Peer-to-peer computing û nov² p°φstup ke komerΦnφm aplikacφm internetu
Sφla obousm∞rnosti
Internet mß °adu specifick²ch vlastnostφ, my se vÜak dnes soust°edφme na vlastnost jedinou û na interaktivitu. Na rozdφl od stßvajφcφch vysφlacφch mΘdiφ (tisk, rozhlas, televize) je v samotnΘm internetu zabudovßna obousm∞rnost. Na rozhlasov² nebo televiznφ po°ad musφme reagovat jin²m mΘdiem (telefonicky, poÜtou, e-mailem). V diskusnφm rozhlasovΘm po°adu se do studia dovolßme pouze telefonicky.
V internetu m∙₧eme reagovat p°φmo, pomocφ stejnΘho mΘdia, kter²m informaci p°ijφmßme. Ale v∞tÜina dosavadnφch aplikacφ internetu dosud zcela nebo alespo≥ do velkΘ mφry interaktivitu ignorovala. Stßvajφcφ aplikace se proto velmi podobajφ aplikacφm "vysφlacφch" mΘdiφ û n∞kdo p°ipravuje obsah, ostatnφ jej konzumujφ. V dneÜnφch aplikacφch vyu₧φvßme interaktivnost v podstat∞ stejn²m zp∙sobem, jak²m pou₧φvßme dßlkov² ovlßdaΦ televize k p°elad∞nφ programu a k p°echodu mezi strßnkami teletextu. S drobn²mi v²jimkami (nap°φklad diskusnφ skupiny, hlasovßnφ) vyu₧φvßme zp∞tn² kanßl mΘdia jen k navigaci.
Internet je ale opravdov²m interaktivnφm mΘdiem. Je rozd∞lenφ na autory a Φtenß°e skuteΦn∞ nezbytnΘ? Je nutnΘ, aby n∞kdo p°ipravoval jeho obsah centrßln∞, zp∙sobem podobn²m p°φprav∞ rozhlasov²ch a televiznφch po°ad∙?
Vyhledßvacφ slu₧by
Pro zodpov∞zenφ tΘto (°eΦnickΘ) otßzky si uka₧me p°φklady, kde centrßlnφ p°φprava obsahu nenφ nutnß a nakonec ani ₧ßdoucφ. Tou prvnφ aplikacφ budou vyhledßvacφ slu₧by internetu. Pokud postavφme vyhledßvacφ slu₧bu na skuteΦnosti, ₧e n∞kdo (nap°. robot vyhledßvacφho portßlu Yahoo!) p°ipravφ obsah, a nßsledn∞ se vyhledßvß pouze nad tφmto p°edem p°ipraven²m obsahem, nikdy nedosßhneme skuteΦn∞ p°esn²ch odpov∞dφ, kterΘ by nebyly ji₧ v okam₧iku vyhledßnφ informace zastaralΘ. Nem∙₧eme toho dosßhnout z principu: v₧dy se toti₧ hledß nad star²m obsahem. M∙₧eme to p°irovnat k situaci, kdy musφme nejprve p°ipravit mapu, vyhledßvßnφ provedeme v map∞, a teprve nßsledn∞ se podφvßme, zda je na vyhledanΘm mφst∞ opravdu objekt, kter² jsme hledali.
Tφmto zp∙sobem fungujφ skuteΦnΘ mapy. Pokud hledßme cestu, vyu₧ijeme mapu jako informaci od n∞koho, kdo za nßs ji₧ danou oblast proÜel. P°i rozhodovßnφ, zda se na rozcestφ vydat vlevo Φi vpravo, tedy vlastn∞ pou₧ijeme mapu jako informaci od n∞koho, kdo ji₧ vid∞l ob∞ cesty. Pro mapy tento mechanismus funguje vcelku dob°e, proto₧e mapy zastarßvajφ relativn∞ pomalu. P°edstavme si vÜak, ₧e bychom cht∞li mapu pou₧φt pro hledßnφ nap°φklad lesnφch plod∙ nebo dokonce mapovßnφ mo°sk²ch vln. I kdyby byla mapa starß pouze n∞kolik hodin Φi dokonce minut, je ji₧ pro nßÜ ·Φel k nepot°eb∞.
Pokud se vrßtφme zp∞t k internetu, vidφme, ₧e internet je velmi rychle se m∞nφcφ "krajinou". AΦkoliv se "mapy" vyhledßvacφch server∙ obnovujφ neporovnateln∞ Φast∞ji ne₧ mapy klasickΘ, ·rove≥ vyhledßvacφ slu₧by principißln∞ trpφ fenomΘnem "zastarßvßnφ map". N∞kterΘ oblasti internetu se navφc m∞nφ rychleji ne₧ ostatnφ. Nenφ proto v∙bec nßhodou, ₧e Napster vznikl prßv∞ v oblasti sdφlenφ hudby, ve kterΘ se nabφdka hudebnφch soubor∙ na nejr∙zn∞jÜφch serverech m∞nφ doslova z hodiny na hodinu.
Nebylo by mo₧nΘ obejφt se bez mapy? Nebylo by mo₧nΘ nap°φklad umφstit kameru do balonu, vznΘst se nad pot°ebn² ·sek krajiny a neustßle jej pozorovat? Pokud budu hledat houbu (tedy hudebnφ soubor) na map∞, je to Φir² nesmysl. Nemohl bych ji n∞jak²m zp∙sobem nalΘzt p°φmo v krajin∞, ani₧ bych ovÜem musel prochßzet celou krajinu?
Centralizovanß p°φprava obsahu
Podobnou "mapovou" aplikacφ je i ka₧dß centrßln∞ provßd∞nß p°φprava obsahu. NiΦφm jin²m nejsou dneÜnφ tradiΦnφ mΘdia, tedy noviny, rozhlas, televize û ale kupodivu ani stßvajφcφ informaΦnφ slu₧by internetu. V₧dy musφ dßt nejprve n∞kdo dohromady obsah ("mapu" udßlostφ ve sv∞t∞), a tento obsah a₧ potΘ prezentuje Φtenß°i (nap°φklad formou novin). V okam₧iku doruΦenφ je vÜak obsah u₧ vφce Φi mΘn∞ zastaral². Proto si m∙₧eme nap°φklad v novinßch p°eΦφst p°edpov∞∩ krßsnΘho sluneΦnΘho dne i ve chvφli, kdy vidφme, ₧e od samΘho poΦßtku dne prÜφ. Elektronickß mΘdia jsou pochopiteln∞ aktußln∞jÜφ, ale ani ta n∞kdy nestaΦφ reagovat vΦas. Pokud se i sebed∙le₧it∞jÜφ udßlost stane velmi krßtce p°ed vysφlßnφm televiznφ zpravodajskΘ relace, je p°φliÜ pozd∞ na to, aby stihl Ütßb zareagovat.
CentralizovanΘ katalogy
Centralizovanou p°φpravou obsahu je i vytvß°enφ nejr∙zn∞jÜφch seznam∙ a katalog∙, jak jej znßme v dneÜnφ dob∞. Nakupujeme-li v elektronickΘm obchod∞, jeho katalog reflektuje zm∞ny zbo₧φ jednotliv²ch dodavatel∙ pouze se zpo₧d∞nφm.
Do tΘto kategorie spadß i inzerce. Vydavatel novin sbφrß po urΦitΘ obdobφ inzerßty, a v urΦitΘ chvφli je uve°ejnφ. Pokud se od okam₧iku uve°ejn∞nφ cokoliv zm∞nilo (nabφzenΘ zbo₧φ bylo nap°φklad prodßno nebo se zm∞nila jeho cena), je to mo₧nΘ reflektovat pouze nov²m inzerßtem û vlastn∞ ·pln∞ stejn∞ jako v p°φpad∞ zpravodajstvφ. Pokud vydßme zprßvu o pokraΦujφcφch dlouhotrvajφcφch deÜtφch, tato zprßva m∙₧e b²t zm∞n∞na op∞t jen dalÜφ zprßvou, nap°φklad o tom, ₧e deÜt∞ ji₧ ustaly.
StatickΘ mapy naÜeho sv∞ta
Centralizovanß p°φprava obsahu se tedy dß p°irovnat ke kreslenφ mapy, kterß m∙₧e b²t p°edßna u₧ivatel∙m a₧ po svΘm ·plnΘm dokonΦenφ. Informace uvedenß na map∞ se dß obnovit pouze vydßnφm dalÜφ mapy. Centralizovanß p°φprava informacφ mß proto dva atributy: prvnφm je, ₧e centrßlnφ proces p°φpravy implikuje zßkonitΘ zpo₧d∞nφ. U urΦit²ch typ∙ zprßv toto zßkonitΘ zpo₧d∞nφ vadφ mΘn∞, u jin²ch vφce û zcela stejn∞, jako je tomu u tradiΦnφch map. Dokonce zde nalΘzßme i paralelu s "podrobnostφ" mapy û Φφm specializovan∞jÜφ oblast zpravodajstvφ volφme, tφm vφce ΦasovΘ zpo₧d∞nφ vadφ.
Druh²m atributem centrßlnφ p°φpravy dat je zatφ₧enφ celΘho procesu existencφ centrßlnφho, a tedy zranitelnΘho bodu. ObΦas se prost∞ m∙₧e stßt, ₧e noviny nevyjdou, ₧e televize Φi rozhlas nevysφlß zprßvy. Vydavatel se nap°φklad m∙₧e nedohodnout s redakcφ, kterß mu dß v²pov∞∩. PostaΦφ ovÜem i obyΦejnß stßvka zam∞stnanc∙ a samoz°ejm∞ i ·pln∞ b∞₧nΘ technickΘ problΘmy.
Komunita budujφcφ obsah
Podφvejme se nynφ na zp∙sob, jak²m by bylo mo₧nΘ vypustit centrßlnφ bod p°i budovßnφ obsahu. A rovnou si °ekn∞me, ₧e tato myÜlenka nenφ nijak novß: pokud se nap°φklad podφvßme na internet jako na celek, vidφme klasick² p°φklad bohatΘho obsahu, kter² je p°ipravovßn °adou subjekt∙ soub∞₧n∞ a zcela nezßvisle na sob∞. DecentralizovanΘ informaΦnφ systΘmy existovaly i dßvno p°ed internetem: klasick²m a velmi p∞kn²m p°φkladem takovΘho systΘmu je samotn² trh. Informace o jednotliv²ch spoleΦnostech reprezentovanΘ jejich kupnφ silou se p°enßÜejφ bez nutnosti jakΘhokoliv centrßlnφho bodu a centrßlnφho zpracovßnφ. Tyto informace o sob∞ toti₧ sd∞lujφ samotnΘ firmy, kterΘ se ·Φastnφ procesu nßkupu a prodeje. Pokud si od n∞koho n∞co koupφm, musφm mu zaplatit platidlem. Toto platidlo je p°itom ve svΘ podstat∞ informacφ pro ostatnφ ·Φastnφky trhu. ╪φkß jim toti₧, ₧e firma, kterß mi n∞co prodala, poskytla trhu (mn∞, tedy jeho souΦßsti) urΦitou hodnotu a mß prßvo si tuto hodnotu vybrat jinde (mß toti₧ platidlo, kter²m m∙₧e zaplatit za jinΘ zbo₧φ a slu₧by).
Decentralizovanß tvorba obsahu tedy nenφ niΦφm nov²m. Trh se vyvinul v pr∙b∞hu staletφ v²m∞ny zbo₧φ, obsah na internetu v poslednφch deseti letech. Novou myÜlenkou dneÜnφ doby vÜak je vyu₧φt decentralizovan² zp∙sob tvorby obsahu zßm∞rn∞.
Obecn∞ lze °φci, ₧e Φφm rychleji se m∞nφ obsah v nßmi vybranΘm odv∞tvφ, tφm mΘn∞ je centralizovanß p°φprava obsahu vhodnß. Podφvejme se nynφ na n∞kterΘ vhodnΘ oblasti k nasazenφ peer-to-peer aplikacφ konkrΘtn∞. Zjistφme, ₧e ty aplikace, kterΘ majφ mφt dobrou Üanci ke komerΦnφmu ·sp∞chu, musφ mφt dv∞ zßkladnφ vlastnosti:
musφ b²t velmi p°esn∞, ale p°itom adaptivn∞ strukturovßny (bez struktury nelze zadßvat efektivnφ vyhledßvacφ dotazy);
na rozdφl od Napsteru nemohou "viset" pouze ve virtußlnφm sv∞t∞, musφ b²t pevn∞ zakotveny do naÜeho fyzickΘho sv∞ta (lokalizaΦnφ informace, tedy informace o Φase a mφst∞, kde se u₧ivatel pohybuje, je klφΦem k nabφdnutφ komerΦnφch slu₧eb u₧ivatel∙m aplikace; jen tak lze toti₧ p°ekonat vÜudyp°φtomnou globßlnost internetu).
Jak si ukß₧eme za okam₧ik, dφky tomu, ₧e peer-to-peer aplikace navφc dokß₧φ zajistit velmi rychlou odezvu zßkaznφk∙, jejich mφra ·sp∞Ünosti se zvyÜuje s nalΘhavostφ prodeje zbo₧φ a slu₧eb. Existujφ kategorie zbo₧φ a slu₧eb, kterΘ je nutno prodat do urΦitΘho termφnu (kazφcφ se potraviny, cestovnφ a ubytovacφ slu₧by, informaΦnφ slu₧by). Prßv∞ pro prodej t∞chto kategoriφ se peer-to-peer aplikace hodφ velmi dob°e, nebo¥ nabφzejφ rychlou reakci zm∞ny poptßvky na zm∞nu ceny.
Peer-to-peer v ubytovacφch slu₧bßch
Uka₧me si nynφ aplikace spl≥ujφcφ tyto vlastnosti na p°φkladech. P°edstavme si, ₧e p°ijedeme do n∞jakΘho m∞sta a hledßme ubytovßnφ. Pokud jsme si p°edem nic neobjednali, zkusφme prost∞ zajφt do n∞kterΘho hotelu a zeptat se tam. V lepÜφm p°φpad∞ zφskßme ubytovßnφ za cenφkovou cenu, v tom horÜφm vÜak majφ obsazeno a my to musφme zkusit jinde. Prßv∞ to je situace, kterou lze tΘm∞° ideßln∞ vy°eÜit prost°edky peer-to-peer computing.
P°edstavme si nynφ situaci, kdy je ka₧d² hotelov² systΘm p°φmo napojen na peer-to-peer aplikaci. Nikdo tedy nevytvß°φ centralizovan² katalog û ten vznikß vzßjemn²m propojenφm ji₧ dnes existujφcφch hotelov²ch systΘm∙. Hotelov² rezervaΦnφ systΘm oznamuje peer-to-peer aplikaci v reßlnΘm Φase ka₧dou zm∞nu v poΦtu voln²ch pokoj∙ a samoz°ejm∞ i zm∞nu ceny. "Mapa", kterß tφmto zp∙sobem vznikß, je stejn∞ aktußlnφ jako ·daje v jednotliv²ch propojen²ch systΘmech. Pokud tedy vyhledßvßme v takovΘm systΘmu, pracujeme principißln∞ s Φerstvou informacφ. To je ovÜem p°φjemnΘ pro ob∞ strany. Zßkaznφk si je jist, ₧e pokud mu systΘm indikuje volnΘ mφsto, to mφsto je v danΘ chvφli opravdu volnΘ. Pokud si zßkaznφk n∞kterΘ ubytovßnφ vybere, spojφ se p°φmo s rezervaΦnφm systΘmem nalezenΘho hotelu (p°ece se jednß o peer-to-peer aplikaci) a zarezervuje si svΘ ubytovßnφ u nalezenΘho ·Φastnφka aplikace (stejn∞ jako si v p°φpad∞ Napsteru nahrßvß skladbu p°φmo od jinΘho u₧ivatele, ji₧ bez pr∙chodu centrßlnφm bodem). Jakmile hotel zßkaznφkovi ubytovßnφ potvrdφ, zßkaznφk jej mß jistΘ û byl toti₧ v kontaktu p°φmo s hotelov²m informaΦnφm systΘmem, nikoliv se zprost°edkovatelem. Hotelovß aplikace navφc hned vzßp∞tφ opravφ poΦet voln²ch pokoj∙ v centrßlnφm registru peer-to-peer systΘmu, tak₧e dalÜφ zßkaznφci sem ji₧ nebudou zbyteΦn∞ odkazovßni.
Adaptivnφ databßze
P°ipomφnß nßm to n∞co? Samoz°ejm∞, velmi se to podobß databßzφm se sφ¥ov²m p°φstupem. Rozdφl je v podstat∞ jen jedin²: v mno₧stvφ ·Φastnφk∙ aplikace a v adaptabilit∞ systΘmu. Dφky masovΘmu rozÜφ°enφ internetu lze nasadit peer-to-peer aplikace i do oblastφ, kde by tradiΦnφ databßzovΘ p°φstupy nebylo mo₧nΘ pou₧φt pro p°φliÜnou slo₧itost jejich realizace. Zatφmco, °ekn∞me, v celosv∞tovΘm rezervaΦnφm systΘmu letenek postaΦφ propojit n∞kolik desφtek r∙zn²ch leteck²ch spoleΦnostφ (a to lze realizovat s pou₧itφm klasick²ch technologiφ vy₧adujφcφch vysok² podφl lidskΘ prßce), v p°φpad∞ celosv∞tovΘho hotelovΘho rezervaΦnφho systΘmu se jednß o °ßdov∞ tisφce a₧ desetitisφce hotel∙, kterΘ se navφc u₧ dφky svΘmu poΦtu zßkonit∞ neustßle m∞nφ. Peer-to-peer aplikace proto musφ zavΘst velkou mφru samoobslu₧nosti a pou₧φvat adaptivnφ metody.
Ve svΘm d∙sledku vznikß komunita (hotel∙), kterß automaticky vytvß°φ obsah a kterß jej udr₧uje v neustßle aktußlnφ podob∞. Hotely majφ na spoluprßci p°irozen² zßjem, proto₧e dφky nφ mohou zφskat zßkaznφky û je to stejnß situace jako dnes s telefonem a telefonnφm seznamem. SouΦasn² hotel rßd vlastnφ telefon a inzeruje v telefonnφm seznamu, proto₧e dneÜnφ zp∙sob rezervace ubytovßnφ v n∞kterΘm m∞st∞ velmi Φasto vede p°es telefonnφ seznam a tΘm∞° v₧dy vyu₧φvß telefonickΘ spojenφ. Budoucφ zp∙sob rezervace povede p°es peer-to-peer aplikaci, co₧ bude pro hotely velmi v²razn²m motivem k jejich ·Φasti.
V²hody decentralizovanΘho °eÜenφ
Peer-to-peer aplikace je tedy katalogem vytvß°en²m v reßlnΘm Φase. Zßkaznφk mß proto velkou mφru jistoty, ₧e nalezen² voln² pokoj je skuteΦn∞ voln². To je podstatn² rozdφl oproti dneÜnφm centrßlnφm katalog∙m. Nap°φklad v novinovΘ inzerci m∙₧e b²t inzerovanΘ ubytovßnφ obsazenΘ dßvno p°edtφm, ne₧ se zßkaznφk k novinßm dostane a ne₧ zvedne telefon, aby si ubytovßnφ objednal. Aktußlnost je ale p°φjemnou vlastnostφ i pro druhou stranu: hotel m∙₧e velmi dynamicky m∞nit ceny a ovliv≥ovat tφm poptßvku. Hotelov² pokoj mß toti₧, stejn∞ jako jφzdenka nebo vstupenka, tu vlastnost, ₧e pokud se pro danou noc neprodß, u₧ se neprodß nikdy. Jako majitel hotelu p°itom vφm, ₧e m∞ skuteΦnΘ nßklady na hosta stojφ zhruba 25 % cenφkovΘ ceny pokoje. Mßm tedy velk² prostor pro manipulaci s cenou. Pokud tedy, °ekn∞me, v deset hodin veΦer budou jeÜt∞ n∞kterΘ pokoje volnΘ, nic mi nebrßnφ snφ₧it cenu pokoje postupn∞ t°eba a₧ na polovinu. Dφky okam₧itosti peer-to-peer aplikace p°itom mohu oΦekßvat ihned odezvu zßkaznφk∙. Potencißlnφmu zßkaznφkovi, kter² se bude prßv∞ v tΘto chvφli shßn∞t po ubytovßnφ v mΘm m∞st∞, vyskoΦφ naÜe nabφdka na ·pln∞ prvnφch mφstech. Odezva na moji slevu proto m∙₧e b²t okam₧itß û tφm spφÜe, ₧e v∞tÜina u₧ivatel∙ internetu bude (podle ·daj∙ spoleΦnosti Ericsson ji₧ v roce 2003) mobilnφch; budou tedy schopni hledat uspokojenφ svΘ pot°eby okam₧it∞, a t°eba prßv∞ na ulici mΘho m∞sta.
KterΘ dalÜφ aplikace majφ Üanci?
Po₧adavek na okam₧itost zpracovßnφ informace je tedy vysok²: jednou prodan² pokoj nemohu prodat znova, pokoj, kter² pro danou noc neprodßm, ji₧ neprodßm nikdy. Hotelov² pr∙mysl mß dalÜφ v²hodu v tom, ₧e je velmi dob°e strukturovßn. Hotely i ubytovny spadajφ do p°esn∞ definovan²ch kategoriφ podle kvality ubytovßnφ; navφc majφ p°esnou geografickou lokalizaci. Do stejnΘ ideßlnφ kategorie nalΘhavosti a strukturovanosti spadß i prodej veÜker²ch vstupenek a jφzdenek, a prßv∞ tam m∙₧eme oΦekßvat dalÜφ ·sp∞ÜnΘ peer-to-peer aplikace.
Peer-to-peer v prodeji automobil∙
Peer-to-peer aplikace jsou vhodnΘ pro v∞tÜinu prodejnφch situacφ, ve kter²ch lze prodßvanΘ zbo₧φ rozumn∞ strukturovat. Okam₧itost v²m∞ny informacφ vede k lepÜφ slu₧b∞ zßkaznφkovi a k nov²m mo₧nostem ve sjednßvßnφ cen. Uka₧me si to na p°φklad∞ prodeje automobil∙.
Pokud si chceme dnes vybrat nov² automobil, v∞tÜinou zajdeme do n∞kterΘ prodejny (v ka₧dΘm m∞st∞ jich je n∞kolik), podφvßme se na vystavenΘ vozy a pochopiteln∞ si takΘ prohlΘdneme katalog. Katalog si m∙₧eme samoz°ejm∞ prohlΘdnout i na internetu, a prodejnu pak vyu₧ijeme jen k tomu, abychom se mohli do auta danΘ typovΘ °ady nap°φklad posadit, a p°φpadn∞ se i projet û zφskßme tak p°esn∞jÜφ kontakt s v²robkem, kter² kupujeme. V katalogu si m∙₧eme û na rozdφl od prodejny û vybrat z velkΘ Ükßly barev a variant p°φsluÜenstvφ. JakΘ je vÜak naÜe p°ekvapenφ, kdy₧ se po naÜem v²b∞ru dozvφme, ₧e dan² automobil se zaΦne teprve vyrßb∞t a my ho m∙₧eme oΦekßvat nejd°φve za t°i m∞sφce. V tΘto fßzi v∞tÜinou naÜe nadÜenφ z bohatosti katalogu zchladne a zaΦneme se ptßt, kterΘ vozy by byly k dispozici ihned. To nßm ovÜem prodejna v∞tÜinou nenφ schopna °φci; m∙₧eme se tak jeÜt∞ dozv∞d∞t, jakΘ zbo₧φ je k dispozici ve skladu importΘra; u₧ se v∞tÜinou nedovφme, jakΘ zbo₧φ je v jin²ch, konkurenΦnφch prodejnßch. Nezb²vß nßm tedy ne₧ zvednout telefon a prodejny osobn∞ obvolßvat.
JeÜt∞ slo₧it∞jÜφ situace nastane v prodeji ojet²ch vozidel. Zde je prodejnφ sφ¥ zcela decentralizovanß a tvo°φ ji r∙znΘ bazary i individußlnφ prodejci. NalΘzt n∞jak² v∙z konkrΘtnφ konfigurace jinak ne₧ nßhodou je dnes tΘm∞° nemo₧nΘ. P°φliÜ nßm p°itom nepomohou ani souΦasnΘ informaΦnφ nßstroje, kter²mi jsou zejmΘna inzerßty. Hledßnφ v inzerßtech p°ipomφnß hledßnφ jehly v kupce sena û inzerßty nejsou nijak t°φd∞ny (jinak ne₧ podle data podßnφ) a samoz°ejm∞ rychle zastarßvajφ. Snadno se m∙₧e stßt, ₧e zavolßme na n∞kter² inzerßt a dozvφme se, ₧e automobil je ji₧ prodßn; stejn∞ tak se nedozvφme, pokud se prodejce mezitφm rozhodl snφ₧it cenu.
Tato oblast je p°φmo urΦena k decentralizovanΘ p°φprav∞ obsahu. ProΦ by nemohli p°ipravovat obsah v reßlnΘm Φase p°φmo jednotlivφ prodejci? Prodejci majφ nejlepÜφ zßjem na tom, aby informace o jejich produktech byly kompletnφ a aby zachycovaly poslednφ stav.
TakΘ v prodeji automobil∙ majφ aplikace peer-to-peer velmi v²raznΘ implikace pro oblast stanovovßnφ cen. P°edstavme si nap°φklad, ₧e n∞kter² autobazar snφ₧φ ve snaze p°ivΘst do svΘ prodejny novΘ zßkaznφky cenu vybranΘho typu automobil∙. O tomto snφ₧enφ se velmi rychle dov∞dφ prßv∞ ti potencißlnφ kupujφcφ, kte°φ majφ o dan² typ zßjem. Jejich reakce je proto velmi rychlß, a tak tato informace p°esn∞ dostihne cφlovou skupinu zßkaznφk∙. Pokud tento mechanismus domyslφme, je mo₧nΘ, ₧e peer-to-peer aplikace a cenov² tlak, kter² tyto aplikace vyvolajφ, nahradφ jednoho dne aukce v dneÜnφm pojetφ.
Jak vyd∞lat na peer-to-peer?
O peer-to-peer aplikacφch nehovo°φme pouze teoreticky; u₧ delÜφ dobu takovΘ aplikace existujφ. Nejznßm∞jÜφm p°φkladem je Napster û dokßzal vytvo°it komunitu n∞kolika desφtek milion∙ u₧ivatel∙ a prosadil myÜlenku distribuovan²ch aplikacφ do obecnΘho pov∞domφ. Nedokßzal vÜak najφt adekvßtnφ obchodnφ model. MyÜlenka zpoplatn∞nφ obsahu, kter² byl zpoΦßtku zdarma, se mi nejevφ jako ₧ivotaschopnß. Napster byl toti₧ sice prvnφ aplikacφ na v²m∞nu hudebnφch soubor∙ mezi Φleny komunity, dnes vÜak ji₧ zdaleka nenφ aplikacφ jedinou. T∞₧ko lze konkurovat slu₧b∞, kterß je zdarma, podobnou slu₧bou, kterß je za penφze. Napster by se mohl pokusit najφt jin², nep°φm² p°φjmov² model û nap°φklad prodej relevantnφho sortimentu (vstupenky na koncerty, plakßty, triΦka atd.) Φlen∙m svΘ komunity, ale k tomu o svΘ komunit∞ vφ p°φliÜ mßlo. Z obsahu adresß°∙ Napsteru je sice jeÜt∞ mo₧nΘ usoudit, jakou hudbu mß ten kter² u₧ivatel rßd; m∙₧eme se vÜak pouze dohadovat, ve kterΘ zemi v∙bec ₧ije. VeÜkerß Φinnost Napsteru toti₧ probφhß v rovin∞ nehmotnΘho sv∞ta bit∙ û ·Φastnφk∙m systΘmu nenφ pot°eba doruΦit nic, co by nebylo mo₧nΘ doruΦit prost°ednictvφm internetu. StruΦn∞ shrnuto, ·Φastnφkovi Napsteru nemohu prodat ani vstupenky na koncert, kter² po°ßdß jeho oblφbenß skupina v jeho m∞st∞.
PopsanΘ aplikace ubytovßnφ a prodeje automobil∙ t∞mito nedostatky netrpφ. V obou p°φpadech mi toti₧ ·Φastnφk pot°ebuje sd∞lit svoji fyzickou polohu: tedy ve kterΘm dni bude ve kterΘm m∞st∞, aby se tam mohl ubytovat nebo aby si tam mohl prohlΘdnout vybran² automobil. ┌Φastnφk mß navφc osobnφ zßjem na tom, aby mi sd∞lil sprßvnΘ informace û jinak mu systΘm nebude dob°e fungovat (nebudu hledat ubytovßnφ v Kladn∞, kdy₧ se pot°ebuji ubytovat v Brn∞). T∞mto ·Φastnφk∙m je proto mo₧nΘ doporuΦit û v zßvislosti na aplikaci û i dalÜφ slu₧by. K ubytovßnφ proto lze nabφdnout jφzdenky Φi letenky, seznam restauracφ nebo t°eba kulturnφ program danΘho m∞sta.
CarNext a jeho obchodnφ model
Zßv∞rem p°edstavme prvnφ skuteΦn∞ komerΦnφ peer-to-peer aplikaci, kterß je mi znßma. Nevφm, zda je to opravdu sv∞tovß premiΘra, ale dφky velmi rychlΘmu Üφ°enφ informacφ prost°ednictvφm internetu a dφky tomu, ₧e jsem se dosud o niΦem podobnΘm nedoslechl, si myslφm, ₧e ano. Jde o aplikaci CarNext.com zlφnskΘ spoleΦnosti Anima Publishers, provozovatele odbornΘho portßlu Auto.cz.
Tato spoleΦnost vytvo°ila peer-to-peer systΘm prodeje nov²ch i ojet²ch automobil∙ se zajφmav²m obchodnφm modelem. Aplikace i jejφ pou₧φvßnφ je pro ob∞ strany û pro nakupujφcφho i prodßvajφcφho û zdarma. Cel² model je zalo₧en na prodeji velmi cφlenΘ reklamy, kter² tato aplikace v reßlnΘm Φase umo₧≥uje. O danΘm u₧ivateli toti₧ vφme nejen to, jak² typ automobilu se sna₧φ vyhledat, ale i v jakΘm m∞st∞ automobily hledß a samoz°ejm∞ i ve kterΘ chvφli se o nßkupu automobilu rozhoduje. Pokud tedy u₧ivatel hledß automobil st°ednφ t°φdy a vßhß, jakou znaΦku zvolit, m∙₧e se p°ed nφm objevit zprßva oznamujφcφ zrovna aktußlnφ akΦnφ ceny model∙ Volkswagen. Pokud hledß u₧ivatel, °ekn∞me, automobil Ford, zobrazφ se mu nabφdka jednoho z mφstnφch dealer∙, kter² tento v∙z nabφzφ i s roΦnφm pojiÜt∞nφm. Jak z t∞chto p°φklad∙ vidφme, tato "reklama novΘho typu" je cφlena na aktußlnφ pot°eby u₧ivatele v danΘ chvφli. Nenφ proto vnφmßna jako obt∞₧ujφcφ informace, kterou je nutno ignorovat û naopak: u₧ivateli prezentuje pouze takovou informaci, kterß pro n∞j m∙₧e mφt v danΘ situaci smysl. Z toho vypl²vß i jejφ vysokß ·Φinnost.
M-commerce a Peer-to-Peer
Vstupujeme do obdobφ, v n∞m₧ bude v∞tÜina u₧ivatel∙ k internetu p°ipojena mobilnφm komunikaΦnφm p°φstrojem spot°ebnφ elektroniky. Tito u₧ivatelΘ budou moci p°istupovat k obsahu internetu v podstat∞ nep°etr₧it∞ po cel² den a bez omezenφ svΘho pohybu. Jsem p°esv∞dΦen o tom, ₧e odpov∞dφ na tento v²voj, kter² se dnes odehrßvß na stran∞ hardwaru, bude na stran∞ aplikacφ masovΘ prosazenφ peer-to-peer computingu nebo, chceme-li, interaktivnφho vyu₧φvßnφ prost°edφ internetu. Ji₧ v nejbli₧Üφ budoucnosti se setkßme s °adou zajφmav²ch aplikacφ, dφky nim₧ internet koneΦn∞ p°estane b²t sluΦovßn s pasivnφ slu₧bou WWW. Nov²m ·kolem podnikatel∙ p°ichßzejφcφ doby bude °φzenφ prßce virtußlnφ komunity, tedy p°enesenφ jejich existujφcφ schopnosti koordinovat prßci jin²ch do virtußlnφho sv∞ta.
