Prßzdniny a dovolenΘ skonΦily, digitßlnφ fotoaparßty se zotavujφ ve sk°φnφch a harddisky praskajφ ve Üvech pod stovkami fotografiφ tou₧φcφch po papφrov²ch brat°φΦcφch.
Digitßlnφ fotoaparßty a jejich pam∞¥ovΘ karty se pomalu vyprazd≥ujφ a na pevn²ch discφch poΦφtaΦ∙ zaΦφnajφ nar∙stat obrovskΘ hromady snφmk∙. Prvnφ myÜlenky te∩ pat°φ samoz°ejm∞ jejich set°φd∞nφ, ale potΘ zaΦne v∞tÜin∞ fotograf∙ vrtat v hlav∞ myÜlenka, jak svΘ v²tvory p°edvΘst i nedigitßlnφm p°ßtel∙m a p°φbuzn²m.
Metod je samoz°ejm∞ n∞kolik. Kdy₧ pomineme pon∞kud nepraktickΘ pou₧itφ samotnΘho fotoaparßtu Φi televizoru, zb²vß jedinß cesta, a tou je papφr. I kdy₧ modernφ tiskßrny urazily na cest∞ za fotokvalitou ji₧ podstatn² kus cesty, stßle to nenφ "to pravΘ o°echovΘ". I v p°φpad∞, ₧e si odmyslφme vyÜÜφ po°izovacφ cenu tiskßrny, budeme ignorovat nßkladnΘ inkoustovΘ nßpln∞ a drah² fotopapφr, nemohou takto po°φzenΘ fotografie konkurovat sv²m brat°φΦk∙m z fotolab∙ p°edevÜφm v citlivosti na sv∞tlo, teplo a "ot∞r". Zb²vß tedy "cesta digitßlnφho fotolabu", kterß byla donedßvna jednφm z argument∙, proΦ se nevyplatφ kupovat digitßlnφ fotoaparßt. Ale Φasy se m∞nφ a konkurence tlaΦφ ceny stßle nφ₧e...
Kdy₧ jsem se poprvΘ rozhlφ₧el ve vodßch digilab∙, cht∞l jsem vßm nabφdnout kompletnφ seznam vÜech firem, kterΘ vßm mohou nabφdnout zpracovßnφ vaÜich fotografiφ. ╚φm hloub∞ji jsem pronikal do nabφdek jednotliv²ch firem, tφm vφce jsem si uv∞domoval, jak naivnφ byla moje prvotnφ myÜlenka. Takov²chto firem jsou toti₧ desφtky a jejich poΦet neustßle vzr∙stß. Nakonec jsem se rozhodl otestovat jen n∞kterΘ z nich a vyzkouÜet, "jak vlastn∞ fungujφ". NßÜ test by vßm m∞l i napov∞d∞t, jak²m zp∙sobem si vybrat toho svΘho "kandidßta". V ₧ßdnΘm p°φpad∞ nechci tvrdit, ₧e jedna firma je lepÜφ a druhß horÜφ. I kdy₧ firma pou₧φvß sebedokonalejÜφ za°φzenφ, v₧dy u n∞j stojφ lidΘ, kte°φ v²sledek ovliv≥ujφ. NevyrovnanΘ v²sledky u n∞kter²ch firem tuto teorii potvrzujφ...
A₧ donedßvna bylo mo₧nΘ rozd∞lit trh se zpracovßnφm digitßlnφch fotografiφ na dva tßbory. V prvnφm byli giganti jako Fotostar, ve druhΘm malΘ mφstnφ fotolaby. Prvnφ skupina mohla zßkaznφkovi nabφdnout rozsßhlou sφ¥ sb∞ren a standardnφ kvalitu, ta druhß sßzela na osobnφ p°φstup a rychlΘ zpracovßnφ. Nedßvno se zde ale objevil dalÜφ hrßΦ - sφt∞ drogeriφ. Zatφmco vstup Rossmannu byl nenßpadn², Droxi rozvφ°ila stojatΘ vody s razancφ torpΘda z ·toΦφcφ ponorky. Nabφdla toti₧ dobrou cenu, on-line p°φstup, a to vÜe je samoz°ejm∞ podpo°eno Üirokou sφtφ prodejen, kterΘ fungujφ jako sb∞rny i jako v²dejnφ mφsta. O cen∞, kterou mnozφ oznaΦujφ jako dumpingovou, se vedou dlouhΘ debaty. Za nejpravd∞podobn∞jÜφ pova₧uji teorii, kterß °φkß, ₧e drogerie nabφzejφ fotografie s minimßlnφm (nebo nulov²m) ziskem a doufajφ, ₧e ziskem pro n∞ bude p°φliv zßkaznφk∙, kte°φ si p°i vyzvednutφ fotografie "jeÜt∞ n∞co koupφ". Nakolik to bude fungovat, si netroufnu odhadnout, jistΘ je vÜak to, ₧e prozatφm z toho profituje zßkaznφk. Je tedy jen na vßs, zda budete hledat nejni₧Üφ cenu, nebo zda budete podporovat "svΘho Üerifa" v mφstnφm digilabu. My vßm m∙₧eme jen napov∞d∞t, jak vybφrat.
Cesta tam
Prvnφ otßzkou, kterou si polo₧φ majitel rozsßhlΘho archivu snφmk∙, je, jak dopravit fotografie do sb∞rny. V civilizovanΘm sv∞t∞, kde slova "konkurence v telekomunikacφch" nejsou jen frßzφ, bych vßm jednoznaΦn∞ doporuΦil cestu internetu. Je toti₧ nejsnadn∞jÜφ. Z tepla domova svΘ fotografie po rychlΘ lince p°esunete p°φmo do digilabu a m∙₧ete snadno nastavovat parametry pro zpracovßnφ ka₧dΘ z nich. Proto₧e vÜak u nßs sedφ na prameni ₧lutß ₧ßba, je tato cesta pouze pro vyvolenΘ. Posφlßnφ v∞tÜφho balφku fotografiφ p°es klasick² modem je toti₧ Φasov∞ a finanΦn∞ nev²hodnΘ. Druhou mo₧nostφ je vyu₧itφ pam∞¥ovΘho mΘdia z digitßlnφho fotoaparßtu. To je na prvnφ pohled ideßlnφ po fotografickΘ seanci navÜtφvφte sb∞rnu a po vyvolßnφ nejlepÜφch snφmk∙ uhßnφte dom∙ s papφrov²mi trofejemi v kapse. To vÜak platφ jen v p°φpad∞, ₧e sb∞rna disponuje ΦteΦkou, co₧ p°edevÜφm v menÜφch m∞stech neb²vß pravidlem. V∞tÜφ nad∞ji na ·sp∞ch budete mφt pravd∞podobn∞ v digilabech, kterΘ Φastokrßt zhotovujφ snφmky i na poΦkßnφ. Ka₧dopßdn∞ si ale ov∞°te, zda digilab disponuje ΦteΦkou "vaÜich" karet. Ale v ₧ßdnΘm p°φpad∞ tato metoda ne°eÜφ zp∙sob, jak dostat do sb∞rny archiv z pevnΘho disku.
TΘm∞° optimßlnφ °eÜenφ se nabφzφ, m∙₧eteli vyu₧φt slu₧eb "vypalovaΦky". 650 MB by m∞lo staΦit i pro rozsßhlejÜφ sbφrku. Ale i zde v p°φpad∞ sb∞ren platφ, ₧e jen mßlokde dokß₧φ fotografie z CD naΦφst a odeslat. Mnohem Φast∞ji se setkßte s tφm, ₧e se CD vlo₧φ do zßsilky a uvidφte ho a₧ zßrove≥ s fotografiemi. Pokud jste nuceni takto odeslat svΘ CD, doporuΦuji pou₧φt ·zkou krabiΦku (tzv. slimbox), nebo¥ ty standardnφ se Φasto vracφ poÜkozenΘ, a tak hrozφ i poÜkozenφ samotnΘho mΘdia. Poslednφ drobnostφ, kterou je nutnΘ si ov∞°it, je grafick² formßt fotografiφ, kter² jsou sb∞rna Φi digilab schopnΘ zpracovat.
V n∞kter²ch digilabech se setkßte i s "terminßly", do kter²ch staΦφ vlo₧it mΘdium s fotografiemi, na obrazovce zvolit po₧adavky a za pßr hodin (nebo nejpozd∞ji dalÜφ den) se zastavit pro v²sledky. Tφmto zp∙sobem nejen eliminujete lidsk² faktor, ale i uÜet°φte, nebo¥ takto objednanΘ fotografie jsou o n∞co levn∞jÜφ.
T°ikrßt p°es internet
Pat°φte-li mezi vyvolenΘ a je-li vaÜe internetovß linka dostateΦn∞ rychlß pro p°enos v∞tÜφch objem∙ dat, nabφzφ se internet jako jedineΦnΘ °eÜenφ pro p°esun vaÜich fotografiφ do digilabu. Ale aby to nebylo jednoduchΘ, mß i tato cesta n∞kolik variant. Nejsnadn∞jÜφ je pou₧itφ e-mailu. Na adresu firmy odeÜlete e-mail, ve kterΘm popφÜete svΘ po₧adavky (formßt, povrch, mno₧stvφ...), a jako p°φlohu p°ilo₧φte fotografie. Tento zp∙sob mß vÜak n∞kolik nev²hod. Jednou z nich je omezenφ ze strany e-mailu - n∞kterΘ schrßnky majφ nφzkΘ limity a ani cesta internetem e-mailu s 20MB p°φlohou nenφ zrovna snadnß. Nep°φjemnΘ takΘ je, pokud mßte na ka₧dou fotku jinΘ po₧adavky - jedna mß b²t 10 x 15 mat, druhß 20 x 30, jinß 9 x 13 lesklß a s bφl²m okrajem. Popisovat n∞co takovΘho do e-mailu p°i poΦtu nap°φklad 50 fotografiφ m∙₧e b²t utrpenφm i pro zkuÜenΘho grafomana.
╪eÜenφm tohoto problΘmu je druhß varianta - off-line klient. Jde o mal² program, kter² vßm umo₧nφ sestavit si celou zakßzku podle vlastnφch po₧adavk∙ a po p°ipojenφ k internetu ji narßz odeslat do sb∞rny. Toto °eÜenφ by bylo optimßlnφ, kdyby zmi≥ovanφ klienti fungovali tak, jak majφ a kdyby prßce s nimi byla jednoduchß. Je pravda, ₧e stabilita se neustßle zlepÜuje, ale i tak se u n∞kter²ch objevujφ chyby, kterΘ odesφlßnφ znep°φjem≥ujφ. O ovlßdßnφ klient∙ by se daly popsat stohy papφru jejich ovlßdßnφ obvykle vytvß°el v²herce sout∞₧e "Kdo dokß₧e ud∞lat nejslo₧it∞jÜφ aplikaci". N∞kte°φ z nich dokonce vy₧adujφ slo₧itou aktivaci z internetu, za jejφ₧ d∙kladnost by se nemusela styd∞t ₧ßdnß banka. ╚astokrßt jsem si kladl otßzku, k Φemu je firmßm moje adresa dom∙ a telefon, kdy₧ jsem si fotografie objednßval e-mailem a vyzvednu si je v jejich poboΦce. Poslednφ variantou je on-line klient. ZjednoduÜen∞ lze °φci, ₧e se jednß o on-line variaci p°edchozφ metody, ale naÜt∞stφ to obvykle neb²vß pravda. Webovφ programßto°i naÜt∞stφ nemajφ tolik mo₧nostφ, jak znep°φjemnit ovlßdßnφ, tak₧e nahrßvßnφ snφmk∙ do sb∞rny tφmto zp∙sobem b²vß bezproblΘmovΘ... Jedin²m zßdrhelem b²vß obΦasn² limit na objem dat, kter² vßs p°edevÜφm u "vφcemegapixelov²ch" fotografiφ nutφ nahrßvat zakßzku po Φßstech.
Cesta zp∞t
U₧ p°i zadßvßnφ zakßzky je dobrΘ myslet na zp∙sob vyzvednutφ fotografiφ. NejjednoduÜÜφ je vyzvednutφ v digilabu, kam jste si zakßzku odnesli. Slo₧it∞jÜφ situace je p°i odeslßnφ p°es internet. Zde se projevuje v²hoda firem s Üirokou sφtφ sb∞ren nebo prodejen, ve kter²ch si m∙₧ete fotografie vyzvednout. ExtrΘmem je zaslßnφ zakßzky na dobφrku, kterΘ se vyplatφ jen v²jimeΦn∞. N∞kterΘ firmy nabφzejφ i zaslßnφ "do domu" pomocφ kur²rnφ nebo zßsilkovΘ firmy. To je ale pon∞kud drah² luxus...
Cena a rychlost
Co naÜince zajφmß obvykle nejvφce, je cena. Donedßvna se pohybovala v rozmezφ 7 - 10 KΦ (za 10 x 15), po cenovΘm ·toku zmi≥ovan²ch drogeriφ pomalu klesß. Srovnßvat jednotlivΘ nabφdky nenφ p°φliÜ jednoduchΘ, nebo¥ dφky probφhajφcφm akcφm se ceny Φasto m∞nφ. V obdobφ boje o lukrativnφ zakßzky z dovolen²ch se nenφ Φemu divit, ale leccos to napovφdß i o v²voji do budoucna.
Kdy₧ u₧ se rozhodnete vybφrat svΘho zpracovatele digitßlnφch fotografiφ podle ceny, nezapome≥te si cenφk p°eΦφst podrobn∞. N∞kterΘ firmy (nap°φklad Rossmann) vßm toti₧ krom∞ ceny za snφmek na·Φtujφ i jednorßzov² poplatek, obvykle skryt² za nßzvem "transport a zpracovßnφ". DoporuΦuji se takov²mto firmßm (·Φtujφcφm si za transport bit∙ p°es internet) zdaleka vyhnout. Trochu z jinΘho soudku je "p°φplatek" p°i malΘm poΦtu fotografiφ. Je pochopitelnΘ, ₧e objednßte-li si 2 fotografie a chcete si je vyzvednout na druhΘm konci republiky, bude vßs tato legrace n∞co stßt - i kdy₧ u n∞kter²ch firem je totΘ₧ mo₧nΘ i bez poplatku. D∙kladnΘ prostudovßnφ cenφku by tedy m∞lo b²t prvnφm krokem nejen ka₧dΘho Üet°φlka.
Druh²m parametrem, kter²m se jednotlivΘ firmy Φasto prezentujφ, je rychlost. Podle naÜich zkuÜenostφ je tato rychlost a₧ na v²jimky obvykle p°ekroΦena o jeden a₧ dva dny, tak₧e vßm doporuΦujeme mφt v²Üe zmi≥ovanou Φasovou rezervu. V∞tÜina firem takΘ podmi≥uje rychlejÜφ zp∙sob zpracovßnφ dodßnφm snφmk∙ do urΦitΘ hodiny. Nap°φklad chcete-li mφt snφmky do druhΘho dne, musφ je sb∞rna obdr₧et do 15. nebo 17. hodiny.
Nejen na velikosti zßle₧φ
Snφmek po°φzen² digitßlnφm fotoaparßtem se sv²mi rozm∞ry (pom∞rem stran) liÜφ od fotografie klasickΘ. V∞tÜina z nßs vÜak chce mφt svΘ digitßlnφ ·lovky p°evedenΘ na papφr ve sv²ch fotoalbech vedle jejich analogov²ch brat°φΦk∙. Proto v∞tÜina firem, kterΘ zpracovßvajφ digitßlnφ fotografie, nabφzφ i standardnφ rozm∞ry 9 x 13 a 10 x 15. P°esto se obΦas objevφ nabφdka fotografiφ o "Üφ°ce 10". Celkovß nabφdka formßt∙ je u ka₧dΘ firmy natolik rozsßhlß, ₧e nemß cenu ji zde podrobn∞ rozebφrat. ╚asto jde o desφtky formßt∙ a₧ do rozm∞r∙ formßtu A2.
Samostatnou kapitolou jsou barvy. Ve v∞tÜin∞ smluvnφch podmφnek najdete pasß₧, kde vßs upozor≥ujφ, ₧e neruΦφ za v∞rnost barev. Podle naÜich zkuÜenostφ nejsou velkΘ obavy opodstatn∞nΘ. Pokud je zdroj kvalitnφ, neb²vß ani papφrovß fotografie Üpatnß. ProblΘmy nastßvajφ p°edevÜφm tam, kde je nekvalitnφ zdroj. V naÜem p°φpad∞ to byla digitßlnφ kamera s 1,3megapixelov²m snφmaΦem, kterß pochopiteln∞ nedokßzala vytvo°it dostateΦn∞ kvalitnφ zdroj pro papφrovou fotografii 10 x 15. To je znßt nejen na barvßch, ale i na celkovΘ kvalit∞ fotografie.
N∞kterΘ digilaby provßd∞jφ automatickΘ korekce barev a redukci Φerven²ch oΦφ, ale spolΘhat na to se nevyplatφ. U v∞tÜiny z nich lze ale ·pravy zaplatit, p°iΦem₧ za ·pravy si musφte p°iplatit jednu a₧ t°i koruny u ka₧dΘho snφmku.
STAR╔ ZDROJE NEREZAV═
O problematice digitßlnφch fotografiφ jsme psali v Chipu ji₧ n∞kolikrßt. Na naÜem CD v rubrice Zkuste si sami najdete nφ₧e uvedenΘ Φlßnky ve formßtu PDF.
Upravujeme digitßlnφ fotografii (Chip 1/02)
PraktickΘ rady, jak zpracovßvat digitßlnφ ·lovky, vΦetn∞ tip∙, jak si poradit s t∞mi mΘn∞ poveden²mi.
Fo¥te digitßln∞, je to levn∞jÜφ (Chip 8/02)
┌vod do problematiky digitßlnφch sb∞ren spolu s popisem n∞kolika sb∞ren.
Je libo prohlφ₧eΦ? (Chip 11/02)
P°ehled program∙ na prohlφ₧enφ obrßzk∙.
Dovolenß jako ₧ivß (Chip 11/02)
Srovnßnφ digitßlnφch fotoalb.
P∞tka s vyznamenßnφm (Chip 12/02)
Recenze programu Zoner Media Explorer 5, urΦenΘho pro zpracovßnφ a archivaci digitßlnφch fotografiφ.
Co s digitßlnφmi fotografiemi (Chip 2/03)
Srovnßvacφ recenze program∙ pro ·pravu obrßzk∙.
Jak na digitßlnφ fotografie (Chip 4/03)
RozsßhlΘ tΘma, ve kterΘm najdete test digitßlnφch fotoalb a krßtkou informaci o zpracovßnφ digitßlnφch snφmk∙ ve fotolabu. DoporuΦujeme vßm takΘ test fotoeditor∙ a recenze vybran²ch program∙ pro archivaci CD.
JAK VYB═RAT FOTOAPAR┴T
Vybrat si optimßlnφ digitßlnφ fotoaparßt nenφ snadnΘ, a tak se vßm pokusφme alespo≥ ΦßsteΦn∞ pomoci. NeΦekejte detailnφ rozbor a srovnßnφ jednotliv²ch fotoaparßt∙ - to najdete v testu na jinΘm mφst∞ naÜeho Φasopisu. Tento text je urΦen spφÜe "konzervativnφm analogist∙m", kte°φ uva₧ujφ o koupi n∞jakΘho "digitßlu na vyzkouÜenφ".
Prvnφm kritΘriem, podle kterΘho lze digitßlnφ fotoaparßt vybφrat, je rozliÜenφ. To by m∞lo korespondovat se zp∙sobem vyu₧itφ fotoaparßtu a p°edevÜφm s vaÜimi finanΦnφmi mo₧nostmi. PoΦφtßte-li, ₧e fotografie budete prezentovat na obrazovce nebo maximßln∞ na papφ°e ve formßtu 10 x 15, bohat∞ vßm postaΦφ dvoumegapixelov² fotoaparßt, kter² po°φdφte zhruba za deset tisφc korun. U t°φmegapixelu, kter² vßm umo₧nφ po°izovat fotografie a₧ do velikosti 20 x 30 cm, poΦφtejte s cenou okolo 15 tisφc korun. ╚ty°- a vφcemegapixelovΘ fotoaparßty doporuΦujeme jen opravdov²m nadÜenc∙m, kte°φ nebudou vßhat investovat vφce ne₧ dvacet tisφc korun.
DalÜφm Φasto zmi≥ovan²m kritΘriem je zoom. Nemßm tφm na mysli ten digitßlnφ tomu se m∙₧ete jen smßt, proto₧e v naprostΘ v∞tÜin∞ je zcela nepou₧iteln². U optickΘho je rozumn²m standardem trojnßsobn² zoom, ti nejnßroΦn∞jÜφ u₧ivatelΘ si mohou dop°ßt a₧ dvanßctinßsobn².
Nehle∩te na mno₧stvφ funkcφ, nakonec stejn∞ skonΦφte s nastavenφm na "AUTO". D∙le₧itΘ je spφÜe to, jak rychle fotoaparßt plnφ vaÜe po₧adavky. Pokud Φasto fotφte rozdovßd∞nΘ p°φtelkyn∞, m∙₧e vßs mrzet, ₧e p°i plnΘm rozliÜenφ nezvlßdnete vφc ne₧ jeden snφmek za p∞t sekund. Poslednφm kritΘriem p°i v²b∞ru by m∞la b²t hmotnost a rozm∞ry. I kdy₧ v posilovn∞ b∞₧n∞ cviΦφte s Φinkami o hmotnosti n∞kolika desφtek kilogram∙, kilogramov² fotoaparßt se vßm p°i odpolednφm v²letu na Koko°φn p∞kn∞ "pronese"... Jestli₧e navφc chcete nosit fotoaparßt denn∞ s sebou (a doufat, ₧e vyfotφte n∞jakou raritu, jako tornßdo nebo poslance v MHD), nem∞l by vßm p°φstroj p°φliÜ nadouvat kapsu. A nakonec si p°ichystejte jeÜt∞ asi tisφc korun a kupte si jeÜt∞ v∞tÜφ pam∞¥ovou kartu.
MEGAPIXEL NAD ZLATO...
O "dostateΦnΘm" poΦtu megapixel∙ pro konkrΘtnφ formßty fotografiφ se vedou na internetu bou°livΘ diskuse. Pokusφme se do nich vnΘst trochu "sv∞tla", a proto se nejprve musφme podφvat na n∞co mßlo z matematiky. Pokud chceme prezentovat fotografie z digitßlnφho fotoaparßtu na papφ°e v maximßlnφm rozm∞ru 10 x 15 (neboli 3,9 x 5,9 palce), pro rozliÜenφ 300 dpi pot°ebujeme p°ibli₧n∞ rozliÜenφ 1200 x 1600 Φili dvoumegapixelov² fotoaparßt. Teoreticky by tedy nem∞l b²t rozdφl mezi fotografiφ (10 x 15) z dvou a Φty°megapixelu. Jak je tomu ale v praxi? Samoz°ejm∞ ₧e zßvisφ na konkrΘtnφ scΘn∞, kvalit∞ digilabu a pou₧itΘm materißlu, ale p°esto je obvykle rozdφl znateln². Vinφkem jsou a₧ na v²jimky nedokonalΘ zp∙soby snφmßnφ, kterΘ pro zjednoduÜenφ vyu₧φvajφ "interpolaci". StruΦn∞ °eΦeno - teprve u Φty°megapixelovΘho fotoaparßtu dosßhnete "rozliÜenφ", kdy ani s lupou v ruce u fotografie 10 x 15 nerozeznßte snφmek z digitßlnφho fotoaparßtu od jeho analogovΘho brat°φΦka. Zmi≥ovan²mi v²jimkami jsou fotoaparßty Fuji vyu₧φvajφcφ technologii SuperCCD a novinky se snφmacφm Φipem Foveon X3.
Pokud nejste tak nßroΦnφ a fotografie sledujete pouze z doporuΦenΘ vzdßlenosti, bude vßm opravdu staΦit pro formßt 10 x 15 cm dvoumegapixelov² fotoaparßt a pro 20 x 30 cm "t°φmegapixel".
