P°iznejme si to: pokud si n∞kdo dneska koupφ do poΦφtaΦe mechaniku DVD, ned∞lß to kv∙li ·₧asn²m encyklopediφm nebo slovnφk∙m. Troufßme si tvrdit, ₧e v∞tÜina DVD mechanik v sob∞ nem∞la jinΘ DVD mΘdium ne₧ filmovΘ. Proto se Chip rozhodl p°inΘst n∞kolik strßnek o DVD ve v²znamu Digital Video Disk. Nejprve se zb∞₧n∞ podφvßme na pot°ebnou v²bavu a nabφdku naÜeho trhu, potΘ si p°edstavφme jeden zajφmav² zvukov² v²robek a ve t°etφm Φlßnku si pak m∙₧ete p°eΦφst o plßnovßnφ, v²rob∞, k≤dovßnφ a dalÜφch v∞cech kolem DVD.
Dφky v²raznΘmu poklesu cen DVD mechanik za poslednφch n∞kolik t²dn∙ p°estßvß b²t CD-ROM mechanika jasnou volbou - patnßct set korun navφc za DVD ji₧ nenφ nep°ekonateln² rozdφl. Co ale krom∞ DVD mechaniky pot°ebujeme pro to, abychom mohli na poΦφtaΦi p°ehrßvat filmy? Odpov∞∩ hodn∞ zßvisφ na tom, co p°esn∞ oΦekßvßme, a to z grafickΘ strßnky i ze strßnky zvukovΘ.
Zßkladnφ po₧adavky
Jeliko₧ je dek≤dovßnφ filmu vφcemΘn∞ softwarovß zßle₧itost, d∙le₧it² je p°edevÜφm v²kon PC. Po₧adavky na n∞j ale nejsou nikterak nesplnitelnΘ. Pro p°ehrßnφ filmu zak≤dovanΘho do MPEG2 staΦφ Pentium II na 300 MHz. Pokud chcete opravdu plynulΘ video, je lepÜφ mφt v poΦφtaΦi procesor taktovan² frekvencφ 500 MHz nebo vyÜÜφ.
Po pravd∞ °eΦeno, na grafickΘ kart∞ samotnΘ zas tak p°φliÜ nezßle₧φ. Mnohem d∙le₧it∞jÜφ je mφt korektn∞ nainstalovanΘ vÜechny ovladaΦe nejen samotnΘ karty, ale takΘ portu AGP.
Dolby Digital
Pro p°ehrßnφ stereofonnφho zvuku postaΦφ obyΦejnß stereofonnφ karta, t°ebas i integrovanß. Jenom₧e stereofonnφ zvuk je dnes ji₧ p°e₧itek. Pro DVD byl vytvo°en standard Dolby Digital (formßt AC-3). Tento systΘm digitßlnφho k≤dovßnφ zvuku b²vß takΘ oznaΦovßn jako systΘm 5.1. P°ednφm dv∞ma reproduktorov²m sestavßm pomßhß jeÜt∞ centrßlnφ reproduktor, umφst∞n² obvykle p°φmo na monitoru. Pro vytvo°enφ prostorovosti jsou zde pak dva zadnφ reproduktory. K dopln∞nφ spektra o nejni₧Üφ kmitoΦty je pamatovßno na samostatn² kanßl pro subwoofer. Na rozdφl od starÜφho analogovΘho systΘmu Dolby Pro Logic nejsou u Dolby Digital zadnφ kanßly kmitoΦtov∞ omezeny.
AΦkoliv se m∙₧e zdßt, ₧e zvuk je u filmu spφÜe dopl≥kem obrazu, je kvalitnφ zvukov² p°ednes minimßln∞ stejn∞ tak d∙le₧it² jako nap°φklad velikost obrazovky. Pou₧itφ prostorovΘho zvuku (v p°φpad∞, ₧e ho film kvalitn∞ podporuje) pak m∙₧e zß₧itek z filmu jeÜt∞ vylepÜit.
ZvukovΘ karty
Pro ·sp∞ÜnΘ vytvo°enφ zvukovΘho prostoru pot°ebujeme zvuk v digitßlnφ podob∞, dekodΘr Dolby Digital, vφcekanßlov² zesilovaΦ a reprosoustavy. V²robci se sna₧φ sv²m zßkaznφk∙m co nejvφce instalaci ulehΦit a takΘ snφ₧it cenu celΘho °et∞zce tφm, ₧e jednotlivΘ Φßsti spojujφ do komplexn∞jÜφch za°φzenφ.
Prodßvajφ se proto reproduktorovΘ sestavy zßrove≥ se zesilovaΦem. DekodΘr je pak bu∩to zabudovßn v jednotce zesilovaΦe reproduktor∙, nebo je p°φmo souΦßstφ zvukovΘ karty.
Ne vÜechny zvukovΘ karty s digitßlnφm v²stupem podporujφ v²stup Dolby Digital. To ovÜem neplatφ o nov∞jÜφch kartßch rodiny Sound Blaster Live! firmy Creative Labs, kterß je dnes nejv²znamn∞jÜφm v²robcem produkt∙ pro domßcφ kino na PC.
Dv∞ nov∞jÜφ karty tΘto znaΦky majφ dokonce zabudovan² i dekodΘr. Jednß se o SB Live! Platinum 5.1 (7900 KΦ bez DPH) a podstatn∞ levn∞jÜφ verzi SB Live! Player 5.1 (3340 KΦ bez DPH), ochuzenou ovÜem o konektorov² modul do 5,25" pozice, spoustu softwaru a n∞kterΘ funkce. Tyto karty majφ t°i v²stupnφ zdφ°ky - jedna je pro p°ednφ pßr reproduktor∙, druhß pro zadnφ pßr a t°etφ je spoleΦn²m v²stupem pro subwoofer a centrßlnφ reproduktor.
Rovn∞₧ dalÜφ spoleΦnosti (ESS, FortΘMedia) zaΦaly v²robc∙m zvukov²ch karet dodßvat Φipy, kterΘ podporujφ 5.1 v²stup. Cena prvnφch t∞chto karet je velmi p°φznivß - pod 1000 KΦ bez DPH.
Reprosoustavy
ReproduktorovΘ sestavy mohou b²t op∞t s dekodΘrem nebo bez n∞j. Na naÜem trhu jsou dostupnΘ v²robky firem Creative Labs, TEAC a Kinyo.
Aktußlnφmi modely spoleΦnosti Creative Labs jsou DeskTop Theater 3500 Digital a DeskTop Theater (DTT) 2200. DTT 3500 je kompletnφ reproduktorov² systΘm se zesilovaΦem i dekodΘrem, p°ibalen je i dßlkov² ovladaΦ. R∙znΘ vstupy dovolujφ p°ipojenφ r∙zn²m zp∙sobem (digitßlnφ koaxißlnφ i optick², analogov², 5.1 DIN). Subwoofer systΘmu je pom∞rn∞ velk² a v²konn², tak₧e poskytuje silnΘ basy. Cena sestavy je ovÜem p°ibli₧n∞ 12 500 KΦ bez DPH.
O poznßnφ levn∞jÜφ je DTT 2200 - stojφ cca 3500 KΦ. Neobsahuje ovÜem dekodΘr ani dßlkov² ovladaΦ. Rovn∞₧ mo₧nosti korekce zvuku jsou nulovΘ - regulovat lze jen hlasitost a vßhu mezi p°ednφm a zadnφm pßrem reproduktor∙. Zvuk samotn² je ale velmi dobr², subwoofer, by¥ podstatn∞ menÜφ ne₧ u systΘmu 3500, mß kvalitnφ zvuk, i kdy₧ si nem∙₧ete dovolit p°φliÜnou hlasitost. DTT 2200 je model primßrn∞ urΦen² pro zvukovΘ karty SB Live! Platinum 5.1 a SB Live! Player 5.1.
Zakoupit lze jeÜt∞ za pom∞rn∞ p°φznivou cenu starÜφ model DTT 2500 Digital, kter² obsahuje dekodΘr, ale mß ni₧Üφ v²kon a menÜφ subwoofer ne₧ model 3500.
TEAC nabφzφ dva systΘmy s dekodΘrem Dolby Digital - PowerMax 1500 a PowerMax 2000 (oba jsme testovali ve srovnßvacφm testu reproduktor∙ v Chipu 09/2000). PM 1500 je levn∞jÜφ ne₧ PM 2000 (8990 oproti 11 600 KΦ bez DPH), mß ale menÜφ subwoofer s ni₧Üφm v²konem, celkov∞ mß sestava o n∞co horÜφ zvuk.
Dvojici sestav mß ve svΘ nabφdce i spoleΦnost Kinyo. Kynio D-560 (cena necel²ch 10 000 KΦ bez DPH) je op∞t kompletnφ systΘm s dekodΘrem, zesilovaΦi, dßlkov²m ovlßdßnφm a pochopiteln∞ s p∞ticφ reproduktor∙ a subwooferem. Model R-560 je levn∞jÜφ (7600 KΦ bez DPH), nenφ ovÜem vybaven dekodΘrem.
Software
K p°ehrßvßnφ film∙ na PC nutn∞ pot°ebujeme softwarov² p°ehrßvaΦ. Ten slou₧φ k tomu, ₧e p°eΦte data z DVD, dek≤duje je a zobrazφ. D∙le₧itΘ jsou ale i dalÜφ funkce. Je toti₧ t°eba zvolit jazyk dabingu, pop°φpad∞ takΘ jazyk titulk∙. VÜechny programy takΘ umo₧≥ujφ p°φm² skok do libovolnΘ sekce filmu, rychl² posuv vp°ed i vzad, krokovßnφ po jednotliv²ch snφmcφch apod.
Kde ale takov² program vzφt? Dnes je pom∞rn∞ obvyklΘ, ₧e softwarovΘ p°ehrßvaΦe DVD b²vajφ p°ibaleny ke grafick²m kartßm a takΘ k dra₧Üφm zvukov²m kartßm. Na internetu se potom nachßzejφ r∙znΘ verze r∙zn∞ kvalitnφch program∙, a¥ ji₧ ve form∞ sharewaru, nebo si je lze objednat formou zßsilkovΘho prodeje.
Na naÜem CD v rubrice Shareware naleznete k vyzkouÜenφ t°i p°ehrßvaΦe. Jednß se o MicroDVD Player 1.1, PowerDVD 3.0 a RadLight Player 3.02.
Jaroslav SmφÜek
Karta s p°idanou hodnotou
HERCULES GAME THEATER XP
Zvukovß karta nazvanß Hernφ divadlo by se zdßla k tΘmatu o DVD nevhodnß, ale nesu∩me p°edΦasn∞. Tato karta toti₧ podporuje v²stup na 5 + 1 reproduktor, digitßlnφ i optick² v²stup, tak₧e je vhodnß i pro stavbu na PC orientovanΘho domßcφho kina.
Mφsto oznaΦenφ zvukovß karta by se spφÜe hodil nßzev zvukov² systΘm, proto₧e krom∞ vlastnφ zvukovΘ karty, kterß se klasicky instaluje do volnΘho PCI slotu, je druhou hlavnφ Φßstφ externφ krabiΦka s konektory. Ob∞ Φßsti jsou propojeny mohutn²m, v pr∙m∞ru tΘm∞° dvoucentimetrov²m kabelem, ne nepodobn²m tomu od 3dfx Voodoo3. Na zvukovΘ kart∞ je krom∞ vnit°nφho CD vstupu pouze linkov² vstup Φ. 1, vÜechny ostatnφ konektory jsou na krabiΦce. Nalezneme na nφ vedle zmφn∞n²ch v²stup∙ na 5 reproduktor∙ a subwoofer jeÜt∞ MIDI konektory a digitßlnφ vstup a v²stup v cinch i optickΘm provedenφ. Na p°ednφ stran∞ boxu je jeÜt∞ sluchßtkov² v²stup a p°epφnateln² mikrofonnφ/druh² linkov² vstup. Tyto v²stupy majφ mo₧nost regulace hlasitosti otoΦn²m potenciometrem. Aby byla sestava konektor∙ ·plnß, nalezneme na p°ednφ stran∞ jeÜt∞ snadno p°φstupn² konektor Game portu. SouΦßstφ rozÜi°ujφcφho boxu je vestav∞n² Φty°portov² USB hub, kter² se k poΦφtaΦi p°ipojφ kabelovou odboΦkou do volnΘho USB konektoru. Na stole tak mßme sdru₧eny vstupy a v²stupy do jednotnΘ, snadno p°φstupnΘ zßkladny, co₧ se hodφ obzvlßÜt∞ p°i ΦastΘm p°epojovßnφ.
K hardwarovΘ strßnce v∞ci je t°eba jeÜt∞ zmφnit pou₧it² zvukov² Φip Crystal CS4630. Ji₧ dßvno se nejednß o Φip pro levnΘ "ÜumivΘ" zvukovΘ karty, toto je ji₧ plnohodnotn² zvukov² Φip schopn² kvalitnφ reprodukce. Mezi zvukov²mi kartami nenφ zcela b∞₧nß maximßlnφ vzorkovacφ frekvence 48 kHz. Tu ocenφ u₧ivatelΘ, kte°φ si cht∞jφ k poΦφtaΦi digitßln∞ p°ipojit DAT pßsku nebo Minidisk, u nich toti₧ odpadne konverze vzorkovacφ frekvence. HrßΦe pot∞Üφ podpora obou nejpopulßrn∞jÜφch standard∙ pro 3D zvuk ve hrßch, konkrΘtn∞ EAX 2.0 a A3D 1.0. Pro majitele slabÜφch poΦφtaΦ∙ pak bude jist²m p°φnosem podpora dek≤dovßnφ MP3 formßtu p°φmo Φipem zvukovΘ karty.
Nßs hlavn∞ zajφmalo, jak si karta povede ve spojenφ s DVD mechanikou jako sestava domßcφho kina. Nßpis na krabici slibuje dekodΘr Dolby Digital pro ozvuΦenφ 5 + 1 kanßl∙, kterΘ jsou u DVD film∙ opravdu slyÜet a jim₧ se n∞jakΘ pseudoprostorovΘ stereo nevyrovnß. Ke kart∞ se dodßvß softwarov² p°ehrßvaΦ PowerDVD, kter² je p°ipraven pro spoluprßci s kartou. K rozÜi°ujφcφmu boxu je t°eba p°ipojit cinch nebo 3,5mm jack konektory Üest reproduktor∙, p°φpadn∞ k digitßlnφmu nebo optickΘmu v²stupu zesilovaΦ s vlastnφm dekodΘrem. V ovlßdacφm panelu se nastavφ konfigurace 6 reproduktor∙ a vÜe je bez problΘm∙, prostorov² zvuk zvuΦφ opravdu prostorov∞. Pro digitßlnφ v²stup je t°eba v ovlßdacφm panelu p°epnout re₧im digitßlnφho v²stupu na "PowerDVD software drive", jinak se doΦkßme pouze stereov²stupu. Bohu₧el, stereo nßm z digitßlnφch i analogov²ch v²stup∙ "leze" p°i pou₧itφ jakΘhokoli jinΘho DVD p°ehrßvaΦe. Dolby Digital dekodΘr je tedy dostupn² v PowerDVD, kdy nßm p°i testu pou₧itΘ reprosoustavy Desktop Theater DTT2200 a DTT3500 Digital hrßly bez problΘm∙, ale nap°φklad s WinDVD se nßm vφcekanßlov² v²stup ani p°i digitßlnφm propojenφ zprovoznit nepoda°ilo. V praxi tak budeme omezeni k p°ehrßvßnφ pouze p°es PowerDVD, jinak z∙stanou mo₧nosti karty i za nemal² penφz po°φzenΘ reprosoustavy z valnΘ Φßsti nevyu₧ity.
Ke kart∞ je na dvou CD discφch p°idßna kolekce program∙ pro ovlßdßnφ karty, p°ehrßvaΦe a dalÜφ u₧iteΦnΘ nßstroje. Zßkladem je ovlßdacφ panel, kter² obstarßvß v²stupnφ konfiguraci reproduktor∙, mixΘr, ekvalizΘr, a hlavn∞ p°epφnß digitßlnφ nebo optickΘ vstupy. Siln∞ doporuΦuji stßhnout ze strßnky v²robce jeho aktualizovanou verzi s rozhranφm, kterΘ je o mnoho p°φjemn∞jÜφ, a s drobn²mi vylepÜenφmi. Ani tato verze si vÜak nepamatuje nastavenφ reproduktor∙, po restartu poΦφtaΦe se toti₧ nastavφ v²stup na dva reproduktory. Druhou "servisnφ" aplikacφ je Sensaura Virtual Ear, program nastavujφcφ charakteristiky prostorovΘho filtru, tedy jakΘsi dolad∞nφ u₧ivatelova sluchu na mφru.
DalÜφ obsa₧enΘ programy slou₧φ pro vytvß°enφ a p°ehrßvßnφ MP3 soubor∙, znßm² MusicMatch Jukebox, Sonic Foundry SIREN a Magix playR, kter² umφ MP3 dokonce mixovat. Pro p°ehrßvßnφ DVD disk∙ je p°ilo₧en ji₧ zmφn∞n² PowerDVD, o MIDI se starß softwarov² syntezßtor Yamaha S-YXG50. Na druhΘm CD potom nalezneme demoverze r∙zn²ch her.
Hercules Game Theater XP je nevÜednφ karta s velk²mi mo₧nostmi, jejφ velk² hardwarov² potencißl vÜak pon∞kud brzdφ podle naÜeho nßzoru nevyzrßl² software - neÜkodilo by jeÜt∞ n∞jakΘ funkce p°idat, nevφce nßm asi chyb∞lo prostorovΘ umφst∞nφ a "efektovßnφ" zvuku mimo hry a n∞jak² pokroΦil² program pro zßznam a st°ih digitßlnφho zvuku, kter² by si karta tΘto t°φdy jist∞ zaslou₧ila.
Miroslav Stoklasa
Hercules Game Theater XP
Zvukovß karta pro 5 + 1 reproduktor
DSP procesor: Crystal CS4630
3D zvuk: EAX 2.0, A3D 1.0, I3DL2, DirectSound 3D
Vzorkovacφ frekvence: do 48 kHz vstup i v²stup
V²stupy: 6 reproduktor∙, digitßlnφ a optick² vstup i v²stup, 2x MIDI, 2x Line-IN, mikrofon, sluchßtka
P°φsluÜenstvφ: vestav∞n² USB hub, JACK redukce
V²robce: Hercules
Poskytl: Sirius Computers
Cena bez DPH: 5500 KΦ
Pod lupou
V▌ROBA FILMU NA DVD
Je vφce ne₧ jasnΘ, ₧e DVD technologie slavφ ·sp∞ch a stßle viditeln∞ji pronikß na evropskΘ a nynφ i tuzemskΘ trhy. DVD disky se objevujφ jak v obchodech s videotechnikou, tak ve videop∙jΦovnßch a doΦkaly se i propagace v mΘdiφch. DVD p°ehrßvaΦ mß dnes doma opravdu nejedna rodina a ╚eskß republika nenφ v tomto ohledu rozhodn∞ ₧ßdnou v²jimkou. S DVD se budeme setkßvat stßle Φast∞ji, proto se podφvejme trochu podrobn∞ji, co vlastn∞ DVD technologie umo₧≥uje a co vÜechno je t°eba ud∞lat p°i v²rob∞ filmu na DVD.
┌vod do DVD
Ne₧ se pustφme do popisu vlastnφ v²roby, shrneme zßkladnφ fakta o DVD.
Nßzev DVD vychßzφ z anglickΘho Digital Versatile Disk, co₧ je voln∞ p°elo₧eno "vÜestrann² digitßlnφ disk". Jak nßzev sßm napovφdß, DVD nep°edstavuje pouze jeden druh disku, ale jednß se o soubor technologiφ a formßt∙, kter² vznikal v pr∙b∞hu mnoha let. Nßvrh na standard podaly firmy Sony a Philips ji₧ v roce 1994, ale koneΦnß realizace standardu byla (kv∙li nejr∙zn∞jÜφm spor∙m okolo autorsk²ch prßv) dokonΦena a₧ v roce 1996.
Vedle dnes nejrozÜφ°en∞jÜφho DVD-Video disku vznikly jeÜt∞ dalÜφ formy "vÜestrannΘho disku": DVD-Audio, DVD-ROM, DVD-R, DVD-RW, DVD+RW, DVD-RAM, DVDplus a hybridnφ DVD.
Dßle se budeme v∞novat DVD ve form∞ DVD-Video a budeme ji zkrßcen∞ oznaΦovat DVD.
V²roba DVD
V²roba DVD dnes nenφ pouh²m p°evodem zdrojov²ch materißl∙ do formßtu MPEG-2 a nßsledn²m vylisovßnφm mΘdia. B∞hem v²roby DVD Φasto vznikajφ novΘ unikßtnφ materißly, kterΘ se vytvß°ejφ pouze pro ·Φely vydßnφ na tomto mΘdiu. Vytvo°enφ titulu ve formßtu DVD Video p°edstavuje samostatnou produkΦnφ Φinnost, kterß je tΘm∞° srovnatelnß s novou filmovou produkcφ.
JednotlivΘ produkΦnφ kroky v²roby DVD lze shrnout do nßsledujφcφch bod∙:
V∞nujme se nynφ jednotliv²m krok∙m v²roby DVD titulu podrobn∞ji.
Plßnovßnφ projektu a bit-budgeting
Asi je zbyteΦnΘ zd∙raz≥ovat, ₧e v²roba DVD se neobejde bez peΦlivΘho plßnovßnφ, ale v tomto p°φpad∞ je plßnovßnφ opravdovou nutnostφ. Vedle peΦlivΘho rozvr₧enφ struktury DVD je nutnΘ toti₧ naplßnovat i velikost cφlovΘho mΘdia. V²roba jednovrstv²ch, dvouvrstv²ch a oboustrann²ch disk∙ je znaΦn∞ cenov∞ odliÜnß, tudφ₧ by se chyba p°i plßnovßnφ titulu opravdu nemusela vyplatit. Cena mΘdia nenφ ·m∞rnß jeho kapacit∞ zejmΘna kv∙li zv²Üen²m technologick²m nßrok∙m p°i v²rob∞ oboustrann²ch disk∙.
ProblΘmu odhadu velikosti mΘdia se °φkß bit-budgeting a ve svΘ podstat∞ se jednß o odhad pot°ebnΘho mφsta na zak≤dovßnφ danΘho filmovΘho materißlu a vÜech dopl≥ujφcφch materißl∙ (jako je vφce verzφ zvuku, titulky, menu, extras aj.).
Formßt MPEG-2 umo₧≥uje zak≤dovat film prom∞nn²m datov²m tokem, p°i kterΘm se na klidn∞jÜφ scΘny filmu (rozhovory bez v∞tÜφch pohyb∙ kamer apod.) spot°ebuje mΘn∞ mφsta ne₧ p°i k≤dovßnφ dynamick²ch scΘn (nap°φklad rychlΘ jφzdy aut, dynamickΘ st°ihy apod.). Dφky tΘto vlastnosti formßtu MPEG-2 lze na jednu vrstvu DVD ulo₧it od 128 minut (PAL, 3DD5.1) do 567 minut (PAL, 1DD1.0).
V dneÜnφ dob∞ je vÜak standardem, ₧e na DVD nenφ ulo₧en jen vlastnφ film, ale i tzv. extras, kterΘ tvo°φ dopl≥ujφcφ materißly o filmu. Extras vy₧adujφ i naplßnovßnφ specißlnφho mφsta, proto₧e Φasto zabφrajφ na disku stejn² prostor jako vlastnφ film (tedy dalÜφch cca 120 minut).
ProblΘm bit-budgetingu spoΦφvß ve skuteΦnosti, ₧e plßn na v²robu DVD musφ b²t vytvo°en jeÜt∞ p°ed zaΦßtkem k≤dovßnφ filmu do formßtu MPEG-2, proto se jednß spφÜe o otßzku dobrΘho odhadu a Üt∞stφ na kvalitu zdrojovΘho materißlu. Zp∙sob plßnovßnφ v²roby je kv∙li svΘmu ekonomickΘmu v²znamu skryt²m know-how ka₧dΘho DVD authoringovΘho studia.
Vedle rozhodnutφ o velikosti mΘdia je v²sledkem plßnovßnφ DVD projektu i rozkreslenß struktura titulu vΦetn∞ oznaΦenφ dΘlek vÜech materißl∙, kvality zßznamu, poΦt∙ titulek a vÜech jazykov²ch mutacφ zvuku.
Digitalizace filmu
Prvnφm krokem k vytvo°enφ DVD je digitalizace filmu. P°epis filmu do digitßlnφ podoby je samostatn²m problΘmem postprodukΦnφch filmov²ch studiφ. Filmov² skener je stßle velmi nßkladnΘ za°φzenφ, jeho₧ barevnß kalibrace nenφ jednoduchou ·lohou. Variabilnost nastavenφ, a tudφ₧ kvality snφmßnφ filmu filmov²m skenerem mß p°ibli₧n∞ stejnou slo₧itost jako vyvolßvßnφ klasick²ch fotografiφ v minilabu. Jedno okΘnko filmu v rozliÜenφ 2K mß navφc okolo 22 MB a jeho snφmßnφ trvß p°ibli₧n∞ jednu minutu. P°i tak vysokΘ hustot∞ vzorkovßnφ obrazu se ji₧ projevuje vliv prachov²ch Φßstic i Ükrßbance na polφΦkßch filmu. Tyto artefakty je samoz°ejm∞ nutno odstranit, tudφ₧ je cel² film poloautomaticky nasnφmßn a vyΦiÜt∞n a₧ za n∞kolik dnφ, nebo dokonce t²dn∙. Vedle samotnΘho snφmßnφ je zde i samostatn² problΘm korekce rozdφlnΘ snφmkovacφ frekvence filmu (24 fps) a videa (25 fps, 50 p∙lsnφmk∙/s).
Pro zachovßnφ co nejvyÜÜφ kvality DVD se digitalizovan² materißl ponechßvß ve vysokΘm rozliÜenφ. Celkov² objem dat digitalizovanΘho filmu se pak pohybuje v desφtkßch a₧ stovkßch GB, proto se dnes pro ulo₧enφ tΘm∞° v²hradn∞ pou₧φvß digitßlnφ videorekordΘr standardu SONY D1 nebo DLT pßska.
K≤dovßnφ materißlu
Ze zdrojov²ch kazet D1 nebo DLT pßsek je materißl k≤dovßn do standardu MPEG-2 (MP@ML). P°i k≤dovßnφ dochßzφ k redukci rozliÜenφ (obrazovΘho i barevnΘho) do zvolenΘho TV standardu (PAL/NTSC) a formßtu obrazu (pom∞r stran 4 : 3 nebo 16 : 9).
P°i tΘto konverzi je pot°eba dbßt na sprßvn² o°ez filmovΘho polφΦka (konverze z 16 : 9 na 4 : 3), pop°φpad∞ na tzv. anamorfick² p°evod (polφΦko 16 : 9 je p°evedeno na formßt 4 : 3 "rozta₧enφm").
Pro vlastnφ zak≤dovßnφ filmu se pou₧φvß tzv. prom∞nn² datov² tok (variable bit rate). K≤dovßnφ materißl∙ probφhß v∞tÜinou ve t°ech nebo vφce fßzφch. V prvnφ fßzi prochßzφ encodΘr cel² zßznam a sna₧φ se odhadnout velikost datovΘho toku pro ka₧d² Φasov² okam₧ik filmu. Profesionßlnφ systΘmy v tΘto fßzi vyu₧φvajφ mo₧nosti plnΘho propojenφ (°φzenφ) digitßlnφho rekordΘru. V druhΘ fßzi dochßzφ k vlastnφmu zak≤dovßnφ materißlu do formßtu MPEG-2 na zßklad∞ odhadnutΘho datovΘho toku z p°edchozφ fßze. Ve t°etφ fßzi dochßzφ ke korekcφm zak≤dovanΘho materißlu tam, kde se nedosßhlo po₧adovanΘho datovΘho toku nebo kvality. V p°φpad∞ ne·sp∞chu poslednφho kroku se cel² proces opakuje pro jinΘ nastavenφ. K dispozici je takΘ °ada filtr∙ (wiener, gauss, average) slou₧φcφch k odstran∞nφ Üumu a k vylepÜenφ barevnosti zdrojovΘho materißlu.
Mix, dabing a titulkovßnφ
Zvuk a obraz k filmu jsou v dneÜnφ dob∞ obvykle dodßvßny zvlßÜ¥. Zvuk k filmu je navφc rozd∞len na dialogy, na ruchy a na prostorovΘ zvuky. Jen tak lze film dodateΦn∞ opat°it dabingem nebo p°φpadn∞ vyΦistit Φi upravit prostorovost zvuku.
V tΘto fßzi v²roby je nutno zvolit sprßvn² zp∙sob zak≤dovßnφ zvuku (PCM, DD/AC3, MPEG) nebo p°φpadn∞ vytvo°it alternativnφ zvukovΘ verze (DTS, SDDS).
Spojenφ vytvo°enΘho dabingu s filmem, tj. "nasazenφ dialog∙ na film", je preciznφ prßce, kterß je zt∞₧ovßna nutnostφ zachovat p∙vodnφ prostorovost zvuku ve filmu. Film je v podstat∞ znovu ozvuΦovßn, stejn∞ jako p°i jeho prvotnφm vzniku.
Pro starÜφ tituly se n∞kdy provßdφ i tzv. upmix. Jednß se o proceduru, p°i kterΘ se zv∞tÜφ poΦet kanßl∙ p∙vodnφho zvuku. M∙₧e se tak z monozvuku vytvo°it stereozvuk nebo ze stereozvuku lze vytvo°it a₧ 5.1 prostorov² zvuk. Tento proces je samo sebou zalo₧en na prßci zvuka°e a z v∞tÜφ Φßsti je zde vyu₧φvßno empirick²ch pravidel pro detekovßnφ lidskΘho hlasu, odd∞lenφ dialog∙ od ruch∙ apod. Pro upmix ji₧ existuje i °ada programov²ch nßstroj∙, kterΘ jsou zalo₧eny na pokroΦilΘ matematickΘ anal²ze zvukovΘho spektra.
Dnes prakticky nelze nalΘzt film, kter² by nebyl opat°en alespo≥ jedn∞mi titulky. Vedle "nasazenφ" dabingu je tedy jeÜt∞ nutno "nasadit" i pat°iΦnΘ titulky. Titulky jsou tvo°eny sekvencφ bitmap, kterΘ mohu mφt a₧ Φty°i barvy, z nich₧ jedna m∙₧e b²t "pr∙svitnß" (binßrnφ alfa-kanßl). Ka₧d² film m∙₧e mφt a₧ 32 r∙zn²ch titulek (titulkov²ch stop), kterΘ lze mezi sebou p°epφnat (dokonce i programov∞).
Vytvß°enφ navigaΦnφho menu
Nejslo₧it∞jÜφ a zßrove≥ nejd∙le₧it∞jÜφ Φßstφ v²roby DVD titulu je authoring. B∞hem tohoto procesu se vytvß°φ kompletnφ struktura, menu a °φzenφ DVD. JednotlivΘ vytvo°enΘ elementy (titulky, zvuk, obraz, statickΘ obrßzky) se kompletujφ a pomocφ jednoduchΘho programovacφho jazyka se vytvß°φ logika DVD menu.
Vytvo°enφ DVD menu se dnes neobejde bez kvalitnφho nßstroje pro DVD authoring. Zatφm ₧ßdn² dostupn² nßstroj neobsßhl naprosto vÜechny mo₧nosti DVD, kterΘ jsou obsa₧eny v jeho specifikaci, lze tedy oΦekßvat, ₧e DVD budou v budoucnu jeÜt∞ o n∞jakΘ ty vlastnosti (spφÜe "kosmetickΘho rßzu") bohatÜφ. Z profesionßlnφch nßstroj∙ pro DVD authoring jmenujme nap°φklad DVD Creator (Sonic Solutions) nebo Daikin Scenarist.
Ka₧dΘ menu se sklßdß z pozadφ a interaktivnφch oblastφ, jim₧ lze p°i°adit akci, kterß se mß provΘst, pokud u₧ivatel tuto oblast aktivuje pomocφ dßlkovΘho ovlßdßnφ. Oblasti jsou v²hradn∞ obdΘlnφkovΘ, ale pro jejich zv²razn∞nφ je mo₧nΘ pou₧φt tzv. masku. Tato maska p°ekr²vß pozadφ a m∙₧e obsahovat jen omezen² poΦet barev, n∞kterΘ z t∞chto barev mohou b²t pou₧ity pro vytvo°enφ pr∙svitnosti (alfa-kanßlu). V²slednΘ menu tak dostßvß podobn² rßz jako hyperlinky s alternacemi, kterΘ jsou dnes b∞₧nΘ na internetu.
Menu je v∞tÜinou tvo°eno soustavou statick²ch obrazovek, ale je mo₧nΘ vytvß°et i animovanß menu, kde je jako pozadφ pou₧ita animace nebo video. Menu mohou b²t samoz°ejm∞ ozvuΦenß.
Pro jednotlivΘ interaktivnφ oblasti (tlaΦφtka) menu je dßle nutnΘ definovat sousednost, tj. kam se p°esune "kurzor", pokud u₧ivatel pou₧ije n∞kterou ze Üipek na dßlkovΘm ovlßdßnφ. Vytvo°enφ pozadφ, masek a sousednostφ jeÜt∞ nestaΦφ k vlastnφ definici funkce menu. Relace mezi interaktivnφmi oblastmi, menu a filmem jsou definovßny pomocφ jednoduchΘho programovacφho jazyka.
Jazyk, kter²m se DVD programuje, je jazykem elementßrnφch operacφ s registry (porovnßvacφ, p°i°azovacφ a matematickΘ funkce). DVD "programßtor" mß k dispozici mno₧stvφ stavov²ch registr∙ obsahujφcφch informace nap°φklad o aktußlnφ pozici kurzoru filmu (timecode), o Φφslu aktivnφch titulek apod. Skoky a p°esuny jsou °eÜeny jako p°i°azenφ novΘ hodnoty do t∞chto registr∙. Vedle p°eddefinovan²ch registr∙ jsou zde i u₧ivatelskΘ registry, kterΘ lze vyu₧φt pro tvorbu vlastnφch program∙.
Nßstroje pro DVD authoring v∞tÜinou obsahujφ grafickΘ "programßtorskΘ moduly", kde jsou jednotlivΘ, Φasto pou₧φvanΘ sekvence p°φkaz∙ ji₧ p°eddefinovßny a kterΘ DVD "programßtor" pouze p°i°azuje vytvo°en²m interaktivnφm oblastem.
I p°es jednoduchost programovacφho jazyka pro DVD je mo₧nΘ vytvo°it celΘ rozhodovacφ smyΦky a v∞tvenφ, kterΘ umo₧≥ujφ naprogramovat malß interaktivnφ dφlka, nebo dokonce celΘ DVD hry.
DVD menu mß n∞kterΘ Φßsti povinnΘ, ka₧dΘ menu musφ nap°φklad obsahovat element, kter² se spustφ po zalo₧enφ disku do mechaniky (First Play), dßle je nutnΘ naplnit implicitnφ parametry pro verzi titulek, jazyku apod.
Kompletace DVD menu je p°ibli₧n∞ stejn∞ slo₧itß prßce jako vytvß°et multimedißlnφ CD/DVD-ROM, navφc je nutnΘ si uv∞domit, ₧e velikost menu nemusφ b²t zanedbatelnß a p°i jeho vytvß°enφ m∙₧eme snadno p°ekroΦit plßnovanou kapacitu disku...
Testovßnφ
Zkompletovßnφm menu a vÜech zak≤dovan²ch materißl∙ prßce na DVD nekonΦφ. ╚lov∞k je tvor omyln², proto je t°eba cel² DVD d∙kladn∞ zkontrolovat (anglicky se tomuto procesu °φkß proofing). Tv∙rce musφ mφt nap°φklad neustßle na pam∞ti, ₧e se cel² DVD ovlßdß pouze pomocφ dßlkovΘho ovladaΦe. Je tedy nutnΘ zkontrolovat logiku ovlßdßnφ disku a zda je u₧ivatel schopen dosßhnout na vÜechny jeho Φßsti. OvladaΦ pro DVD obsahuje primßrn∞ nßsledujφcφ tlaΦφtka: Φty°i Üipky (nahoru, dol∙, doleva, doprava) pro v²b∞r, tlaΦφtko aktivace (enter) a nßvrat (return). Ostatnφ tlaΦφtka, jako "titul" (title), menu (menu), "·hel" (angle) a numerickß tlaΦφtka, lze samoz°ejm∞ takΘ pou₧φt, ale musφ p°evlßdat snaha o co nejjednoduÜÜφ ovlßdßnφ DVD.
Profesionßlnφ nßstroje pro authoring obsahujφ moduly, kterΘ zkontrolujφ sprßvnost syntaxe projektu, tj. zda obsahuje vÜechny elementy, na kterΘ vedou odkazy uvnit° menu apod. Bohu₧el ji₧ nenφ mo₧nΘ automaticky zkontrolovat, jestli odkazy uvnit° DVD projektu opravdu sm∞°ujφ na po₧adovanß mφsta a jestli je mo₧nΘ se p°irozen²m zp∙sobem dostat z jednΘ obrazovky na druhou.
V tuto chvφli nezb²vß ne₧ nasadit skuteΦnΘ beta-testery, kte°φ disk d∙kladn∞ "proklikajφ". NejlepÜφ kontrolou stßle z∙stßvß vypßlenφ DVD-R disku a jeho kontrola v p°ehrßvaΦi. Tato varianta kontroly je ale pon∞kud nßkladn∞jÜφ (DVD-R mΘdia jsou stßle dosti drahß) a tv∙rci se zde nevyhnou problΘm∙m s rozd∞lovßnφm projekt∙ pro vφcevrstvΘ DVD na vφce jednovrstv²ch DVD-R disk∙.
Vytvo°enφ masteru
Jestli₧e jsme provedli ·sp∞Ünou kontrolu DVD titulu, pak nezb²vß ne₧ vytvo°it tzv. DVD master. NejΦast∞jÜφ formou v²stupu DVD authoringov²ch studiφ jsou DLT pßsky s ulo₧en²m DVD image. Tyto pßsky jsou pak p°φm²m vstupem pro glass-mastering proces lisovßnφ DVD titul∙.
Lisovßnφ
Vlastnφ lisovßnφ je technologicky velmi nßroΦn² proces, kter² nenφ ani v dneÜnφ dob∞ bez problΘm∙. U₧ jen vytvo°enφ oboustrannΘho DVD disku, kde je zaruΦeno, ₧e alespo≥ jedna ze stran obsahuje dv∞ vrstvy nad sebou, je komplikovanΘ a vedlo k poruchßm p°i v²rob∞.
Dnes je tento proces ji₧ tΘm∞° bezporuchov², ale p°esto se produkuje vφce jednostrann²ch DVD disk∙. JednostrannΘ dvouvrstvΘ disky lze toti₧ vytvß°et tak, ₧e se slepφ zvlßÜ¥ vylisovanΘ vrstvy disku, co₧ u oboustrann²ch disk∙ nelze. DalÜφm d∙vodem je takΘ skuteΦnost, ₧e oboustrann² disk nenφ mo₧nΘ z ₧ßdnΘ strany potisknout.
DVD v ╚echßch
Uveden² produkΦnφ postup v²roby DVD je spoleΦn² pro v∞tÜinu sv∞tovΘ produkce. V²roba DVD vÜak ji₧ dßvno nenφ domΘnou pouze zahraniΦnφch firem. V ╚echßch bylo ji₧ vydßno pom∞rn∞ velkΘ mno₧stvφ p∙vodnφch DVD disk∙. V roce 1996 jsme dokonce vydali prvnφ evropskΘ DVD-Video (byl to Sv∞rßk∙v Kolja). Dnes se m∙₧eme pyÜnit tφm, ₧e na naÜem ·zemφ bylo vytvo°eno p°es 250 sv∞tov²ch DVD titul∙, ale v∞tÜina z nich byla urΦena pro zahraniΦnφ klienty (N∞mecko, USA a dalÜφ).
P°evß₧nß v∞tÜina DVD v Φesk²ch obchodech jsou tak lokalizovanΘ verze hollywoodsk²ch film∙ (na v²b∞r jsou ji₧ dnes k dispozici stovky DVD titul∙).
╚ist∞ Φesk²ch titul∙ bylo vytvo°eno jen poskrovnu (okolo 20), co₧ je skuteΦn∞ Ükoda, proto₧e jak jinak se m∙₧e zahraniΦnφ divßk o n∞kter²ch (nesporn∞ kvalitnφch) filmech dozv∞d∞t ne₧ dφky distribuci prßv∞ na DVD.
DVD a autorskß prßva
Nechvaln∞ znßmou vlastnostφ DVD je zavedenφ tzv. regionov²ch k≤d∙, tedy zp∙sobu ochrany DVD disk∙ tak, aby je nebylo mo₧nΘ p°ehrßt v urΦit²ch Φßstech sv∞ta. Sv∞t podle DVD tak byl rozd∞len na 6 region∙, p°iΦem₧ nap°φklad USA spadajφ do regionu 1 a ╚eskß republika do regionu 2. P°ehrßvaΦe jsou (nebo spφÜe majφ b²t) vybaveny systΘmem, kter² zamezφ p°ehrßnφ disku v jinΘm regionu, ne₧ pro kter² byl urΦen.
Tato ochrana byla brzy poko°ena na poΦφtaΦov²ch DVD-ROM mechanikßch a potΘ i na vybran²ch stolnφch p°ehrßvaΦφch (p°evß₧n∞ asijskΘ v²roby). P°esto je nutno p°ipomenout, ₧e neb²t regionov²ch k≤d∙, pak by se mo₧nß ₧ßdn² ·sp∞ch DVD nekonal. Prßv∞ podpora hollywoodsk²ch studiφ byla pro vznik DVD velmi v²znamnß a k tΘto podpo°e by bez regionov²ch k≤d∙ v∙bec nedoÜlo. D∙vodem pro rozd∞lenφ na regiony byla skuteΦnost, ₧e premiΘry hollywoodsk²ch film∙ probφhajφ v celΘm sv∞t∞ v r∙znΘm Φase (oproti USA se zpo₧d∞nφm a₧ p∙l roku). Vznikla tak snaha o ochranu trhu tak, aby disk s dan²m filmem nebylo mo₧nΘ zφskat d°φve ne₧ po jeho premiΘ°e v uΦenΘm regionu. U starÜφch titul∙ (kterΘ Hollywood systematicky p°evßdφ na DVD) je d∙vodem takΘ ochrana trhu, proto₧e disky v USA jsou v²razn∞ levn∞jÜφ ne₧ nap°φklad v Evrop∞. Dφky regionov²m k≤d∙m tak lze kontrolovat distribuci disk∙ do sv∞ta a ΦßsteΦn∞ lze monitorovat i ·sp∞ch DVD v danΘ Φßsti sv∞ta.
I p°es poko°enφ regionov²ch k≤d∙ z∙stßvß jejich p∙vodnφ v²znam stßle beze zm∞n. Nastupuje tu toti₧ otßzka autorsk²ch prßv pro distribuci filmu v danΘm jazyce. Disk distribuovan² do danΘho regionu je opat°en jen jazyky, na kterΘ jsou poskytnuta prßva. Je z°ejmΘ, ₧e Φφm vφce jazyk∙ je na disku, tφm v∞tÜφ je i cena za autorskß prßva, proto se "multiregionovΘ" DVD vyskytujφ jen mßlo.
NejΦast∞ji je film na DVD ve dvou verzφch; jedna je opat°ena lokßlnφm dabingem a druhß je v p∙vodnφm zn∞nφ.
RegionovΘ k≤dy umo₧≥ujφ distributor∙m sledovat i "odb∞r" DVD v dan²ch oblastech sv∞ta. Mnoho "Üet°iv²ch" lidφ vÜak kupuje disky pomocφ internetu z jin²ch ne₧ jejich "domovsk²ch" region∙. Tato skuteΦnost se ale velmi rychle odrß₧φ i v produkci lokßlnφch verzφch disk∙. Jestli₧e dan² region (Φi dokonce stßt) "ned∞lß velkß Φφsla", nenφ d∙vod v∞novat pozornost lokalizaci do danΘho jazyka a DVD se tak pro ostatnφ stßty dokonce zlevnφ. ╚esko je dob°e znßmo svou tradicφ v "kopφrovßnφ", a tak se dnes b∞₧n∞ stßvß, ₧e pokud u₧ se n∞jak² ten DVD do v²chodnφ Evropy dostane, nejen ₧e neobsahuje Φesk² dabing, ale obsahuje v titulcφch chyby, proto₧e se nikdo z Hollywoodu nenamßhal je zkontrolovat. Jist² druh "Üet°enφ" v ╚echßch se tak m∙₧e brzy projevit i tφm, ₧e ΦeskΘ titulky z DVD pro region 2 zmizφ ·pln∞...
Nenφ DVD jako DVD
Digitßlnφ technologie pro zßznam videa umo₧≥uje vydavatel∙m a distributor∙m vytvß°et r∙znΘ kvalitativnφ verze DVD disk∙, a tak diferencovat trh. Pro videop∙jΦovny (kde se dnes p∙jΦujφ i DVD) se dodßvajφ tzv. rental disky (jen ty se mohou p∙jΦovat v p∙jΦovnßch), co₧ jsou "ochuzenΘ" DVD, kterΘ se vyznaΦujφ pr∙m∞rnou kvalitou jak zvuku, tak obrazu, a navφc Φasto neobsahujφ ani ₧ßdn² dopl≥ujφcφ materißl (extras) Φi obsßhlΘ a efektnφ navigaΦnφ menu.
Ty "pravΘ" DVD disky lze zakoupit pouze v obchodech a jeden titul lze mnohdy zφskat i v r∙zn²ch vydßnφch (nap°φklad Platinum Edition, Gold Edition, Cine Collection apod.). Vedle filmu lze na t∞chto discφch nalΘzt profily herc∙, film o filmu, re₧isΘrskΘ poznßmky, fotogalerii, kvizy, jednoduchΘ hry apod. Dßle tyto disky vynikajφ dob°e vytvo°en²m menu, nejednou obsahujφ i "skryt²" materißl, o jeho₧ existenci se u₧ivatel dozvφ a₧ z internetu. Stalo se dnes ji₧ dokonce standardem, ₧e DVD-Video obsahuje i svou DVD-ROM Φßst, kde se nalΘzajφ dema her (n∞kdy i plnΘ verze), Üet°iΦe obrazovky, pracovnφ plochy (desktop themes), WWW strßnky k titulu aj. Nov∞ se zaΦφnß prosazovat i standard WebDVD, kter² p°inese mo₧nost p°ehrßvat DVD p°φmo z prohlφ₧eΦe a kombinovat obsah videoΦßsti s WWW strßnkami.
Zßv∞rem
Doufßm, ₧e vßs letm² pohled do kuchyn∞ v²roby DVD titul∙ p°esv∞dΦil o tom, ₧e vyrßb∞t DVD nenφ jednoduchΘ a ₧e se nejednß jen o "digitalizaci filmu na disk".
Ten prav² nßstup DVD v ╚echßch se sice teprve oΦekßvß, ale ji₧ nynφ je z Φeho vybφrat. Ceny DVD nejsou zanedbatelnΘ, ale naÜt∞stφ nemajφ stoupajφcφ tendenci. Nejv²hodn∞jÜφm zp∙sobem nßkupu DVD je dnes rozhodn∞ internet, proto nevßhejte a zami°te myÜφ do "nejbli₧Üφho" DVD e-shopu...
Jan Burißnek
╚asto pou₧φvanΘ pojmy pro k≤dovßnφ zvuku na DVD
AC3
Datov² formßt pro ulo₧enφ zvuku zak≤dovanΘho k≤dovßnφm Dolby Digital.
Dolby Digital
Perceptußlnφ k≤dovßnφ zvuku navr₧enΘ spoleΦnostφ Dolby Laboratories, kterΘ bylo p°ijat jako mezinßrodnφ standard. Dolby Digital (n∞kdy jen DD) je nejΦast∞jÜφm zp∙sobem komprimace zvuku na DVD.
Dolby Pro Logic
Technologie pou₧φvanß pro extrakci prostorov²ch (surround) audiokanßl∙ ze vstupnφho signßlu. Jednß se pouze o techniku dek≤dovßnφ (Φasto obsa₧enou v zßkladnφch obvodech DVD p°ehrßvaΦ∙), nikoliv o systΘm k≤dovßnφ signßlu. Dolby Pro Logic je Φasto myln∞ zam∞≥ovßn za Dolby Surround.
Dolby Surround
Standard pro k≤dovßnφ prostorovΘho zvuku do stereosignßlu. Jednß se o takzvanΘ maticovΘ k≤dovßnφ zvuku, p°i n∞m₧ se aplikuje p°edem definovanß sada funkcφ kombinujφcφ st°ednφ (center) a prostorovΘ (surround) zvuky s lev²m a prav²m zvukov²m kanßlem. Zvuk v k≤dovßnφ Dolby Surround je v DVD p°ehrßvaΦφch dek≤dovßn pomocφ obvod∙ Dolby Pro Logic. Oba kompresnφ formßty - Dolby Digital i MPEG audio - jsou kompatibilnφ s Dolby Surround.
DTS
Digital Theater Sound. SystΘm perceptußlnφho k≤dovßnφ zvuku vytvo°en² pro ozvuΦenφ kin. P°i k≤dovßnφ se pou₧φvß tzv. psychoakustickΘ rozdφlovΘ prediktivnφ k≤dovßnφ s prom∞nnou Üφ°kou pßsma. Tento formßt je voliteln∞ dostupn² na DVD p°ehrßvaΦφch a jednß se o kompetitivnφ formßt k Dolby Digital. Subjektivn∞ se DTS zvuk Φasto hodnotφ jako lepÜφ ne₧ Dolby Digital.
MPEG audio
SystΘm perceptußlnφho k≤dovßnφ zvuku podle MPEG standardu. MPEG-1 umo₧≥uje k≤dovat pouze dva kanßly, kterΘ mohou b²t v Dolby Surround formßtu. MPEG-2 rozÜi°uje MPEG-1 o vφcekanßlovΘ k≤dovßnφ zvuku (a₧ 8 kanßl∙). MPEG audio je zßkladnφm kompresnφm formßtem pro k≤dovßnφ zvuku na DVD discφch.
PCM
Pulzn∞-k≤dovß modulace. Zp∙sob p°evodu zvukovΘho signßlu do digitßlnφ podoby (vzorkovßnφ). K≤dovßnφ PCM nevyu₧φvß ₧ßdnΘ komprese. Stejn² systΘm pro k≤dovßnφ pou₧φvß b∞₧n² zvukov² CD. PCM lze dle druhu kvantizace signßlu jeÜt∞ dßle d∞lit na lineßrnφ (LPCM) nebo adaptivnφ-dynamickΘ (DAPCM).
SDDS
Sony Dynamic Digital Sound. SystΘm perceptußlnφho k≤dovßnφ zvuku vytvo°en² firmou Sony pro mnohakanßlovΘ ozvuΦenφ kin. Pomocφ SDDS se dosahuje vysokΘho stupn∞ prostorovosti zvuku. Jednß se o kompetitivnφ formßt k Dolby Digital a je voliteln∞ dostupn² na DVD p°ehrßvaΦφch.
THX
Lucasfilm THX (zkratka z Tomlinson Holman experiment) je certifikace (nikoliv zvukov² formßt!), kterß si klade za cφl, aby kvalita prezentace zvuku a obrazu odpovφdala p∙vodnφ p°edstav∞ tv∙rc∙ filmu. Jednß se o podobn² kvalitativnφ standard jako nap°φklad ISO 9001. Certifikace byla p∙vodn∞ urΦena pouze pro filmovou v²robu a kina, ale s p°φchodem DVD byla rozÜφ°ena i o produkci v mφstnostech. THX certifikace zaruΦuje zatφm nejvyÜÜφ kvalitu a v∞rnost podßnφ filmu na DVD.
WWW strßnky:
http://www.dvdonline.cz InformaΦnφ bßze o DVD
http://www.dvda.cz ╚eskß a slovenskß DVD asociace
http://www.dvdbase.cz DVD Base - portßl o DVD
http://www.dvddemystified.com DVD Demystified (FAQ o DVD aj.)