Kdy₧ p°φvr₧enci Intelu a stoupenci AMD rozpoutajφ na on-line f≤rech svoji "nßbo₧enskou vßlku", stahujφ se "nev∞°φcφ" rad∞ji do pozadφ. Pokud vÜak hledßte objektivnφ posouzenφ, m∞li byste spφÜe d∙v∞°ovat Chipu. Ukß₧eme vßm, co procesory opravdu umφ a kter² procesor je pro vßs ten prav².
PokouÜeli jste se v poslednφ dob∞ sehnat "normßlnφ" kolo? M∙₧ete mφt horskΘ nebo BMX biky, city biky, biky trekkingovΘ a zßvodnφ, vybavenΘ pßΦkov²m °azenφm Shimano-XT-Deore s 27 p°evody, nebo jeÜt∞ lΘpe s otoΦn²m °azenφm v rukojeti a 24 p°evody. Hodn∞ nßzv∙ a jeÜt∞ vφce p°evod∙. Ale obyΦejnΘ kolo jen tak nese₧enete. PodobnΘ je to p°i nßkupu procesoru. Intel svΘ Pentium 4 p°ikrßÜluje rozÜφ°enφm A nebo B, ale ne v₧dy. AMD zase na svΘ XPAthlony maluje zßhadnΘ znaky, o jejich₧ v²znamu polemizujφ i zasv∞cenci. Oba v²robci se samoz°ejm∞ chlubφ maximßlnφ rychlostφ p°i absolutnφ spolehlivosti a cenami, z nich₧ si ka₧d² u₧ivatel vybere. Asi si te∩ polo₧φte otßzku: "No dob°e, ale jak² typ u₧ivatele jsem vlastn∞ jß?" Nem∞jte strach, prßv∞ se vßm dostal do rukou pr∙vodce d₧unglφ procesor∙: Chip vßm objasnφ, co se skr²vß za zmatkem ve znaΦenφ, v Φem tkvφ p°ednosti jednotliv²ch "poΦφtacφch gΘni∙", kter² procesor nejvφce odpovφdß vaÜim nßrok∙m a u kterΘho nebudete muset p°i koupi vyplenit svΘ konto. Abychom si utvo°ili p°esn² obraz o vÜech procesorech, podrobili jsme vÜechny aktußlnφ procesory Intelu a AMD v²konnostnφmu testu v naÜφ laborato°i. Stanovenß je stobodovß referenΦnφ hranice, se kterou se porovnßvajφ takΘ nejnov∞jÜφ vlajkovΘ lod∞ Intelu a firmy AMD: Pentium 4 s frekvencφ 2,8 GHz a Athlon XP 2600+. Poj∩me se ji₧ ale v∞novat naÜim kandidßt∙m, kterΘ jsme rozd∞lili do rubrik Duron, Athlon Palomino, Athlon Thoroughbred, Celeron a Pentium 4.
AMD Duron 1,1 a₧ 1,3 GHz: Levn∞ji u₧ to nejde
╪ada procesor∙ AMD Duron je v testu tou nejslabÜφ - vzhledem k v²konu. Dφky p°φznivΘ cen∞ nabφzφ Duron vφce v²konu - v p°epoΦtu na korunu - ne₧ jak²koli jin² Φip, Φφm₧ pln∞ ospravedl≥uje svoji existenci. Co ale Duron vlastn∞ je? Aktußlnφ modely s frekvencφ od 1 GHz v²Üe jsou zalo₧eny na tzv. Morgen jßdru. Nejednß se v podstat∞ o nic jinΘho ne₧ o "o°ezan²" Athlon Thunderbird, p°edch∙dce dneÜnφch Athlon∙. U Duronu byla zredukovßna rychlost systΘmovΘ sb∞rnice. Zatφmco Thunderbird podporuje 133MHz sb∞rnici FSB (Front Side Bus) pro p°φsun dat (efektivn∞ 226 MHz DDR), musφ Duron vystaΦit se 100 MHz (tedy 200 MHz DDR). Cache byla omezena ze 128 na 64 KB. Po t∞chto "Ükrtech" se v²kon Duronu v porovnßnφ s Thunderbirdem snφ₧φ o 10 a₧ 15 procent, oproti Athlonu XP dokonce o 25 procent - p°edevÜφm u her. Pro hrßΦe 3D her existujφ urΦit∞ lepÜφ varianty. Pro milovnφky strategick²ch her, fanouÜky DVD, ₧onglΘry s Φφsly a surfa°e je ale Duron tφm sprßvn²m levn²m tipem.
AMD Athlon XP 1600+ a₧ 2100+: P-rate a pirßti
Po demisi Thunderbirdu, kter² svoji penzi trßvφ v Duronu, vstoupily do sv∞tel reflektor∙ procesory s jßdrem Palomino. Na jßd°e Palomino je novΘ to, ₧e podporuje rozÜφ°enou instrukΦnφ sadu SSE (Streaming SIMD Extension) a nabφzφ inteligentn∞jÜφ management cache pam∞ti ne₧ jeho p°edch∙dce. Podtr₧eno a seΦteno - v²sledkem je o 20 procent v∞tÜφ v²kon p°i snφ₧enφ odpadovΘho tepla takΘ o 20 procent. Krom∞ toho byla do jßdra CPU integrovßna teplotnφ dioda, kterß mß zabrßnit p°eh°ßtφ Athlonu. Tato funkce musφ b²t ale bohu₧el (na rozdφl od intelovskΘho procesoru Pentium 4) podporovßna takΘ zßkladnφ deskou. P°i koupi novΘ desky byste se o tom m∞li rozhodn∞ informovat. Tato specifikace tvo°φ zßklad novΘ Θry Athlon∙. Na ·plnΘm zaΦßtku byl Athlon 1500+ a s nφm p°iÜel na sv∞t i tak Φasto diskutovan² P-rating. P-rating je druh v²konnostnφho indexu, kter² AMD umo₧≥uje oznaΦovat procesor vyÜÜφm Φφslem, ne₧ jakß je jeho skuteΦnß pracovnφ frekvence. Intel posuzuje Prating AMD v podstat∞ jako pirßtstvφ a dostal se tak se sv²m v∞Φn²m rivalem vφcekrßt do sporu. AMD ale nevidφ d∙kaz v²konu v pouhΘm ·daji v MHz, proto₧e inteligentnφ technika m∙₧e chyb∞jφcφ frekvenci nahradit. Proto₧e toto lze koneΦnΘmu zßkaznφkovi jen st∞₧φ vysv∞tlit, zavedl AMD P-ratig. Tento v²konnostnφ index se ale nevztahuje k intelovsk²m procesor∙m, jak se mnozφ domnφvajφ, ale jen na Thunderbird. Prvnφ Prating Athlon byl XP 1500+, kter² reßln∞ operoval jen s 1333 MHz. Podle tohoto pom∞ru probφhalo i dalÜφ navyÜovßnφ v²konu - nav²Üenφ 100+ odpovφdß 66 MHz. Nap°φklad Athlon T-bird by se musel za normßlnφch podmφnek taktovat na 1600 MHz, aby poΦφtal tak rychle jako Athlon XP 1600+, ten je ale ve skuteΦnosti taktovßn jen na 1400 MHz. Tolik k teorii. V praxi bude jßdro Palomino zanedlouho nahrazeno jßdrem Thoroughbred, co₧ platφ pro vÜechny Athlony od 1700+. Nebudou sice rychlejÜφ, ale dφky novΘmu jßdru se zredukuje odpadovΘ teplo - co₧ je dobrß zprßva pro vÜechny "p°etaktovßvaΦe" a milovnφky tich²ch poΦφtaΦ∙. Ne₧ tomu tak ale bude, z∙stßvß v Athlonu jßdro Palomino, a to oslnφ p°edevÜφm v²born²m pom∞rem cena/v²kon. A tak Athlon 1900+ nabφzφ zhruba stejn² v²kon jako Pentium 4 s frekvencφ 2 GHz, ale nestojφ p°itom ani polovinu. P°i bli₧Üφm zkoumßnφ v²konnostnφch atribut∙ vyjde najevo prastarΘ kliÜΘ. Zatφmco Pentium 4 kraluje p°edevÜφm v oblasti kancelß°sk²ch aplikacφ a internetu, boduje Athlon u her. Navφc vφt∞zφ i p°i p°evßd∞nφ DVD soubor∙ do formßtu DivX - t∞sn∞, ale p°ece. XP proto lze doporuΦit p°edevÜφm pro domßcφ pou₧itφ.
AMD Athlon XP 2200+ a₧ 2600+: Plnokrevnφk zvyÜuje v²kon
Proto₧e oznaΦenφ "plnokrevn² h°ebec" nenφ nßzev zrovna ideßlnφ, pojmenoval AMD sv∙j nejmladÜφ procesor Spross Thoroughbred (co₧ nenφ o moc lepÜφ). Od Thunderbirdu p°iÜly vÜechny Athlony na sv∞t v Drß₧∩anech, a tak bychom Φekali v²mluvn∞jÜφ nßzvy, jako nap°. "Saskß sφla" nebo "Labsk² sprinter". Thoroughbred degraduje Palomino na star² Ürot a zakrßtko vklouzne do dresu Athlonu i v nejni₧Üφ kategorii. P°edtφm se spokojφ se ÜpiΦkov²mi procesory AMD, tedy vÜemi modely od Athlonu 2200+ v²Üe. U jßdra Thoroughbred je pou₧it nov², 0,13mikronov² v²robnφ proces, zatφmco u jeho p°edch∙dc∙ to bylo 0,18 mikronu. P°ednostφ 0,13mikronovΘho v²robnφho procesu je vyÜÜφ v²t∞₧nost, proto₧e z jednΘ "oplatky" je zφskßno vφce jader matric. Krom∞ toho se redukuje provoznφ nap∞tφ procesoru (Vcore) z 1,75 V na 1,5 V (u XP 1900+) nebo 1,65 V (od XP 2200+). To mß vliv na ni₧Üφ ztrßtov² v²kon procesoru a tφm takΘ na tepeln² pr∙b∞h - teoreticky. V praxi byl prvnφ Thoroughbred Athlon XP 2200+ propadßkem. I p°es 0,13mikronovou v²robnφ technologii a snφ₧enΘ provoznφ nap∞tφ (Vcore) - na 1,65 V - nebylo odpadovΘho tepla mΘn∞ ne₧ u Palomina Athlon 2100+. "Overclocke°i" tak brzy narazφ na nep°ekonatelnΘ hranice. Ale AMD m∙₧e vytßhnout z rukßvu jeÜt∞ jeden trumf. Jde o malou ·pravu matrice Φipu horoughbred: Φip byl zv∞tÜen z 80 mm na 84 mm a p°i jeho propojenφ byla vlo₧ena p°φdavnß m∞d∞nß vrstva. Tφm se sni₧ujφ p°echodovΘ odpory, co₧ souΦasn∞ sni₧uje odpadovΘ teplo a umo₧≥uje zv²Üit taktovacφ frekvenci. NovΘ jßdro se jmenuje "Thoroughbred B" a zdobφ Athlony XP 2400+ a XP 2600+. P°i testu jsme m∞li k dispozici pouze verzi procesoru XP 2600+ a ten byl opravdu skv∞l². SvΘho p°φmΘho konkurenta - Pentium 4 2,53 GHz - porazil jak p°i konvertovßnφ DVD, tak i u v∞tÜiny her. Teprve s podporou dra₧Üφ platformy Rambus nebo Intelem neposv∞cenΘ pam∞ti PC2700 DDR se Pentiu 4 poda°ilo souboj trochu osv∞₧it - ale nic vφc. Jen v oblasti kancelß°sk²ch aplikacφ jsou velvyslanci Intelu nedosti₧nφ - dφky testovacφmu programu Sysmark. Nejnov∞jÜφ "superstar" od AMD bude na pultech obchod∙ k dostßnφ p°ibli₧n∞ za 12 000 KΦ s DPH. P°φm² konkurent P4 2,53 B - od Intelu je dφky poklesu ceny o 62 % k dostßnφ za cca 11 000 KΦ.
NovΘ Celerony od Intelu jsou zalo₧eny na jßdru P4 Willamette. Jßdro Willamette se svΘho Φasu doΦkalo pochybnΘ slßvy, proto₧e i p°es fantastickΘ v²konnostnφ ·daje nesahalo svΘmu p°edch∙dci, Pentiu III, ani po kotnφky. V Celeronu si jeÜt∞ u₧φvß poslednφch chvil, proto₧e ke konci roku bude s koneΦnou platnostφ nahrazeno nov²m jßdrem Northwood. Jßdro Willamette bylo svΘho Φasu vybaveno 256KB pam∞tφ cache L2 - Celeron mß ale pouhou polovinu. M∙₧e vÜak vyu₧φvat alespo≥ efektivnφ 400MHz sb∞rnici FSB (4x 100 MHz Quad Pumped) svΘho otce. Proto₧e nynφ je koneΦn∞ pro Celeron k dispozici pam∞¥ typu DDR, m∙₧e i datovß prostupnost pam∞ti p°φjemn∞ p°ekvapit, p°edevÜφm p°i porovnßvßnφ s Duronem. Celeron dßvkuje operaΦnφ pam∞ti rychlostφ okolo 450 MB/s, Duron jen rychlostφ 300 MB/s. Zd∞d∞nΘ instrukce SSE2 d∞lajφ z Celeronu ₧ßdanΘho "kancelß°skΘho h°ebce". U her ale Celeronu nepomohou ani vyÜÜφ taktovacφ frekvence, ani dobr² v²kon pam∞ti, a tak podlΘhß dokonce i Duron∙m, kterΘ jsou o vφce ne₧ polovinu levn∞jÜφ. Ve stejnΘ cenovΘ kategorii se nachßzφ u₧ i Athlony XP, na kterΘ ale Celeron nestaΦφ ani v oblasti, kde Intel jinak kraluje - u kancelß°sk²ch aplikacφ. Celeron lze proto doporuΦit spφÜe naprost²m p°φznivc∙m Intelu, kte°φ majφ omezen² rozpoΦet.
Intel Pentium 4 s 1,6 ₧ 2,8 GHz: Pentium dospφvß
Po kritizovanΘm Pentiu 4 s jßdrem Willamette p°iÜel zaΦßtkem tohoto roku na trh intelovsk² procesor Northwood. S nφm zavedl Intel 0,13mikronovou v²robnφ technologii. Vedle lepÜφ v²t∞₧nosti v²roby vznikl takΘ prostor pro jeÜt∞ vyÜÜφ taktovacφ frekvence. Krom∞ toho Intel snφ₧il provoznφ nap∞tφ z 1,75 V na 1,5 V. Pentium 4 Northwood spot°ebuje o 20 watt∙ mΘn∞ ztrßtovΘho v²konu ne₧ Willamette (nebo odpovφdajφcφ Athlon XP). Navφc byla vyrovnßvacφ pam∞¥ druhΘ ·rovn∞ (L2 cache) u Northwoodu zdvojnßsobena - z 256 na 512 KB. Prvnφ P4 Northwoody disponovaly taktovacφ frekvencφ 1,6, 1,8 a 2,0 GHz a m∞ly, stejn∞ jako jejich p°edch∙dci, efektivnφ pam∞¥ovou sb∞rnici 400 MHz, ale navφc k tomu dvojitou cache. Na trhu byly ale jeÜt∞ P4 Willamette - a jsou dodnes, i kdy₧ proti "v∙li" Intelu, a sice s 1,6, 1,7, 1,8, 1,9 a 2,0 GHz. Aby bylo mo₧nΘ rozliÜit nov² a star² procesor Pentium 4, byl P4 Northwood oznaΦen pφsmenem "A" za ·dajem o taktovacφ frekvenci. PotΘ p°iÜly na trh Northwoody s 2,2 a 2,4 GHz. Ty ji₧ nejsou znaΦeny pomocφ "A", a to z toho d∙vodu, ₧e Willamette se s touto taktovacφ frekvencφ nikdy nevyrßb∞l. DalÜφm krokem Intelu bylo zv²Üenφ FSB z efektivnφch 400 na 533 MHz (4x 133 MHz Quad Pumped). Skv∞l² poΦin, proto₧e rychlejÜφ FSB je pat°iΦn∞ znßt a lehce trumfne i vyÜÜφ t°φdu procesor∙ jen se 400MHz FSB. Ale proto₧e tφm pßdem zase paraleln∞ existovaly r∙znΘ typy P4 se stejn²m taktem, musel Intel pou₧φt op∞t n∞jakΘ to pφsmeno - tentokrßt to bylo "B". Toto "B" majφ te∩ vÜechny Northwoody s 533 MHz FSB.
Tolik k historii. Argument∙ pro koupi Pentia 4 je dost. Pentium 4 produkuje mΘn∞ odpadnφho tepla, pot°eba chlazenφ se sni₧uje, poΦφtaΦ m∙₧e b²t tiÜÜφ. Tzv. Heat Spreader (hornφ ochrann² kovov² obal) chrßnφ Pentium 4 p°ed poÜkozenφm Φipu b∞hem montß₧e chladiΦe. Navφc dφky internφmu teplotnφmu ochrannΘmu mechanismu jsou intelovskΘ procesory tΘm∞° nezniΦitelnΘ. Kdy₧ je procesoru p°φliÜ horko, sßm ubere "plyn", dokud vlna horka nep°ejde. Intel je takΘ rychl², ale ne rychlejÜφ ne₧ Athlon XP s p°φsluÜn²m P-ratingem na Φipu, a je dra₧Üφ.
Zßv∞r: U Pentia 4 byste m∞li v∞d∞t, jak ho opravdu vyu₧φt, jinak je p°φliÜ drahΘ
Procesory Intel jsou spolehlivΘ, ale takΘ drahΘ. Athlony bychom mohli oznaΦit jako levnΘ, rychlΘ, cool a - kv∙li ΦipovΘ sad∞ VIA - jako nespolehlivΘ. AΦkoli se ΦipovΘ sady tchajwansk²ch firem v poslednφch letech zlepÜily, Pentium 4 mß v²hodu v tom, ₧e ΦipovΘ sady pro n∞j d∞lß stejnß firma, tedy Intel. Kdy₧ procesor a Φipovß sada pochßzejφ z jednΘ dφlny, p∙sobφ to na u₧ivatele uklid≥ujφcφm dojmem - a¥ ji₧ oprßvn∞n∞, nebo ne. Uklid≥ujφcφ je takΘ internφ termodioda, kterß chrßnφ Pentium 4 p°ed "vnit°nφm zran∞nφm". P°ed vn∞jÜφmi nßsiln²mi vlivy ho ochra≥uje Heat Spreader. Pro firmy jsou takovΘto "vychytßvky" velmi cennΘ, proto₧e jejich po₧adavkem je stabilita a jistota. Fakt toti₧ je, ₧e u intelovskΘho procesoru zaplatφte za v²konnostnφ bod dvakrßt tolik co u konkurenΦnφho, stejn∞ v²konnΘho Athlonu XP. Fakt ale takΘ je, ₧e leckter² sympatizant AMD musel koupit dva Athlony, proto₧e jeden "podlehl" p°i montß₧i chladiΦe - a to je v souΦasnosti nejv∞tÜφ nedostatek AMD. DalÜφ ho°kou kapkou pro AMD jsou dobrΘ vztahy Intelu s v²robci softwaru. Podpora SSE/SSE2 u profi softwaru je vyÜÜφ ne₧ podpora 3DNow! od AMD, kterou najdete p°edevÜφm v benchmarcφch nebo DVD konvertovacφch programech. Kdy₧ to vÜechno seΦteme, Pentium 4 je velmi oblφbeno u firem a profesionßl∙ s nßroΦn²mi kancelß°sk²mi aplikacemi - a zcela oprßvn∞n∞. LidΘ, kte°φ se nedostanou dßle ne₧ k Wordu a Excelu, by si ale m∞li uv∞domit, ₧e nejpomalejÜφ Φlßnek sedφ p°ed monitorem, a to i v p°φpad∞, ₧e v poΦφtaΦi ·°aduje Duron. Pro hry nebo optimalizovan² software je procesor Pentium 4 p°φliÜ drah². Athlon XP je v t∞chto disciplφnßch v∞tÜinou hbit∞jÜφ - a takΘ mnohem lacin∞jÜφ. Intel alespo≥ dr₧φ aktußlnφ rekord ve v²konu. K v²konu procesoru Pentium 4 2,8 GHz se zatφm ₧ßdn² Athlon neblφ₧φ, a to je tu ji₧ i 3GHz procesor. Zda budou tyto pom∞ry panovat i nadßle, a₧ AMD zaΦne pou₧φvat jßdro Barton se zv∞tÜenou pam∞tφ cache a rychlejÜφ FSB, to se teprve ukß₧e. D°φve nebo pozd∞ji ale AMD uvede i procesory °ady Hammer, urΦenΘ i pro "business" trh, kterΘmu prozatφm dominuje Intel. ╚ßsteΦn² ·sp∞ch ji₧ Hammer toti₧ sklidil (CeBIT-Highlight Hardware 2002) a chladn²mi nez∙stßvajφ ani softwarovΘ firmy. ╚lov∞k poslouchß a nestaΦφ se divit, AMD Φip dostane dokonce i Heat Spreader. AMD se prost∞ uΦφ.
andreas.ilmberger@chip.de
Nakupujte rozumn∞
Procesor a komponenty: Pro jin² ·kol jin² hardware
Ripovßnφ DVD a p°evßd∞nφ
P°evßd∞nφ DVD do formßt∙ DivX nebo VCD/SVCD spot°ebovßvß tolik v²konu, ₧e v podstat∞ ₧ßdn² procesor nem∙₧e b²t dostateΦn∞ rychl². Je velk² rozdφl, jestli p°evßd∞nφ trvß 3 hodiny nebo 5 hodin. Na pozd∞jÜφ stφ₧nosti je pozd∞, rozmyslete se ji₧ p°i nßkupu procesoru.
3D hry
Kdy₧ pokulhßvß grafickß karta, nebude vßm staΦit ani ten nejrychlejÜφ procesor. Je rozumn∞jÜφ zkombinovat AMD Athlon XP 1600+ s kartou GeForce4 Ti, ne₧ dßt dohromady Intel Pentium 4 2,8 GHz a GeForce MX. Pro Üet°φlky je dobr²m tipem AMD Duron nebo Intel Celeron s Radeonem 9000 od firmy ATI.
┌prava MP3
Enk≤dovßnφ Wave soubor∙ do formßtu MP3 s nov²mi procesory je tak rychlΘ, ₧e optickß mechanika n∞kdy ani nestφhß dodßvat zdrojovß data. P°i testu enk≤dovßnφ za pou₧itφ starÜφho pevnΘho disku se test prodlou₧il z 6 na 8 minut. Brzdou se tedy stal spφÜe disk, a ne procesor, a tak p°φznivci MP3 formßtu by se m∞li poohlΘdnout spφÜe po rychlejÜφm pevnΘm disku.
Kancelß° & internet
V²tvarnφci nebo programßto°i pot°ebujφ samoz°ejm∞ pro svou prßci po°ßdn² stroj. Pro wordovskΘ akrobaty, ₧onglΘry s Φφsly a internetovΘ surfa°e je procesor spφÜe vedlejÜφ zßle₧itostφ. Dobrß vstupnφ za°φzenφ a pauÜßl pro p°ipojenφ jsou v tomto p°φpad∞ u₧iteΦn∞jÜφ ne₧ ÜpiΦkov² procesor.
╚ipovß sada a pam∞¥ pro Pentium 4
Rambus - drah² Üpßs
O pam∞ti Rambus a jejφ skv∞lΘ datovΘ prostupnosti snφ asi ka₧d², i kdy₧ to otev°en∞ mohou p°iznat pouze fanouÜci Intelu. Desky s Φipovou sadou i850E jsou ale relativn∞ drahΘ. Stojφ zhruba o 1500 KΦ vφce ne₧ zßkladnφ desky s Φipovou sadou i845E pro DDR pam∞¥. A samotnß pam∞¥ Rambus PC800 je takΘ asi o 1000 KΦ dra₧Üφ n∞₧ pam∞¥ DDR, rychlejÜφ verze Rambus PC1066 je pak opravdu drahß (256MB pam∞¥ov² modul stojφ cca 6500 KΦ). Celkem se tedy °eÜenφ s pam∞tmi RDRAM o dost prodra₧φ (°ekn∞me o 2500 KΦ a vφce). Otßzka znφ: Vyplatφ se to? Ne! Ze vzornΘ datovΘ prostupnosti PC800 platforem toho v opravdovΘm v²konnostnφm testu mnoho nez∙stane, tak₧e nakonec jste na tom s deskami i845E spolu s pam∞tmi DDR SDRAM PC2100 stejn∞. A co Rambus PC1066? Na konci testovßnφ na tom takΘ nenφ o moc lΘpe ne₧ i845E s pam∞tφ DDR SDRAM PC2700 (p°esnΘ hodnoty najdete dole). HßΦek je ale v tom, ₧e ani Rambus, ani pam∞ti DDR SDRAN PC2700 nem∞ly donedßvna oficißlnφ po₧ehnßnφ Intelu. P°esto je mnoho v²robc∙ board∙ nabφzφ a p°ebφrajφ za n∞ zßruku. Pokud tedy chcete dostat ze svΘho Pentia 4 to nejlepÜφ, sßhn∞te po rychlΘ pam∞ti DDR333. To, ₧e zßkladnφ desky s pam∞tmi Rambus v kritick²ch situacφch selhßvajφ, je zap°φΦin∞no u ΦipovΘ sady i850E pravd∞podobn∞ v∞kem. Nedßvno p°ipojenΘ "E" pro FSB s 1066 MHz je jen kosmetickß ·prava. Technickß platforma je starß dva roky, od tΘ doby se Φipovß sada i850 v podstat∞ nezm∞nila. Pam∞¥ DDR333 je oficißln∞ podporovßna Φipov²mi sadami P4X333 od firmy VIA a SiS648. VIA ale nemß licenci pro v²robu Φipov²ch sad pro Intel, a tak jsou v²robci p°i pou₧itφ tΘto sady zdr₧enlivφ. SiS naproti tomu u₧φvß po₧ehnßnφ Intelu; °eÜenφ firmy SiS skonΦilo v testu t∞sn∞ za vyÜlecht∞n²m i845E s pam∞tφ PC2700 tato upravenß Φipovß sada je ale oficißlnφ.
VÜechny procesory v tvrdΘm testu
V sedmi testech (benchmarcφch) - z oblasti kancelß°sk²ch aplikacφ, multimΘdiφ a her procesory p°edvedly, co v nich opravdu je. ZjiÜ¥ovali jsme v²konnostnφ index, p°iΦem₧ referenΦnφm bodem pro nßs bylo Pentium 4 s 2 GHz. S nφm jsme vÜechny procesory porovnßvali a rozdφly najdete v tabulce. Napravo takΘ m∙₧ete porovnat, kolik stojφ jeden v²konnostnφ bod. Tak nap°φklad zjistφte, ₧e Pentium 4 s frekvencφ 2 GHz nenφ v²konn∞jÜφ ne₧ o polovinu lacin∞jÜφ Athlon XP 1900+. Jeden v²konnostnφ bod Athlonu stojφ 40 KΦ, zatφmco u Pentia 4 2 GHz je to 75 KΦ (kompletnφ v²sledky najdete v tabulce). VÜechny procesory byly testovßny na zßkladnφch deskßch s nov²mi Φipov²mi sadami. Procesory od AMD byly testovßny na desce s Φipovou sadou VIA-KT333, procesory od Intelu pracovaly se sadou i845E. Pou₧ita byla v₧dy ta nejrychlejÜφ v²robcem podporovanß pam∞¥. VIA podporuje pam∞¥ PC2700, Intel akceptuje doposud jen PC2100 (nynφ jsou u₧ i ΦipovΘ sady od Intelu s podporou PC2700). Dva nejrychlejÜφ procesory Pentium 4 jsme pro srovnßnφ otestovali jeÜt∞ s pam∞¥mi PC2700, Rambus PC800 a Rambus PC1066.
Procesory budoucnosti
Zßvody "ve zbrojenφ" pokraΦujφ: V roce 2003 p°ijdou dalÜφ procesory
Pokud si dnes koupφte procesor, m∞li byste neodkladn∞ zamφ°it k domovu, jinak zestßrne d°φve, ne₧ se dom∙ dostanete. Nikde jinde nenφ proces stßrnutφ tak rychl² jako u procesor∙. NejspφÜe na podzim uvede AMD na trh procesor s k≤dov²m jmΘnem "Barton". Ten se stane nßsledovnφkem prßv∞ aktußlnφho Thoroughbredu a p°evezme u AMD Ütafetov² kolφk. Jako novinku p°inßÜφ Barton 512KB vyrovnßvacφ pam∞¥ - bude mφt dvakrßt tolik ne₧ jeho p°edch∙dci. U FSB by navφc m∞lo dojφt k nav²Üenφ z 266 na 333 MHz, co₧ op∞t "rozÜφ°φ hrdlo" sm∞rem k operaΦnφ pam∞ti. Barton mß ale sm∙lu, za velmi krßtkou dobu skonΦφ jako Duron. Nßsledovnφk Athlonu mß p°ijφt v p°φÜtφm roce. Byl pojmenovßn Clawhammer a mß se postarat o zd∞Üenφ v °adßch Intelu. ZßzraΦnou zbranφ Clawhammeru je 64bitovΘ rozÜφ°enφ. To samo o sob∞ nenφ nic novΘho - toto rozÜφ°enφ je u intelovsk²ch serverov²ch procesor∙ Itanium pou₧φvßno ji₧ °adu let. P°φnosem Clawhammeru je ale zp∞tnß kompatibilita k 32bitovΘmu "sv∞tu", kde v souΦasnΘ dob∞ vlßdnou Windows a Linux. Clawhammer se krom∞ toho bl²skne intelovskou instrukΦnφ sadou SSE2, protokolem HyperTransport pro rychlou komunikaci s periferiemi a integrovan²m pam∞¥ov²m °adiΦem (pou₧ity budou patrn∞ pam∞ti DDR333) - tuto prßci d∞lal doposud Φipset. AMD sice jeÜt∞ o v²konu nechce nic oficißln∞ sd∞lit, ale podle neov∞°en²ch informacφ z internetu mß 32bitov² software b∞₧et a₧ o 40 procent rychleji. Intel ale jen neΦinn∞ nep°ihlφ₧φ. P°ibli₧n∞ v polovin∞ p°φÜtφho roku p°ijde nßsledovnφk Northwoodu nazvan² "Prescott". Bude to prvnφ procesor vyroben² 0,09mikronov²m v²robnφm postupem. O vyÜÜφ v²kon by se m∞la postarat i technologie Hyper-Threading (o nφ si m∙₧ete p°eΦφst v rubrice KrßtkodobΘ testy).
Nßzor
Po benchmarku ₧ivot nekonΦφ
P°i vÜφ tΘ hysterii, kterou benchmarky n∞kdy i u mne vyvolßvajφ, bych se rßd zamyslel a pronesl n∞kolik slov na zßv∞r. Co tady vlastn∞ posuzujeme? Nenφ ji₧ p°ece °adu let jasnΘ, ₧e nßÜ hardware je u₧ podstatn∞ dßle ne₧ software? Äe nem∙₧eme hrßt Q3A s 200, ne°kuli 300 snφmk∙ za sekundu (fps)? Äe psanφ na poΦφtaΦi s 3GHz procesorem nebude rychlejÜφ nebo ₧e p°ehrßvanφ DVD nebude pomocφ HighEnd procesoru lepÜφ ne₧ s procesorem st°ednφ t°φdy? No dob°e, p°ipus¥me, ₧e u₧ivatelΘ, kte°φ ripujφ DVD, uvφtajφ opravdu ka₧d², by¥ i nepatrn² nßr∙st v²konu. Ale co jinak? Na druhΘ stran∞ musφm p°iznat, ₧e bych takΘ rßd vlastnil Lotus Esprit, prost∞ jenom proto, ₧e je skv∞l², a ne proto, ₧e bych v₧dycky vyu₧il mo₧nosti prohßn∞t se s nφm po silnicφch rychlostφ 300 km za hodinu. Lotus si sice dovolit nem∙₧u, ale n∞jak² ten ojet² procesor, to by jeÜt∞ moje pen∞₧enka snesla a cφtil bych se skv∞le, kdyby potom poΦφtaΦ mΘ po₧adavky vlastn∞ v podstat∞ nudily. To, ₧e aktußlnφ procesory vystaΦφ jeÜt∞ na n∞kolik let, by mi bylo ·pln∞ jedno. Kdo by se lΘta pßn∞ 2003 - v Φasech Hammer∙ a Prescott∙ - jeÜt∞ otravoval se star²m 2,xGHz sta°eΦkem? Nestaly se procesory spφÜe v∞cφ presti₧e - hlavn∞ u soukrom²ch u₧ivatel∙? Nenechte se tφmto megaherzov²m poblouzn∞nφm strhnout, s v²jimkou t∞ch p°φpad∙, kdy nov², "nabuÜen²" procesor opravdu vyu₧ijete. I procesory pod 2 GHz "reagujφ" u p°edlo₧en²ch ·kol∙ bleskov∞ a navφc majφ mnohem p°φzniv∞jÜφ pom∞r cena/v²kon. Jestli Intel, nebo AMD, je spφÜe otßzkou sympatiφ a ochoty platit. Platforma AMD ji₧ b∞₧φ i p°es zßvislost na VIA stabiln∞ a intelovsk² procesor Pentium 4 ji₧ takΘ nenφ tak konzervativnφ a pomal² jako minul² rok. Ne₧ aby vßÜ nov² procesor trhal cenovΘ rekordy, investujte rad∞ji zbytek pen∞z do p°φsluÜenstvφ, kterΘ vßm skuteΦn∞ prßci usnadnφ a urychlφ. Pro hrßΦe je d∙le₧it∞jÜφ rychlß grafickß karta ne₧ 500 MHz taktu navφc u procesoru. A pokud pracujete v kancelß°i, je pro vßs urΦit∞ u₧iteΦn∞jÜφ Üikovn∞jÜφ klßvesnice, a to nejen kv∙li komfortu, ale takΘ kv∙li vaÜim zßp∞stnφm kloub∙m - tak investujete dokonce do svΘho zdravφ. To koneckonc∙ pot°ebujete po cel² ₧ivot, nov² procesor je u₧ zφtra vΦerejÜφm sn∞hem.
