AΦkoli jsou ji₧ n∞kolik let k dispozici velmi sluÜnΘ amatΘrskΘ kamery umo₧≥ujφcφ zaznamenat zß₧itky z dovolenΘ (nebo cokoli jinΘho) prakticky v profesionßlnφ kvalit∞, dosud byl trochu problΘm s uklßdßnφm a archivacφ film∙ a videoklip∙. V tomto tisφciletφ ji₧ zmφn∞n² problΘm p°estal existovat. Proto otevφrßme nov² serißl, v n∞m₧ se podrobn∞ podφvßme na vÜechny pot°ebnΘ kroky, kterΘ vedou od poda°enΘho skoku str²Φka Pepy do mo°e a₧ k momentu, kdy si tento skok t°eba o Silvestru pustφme pro lepÜφ zßbavu.
Zßklady
Prvnφ krok na tΘto cest∞ je z°ejm²: je jφm digitßlnφ kamera, kterou natoΦφme cokoli, co uznßme za vhodnΘ, v kvalit∞ jeÜt∞ p°ed pßr lety vyhrazenΘ pouze profesionßl∙m. Na kamery a jejich mo₧nosti se podrobn∞ji podφvßme jeÜt∞ v tomto, ·vodnφm dφlu naÜeho serißlu. Pak je zapot°ebφ "syrov²" videomaterißl sest°φhat a tak mu dodat spßd a o₧ivit jej. V p°φÜtφch dφlech se proto zam∞°φme na ÜpiΦkovΘ st°ihovΘ systΘmy jak pro naprostΘ amatΘry, tak i pro zkuÜen∞jÜφ "poloprofesionßly". Vybavenφm oznaΦovan²m jako skuteΦn∞ profesionßlnφ se zde zab²vat nebudeme - to je kapitola sama pro sebe a odpovφdajφcφ vybavenφ je velmi drahΘ.
Cφlem je ulo₧enφ sest°φhan²ch klip∙ na n∞jakΘm vhodnΘm mΘdiu. To byl prßv∞ a₧ dodnes problΘm: vhodnΘ kamery se dajφ sehnat ji₧ dlouho a sluÜn² st°ihov² software takΘ. Co vÜak s hotov²mi klipy? Uklßdßnφ na klasickΘ VHS kazety je Ükoda materißlu - nahrßnφm na S-VHS kazetu jde kvalita digitßlnφho zßznamu dol∙ dob°e o t°etinu a p°ehrßnφ na "obyΦejnΘ" VHS je jeÜt∞ mnohonßsobn∞ horÜφ. Ani archivace na DV (nebo Digital8) kazetßch nenφ ₧ßdnß v²hra - zßznamovΘ mΘdium je pom∞rn∞ drahΘ, stolnφ p°ehrßvaΦe prakticky neexistujφ a p°ehrßvat zßznam poka₧dΘ z kamery je dost nepohodlnΘ... Ob∞ varianty takΘ sdφlejφ tradiΦnφ problΘm magnetick²ch nosiΦ∙ - pom∞rn∞ Üpatnou odolnost proti Φasu -, o dropoutech nemluv∞.
Zb²vajφcφ mo₧nostφ, alespo≥ pro u₧ivatele sluÜn∞ vybaven²ch poΦφtaΦ∙, bylo VideoCD. A₧ donedßvna Ülo z°ejm∞ o nejÜikovn∞jÜφ variantu. Data na VideoCD jsou velmi bezpeΦnß p°ed zubem Φasu - rozhodn∞ nepom∞rn∞ bezpeΦn∞jÜφ ne₧ na magnetickΘ pßsce. VideoCD takΘ p°ehrajφ bez obtφ₧φ n∞kterΘ domßcφ p°ehrßvaΦe DVD, co₧ je samoz°ejm∞ ₧ßdoucφ - chceme-li str²Φkov²m skokem do vody obla₧it znßmΘho, je daleko p°φjemn∞jÜφ vzφt jen CD do kapsy, ne₧ tahat s sebou n∞jak² p°ehrßvaΦ... Zde jsme vÜak narazili na prvnφ problΘm - v amatΘrsk²ch podmφnkßch jde samoz°ejm∞ o CD-R (nebo CD-RW), a to bohu₧el °ada domßcφch DVD p°ehrßvaΦ∙ prost∞ neumφ. Druh²m, a snad jeÜt∞ nep°φjemn∞jÜφm problΘmem je kvalita zßznamu - disky VideoCD podporujφ zßznam zhruba v kvalit∞ VHS, a to je z hlediska dneÜnφch digitßlnφch kamer ₧alostn∞ mßlo (proto jsem nap°φklad jß VideoCD nevyu₧φval a dosud jsem se rad∞ji spokojil s daleko mΘn∞ pohodlnou archivacφ na DV pßsce).
Optimßlnφ °eÜenφ je z°ejmΘ na prvnφ pohled: DVD-R, tj. p°ipravit a vypßlit si DVD disk. Tato varianta nemß ₧ßdnou chybu. Zßznam MPEG-2 s variabilnφm datov²m tokem na DVD by dokßzal bez obtφ₧φ zajistit takovou kvalitu, jakou s digitßlnφ kamerou v amatΘrsk²ch podmφnkßch nikdy nedosßhneme. DVD-R takΘ spolehliv∞ a bez obtφ₧φ p°ehraje libovoln² domßcφ DVD p°ehrßvaΦ, tak₧e ke znßm²m staΦφ nosit jen disky. Slu₧by, je₧ DVD podporujφ - od "titulk∙", kterΘ ve skuteΦnosti umo₧≥ujφ p°ekr²t video jak²mkoli obrßzkem p°es volitelnΘ varianty zßb∞ru ("·hly") a₧ po mo₧nost sklßdat podle pot°eby r∙znΘ klipy a prezentace statick²ch zßb∞r∙ -, snadno vyplnφ i ty nejdivoΦejÜφ p°edstavy jak domßcφ video zpracovat a o₧ivit.
ProΦ tedy u₧ dßvno vÜichni neuklßdßme svΘ zßb∞ry z dovolenΘ na DVD? Inu, jak dob°e vφme, o penφze jde a₧ na prvnφm mφst∞ a kvalitnφ poΦφtaΦov² software pro tvorbu DVD jeÜt∞ nedßvno stßl bratru n∞jak²ch deset tisφc dolar∙. A vypalovaΦka DVD? Ani nemluvit - Pioneer ji u nßs prodßval skoro za Φtvrt milionu! Celkovß investice pot°ebnß pro tvorbu vlastnφch DVD se tedy po p°iΦtenφ ceny odpovφdajφcφho poΦφtaΦe nezastavila daleko p°ed milionem korun... a k tomu ΦistΘ mΘdium DVD-R p°iÜlo na n∞jak²ch padesßt dolar∙, co₧ takΘ nenφ ₧ßdnß lßce.
Tφm se dostßvßme k firm∞ Apple, kterß v novΘm tisφciletφ uvedla na trh nov² Power Mac G4. Jeho v²bava a v²poΦetnφ v²kon (je osazen procesorem PowerPC na 733 MHz, jeho₧ udßvan² v²poΦetnφ v²kon by nabφzel procesor Pentium III na n∞jak²ch 2 GHz) jsou p°i cen∞ 3500 USD skuteΦn∞ v²jimeΦnΘ. ZajφmavΘ je ale to, co dostaneme navφc (a v urΦitΘm smyslu slova tedy zadarmo). Jak u₧ asi v∞tÜina Φtenß°∙ uhodla, nov² Power Mac je standardn∞ osazen mechanikou DVD-R (kterß jaksi mimochodem takΘ dokß₧e p°eΦφst snad cokoli, co se kdy na duhovΘ kotouΦky zaznamenßvalo, a vypalovat CD-R a CD-RW) a mezi programov²m vybavenφm, je₧ dostaneme zdarma, je i program iDVD pro tvorbu DVDisk∙. To, ₧e je poΦφtaΦ standardn∞ vybaven i rozhranφm FireWire (neboli IEEE 1394, firmou Sony z°ejm∞ pro matenφ prost²ch lidφ naz²van²m iLink) pro p°ipojenφ digitßlnφ kamery a st°ihov²m softwarem iMovie, je u Applu u₧ n∞jakou dobu samoz°ejmostφ. Zmi≥uji se o tom kv∙li Φtenß°∙m, kte°φ majφ tu sm∙lu, ₧e poΦφtaΦe Apple jeÜt∞ neznajφ. Od prvΘho dne t°etφho tisφciletφ (ve skuteΦnosti vzhledem k dodacφm dobßm trochu pozd∞ji) tedy pro kompletnφ zpracovßnφ videozßznam∙ "z dovolenΘ a₧ na obrazovku" staΦφ koupit dv∞ v∞ci - nov² Power Mac a digitßlnφ kameru. Celkovß investice nemusφ p°ev²Üit 4000 dolar∙, u nßs p∙jde jen o trochu vφce ne₧ 200 000 KΦ - tedy zhruba stejn∞, kolik jeÜt∞ loni stßla jen samotnß vypalovaΦka DVD-R. Hlavnφ je, ₧e je to u₧ Φßstka velmi snesitelnß i pro amatΘrskΘ "hranφ si".
V tomto serißlu se postupn∞ dozvφte, jak video p°ipravit a zpracovat. Dnes si °ekneme n∞co mßlo o kamerßch a natßΦenφ zßb∞r∙, pak probereme st°ih, a nakonec se podφvßme na to, jak sest°ihanΘ zßb∞ry zpracovat a vypßlit na DVD. Abych vyÜel vst°φc naprost²m amatΘr∙m i nadÜenc∙m, kte°φ cht∞jφ mφt k dispozici co nejbohatÜφ paletu slu₧eb, popφÜu ob∞ varianty softwaru. Nejprve se podφvßme na st°ihov² program iMovie a program iDVD pro p°φpravu DVD disk∙, kterΘ dostaneme p°i koupi novΘho PowerMacu zdarma a kterΘ nabφzejφ zßkladnφ slu₧by a co nejjednoduÜÜφ ovlßdßnφ pro kohokoli. Ukß₧eme si ale takΘ bohatou paletu slu₧eb, je₧ nabφdne nadÜenc∙m a profesionßl∙m lepÜφ software - sice komerΦnφ, ale po°ßd ve velmi sluÜnΘ cen∞, nep°evyÜujφcφ 1000 USD: Final Cut Pro pro skuteΦn∞ profesionßlnφ st°ih videa a DVD Studio Pro, umo₧≥ujφcφ tvorbu DVD bez omezenφ a s vyu₧itφm vÜech mo₧nostφ DVD formßtu.
Jakou kameru vybrat?
Samoz°ejm∞ chceme kameru digitßlnφ - analogovß kamera, kterß by nabφdla zßznam rozumnΘ kvality v amatΘrskΘ cenovΘ kategorii prost∞ neexistuje. I mezi digitßlnφmi kamerami ale mßme hodn∞ na vybranou. Podφvejme se tedy, jakΘ slu₧by od takovΘ kamery m∙₧eme oΦekßvat, po Φem se mßme zvlßÜ¥ dφvat, a co je naopak zcela zbyteΦnΘ. Nejprve tedy, o co stojφme a proΦ:
V²stup FireWire DV.Je naprostou samoz°ejmostφ - bez n∞j bychom zßznam z kamery do poΦφtaΦe nedostali. NaÜt∞stφ je dnes u₧ skoro nemo₧nΘ sehnat digitßlnφ kameru bez DV v²stupu, tak₧e si s nφm nemusφme d∞lat starosti. Snad jen p°i koupi starÜφ kamery JVC je t°eba dßt si pozor - firma JVC zpoΦßtku FireWire ignorovala.
DV vstup. AΦkoli dnes, kdy budeme v²sledn² videozßznam uklßdat na DVD a ne zpßtky na kazetu, u₧ nejde o sine qua non (podmφnku nutnou) jako d°φve, stßle se digitßlnφ vstup vyplatφ. UrΦit∞ obΦas budeme chtφt p°ipravit jen doΦasn² sest°ih, kter² sice prßv∞ te∩ neseme n∞komu ukßzat, ale archivovat jej nebudeme - DVD (i miniDVD, o n∞m₧ se podrobn∞ji zmφnφme v p°φÜtφch dφlech serißlu) by na to byla Ükoda. N∞kdy se DV vstup m∙₧e hodit i pro p°φm² p°enos mezi dv∞ma kamerami - sßm (pou₧φvßm DV kazety) jsem tak u₧ n∞kolikrßt p°ebφral od kamarßda poda°enΘ zßb∞ry z jeho Digital8.
Re₧im LP. ╪φkß se, ₧e na digitßlnφm pßsku re₧im LP nesni₧uje kvalitu - to je i nenφ pravda. SkuteΦn∞ se i v LP re₧imu na pßsku uklßdajφ stejnß data, jen₧e do u₧Üφch stop. Tφm se zv²Üφ pravd∞podobnost (a tedy v praxi frekvence) chyb a dropout∙; celkov²m d∙sledkem je obvykle o n∞co (mßlo) horÜφ zßznam. Je tedy lepÜφ LP re₧im moc nevyu₧φvat. P°esto se vyplatφ jej na kame°e mφt k dispozici pro str²Φka P°φhodu - u₧ se mi stalo, ₧e jsem m∞l jen jedinou volnou kazetu a spoustu zßb∞r∙ p°ed sebou... Pak je lepÜφ je mφt v LP ne₧li nemφt je v∙bec. TakΘ obΦas m∙₧e b²t zapot°ebφ p°ehrßt cizφ kazetu, nahranou LP...
DostateΦn∞ Üirok² ·hel zßb∞ru. V²robci kamer se p°edhßn∞jφ v extrΘmnφch hodnotßch "teleobjektivovΘ" strany transfokßtor∙ - patrn∞ to prodßvß kamery b∞₧n²m spot°ebitel∙m. Je vÜak t°eba si uv∞domit, ₧e zajφmav² a d∙le₧it² je p°esn∞ opaΦn² konec. ╪ada kamer nabφzφ na Üiroko·hlΘ stran∞ ohniskovou vzdßlenost p°φliÜ velkou, a d∙sledkem pak je to, ₧e nem∙₧eme dob°e d∞lat zßb∞ry zblφzka - ten d∙m, kßmen nebo kamarßd (cokoli prßv∞ natßΦφme) se nßm do zßb∞ru prost∞ nevejde. Je velmi ₧ßdoucφ, aby nejmenÜφ ohniskovß vzdßlenost odpovφdala cca 35 mm u kinofilmu nebo mΘn∞. NejlepÜφ rada je si kameru p°ed koupφ vyzkouÜet a nezapomenout si ov∞°it prßv∞ rozsah Üiroko·hlΘho zßb∞ru.
Pohotovost. Hodn∞ zßle₧φ na druhu zßb∞r∙, kterΘ chcete d∞lat. Nap°φklad p°i snφmßnφ architektury o nic podstatnΘho nejde, ale u zßb∞r∙ z p°φrody je nesmφrn∞ d∙le₧itΘ, jak je nebo nenφ kamera pohotovß. Jde o dv∞ v∞ci: p°edn∞ o to, jak je snadnΘ nebo obtφ₧nΘ p°ipravit kameru k prßci. A dßle je d∙le₧itΘ takΘ to, jak dlouho kame°e trvß, ne₧ zaΦne opravdu pracovat (vzhledem k tomu, ₧e se nejprve musφ roztoΦit hlavy a zavΘst pßsek, m∙₧e jφt i o n∞kolik sekund!). To je jedna z mßla nev²hod nap°φklad mojφ jinak skv∞lΘ kamery Canon MV20i: chci-li zaΦφt snφmat, musφm sundat kryt objektivu, zapnout kameru, vytßhnout hledßΦek... Ne₧ to vÜe dokonΦφm a ne₧ se kamera "probudφ", dßvno mi zvφ°e, kterΘ jsem cht∞l snφmat, uteΦe...
SamostatnΘ ovladaΦe alespo≥ pro zßkladnφ funkce (manußlnφ ost°enφ, nastavenφ clony a expozice, p°φpadn∞ i vyvß₧enφ bφlΘ). Existujφ kamery, kterΘ vÜechny slu₧by nabφzejφ v²hradn∞ prost°ednictvφm menu. P°i praktickΘm pou₧itφ to je extrΘmn∞ nepohodlnΘ - alespo≥ ty nejzßkladn∞jÜφ funkce prost∞ musφ b²t dosa₧itelnΘ prost²m stisknutφm jedinΘho tlaΦφtka.
NeproklßdanΘ snφmßnφ ("Progressive Scan"). Kdykoli chcete statick² zßb∞r (nebo vφte, ₧e budete na poΦφtaΦi vybφrat z videozßznamu samostatnΘ snφmky), je neproklßdanΘ snφmßnφ k nezaplacenφ: kvalitu zßb∞r∙ vßm zv²Üφ na dvojnßsobek.
Optick² stabilizßtor. Podobn∞ jako digitßlnφ zoom, i digitßlnφ stabilizßtor vyu₧φvß Φßst obrazov²ch bod∙ CCD snφmaΦe pro vlastnφ funkci, a tak o n∞ vlastn∞ ochuzuje skuteΦn² zßb∞r. Navφc digitßlnφ stabilizßtory mßlokdy fungujφ tak dob°e jako stabilizßtory optickΘ. Zatφmco digitßlnφ zoom je k niΦemu a dß se vypnout, bez stabilizßtoru se nejspφÜ neobejdete - pokud samoz°ejm∞ ned∞lßte sbφrku zßb∞r∙ gotickΘ architektury a nesnφmßte zßsadn∞ ze stativu.
Co "nejdelÜφ" optick² zoom. Zatφmco digitßlnφ transfokßtor je nanic, optick² - kter² nesni₧uje kvalitu snφmk∙ - se vyplatφ s co nejv∞tÜφm rozsahem: ÜpiΦkovΘ kamery nabφzejφ i dvacetinßsobn², u levn∞jÜφch kamer b∞₧n² desetinßsobek nenφ ₧ßdnß v²hra (a halasn∞ propagovan² mnohasetnßsobn² digitßlnφ zoom tomu nikterak nepom∙₧e).
Mo₧nost nasadit na objektiv (redukci pro) optickΘ dopl≥ky. D°φve nebo pozd∞ji sami zjistφte, ₧e ten Üiroko·hl² zßb∞r je mßlo Üiroko·hl² nebo naopak, ₧e pro kvalitnφ zßb∞ry orla v letu pot°ebujete skuteΦn² teleobjektiv namφsto toho dv∞st∞nßsobnΘho digitßlnφho zoomu, se kter²m nenφ v zßb∞ru vid∞t v∙bec nic. Navφc snad d°φve nebo pozd∞ji bude k dispozici i anamorfnφ p°edsßdka (o nφ₧ si jeÜt∞ promluvφme v p°φÜtφch dφlech).
Fotografick² re₧im v∞tÜiny digitßlnφch kamer je pro nßs, kdo budeme st°φhat na poΦφtaΦi, vφcemΘn∞ k niΦemu - obvykle je daleko vhodn∞jÜφ prost∞ nahrßt obyΦejn² zhruba sekundov² zßznam (samoz°ejm∞ s vyu₧itφm neproklßdanΘho snφmßnφ, viz v²Üe) a po₧adovan² snφmek z n∞j pak v klidu doma vybrat. ObΦas v²hodn² je ale "plnohodnotn² fotoaparßtov²" re₧im, kter² (pokud je mi znßmo), nabφzejφ pouze kamery Canon: po stisknutφ spouÜt∞ do poloviny se zafixuje expozice a ost°enφ, ale pak m∙₧ete jeÜt∞ zm∞nit zßb∞r. To b²vß v praxi Φasto nesrovnateln∞ pohodln∞jÜφ ne₧ funkΦn∞ toto₧nΘ p°epnutφ na manußlnφ ost°enφ a manußlnφ expozici.
Re₧im 16 : 9. Srovnßte-li vizußlnφ efekt klasickΘho televiznφho a Üiroko·hlΘho zßb∞ru, snadno pochopφte, proΦ je mo₧nost snφmßnφ v Üiroko·hlΘm re₧imu tak d∙le₧itß - je to rozdφl t°φdy. Bohu₧el pokud je mi znßmo, dosud neexistuje ₧ßdnß kamera, kterß by standardn∞ snφmala s pom∞rem stran 16 : 9. Je proto dobrΘ mφt alespo≥ kameru, kterß - bohu₧el za cenu urΦitΘho snφ₧enφ kvality zßb∞ru - umφ Üiroko·hlΘ snφmßnφ simulovat. Proto₧e jde o velmi d∙le₧it² a pom∞rn∞ komplikovan² bod, podφvßme se na n∞j jeÜt∞ podrobn∞ji v kapitole v∞novanΘ st°ihu. Zatφm snad jen struΦn∞ pro ty, kdo pob∞₧φ koupit kameru hned: chce to anamorfnφ snφmßnφ (tj. zßb∞r "zplßcnut²" ze stran, nikoli zßb∞r s Φern²mi pruhy naho°e a dole) a je t°eba d∙kladn∞ zkontrolovat, kterΘ slu₧by kamery v re₧imu 16 : 9 p°estanou fungovat - nap°φklad u starÜφch kamer JVC to b²vala slu₧eb v∞tÜina.
T°i CCD Φipy. Kvalita snφmk∙ z "t°φΦipovek" je mnohem lepÜφ ne₧ z kamer s jednφm CCD snφmaΦem a barevnou maskou. Za vφce Φip∙ platφme ovÜem nejen vyÜÜφ cenou, ale takΘ v∞tÜφ velikostφ kamery.
Uka₧me si jeÜt∞ pro ·plnost n∞kolik oblφben²ch slu₧eb, kterΘ docela urΦit∞ nepot°ebujeme - samoz°ejm∞, nabφzφ-li je kamera navφc, prost∞ je nemusφme pou₧φt; bylo by ale Ükoda nechat se umluvit reklamnφm odd∞lenφm a kv∙li n∞kterΘ z t∞chto zbyteΦnostφ kupovat kameru, je₧ mß jinde v²znamnΘ nedostatky.
Mnohonßsobn² digitßlnφ zoom. V²slednß kvalita zßb∞ru nestojφ za nic. Chcete-li dobrΘ zßb∞ry na dßlku, po°i∩te si stativ a teleobjektiv.
St°ihovΘ funkce, titulky, dabing, digitßlnφ efekty. To vÜechno ud∞lßte na poΦφtaΦi nesrovnateln∞ pohodln∞ji a s mnohem lepÜφm v²sledkem.
Specißlnφ pam∞¥ovΘ mΘdium (a¥ u₧ standardnφ MultiMedia nebo nestandardnφ MemoryStick). Smysl mß jen u kamery s CCD prvkem s mnoha obrazov²mi body, kterß dokß₧e na kartu uklßdat snφmky v mnohem vyÜÜφm rozliÜenφ ne₧ DV (°ekn∞me alespo≥ 1280 x 1024).
D∞lenφ zßb∞ru na vφce polφ. Op∞t to na poΦφtaΦi jde pohodln∞ji a v²sledek vypadß mnohem, mnohem lΘpe.
Mo₧nost propojenφ s poΦφtaΦem p°es rozhranφ RS-232: Je pomalΘ, software a ovladaΦe jsou nestandardnφ. V dob∞ rozhranφ FireWire je to dokonale k niΦemu.
Co je k mßnφ a kolik za to...
V souΦasnosti zatφm lze koupit sluÜnou digitßlnφ kameru za cenu zhruba od 25 000 KΦ - co₧ je Φßstka, kterou dßme za tu nejjednoduÜÜφ kameru Digital8 - a₧ n∞kam do 160 000 KΦ (zhruba za tolik m∙₧eme mφt profesionßlnφ Canon XL-1). Podφvejme se jen velmi zb∞₧n∞ na pßr typick²ch kamer:
Kamera Sony DCR-TR8000 - nenφ-li to v∙bec nejlevn∞jÜφ digitßlnφ kamera na naÜem trhu, rozhodn∞ p°i cen∞ zmφn∞n²ch p∞tadvacet tisφc nenφ o mnoho dra₧Üφ. Bohu₧el v dob∞ p°φpravy Chipu do tisku ji firma Sony p°estßvala dodßvat a nahradila ji dokonalejÜφ, ale dra₧Üφ DCR-TRV230E. Nemßme-li tak hluboko do kapsy, vyplatφ se samoz°ejm∞ spφÜe systΘm pro digitßlnφ video p°φmo navr₧en² - miniDV. Nejlevn∞jÜφ kamery vyu₧φvajφcφ tohoto formßtu jsou k mßnφ p°ibli₧n∞ za Φty°icet tisφc korun - p°φkladem m∙₧e b²t t°eba Canon MV300i.
Samoz°ejm∞ ₧e MV300i (a tφm spφÜe levnß Digital8) nespl≥uje ani malou Φßst po₧adavk∙ na digitßlnφ kameru, kterΘ jsme rozebφrali v minulΘm odstavci. Pokud chceme kvalitnφ p°φstroj s optick²m stabilizßtorem, neproklßdan²m snφmßnφm a °adou dalÜφch zmφn∞n²ch slu₧eb, budeme muset jeÜt∞ n∞jak²ch patnßct tisφc p°idat - nap°φklad kamera Canon MV30i (mimochodem p°φm² nßstupce mojφ v∞rnΘ MV20i, se kterou jsem velice spokojen) u₧ p°ijde p°ibli₧n∞ na p∞tapadesßt tisφc. Dostaneme za n∞ ovÜem u₧ velmi solidnφ kameru, kterß uspokojφ i dost nßroΦnΘ amatΘry.
Ani kamera MV30i (a jφ zhruba odpovφdajφcφ modely ostatnφch v²robc∙) vÜak jeÜt∞ nenabφzφ t°i CCD snφmaΦe. Na kameru v tΘto skuteΦn∞ luxusnφ kategorii u₧ si musφme p°ipravit kulatou Φßstku kolem stovky tisφc. Za n∞ ovÜem dostaneme skuteΦn∞ ÜpiΦkov² p°φstroj, nap°φklad kameru Canon XM-1 - p°φstroj, kter² u₧ v "amatΘrskΘm ringu" skuteΦn∞ nemß konkurenci. T°i CCD Φipy spolu s fluoritov²m objektivem skv∞le kreslφ, na rozdφl od levn∞jÜφch kamer mß XM-1 mikrofon, kter²m m∙₧eme nahrßvat i v koncertnφ sφni, ÜpiΦkovΘ slu₧by (vΦetn∞ dvacetinßsobnΘho zoomu), a mnoho dalÜφch v²hod. P°ijde vÜak tΘm∞° p°esn∞ na zmφn∞n²ch sto tisφc... Inu, chceme-li hodn∞ muziky, stojφ to takΘ hodn∞ pen∞z.
Jen pro ·plnost - profesionßlnφ Canon XL-1 p°inßÜφ proti XM-1 robustnost p°φstroje pou₧φvanΘho jako pracovnφ nßstroj (a ne jen obΦas p°i dovolenΘ), v²m∞nnΘ objektivy Φi pro amatΘrskou prßci neÜikovnΘ, ale jinak nesmφrn∞ v²hodnΘ snφmßnφ z ramene (a ne z volnΘ ruky, jako tomu je u vÜech amatΘrsk²ch kamer). Pokud byste snad o tyto slu₧by stßli, musφte si p°ipravit skoro sto sedmdesßt tisφc; nßplastφ na prov∞tranΘ ·spory vßm m∙₧e b²t v∞domφ, ₧e (alespo≥ v souΦasnosti) pat°φ mezi to nejlepÜφ, co v danΘ t°φd∞ existuje.
To je pro dneÜek vÜe!
P°φÜt∞ vÜak budeme pokraΦovat, °ekneme si pßr slov o Üiroko·hl²ch a klasick²ch zßb∞rech a vrhneme se na poΦφtaΦov² st°ih - pro zaΦßtek ten jednoduÜÜφ, amatΘrsk², s vyu₧itφm zdarma dodßvanΘ aplikace iMovie.
