrazen samostatnou plovoucφ liÜtou. Ikony pro st°ihovΘ funkce jsou Φiteln∞jÜφ a nejsou ji₧ sdru₧enΘ. Z ΦasovΘ osy byla zcela vypuÜt∞na metoda dvoustopΘ editace, kdy se prolφnacφ efekty vklßdaly mezi stopy A a B. ProlφnaΦky se nynφ aplikujφ p°φmo na rozhranφ dvou klip∙. NaÜt∞stφ je tento zp∙sob proveden tak, ₧e p°echod lze vlo₧it i mezi nezkrßcenΘ klipy - budete jen upozorn∞ni, ₧e efekt bude obsahovat statick² nßhled poslednφho a prvnφho snφmku prolnut²ch klip∙. Plnou kontrolu nad umφst∞nφm efektu pak zφskßme v okn∞ pro kontrolu efekt∙, kterΘ je v tomto sm∞ru vy°eÜeno v²born∞. U jednotliv²ch stop (audio i video) lze nastavit individußlnφ v²Üku nezßvisle na jin²ch stopßch. Zv²razn∞nφ stopy lze velmi dob°e vyu₧φt p°i jednoduchΘ kompozici, p°i manipulaci s klφΦov²mi snφmky nebo pro zφskßnφ v∞tÜφch ikon klip∙. JednotlivΘ klipy nebo cel² rozpracovan² ·sek osy lze kv∙li p°ehlednosti navφc oznaΦit jinou barvou. Novinkou jsou tΘ₧ samostatnΘ nebo vno°enΘ ΦasovΘ osy. V jednom projektu m∙₧eme v n∞kolika samostatn²ch osßch pracovat na vφce filmech najednou. Vno°enß Φasovß osa mß naopak nßvaznost na materißl ve zdrojovΘ ose. Uvedu mal² p°φklad. Kostra filmu m∙₧e b²t ve zdrojovΘ ose sestavena jen z tzv. sequences, kterΘ budou zastupovat r∙znΘ Φßsti filmu. Ty pak m∙₧eme upravovat nezßvisle na ostatnφch Φßstech, p°iΦem₧ ·pravy se odrazφ jen ve zdrojovΘ ose. V²hodou tohoto °eÜenφ je p°ehlednost a rychl² p°φstup k Φßstem projektu.
P°esnΘ trimovßnφ videa z∙stalo ·kolem monitor∙ v re₧imu Trim. OvladaΦe Jog majφ podobu t°φ otoΦn²ch regulßtor∙, kter²mi se pohodln∞ nastavujφ hranice klip∙. Trimovßnφ mß p°ekvapiv∞ hladk² pr∙b∞h, nikde nic nezadrhßvß. V re₧imu Dual View slou₧φ lev² monitor k prohlφ₧enφ zdrojovΘho materißlu a prav² k p°ehrßvßnφ editovanΘho materißlu. Monitory mohou slou₧it i pro zobrazenφ nßstroj∙ ke sledovßnφ vlastnostφ obrazu, a¥ u₧ zdrojovΘho, nebo upravenΘho filtrem. K dispozici je osciloskop pro kontrolu jasovΘ slo₧ky nebo vektorskop, pomocφ kterΘho lze sledovat rozlo₧enφ barev, jejich sytosti a mφru chrominance. DalÜφmi nßstroji lze monitorovat podφl slo₧ek RGB nebo YCbCr v obrazu. Aby bylo mo₧nΘ tyto vlastnosti i ovlivnit, byly do Premiere integrovßny nßstroje pro detailnφ ·pravu obrazu, zejmΘna barevn²ch korekcφ. Dφky nim lze video upravit tak, aby vyhovovalo profesionßlnφm standard∙m.
Rozumn∞ byla vy°eÜena editace klφΦov²ch snφmk∙. K°ivky, definovanΘ klφΦov²mi snφmky, jsou viditelnΘ a editovatelnΘ p°φmo na pßscφch klip∙. Pomocφ nßstroje Pen Tool je jejich nastavenφ dokonce velmi pohodlnΘ. Po rozvinutφ stopy lze u ka₧dΘho klipu okam₧it∞ nastavit keyframy pro pr∙hlednost a animaci obrazu, u zvukovΘ stopy ·rove≥ hlasitosti klipu nebo celΘ stopy, po p°idßnφ efektu pak i jeho ·rove≥. NicmΘn∞ k editaci efekt∙ slou₧φ hlavn∞ nov² panel Effect Controls, v n∞m₧ jsou soust°ed∞ny efekty pou₧itΘ u klipu. U v∞tÜiny efekt∙ jsou navφc linky pro nastavenφ pozice klφΦov²ch snφmk∙. Do tΘto Φßsti byly p°emφst∞ny i d°φve samostatnΘ nßstroje pro animaci obrazu nebo nastavenφ pr∙hlednosti. P°echody mezi snφmky mohou b²t akcelerovanΘ, jejich pr∙b∞h vÜak nelze upravit.
V Premiere Pro m∙₧eme namixovat plnohodnotn² prostorov² zvuk ve formßtu Dolby Digital 5.1. Pomocφ upravenΘho mixΘru lze pom∞rn∞ komfortn∞ nastavit ·rove≥ jednotliv²ch kanßl∙ a zvukov²mi efekty 5.1 doladit celkov² prostorov² vjem. P°i importu videa jsou zvukovß slo₧ka nebo audio obecn∞ p°evzorkovßny na 32 bit∙ a ulo₧eny do samostatnΘ slo₧ky. V²sledkem by m∞lo b²t zrychlenφ prßce se zvukem a zachovßnφ rovnom∞rnΘ kvality zvuku u r∙znΘho materißlu (p°i exportu je vÜak zachovßna p∙vodnφ kvalita). Program mß zabudovßnu podporu standardu ASIO, tak₧e p°i editaci lze vyu₧φt i profesionßlnφho hardwaru, kter² ASIO podporuje.
Tφm v²Φet novinek nekonΦφ, ale ty zb²vajφcφ u₧ nejsou tak d∙le₧itΘ. Jist∞ bychom nem∞li zapomenout na kvalitnφ titulkovaΦ, tentokrßt u₧ s podporou ΦeÜtiny (i kdy₧ ne ·plnou), kterß byla v p°edchozφ verzi velk²m problΘmem. KlßvesovΘ zkratky hrajφ v Premiere d∙le₧itou roli, ale nynφ lze v plnΘm rozsahu definovat vlastnφ. U₧ivatelΘ program∙ Avid nebo Final Cut majφ zkratky ji₧ p°ednastaveny, tak₧e jejich aktivace je otßzkou okam₧iku. Vφce pozornosti si urΦit∞ zaslou₧φ rozsßhlß integrace s dalÜφmi produkty Adobe, zejmΘna s kompoziΦnφm programem After Effects nebo s authoringov²m DVD Encore. After Effects dokß₧e otev°φt projekt Premiere, ta je naopak kompatibilnφ s jeho zßsuvn²mi moduly, ale i s plug-iny Photoshopu. P°φmo v Premiere lze otev°φt PSD obrßzek Photoshopu nebo zvukov² materißl v Adobe Audition. Pokud v Premiere pou₧ijeme znaΦky, DVD Encore je vyu₧ije jako zaΦßtky kapitol. Kdo nemß DVD Encore ani jin² program pro authoring DVD, nemusφ zoufat. Premiere dokß₧e video vyexportovat nejen na pevn² disk nebo na pßsku, ale takΘ vypßlit p°φmo na DVD - sice bez menu, ale kapitoly z∙stanou zachovßny.
Zßv∞r je nad oΦekßvßnφ velmi jednoduch². Firm∞ Adobe se povedlo vrßtit program Premiere op∞t mezi ÜpiΦku. Na ·sp∞chu se podφlφ vylepÜenΘ ovlßdßnφ, novΘ funkce, perfektnφ stabilita a koneckonc∙ i modernφ vzhled. Osobn∞ si myslφm, ₧e nynφ najde tento nßstroj op∞t jen jednoho nebo dva vß₧nΘ konkurenty. V n∞Φem za nimi zaostßvß, v jinΘm je p°edΦφ - zßle₧φ na vaÜich po₧adavcφch. Ale rozhodn∞ byste m∞li s novou Premiere op∞t poΦφtat.
Jan Kosnar
ADOBE PREMIERE PRO
Klasick² videoeditaΦnφ program.
Minimßlnφ po₧adavky Pentium III 800 MHz, 256 MB RAM, 800 MB na HD, 32bitovß grafika 1024 x 768, CD-ROM, Windows XP
