Prvnφ penφze zφskal od skupiny investor∙, mezi kter²mi byl i "and∞l" internetov²ch start-up∙ Esther Dyson. To vÜak bylo pro Idoox, pozd∞ji Systinet, jen zah°φvacφ kolo. Vlastnφ zßvod zaΦal a₧ v ·noru 2002, kdy firma zφskala 21 milion∙ USD od investora Warburg Pincus.
PotΘ u₧ svΘ aktivity rozjela ve velkΘm.
Na poΦßtku vÜeho byl v Holandsku zalo₧en² Idoox, o kterΘm jeho zakladatel a °editel Roman Stan∞k hovo°il jako o firm∞ pro generovßnφ "term sheet∙" - pobφdek pro venture investory. D∙vod k zalo₧enφ Idooxu v Holandsku byl prost² - Holandsko m∞lo pro tyto procesy daleko vhodn∞jÜφ prßvnφ systΘm. Firma se ale posunula jeÜt∞ vφce na zßpad, kde jsou podmφnky voln∞jÜφ a jednoduÜÜφ. Po zφskßnφ investice se Idoox p°ejmenoval na Systinet, kter² v prvopoΦßtku sm∞°oval svΘ sφly hlavn∞ do v²voje vlastnφho softwaru pro poskytovßnφ webov²ch slu₧eb.
Dnes je Systinet americkß firma a v Praze mß dce°inou poboΦku. Zalo₧it firmu v USA nenφ podle slov Romana Sta≥ka v∙bec t∞₧kΘ staΦφ p°ijφt k prßvnφkovi, kter² p°ipravφ n∞kolik dokument∙, kterΘ staΦφ podepsat a druh² den je firma na sv∞t∞. Systinet je technologickß firma, kterß v Praze zam∞stnßvß 80 pracovnφk∙ a v americkΘ Cambridgi 15 lidφ. V²b∞r zam∞stnanc∙ je t∞₧k², ale platφ to i naopak. V ╚R jsou zam∞stnßni p°edevÜφm programßto°i. Do konce roku by m∞l celosv∞tov∞ poΦet zam∞stnanc∙ r∙st a₧ na 120, p°iΦem₧ v Praze hodlß Systinet p°ijmout 20 lidφ. DalÜφ zm∞na p°ijde se vstupem ╚R do EU. SpoleΦnost se sφdlem v americkΘ Cambridgi zφskß vedle Holandska druhou poboΦku v EvropskΘ unii, kterß byla v²hodnß kv∙li zßkaznφk∙m ze zemφ unie. Aktivity v Holandsku tak v podstat∞ konΦφ a postupn∞ se p°esouvajφ do USA.
Zhodnocenφ investice aneb Kde jsou mΘ penφze?
Zhodnocenφ investice venture kapitalisty probφhß v podobn²ch p°φpadech likvidnφ udßlostφ zφskßnφm pen∞z z prodeje akciφ, p°φpadn∞ celΘ spoleΦnosti. Z hlediska dalÜφho v²voje firmy se zatφm nepoΦφtß s IPO (umφst∞nφm na ve°ejn∞ obchodovatelnΘ trhy); vloni prob∞hly pouze Φty°i a letos to nevypadß lΘpe. Reßln∞jÜφ by mohla b²t akvizice, ovÜem doba u₧ je jinß. Pokud v roce 2001, kdy jeÜt∞ doznφval vliv bubliny internetov²ch start-up∙, byla st°ednφ doba likvidnφ udßlosti (prodej, IPO) t°i roky, dnes je to kolem p∞ti let. Investo°i si u₧ uv∞domili, ₧e vybudovat firmu je podstatn∞ t∞₧Üφ, ne₧ tomu bylo v letech 99 a₧ 01. Mo₧nost prodeje Systinetu Φi IPO tedy p°ipadajφ v ·vahu a₧ n∞kdy v roce 2005, ale to je v dneÜnφm sv∞t∞ velk²ch turbulencφ v oblasti IT tak dalekß budoucnost, ₧e je velmi t∞₧kΘ v²voj odhadnout. Zatφm musφ investo°i Φekat. Na zhodnocovßnφ svΘ investice tedy zatφm dohlφ₧ejφ. Ka₧d² m∞sφc se konß sch∙ze p°edstavenstva, kterΘ se ·Φastnφ zßstupci Systinetu a investora Warburg Pincus. P°i jednßnφ probφrajφ strategii, hodnotφ se stav a domlouvajφ se ·koly na dalÜφ obdobφ.
Tady mßte technologie, vÜe ostatnφ je v lidech
P°esto₧e mß Systinet zam∞stnance v Praze a v Cambridgi, komunikace mezi ob∞ma mφsty je dφky internetu jednoduchß. Pro komunikaci se vyu₧φvß Voice over IP, e-mail, instant messengery, intranet a podobnΘ nßstroje, kterΘ zprost°edkujφ informaΦnφ tok tak, jako kdyby firma sφdlila ve dvou patrech jednΘ budovy. Technologicky to dnes jde. JinΘ je to z hlediska kultury; jinΘ jazyky, jinß oΦekßvßnφ, jinΘ vzd∞lßnφ apod. ObΦasnΘ problΘmy se °eÜφ neustßlou komunikacφ a vhodnou kombinacφ ╚ech∙ a AmeriΦan∙ na mana₧ersk²ch pozicφch. Naprosto klφΦovß je zde vzßjemnß d∙v∞ra a respekt.
Äivotnφ cyklus produktu zaΦφnß v USA, kde se sbφrajφ informace od zßkaznφk∙ a jejich po₧adavky, kterΘ se dokumentujφ. Dßle technici posoudφ, co vÜe by m∞l produkt um∞t, aby po₧adavk∙m vyhov∞l, a naopak co u₧ mφt nemusφ a co zßkaznφci neocenφ. Na tom u₧ se spolupracuje s Prahou, kde prob∞hne i implementace a testovßnφ. D∙le₧itΘ je najφt standardnφ vzorek zßkaznφk∙, kte°φ dob°e informujφ, co je ve zcela generickΘm produktu pot°eba zm∞nit, aby vyhovoval co nejv∞tÜφ skupin∞ zßkaznφk∙.
S otev°enou nßruΦφ nebo p∞kn∞ polehouΦku
Americk² trh mß n∞kolik aspekt∙. P∙sobφ na n∞m vÜechny velkΘ poΦφtaΦovΘ firmy, a tak je konkurence obrovskß. Zßkaznφci dnes neradi nakupujφ od mal²ch firem. Je to i dφky vyst°φzliv∞nφ z internetovΘ bubliny, kdy nakoupili technologie od mal²ch firem, kterΘ pßd technologick²ch firem neustßly a dnes firmßm s mßlo rozÜφ°en²mi technologiemi nikdo nepom∙₧e. Dnes stojφ mnohem vφce ·silφ p°esv∞dΦit zßkaznφka, ₧e technologie od malΘ firmy je natolik v²jimeΦnß, ₧e stojφ za to si ji po°φdit. Obchodnφ model a lidΘ, kte°φ se jeho realizacφ zab²vajφ, vytipovßvajφ firmy, kterΘ by mohly b²t potencißlnφmi zßkaznφky. Nejde ani tak o expertizu, jako spφÜe o hrubou prßci. Jde o to mφt lidi, kte°φ jsou schopni denn∞ obvolat 15 a₧ 20 zßkaznφk∙ a zjistit od nich klφΦovΘ informace. SvΘ nejv∞tÜφ zßkaznφky mß Systinet vedle USA takΘ v N∞mecku, Francii a VelkΘ Britßnii. Tam je tento model cφlenφ na zßkaznφky zcela b∞₧n². Jasn²m impulzem je takΘ cena a schopnost vyhov∞t konkrΘtnφm po₧adavk∙m zßkaznφka. Pokud firma p°ijde s produktem, kter² p°esn∞ vyhovuje po₧adavku zßkaznφka, a jeÜt∞ se k tomu p°idß motiv ceny, mß vyhrßno.
Ji°φ Palyza
WWW.SYSTINET.COM
Systinet byl americkou medißlnφ spoleΦnostφ AlwaysOn za°azen mezi top 100 soukrom²ch technologick²ch spoleΦnostφ, Φasopis Time jej dvakrßt za sebou za°adil mezi 50 nejperspektivn∞jÜφch evropsk²ch technologick²ch firem. Novinkou letoÜnφho roku v produktovΘ nabφdce je WASP Server for Java 4.5 - sada nßstroj∙ pro nasazenφ, zabezpeΦenφ a sprßvu webov²ch slu₧eb.
