Linux je systΘm, o n∞m₧ se hodn∞ mluvφ, systΘm, kter² urazil ve velmi krßtkΘ dob∞ velk² kus cesty a kter² hbit∞ dohßnφ svΘho konkurenta - Windows.
SystΘmy Windows 2000 Professional nebo Windows 9x, mΘn∞ Φasto i Solaris, pou₧φvßm denn∞ p°i svΘ prßci, a proto jsem se rozhodl vyzkouÜet a otestovat z pozice znalce Windows systΘm dalÜφ, konkrΘtn∞ Linux Red Hat 7.3. Tuto distribuci jsem zvolil proto, ₧e se mi nßhodou dostala do rukou sada t°φ instalaΦnφch CD, tedy ne proto, ₧e bych se domnφval, ₧e je nejlepÜφ. Doufßm, ₧e mi "linuxß°i" prominou mΘ nep°esnosti a naopak "windowsß°i" se zamyslφ, je-li jejich operaΦnφ systΘm na domßcφm PC opravdu tφm nejlepÜφm.
V prvnφ Φßsti bych se zam∞°il na instalaci. Nep∙jde o vyΦerpßvajφcφ informace ohledn∞ instalace, o popis vÜech voleb, se kter²mi se p°i instalaci setkßte. M²m cφlem je spφÜe seznßmit vßs s normßlnφm pr∙b∞hem - pokud se vyskytnou n∞jakΘ problΘmy z hlediska "hardwaru", je nutno °eÜit je individußln∞, pomocφ internetu, kde se dß nalΘzt opravdu hodn∞ informacφ. U₧ i n∞kte°φ v²robci si uv∞domili, ₧e Linux se dere kup°edu, a tak i na jejich strßnkßch se nachßzejφ u₧iteΦnΘ informace o instalaci jejich komponent, p°φpadn∞ i drivery. Lze takΘ stßhnout kompletnφ dokumentaci k tΘto verzi Linuxu, konkrΘtn∞ z adresy www.redhat.com/docs/manuals/linux/ RHL-7.3-Manual/. Dokumentace je sice v angliΦtin∞, ale nenφ psanß p°φliÜ slo₧itou formou. Dß se zde vyΦφst opravdu tΘm∞° vÜe, co se t²kß systΘmu. Jß jsem instalaci zkouÜel na dvou pr∙m∞rn²ch poΦφtaΦφch s b∞₧nou v²bavou (sφ¥ovß karta 3Com, procesor Pentium I a II, RAM 64 MB, videokarty ATI, zvukovß karta SoundBlaster 16 a 32) a nenarazil jsem na ₧ßdn² problΘm t²kajφcφ se hardwaru.
Samoz°ejm∞ ne₧ p°istoupφm k samotnΘ instalaci, musφm si nejprve rozvrhnout, co chci instalovat, na jak² poΦφtaΦ, kolik si mßm vyΦlenit mφsta na disku, jestli budu vyu₧φvat sφ¥, Φi pouze modem, zda se mi hodφ firewall, kolik u₧ivatel∙ bude poΦφtaΦ vyu₧φvat a k jakΘmu ·Φelu atd. Na ka₧dou z t∞chto otßzek bych si m∞l odpov∞d∞t jeÜt∞ p°ed instalacφ a p°φpadn∞ si sehnat dostupnΘ informace o hardwaru svΘho PC (druh zvukovΘ karty, sφ¥ovΘ karty, grafickΘ karty...). Ne vÜe se musφ zda°it na prvnφ pokus hned p°i instalaci, ale stejn∞ jako ve Windows lze nastavenφ m∞nit i za b∞hu u₧ nainstalovanΘho systΘmu. Nesmφm zapomenout provΘst aktualizaci zßloh veÜker²ch d∙le₧it²ch dat, pokud mo₧no na jinΘ mΘdium, ne₧ se kter²m budu provßd∞t zm∞ny.
Proto₧e jde zatφm o pokus, z∙stanu u toho, ₧e stßvajφcφ systΘm Windows ponechßm nainstalovan² a pro Linux si vyΦlenφm 2 GB mφsta na disku, co₧ by m∞lo pro mΘ testovacφ ·Φely dostaΦovat. Pokud se rozhodnu pou₧φvat i n∞kterΘ dalÜφ aplikace, nap°φklad HTTP server, SQL server nebo programßtorskΘ v²vojovΘ prost°edφ, rozhodn∞ budu pot°ebovat mφsta vφce. Ze svΘ praxe vφm, ₧e pokud jde o nov² systΘm, rozhodn∞ tato instalace nebude prvnφ a mo₧nß ani poslednφ.
To vÜe se mi honφ hlavou spolu s nap∞tφm a nedoΦkavostφ, co m∞ Φekß. Usedßm na pohodlnou ₧idli a vklßdßm prvnφ CD do mechaniky...
CD je samoz°ejm∞ bootovacφ, tak₧e ₧ßdn² problΘm a po ·vodnφch testech se objevφ prvnφ obrazovka. (Musφm se p°iznat, ₧e tohle nenφ m∙j prvnφ pokus s tφmto operaΦnφm systΘmem. U₧ d°φve jsem zkouÜel RH 6.2 a verzi 7.1, kterß vyÜla v Chipu, ale po ΦßsteΦn²ch nezdarech zp∙soben²ch m²mi neznalostmi jsem od Linuxu upustil.)
Po nabootovßnφ se objevφ znßmß obrazovka s mo₧nostφ v²b∞ru instalace v grafickΘm Φi v textovΘm prost°edφ, volby, zda mßm n∞kterΘ dopl≥ujφcφ ovladaΦe na disket∞, a takΘ lze spustit obnovu poÜkozenΘ instalace. Samoz°ejm∞ chci instalovat v grafickΘm re₧imu, a tak klßvesou Enter pokraΦuji dßl - po chvφli se objevφ okno s logem operaΦnφho systΘmu, v levΘ Φßsti s nßpov∞dou. Nßpov∞da provßzφ celou instalaci a lze z nφ vyΦφst i n∞kterΘ zajφmavΘ informace. Tato obrazovka zmizφ po stisku tlaΦφtka Next a dßle u₧ si volφm dle svΘho uvß₧enφ. Typ klßvesnice, rozlo₧enφ klßvesnice, mrtvΘ klßvesy (tato volba je pouze pro instalaci, pro samotn² b∞h systΘmu si m∙₧u navolit klßvesnice, jakΘ budu chtφt, tudφ₧ ponechßvßm defaultnφ nastavenφ).
V dalÜφm kroku se instalaΦnφ program pokusφ najφt typ myÜi. Samoz°ejm∞ mi bude nabφdnuta mo₧nost zm∞ny typu myÜi i p°φpadnß emulace t°etφho tlaΦφtka myÜi - u dvojtlaΦφtkov²ch myÜφ stiskem obou tlaΦφtek zßrove≥. Zatφm stßle nic slo₧itΘho, a proto rychle pokraΦuji dßle.
V dalÜφm kroku u₧ se musφm trochu zamyslet, proto₧e jsem tßzßn, o jak² druh instalace mßm zßjem. Pro zaΦßtek vyzkouÜφm instalaci "Pracovnφ stanice", kterß zabφrß 1,723 GB - na m∙j disk se vejde a jeÜt∞ mi zbude trochu mφsta na pokusy (zhruba stejn∞ velkß je i instalace "Laptop"). Pokud budu chtφt pou₧φt jin² software z nabφdky, m∙₧u ho klidn∞ doinstalovat po skonΦenφ instalace a spuÜt∞nφ systΘmu.
DalÜφ volbu, upgrade systΘmu, vyberou ti, kte°φ u₧ Red Hat pou₧φvajφ. Za zmφnku stojφ "Vlastnφ instalace" - umo₧≥uje vybrat si ze ÜirokΘ nabφdky aplikacφ manußln∞, zatrhnout, co si myslφm, ₧e budu pou₧φvat.
Nabφzφ se jeÜt∞ volba "Server", ale ta zruÜφ vÜechny diskovΘ oblasti, tak₧e s nφ opatrn∞ doporuΦil bych ji jen zkuÜen²m u₧ivatel∙m, kte°φ opravdu cht∞jφ vyu₧φvat poΦφtaΦ jako server. Ti si vÜak urΦit∞ rad∞ji zvolφ vlastnφ instalaci a vÜe si podle sv²ch zßm∞r∙ nastavφ sami.
Ka₧dou z instalacφ doprovßzφ mo₧nost v²b∞ru jednotliv²ch balφΦk∙. Tuto variantu ale nedoporuΦuji zaΦßteΦnφk∙m, proto₧e balφΦk∙ je opravdu hodn∞ (asi 1442), strßvφte spoustu Φasu prochßzenφm jednotliv²ch balφΦk∙ a nakonec zjistφte, ₧e vßm instalace zabere 3 GB mφsta, tak₧e stejn∞ pou₧ijete jen aplikace nabφzenΘ pod nßzvem "Pracovnφ stanice" nebo "Laptop". U ka₧dΘho balφΦku se zobrazφ struΦnß nßpov∞da, kterß v∞tÜinou Φesky °φkß, co balφΦek umφ. Nemusφte mφt starost, ₧e pokud n∞jak² balφΦek vy°adφte z instalace, bude to mφt vliv na b∞h systΘmu. Po ukonΦenφ v²b∞ru balφΦk∙ si toti₧ instalaΦnφ program provede test zßvislosti a d∙le₧itΘ balφΦky pro b∞h systΘmu nebo vßmi zvolen²ch aplikacφ p°idß.
Zvolil jsem instalaci "Pracovnφ stanice" a na obrazovce se ohlßsil snad nejt∞₧Üφ ·sek celΘ instalace, rozd∞lenφ disku. M∙₧eme si vybrat ze t°φ mo₧nostφ. Prvnφ mo₧nostφ je automatickΘ vytvo°enφ oddφl∙ pomocφ programu Disk Druid, kdy instalaΦnφ program sßm provede rozd∞lenφ volnΘho mφsta na discφch a v dalÜφm okn∞ nabφdne v²sledek, kter² m∙₧eme p°φpadn∞ upravovat. RuΦnφ vytvo°enφ oddφl∙, druhß mo₧nost, znamenß, ₧e pomocφ stejnΘho programu si sßm vytvo°φm linuxovΘ oddφly; tato mo₧nost p°edpoklßdß u₧ jistΘ znalosti z oblasti d∞lenφ disk∙. T°etφ mo₧nostφ je rozd∞lenφ disk∙ programem FDISK. Tento program je pro zkuÜenΘ znalce a je pon∞kud jin², ne₧ jej znßme z Windows.
Zvolil jsem prvnφ mo₧nost a ponechal jsem na systΘmu, aby provedl rozd∞lenφ. Na dotaz, jestli mß systΘm odstranit vÜechny linuxovΘ oddφly (₧ßdnΘ nemßm), odpovφdßm klidn∞ "Ano". V dalÜφm okn∞ systΘm ukßzal v²sledek operace: vytvo°il oddφly oznaΦenΘ hda1 (/boot), hda2(/) a hda3 (odklßdacφ prostor swap). Velikost hda1 je 51 MB, hda2 1835 MB a hda3 158 MB.
Nynφ se trochu zastavφm u toho, k Φemu jsou tyto oddφly dobrΘ. Jak jsem se doΦetl v manußlu, odklßdacφ prostor by m∞l b²t zhruba dvojnßsobkem RAM. Zßle₧φ na tom, jakΘ aplikace budete pou₧φvat. Pokud bude swap p°φliÜ velk², systΘm se zpomalφ, stejn∞ tak, pokud bude p°φliÜ mal². DalÜφ oddφl, /boot, je d∙le₧it² pro jßdro a pro bootovßnφ, m∞l by mφt tedy v∞tÜinou asi 50 MB. Pro ·dr₧bu systΘmu je vhodnΘ, aby byl tento oddφl samostatn². T°etφ oddφl, oznaΦen² /, je ko°enov² adresß°. Mßte-li v∞tÜφ disk, dajφ se p°idßvat dalÜφ oddφly, vlastnφ oddφl by mohl mφt nap°φklad adresß° /home pro domovskΘ adresß°e (nebo i /opt pro p°idßvan² software apod.). U menÜφch disk∙ (nebo mßte-li pro Linux vyΦlen∞no mφsto do 3 GB) nenφ vhodnΘ tento prostor zbyteΦn∞ kouskovat. Jß jsem se spokojil s tφm, co mi nabφdl instalaΦnφ program, a pokraΦuji dßle.
Dostßvßm se ke konfiguraci zavßd∞Φe systΘmu. VÜe se povedlo a instalaΦnφ program vidφ i windowsov² systΘm. Nastavφm si pou₧φvßnφ zavßd∞Φe GRUB, jinak ponechßm defaultnφ volby, pouze nastavφm, ₧e jako defaultnφ se budou spouÜt∞t Windows (p°ece jen nemßm jeÜt∞ Linux °ßdn∞ osahan²). Heslo pro zavßd∞Φ GRUB zatφm takΘ nenastavuji.
Sφ¥ovou kartu sice v poΦφtaΦi mßm, ale doma ji zatφm nepou₧φvßm, proto v nabφdce jejφho nastavenφ zruÜφm volbu "P°i startu aktivovat" (sφ¥ se dß nakonfigurovat a spustit i po instalaci). DalÜφ volbu, nastavenφ firewallu, takΘ zruÜφm - op∞t lze nainstalovat pouze podporu a nastavenφ provΘst a₧ po instalaci. V dalÜφch krocφch si m∙₧u nastavit i pou₧φvßnφ vφce jazyk∙, ΦasovΘ pßsmo a heslo sprßvce systΘmu. Zde mßm mo₧nost si ji₧ p°φmo vytvo°it u₧ivatelskΘ ·Φty, co₧ v°ele doporuΦuji, proto₧e b²t neustßle p°ihlßÜen jako root nenφ moc vhodnΘ kv∙li bezpeΦnosti.
Nynφ se dostßvßm k volb∞ skupin balφΦk∙. Pro mΘ ·Φely mi zatφm postaΦφ grafickΘ prost°edφ KDE. Proto₧e se tak trochu zajφmßm i o programovßnφ, vyberu si i skupinu pro v²voj softwaru a ze zv∞davosti i skupinu zahrnujφcφ hry a zßbavu. V dolnφ Φßsti okna zatrhnu volbu pro v²b∞r jednotliv²ch balφΦk∙ a v dalÜφm kroku si z nabφzen²ch balφΦk∙ p°idßm pouze z v∞tve SystΘmovΘ prost°edφ | Shelly aplikaci mc (Midnight Commander) obdobu znßmΘho Norton Commanderu.
InstalaΦnφ program pak provede kontrolu zßvislosti jednotliv²ch balφΦk∙. V nßsledujφcφm okn∞ definuji grafickou kartu (musφm alespo≥ v∞d∞t, jakou grafickou kartu mßm, pokud by ji systΘm sßm nenaÜel). A nastßvß Φas uva°it si kßvu, proto₧e se rozbφhß formßtovßnφ nov²ch diskov²ch oblastφ a potom instalace. Ta bude trvat n∞jakou tu minutu podle rychlosti poΦφtaΦe a poΦtu vybran²ch balφΦk∙.
Instalace ·sp∞Ün∞ dob∞hla a jß mßm mo₧nost vytvo°it si zßchrannou disketu, co₧ urΦit∞ nenφ k zahozenφ - pokud mi systΘm n∞jak²m zp∙sobem sel₧e, m∙₧u rozjet Linux z diskety. Po vytvo°enφ diskety se pustφm do nastavenφ monitoru, podpora je opravdu pro celou °adu v²robc∙. Blφ₧φ se konec instalace, zb²vß nastavit hloubku obrazu a rozliÜenφ mohu si vybrat a otestovat nastavenφ, kterΘ mi bude nejvφc vyhovovat.
Nakonec zvolφm, zda si p°eji start systΘmu v grafickΘm, Φi v textovΘm modu. Volφm grafick² a konΦφm s instalacφ - systΘm se sßm restartuje a zobrazφ p°φjemnou grafickou nabφdku, kter² z operaΦnφch systΘm∙ hodlßm spustit. Pokud budu otßlet, spustφ se Windows. To momentßln∞ nechci, proto₧e se t∞Üφm na prozkoumßvßnφ zatφm ne p°φliÜ znßmΘho prost°edφ Linuxu Red Hat 7.3 s jßdrem 2.4.18, jinak takΘ pojmenovanΘho Vallhala.
