Chcete v∞tÜφ penis? Prodlou₧it si orgasmus? Zφskat maximßln∞ v²hodn² ·v∞r? A¥ u₧ chcete, nebo nechcete, podobnΘ nabφdky vßs nejspφÜ Φas od Φasu bombardujφ. Hitem letoÜnφ letnφ sezony je boj proti spamu.
Nevy₧ßdanß poÜta se stala pro v∞tÜinu z nßs nep°φjemn²m doprovodn²m jevem ka₧dodennφho ₧ivota. V naÜich zem∞pisn²ch konΦinßch jsme se s tφmto fenomΘnem setkßvali zpoΦßtku jen v jeho papφrovΘ podob∞. U₧ivatelΘ e-mailu se vÜak u₧ od konce 90. let mohli setkßvat i s nevy₧ßdan²mi elektronick²mi zprßvami, pro n∞₧ se rychle ujal termφn spam Φi spamming. Nejd°φve Ülo jen o jakousi otravnou zßle₧itost, kterou v∞tÜina zasa₧en²ch pova₧ovala za nep°φjemnou, nicmΘn∞ objektivn∞ nevyhnutelnou potφ₧; podobn∞ se koneckonc∙ stavφme t°eba k televiznφm reklamßm Φi reklamnφm banner∙m na internetov²ch strßnkßch.
A tady se dostßvßme ke skuteΦnΘ podstat∞ problΘmu. Je nevy₧ßdanß reklama opravdu nevyhnutelnß (podobn∞ jako obdobn∞ nepopulßrnφ zßle₧itosti typu hygienick²ch vlo₧ek Φi danφ z p°φjmu)? Selsk² rozum napovφdß, ₧e jde spφÜe o jev na hranici trestn∞ posti₧itelnΘ kriminality, a tzv. spamming se tudφ₧ °adφ n∞kam mezi ₧ebrßnφ na ulici a otravnΘ nßvÜt∞vy obchodnφch cestujφcφch. Tφmto se stßvß politicky vd∞Φn²m tΘmatem. A v probφhajφcφ "okurkovΘ" sezon∞ se stal bohu₧el i tΘmatem medißlnφm. Jß sßm dostßvßm zhruba 10 - 20 nevy₧ßdan²ch e-mail∙ t²dn∞, a tento poΦet se za poslednφ rok p°φliÜ nezm∞nil. Proto m∞ poslednφ dobou p°ekvapuje Φetnost "antispammingov²ch" Φlßnk∙ ve sv∞tovΘm i ΦeskΘm tisku.
OvÜem loni byla situace mnohem horÜφ. Tehdy se vÜak ve°ejnost zajφmala spφÜe o rizika plynoucφ z Üφ°enφ poΦφtaΦov²ch vir∙ (Φerv∙) typu Code Red. Tou dobou se mluvilo (a psalo) o miliardov²ch Ükodßch, kterΘ tento virus (Φerv) potencißln∞ zp∙sobφ. Zp∞tn∞ se ukßzalo, ₧e uvßd∞nΘ miliardovΘ odhady m∞ly do skuteΦnosti dost daleko. A co nßm tvrdφ analytici dnes? Americkß firma Nucleus Research p°iÜla zaΦßtkem Φervna s kalkulacφ, ₧e spamming stojφ pr∙m∞rnou americkou firmu 874 dolar∙ na zam∞stnance roΦn∞. Uvedenß Φßstka vychßzφ z dalÜφch zjiÜt∞nφ, toti₧ ₧e obvykl² zam∞stnanec denn∞ obdr₧φ 13,3 spamu a ₧e na jeho likvidaci spot°ebuje Üest a p∙l minuty. Dßle se pochopiteln∞ operuje s pr∙m∞rnou m∞sφΦnφ mzdou a s poΦtem odpracovan²ch hodin. V²sledek je nßsledujφcφ: podle v²Üe zmφn∞nΘ firmy spamming sni₧uje produktivitu zam∞stnanc∙ o 1,4 %.
DalÜφ zprßva, tentokrßt z produkce firmy MessageLabs, uvßdφ meziroΦnφ nßr∙st nevy₧ßdanΘ poÜty o 38,5 %, p°iΦem₧ podle jejφho systΘmu obsahoval nevy₧ßdanou reklamu tak°ka ka₧d² t°etφ mail (34,4 %). A co z toho vypl²vß? LidΘ, kte°φ poΦφtajφ ekonomickou Ükodu spammingu, p°edpoklßdajφ, ₧e by zam∞stnanci uÜet°en² Φas vyu₧ili k prßci pro svΘho zam∞stnavatele. Navφc (asi) p°edpoklßdajφ, ₧e budou obsah t∞ch mail∙ Φφst. Nechßvßm na vßs, jak s uÜet°en²mi Üesti a p∙l minutami nalo₧φte. T°eba budete mφt vφc Φasu na prohlφ₧enφ nesluÜn²ch strßnek?
Spam jako reklamnφ znaΦka
Zatφmco lo≥skß kampa≥ boje proti poΦφtaΦov²m vir∙m vyvolala zßjem o antivirovΘ produkty (a zapla¥ pßnb∙h za to), letoÜnφ kampa≥ je jednoznaΦn∞ zam∞°ena na produkty zam∞°enΘ proti spamu. Spamu, jak ho dnes znßme. Zde vÜak tv∙rci reklamnφch a PR kampanφ narazili na podstatn² problΘm, nebo¥ souΦasnß kampa≥ nev∞domky o₧ivila slovo "spam". Podle obecn∞ uznßvanΘ legendy se slovo "spam" dostalo do internetovΘho slovnφku dφky jednomu ze skeΦ∙ britskΘ humoristickΘ skupiny Monty Python, resp. dφky jeho ΦastΘmu opakovßnφ ve zmφn∞nΘ scΘnce. P°itom nejde o p∙vodnφ slovo. Ve druhΘ polovin∞ 30. let minulΘho stoletφ hledala americkß firma Hormel nßzev pro svou novou konzervu, jejφ₧ obsah by byl n∞Φφm mezi sekanou a lanΦmφtem. Kdy₧ jφ byl zamφtnut nßzev "Üunka" (Ham), vypsala mezi sv²mi znßm²mi sout∞₧ a nakonec si vybrala nßzev "Spam". A pak p°iÜla vßlka a Hormelovy "spamy" baÜtili vojßci po celΘm sv∞t∞, p°edevÜφm pak na zßpadnφ front∞.
A zde narß₧φme na problΘm. Slovo "spam" bohu₧el nenφ obvykl²m termφnem, n²br₧ obchodnφ znaΦkou ("Spam"). Firma Hormel Foods, kterß tento produkt na trh uvedla (a dφky nφ₧ se dostal do pov∞domφ sv∞tovΘ ve°ejnosti), se rozhodla o svou znaΦku bojovat. ZpoΦßtku se pustila do firmy SpamArrest, ale nenφ vylouΦeno, ₧e budou nßsledovat i dalÜφ. Tak₧e na "spamming" si dßvejte opravdov² pozor!
Karel Stachovec
Co na to finance?
Duch vφt∞zφ nad hmotou Hlavnφ hv∞zdou dneÜnφho finanΦnφho p°ehledu je jednoznaΦn∞ spoleΦnost Oracle. Nejde ani tak o jejφ medißln∞ propφranou snahu pohltit konkurenΦnφ PeopleSoft, ale p°edevÜφm o nedßvno uzav°en² fiskßlnφ rok. V²roΦnφ zprßva Oraclu toti₧ podle n∞kter²ch analytik∙ symbolizuje konec poΦφtaΦovΘ recese - navzdory velmi mφrnΘmu nav²Üenφ obratu (2,83 mld. USD oproti lo≥sk²m 2,77 mld. USD, obojφ brßno za poslednφ kvartßl) toti₧ Oracle vykazuje strm² nßr∙st ΦistΘho zisku, a to z 656 na 858 milion∙ USD. To p°edstavuje zv²Üenφ o vφce ne₧ 30 %, a to u velk²ch firem poslednφ dobou neb²valo zrovna obvyklΘ. Oracle se m∙₧e pochlubit dalÜφmi fiskßlnφmi ·sp∞chy. Z nich zd∙razn∞me alespo≥ zv²Üenφ provoznφ mar₧e z lo≥sk²ch 44 % na souΦasn²ch 45 %. Podle n∞kter²ch anal²z jde o rekordnφ ·rove≥, alespo≥ v historii spoleΦnosti Oracle. Provoznφ nßklady se p°itom oproti lo≥sku o jedno procento zv²Üily. Oracle vÜak v rßmci t∞chto nßklad∙ navyÜuje investice do v²zkumu a v²voje, zatφmco suma v∞novanß na podporu prodeje a marketing dlouhodob∞ klesß. Pravda, p°edstavitelΘ Oraclu p°ipouÜt∞jφ, ₧e letoÜnφ jaro se jim mimo°ßdn∞ vyda°ilo. AvÜak skuteΦnost, ₧e Oracle vykazuje takovΘ v²sledky v situaci, kdy si jinΘ firmy p°edevÜφm st∞₧ovaly na vßlku v Irßku a na negativnφ dopady epidemie SARS, sv∞dΦφ o dobrΘm ekonomickΘm zdravφ. Uvidφme, zda s podobn²m vysv∞dΦenφm p°ijdou za m∞sφc takΘ dalÜφ velkΘ poΦφtaΦovΘ spoleΦnosti.
V dneÜnφm srovnßnφ toti₧ nefiguruje nikdo, s k²m by se spoleΦnost Oracle mohla m∞°it. Kdysi by se snad do stejnΘ kategorie veÜla jeÜt∞ sφ¥ovß spoleΦnost 3Com, ale ta v poslednφch letech hubne takov²m tempem, ₧e u₧ ji objemem prodej∙ p°edstihla dokonce i jejφ dce°inß odno₧ Palm. Ob∞ tyto firmy ukonΦily v kv∞tnu (podobn∞ jako Oracle) Φtvrt² fiskßlnφ kvartßl - 3Com s obratem 175 milion∙ USD (p°ed rokem 295 milion∙) a Palm s p°φjmy ve v²Üi 226 milion∙ USD (loni 233 milion∙). Vidφme, ₧e ob∞ma firmßm obrat klesß; v kategorii ΦistΘho zisku je to vÜak jinak. SpoleΦnost 3Com ve ΦtvrtΘm kvartßle prod∞lala 38,4 milionu USD (loni 23,8 milionu), zatφmco Palm jen 15 milion∙ (p°ed rokem 27,5 milionu). Tak₧e zatφmco se firma Palm ΦßsteΦn∞ ot°epßvß z dlouhodobΘho propadu (prodej jejφch organizΘr∙ se v poslednφch m∞sφcφch pr² p°ece jen ΦßsteΦn∞ o₧ivil), ve vedenφ 3Com se Üφ°φ nervozita - spoleΦnost dokonce odlo₧ila plßnovan² rozjezd ΦφnskΘ joint-venture, od nφ₧ si hodn∞ slibuje. Abychom nakonec neuzavφrali sßzky, zda jako prvnφ zav°e krßm Palm, nebo 3Com. S Oraclem by se snad ΦßsteΦn∞ mohla m∞°it "k°emφkovß" firma Micron Technology, ale i s nφ to jde z kopce. Zatφmco obrat klesß (z lo≥sk²ch 770 na souΦasn²ch 733 milion∙ USD), ztrßta se naopak prohlubuje (souΦasn²ch 215 milion∙ USD je skoro devφtinßsobkem Φßstky z roku 2002). Hardwarovou kategorii tak zachra≥uje alespo≥ kanadskß firma ATI, kterß se op∞t vrßtila do Φern²ch Φφsel, kdy₧ vykßzala zisk 12,4 milionu USD (p°ed rokem to byla ztrßta necel²ch dvou milion∙). Jejφ obrat se navφc zv²Üil o 29 % a dosßhl hodnoty 342 milion∙ USD. Cena jejφch akciφ po tomto oznßmenφ vzrostla na jednoroΦnφ maximum. Podobn∞ pozitivnφ nßladu Üφ°ily mezi finanΦnφmi analytiky v²sledky softwarov²ch firem. Jak jsme u₧ naznaΦili v titulku, softwarovß kategorie se dnes ukazuje jako finanΦn∞ nej·sp∞Ün∞jÜφ. Nßsledujφcφ Φφsla to nßzorn∞ prokß₧ou. SluÜn∞ si vede nap°. Adobe (velmi mφrn² nßr∙st obratu na 320 milion∙ USD, 18% zv²Üenφ ΦistΘho zisku na 34,2 milionu USD). Firma Corel snφ₧ila svou ztrßtu na 5,55 milionu USD, a naopak zv²Üila obrat na 32,2 milionu (p°ed rokem se jen t∞sn∞ dostala p°es 30milionovou hranici). V dlouhodobΘm a stabilnφm r∙stu pokraΦuje Progress (obrat 77,6 milionu, zisk 6,69 milionu USD). A u firmy Red Hat si u₧ podruhΘ v historii vychutnßvajφ pocit ziskovosti (1,5 milionu USD, p°ed rokem ztrßta 4,59 milionu USD), op∞t doprovßzen² nßr∙stem obratu (27,2 milionu USD). Linux se tak z°ejm∞ definitivn∞ stßvß generßtorem zisk∙, i kdy₧ nejspφÜ v jinΘm rozsahu, ne₧ si finanΦnφ trhy p°ed pßr lety myslely.
A na zßv∞r si nechßme nejv∞tÜφ lah∙dku. Kdysi jsme na t∞chto strßnkßch uvedli, ₧e se o investiΦnφ konglomerßt CMGI p°estaneme zajφmat, jakmile se mu poda°φ prodat nejznßm∞jÜφ souΦßsti svΘho portfolia (mj. internetov² vyhledßvaΦ AltaVista). To se sice p°ed Φasem skuteΦn∞ stalo, ale souΦasnΘ v²sledky CMGI p°ece jen stojφ za zmφnku. SpoleΦnosti se ztrojnßsobil obrat (106,2 milionu USD) a po delÜφ dob∞ mohla vykßzat ·Φetnφ zisk (76,9 milionu USD, p°ed rokem 125milionovß ztrßta). Cht∞lo by se °φci: Jak je dobrΘ nemφt internet?
Situace na burze
Oproti minulΘmu m∞sφci se toho p°φliÜ mnoho nezm∞nilo. Burzovnφm vzestup∙m nadßle vΘvodφ spoleΦnost SCO, i kdy₧ musφme p°ipustit, ₧e kurz jejφch akciφ se dr₧φ naho°e p°edevÜφm dφky "linuxovΘmu d₧ihßdu" z p°elomu kv∞tna a Φervna. Svou pozici v nej·sp∞Ün∞jÜφ p∞tce si udr₧ela i firma Palm, kterΘ z°ejm∞ investo°i p°ece jen nakonec dßvajφ Üanci na ₧ivot (a poslednφ finanΦnφ v²sledky jim snad ΦßsteΦn∞ dßvajφ za pravdu). Naopak minul² vzestup spoleΦnosti Real Networks byl tentokrßt kompenzovßn zhruba stejn²m cenov²m propadem; jejφ akcie zlevnily zpßtky na ·rove≥ z poΦßtku kv∞tna, co₧ v situaci pokraΦujφcφho burzovnφho r∙stu (technologick² index NASDAQ si v pr∙b∞hu Φervna polepÜil tak°ka o p∞t procent) znamenß, ₧e Real Networks se propadß z minulΘho pßtΘho mφsta a₧ na absolutnφ dno.
Ale te∩ zpßtky ke spoleΦnosti SCO. Po cenovΘm Üoku z poΦßtku Φervna (kter² se ΦßsteΦn∞ promφtl i do minulΘho srovnßnφ) stoupala cena jejφch akciφ pom∞rn∞ mφrn∞ a₧ k hranici 12 dolar∙, ale koncem pololetφ se vrßtila t∞sn∞ nad 10 dolar∙. Vzhledem k tomu, ₧e je kurz SCO podle vÜech indikßtor∙ um∞le vyhnßn medißlnφmi spekulacemi, lze Φekat, ₧e budou akcie SCO v pr∙b∞hu prßzdnin naopak zlev≥ovat. Unixovß bublina SCO toti₧ z°ejm∞ splaskla potΘ, co v polovin∞ Φervna vyprÜela licenΦnφ smlouva mezi SCO a IBM. SpoleΦnost SCO tehdy oznßmila, ₧e IBM musφ skonΦit s distribucφ operaΦnφho systΘmu AIX, ale Velkß modrß od tΘ doby v naprostΘm poklidu uvedla na trh n∞kolik nov²ch unixov²ch systΘm∙, ani₧ ze strany SCO padla jakßkoliv ₧aloba. Pravda, je mo₧nΘ, ₧e prßvnφci a PR mana₧e°i od SCO jsou momentßln∞ na dovolenΘ, ale kdy₧ jde o desφtky miliard, tak by se snad n∞kdo ozvat mohl?
K dalÜφm firmßm z modrΘ Φßsti tabulky toho u₧ mnoho dodat nem∙₧eme. O spoleΦnosti Palm jsme se zmφnili na zaΦßtku textu, tak₧e zb²vajφ firmy NEC, Acer a ATI. V p°φpad∞ ATI z°ejm∞ hrajφ velkou roli pot∞Üujφcφ finanΦnφ v²sledky minulΘho kvartßlu. A pokud jde o Acer a NEC, zkusme odhadnout, ₧e jde o ·levu nad potlaΦenφm medißln∞ sledovanΘ epidemie nemoci SARS. Zmφn∞nΘ tituly se toti₧ primßrn∞ obchodujφ na v²chodoasijsk²ch burzßch.
V ΦervenΘ Φßsti tabulky je situace o n∞co slo₧it∞jÜφ, nebo¥ rozdφly jsou zde minimßlnφ - pochopiteln∞ s v²jimkou spoleΦnosti Real Networks, jejφ₧ akcie se z°ejm∞ staly p°edm∞tem spekulacφ. Dost zarß₧ejφcφ je propad spoleΦnosti Nokia, nebo¥ ta si podle vÜech ve°ejn∞ publikovan²ch anal²z vede relativn∞ dob°e. Propad akciφ 3Com evidentn∞ souvisφ s nedßvno publikovan²mi finanΦnφmi v²sledky. A pokud jde o firmy Borland nebo Adaptec, opravdu nem∙₧eme slou₧it - podobn² propad okolo p∞ti procent vykßzaly nap°φklad i spoleΦnosti Nvidia Φi Oracle.
