EvropÜtφ novinß°i byli 5. Φervna pozvßni do tovßrny Fab 30 firmy AMD na tiskovou konferenci. Tato tovßrna, kterß je umφst∞na v Drß₧∩anech, toti₧ zaΦala chrlit novΘ procesory Athlon, vyrßb∞nΘ m∞d∞nou technologiφ. Ale nez∙stalo jen u Athlon∙ û firma AMD toti₧ vyrßbφ i novΘ procesory Duron, a my jsme m∞li dokonce mo₧nost prvnφ vzorek vyzkouÜet.
Jako blesk
ZaΦneme nov²mi procesory Athlon znßm²mi pod k≤dov²m jmΘnem Thunderbird. StarÜφ verze procesoru Athlon (prvnφ verze byla p°edstavena ji₧ v srpnu minulΘho roku) tedy dostaly novΘ nßsledovnφky, kte°φ se v n∞kolika ohledech od starÜφch liÜφ. StarÜφ verze procesoru Athlon mß 128KB vyrovnßvacφ pam∞¥ prvnφ ·rovn∞ a 512KB vyrovnßvacφ pam∞¥ druhΘ ·rovn∞, kterß je umφst∞na mimo procesor na procesorovΘ desce a neb∞₧φ na frekvenci procesoru. Nynφ se ale dφky 0,18mikronovΘ technologii, pou₧itΘ p°i v²rob∞ novΘho Athlonu, poda°ilo p°idat vyrovnßvacφ pam∞¥ druhΘ ·rovn∞ p°φmo k procesoru, a je tedy na stejnΘm k°emφkovΘm substrßtu (die) jako procesor (tzv. on-die pam∞¥).
Tato pam∞¥ je oznaΦovßna jako "performance-enhancing cache". V²hody tΘto zm∞ny jsou jasnΘ - pam∞¥ on-die m∙₧e b∞₧et na frekvenci procesoru, a je tedy mnohem rychlejÜφ, proto₧e procesor nemusφ Φekat tak jako d°φve na data p°ichßzejφcφ z jinak taktovanΘ vyrovnßvacφ pam∞ti. Velikost vyrovnßvacφ pam∞ti je sice nynφ menÜφ, tedy 256 KB, ale i tak doÜlo ke zv²Üenφ v²konu procesoru. P°idßnφm vyrovnßvacφ pam∞ti k jßdru procesoru se samoz°ejm∞ zv²Üil poΦet tranzistor∙ Athlonu û nynφ jich je 37 milion∙, ale po p°echodu na 0,18mikronovou technologii se velikost procesoru p°φliÜ nezv²Üila. To, ₧e vyrovnßvacφ pam∞¥ u₧ nenφ externφ a velikost procesoru nenφ velkß, umo₧nilo dalÜφ zm∞nu, a to zm∞nu zapouzd°enφ procesoru. AMD se vracφ k soketovΘmu provedenφ, a Athlon se tedy bude vyrßb∞t jak ve starÜφ verzi, urΦenΘ pro Slot A, tak ve verzi pro Socket A, oznaΦovanou takΘ jako Socket462. Od slotovΘho provedenφ by se p°itom m∞lo Φasem ·pln∞ odstoupit. Procesor v balenφ CPGA pro Socket A mß rozm∞ry 50 x 50 mm a mß 462 pin∙. V²roba procesoru i jeho "balenφ" je nynφ levn∞jÜφ, procesor se snadn∞ji instaluje, v patici sedφ lΘpe ne₧ ve slotu a neΦnφ tolik ze zßkladnφ desky. Athlon v provedenφ pro Slot A by se m∞l dodßvat jen OEM partner∙m a do maloobchodu by se m∞ly dostat jen verze pro Socket A. Je mo₧nΘ, ₧e se Φasem objevφ redukce Socket A/Slot A.
PoprvΘ v m∞di
DalÜφ novinkou novΘho Athlonu je pou₧itφ "m∞d∞nΘ" technologie. V procesorech vyrßb∞n²ch v novΘ tovßrn∞ Fab 30 v Drß₧∩anech (stßla 1,9 mld. USD) se budou mφsto hlinφkov²ch spoj∙ pou₧φvat spoje m∞d∞nΘ, kterΘ majφ u Athlonu Üest vrstev. S touto technologiφ pomohla firm∞ AMD spoleΦnost Motorola (ta mß s v²robou "m∞d∞n²ch" procesor∙ zkuÜenosti û vyrßbφ toti₧ podobnou technologiφ procesory PowerPC pro poΦφtaΦe Apple). Procesory Athlon jsou tak prvnφmi procesory X86, kterΘ jsou vyrßb∞ny pomocφ tΘto technologie. M∞∩ ale ji₧ delÜφ dobu pou₧φvß ji₧ zmφn∞nß firma Motorola a p°edevÜφm firma IBM, kterß by m∞la vyrßb∞t nap°φklad i procesory Alpha pro firmu Compaq.
Novß tovßrna mß oznaΦenφ Fab 30, proto₧e zaΦala vyrßb∞t prvnφ procesory minul² rok, co₧ je 30 let od zalo₧enφ firmy AMD. Ve starÜφ tovßrn∞ v Austinu v Texasu (Fab 25) se bude vyrßb∞t nov² Athlon takΘ, ale pouze "hlinφkovou" technologiφ, tak₧e na trhu budou jak "hlinφkovΘ", tak "m∞d∞nΘ" procesory Athlon. V²konnostnφ rozdφl mezi nimi samoz°ejm∞ nenφ (tedy pokud pracujφ na stejnΘ frekvenci). NovΘ Athlony se zatφm dodßvajφ ve verzφch o frekvenci 750, 800, 850, 900, 950 a 1000 MHz, a celkov∞ tedy bude na trhu 12 typ∙ nov²ch Athlon∙ (poΦφtßme-li zvlßÜ¥ verze Slot a Socket).
PodobnΘ kroky jako AMD uΦinila nedßvno i firma Intel u sv²ch procesor∙ Pentium III û Coppermine. D°φve externφ vyrovnßvacφ pam∞¥ druhΘ ·rovn∞ byla umφst∞na k procesoru a takΘ byla zmenÜena na polovinu. PoprvΘ byla ale vyrovnßvacφ pam∞¥ p°idßna k procesoru Celeron Mendocino, co₧ se ukßzalo jako velmi dobr² tah.
TakΘ Intel se vracφ k soketovΘmu provedenφ v∞tÜiny proces∙ a jak Celerony, tak Pentia III postupn∞ p°echßzφ na Socket 370. I kdy₧ k≤dovΘ jmΘno nov²ch procesor∙ Pentium III je Coopermine, Intel zatφm pou₧φvß p°i v²rob∞ procesor∙ hlinφkovΘ spoje a s m∞dφ poΦφtß a₧ p°i p°echodu na 0,13mikronovou technologii.
Duron v testu
O tom, ₧e AMD p°ipravuje i levn∞jÜφ verzi procesoru Athlon, jsme vßs ji₧ informovali a stejn∞ tak i o tom, ₧e se tento procesor bude oficißln∞ jmenovat Duron (jeho k≤dovΘ jmΘno bylo Spitfire). V polovin∞ Φervna byl tento zcela nov² procesor uveden na trh. Op∞t tu lze nalΘzt analogii s produkty Intelu. Tedy Duron u AMD je n∞co jako Celeron u Intelu. Athlon a Duron majφ stejnΘ jßdro, pouze vyrovnßvacφ pam∞¥ druhΘ ·rovn∞ u procesoru Duron mß menÜφ kapacitu, konkrΘtn∞ 64 KB. Celkov∞ je tedy v Duronu 192KB vyrovnßvacφ pam∞¥. Pam∞¥ je ale takΘ "on-die", a pracuje tedy na frekvenci procesoru. Navφc firma AMD nepotlaΦila v²kon svΘho procesoru snφ₧enφm podporovanΘ frekvence sb∞rnice (tak jako Intel u procesoru Celeron), a tak i Duron m∙₧e vyu₧φvat 200MHz systΘmovou sb∞rnici.
Procesory Duron se ji₧ budou vyrßb∞t jen v provedenφ Socket A, a to v tovßrn∞ v Austinu, a pou₧φvajφ se v nich tedy hlinφkovΘ spoje. Prvnφ verze Duron∙ majφ frekvenci 600, 650 a 700 MHz a stojφ 112, 154 a 192 dolar∙. Velmi brzy by m∞la nßsledovat i 750MHz verze. Rozdφl mezi 700MHz Duronem a 750MHz Athlonem je 127 dolar∙, co₧ je hodn∞. Nejlevn∞jÜφ 750MHz verze novΘho Athlonu toti₧ stojφ 319 dolar∙ a ceny Athlon∙ konΦφ na 990 dolarech za 1GHz procesor.
Cena Duronu je tedy v²razn∞ ni₧Üφ ne₧ u Athlonu, a p°itom jeho v²kon z∙stal na velmi dobrΘ ·rovni. Dφky firm∞ MSI jsme m∞li mo₧nost mo₧nß jako prvnφ v ╚R vyzkouÜet jak novou zßkladnφ desku MS-6330 se Socketem A (MSI K7T Pro s Φipovou sadou Via Apollo Pro KT133), tak procesor AMD Duron, pracujφcφ na frekvenci 650 MHz. Zßkladnφ deska formßtu ATX je vybavena 6 sloty PCI a mß takΘ slot AMR. StarÜφ slot ISA neobsahuje. K dispozici jsou patice pro t°i pam∞¥ovΘ moduly. ╚ipovß sada je chlazena pasivnφmi chladiΦi. Na desce je integrovanß zvukovß karta.
Z test∙, kterΘ jsme s procesorem provedli, vypl²vß, ₧e jeho v²kon je opravdu velmi dobr² a jen v n∞kter²ch oblastech zaostßvß za procesorem Athlon. V nφzko·rov≥ov²ch testech (Drystones/s a Whetstones/s) mezi nimi prakticky ₧ßdn² rozdφl nebyl. Pouze v p°φstupu do pam∞ti se ji₧ vφce projevila slabÜφ vyrovnßvacφ pam∞¥. Co se t²kß aplikaΦnφch test∙, byl Duron oproti Atlonu samoz°ejm∞ slabÜφ. M∞n∞ u kancelß°sk²ch aplikacφ a vφce u videa a her a u grafick²ch aplikacφ (ty vφce vyu₧φvajφ vyrovnßvacφ pam∞¥). V hernφm testu (Quake III Arena) si vedl Duron velmi dob°e. P°esnß Φφsla si m∙₧ete p°eΦφst v tabulce, kde jsou pro srovnßnφ i n∞kterΘ v²sledky procesor∙ Intel, kterΘ jsme zm∞°ili v testu procesor∙ (Chip 05/00). Stejn∞ taktovan² procesor Pentium III jsme bohu₧el nem∞li k dispozici, ale v²kon m∙₧ete porovnat s procesory Pentium III 600EB a Pentium III 750E. Testy jsme provedli za stejn²ch podmφnek û v zßkladnφ desce bylo instalovßno 128 MB pam∞ti SDRAM 133 MHz a grafickß karta s Φipem Nvidia GeForce.
Pro hrßΦe se tak m∙₧e stßt Duron velmi zajφmavou volbou a celkov∞ bude jeho pom∞r cena/v²kon asi opravdu zajφmav². Na naÜem trhu by se m∞l objevit zhruba v Φervenci. N∞kter² z nov²ch Athlon∙ se nßm do testu zatφm nepoda°ilo zφskat a k dostßnφ by m∞ly b²t zhruba ve stejnΘm obdobφ.
Uvedenφ procesoru Duron je pro firmu AMD d∙le₧itΘ, proto₧e jejφ procesory pro levn∞jÜφ poΦφtaΦe (tedy AMD-K6-2 a AMD-K6-III) i celß platforma Super7 jsou ji₧ zastaralΘ a firma AMD v tΘto oblasti zaΦala ztrßcet pozici, kterou se jφ poda°ilo zφskat v dob∞, kdy Intel jeÜt∞ nem∞l procesory Celeron a nabφzel pouze dra₧Üφ Pentia II. V tΘ dob∞ se procesory AMD v levn∞jÜφch sestavßch prosadily, ale dnes zde jasn∞ dominujφ Celerony.
Kam s nimi
Zßkladnφch desek pro procesory Athlon je ji₧ na trhu skuteΦn∞ dostatek, o Φem₧ se nakonec m∙₧ete p°esv∞dΦit i v jednom z naÜich srovnßvacφch test∙. Ne vÜechny zßkladnφ desky jsou ale vhodnΘ i pro novΘ procesory Athlon a Duron. Bez problΘm∙ by m∞la prob∞hnout instalace nov²ch Athlon∙ do zßkladnφch desek s Φipovou sadou AMD 750. Nov∞jÜφ Φipovß sada VIA Apollo KX133 vÜak bohu₧el tyto novΘ Athlony s 256KB pam∞tφ cache L2 nepodporuje. To m∙₧e b²t nep°φjemnß zprßva pro majitele t∞chto desek, kte°φ by cht∞li v budoucnu sv∙j systΘm upgradovat.
Firma VIA Technologies ale zareagovala velmi rychle a ji₧ ohlßsila novou Φipovou sadu nazvanou VIA Apollo KT133 (p∙vodn∞ nazvanou KZ, ale tato zkratka vyvolßvala nep°φjemnΘ asociace), kterß mß stejnΘ vlastnosti jako VIA Apollo KX133, ale je urΦena pro novΘ Athlony a Durony. Zßkladnφ desky s paticφ Socket A se ji₧ zaΦφnajφ vyrßb∞t, ale zpoΦßtku jich asi nebude p°φliÜ.
NovΘ ΦipovΘ sady p°ipravila i firma SIS. Jejφ Φipovß sada SiS730S podporuje i tyto novΘ procesory, podporuje rozhranφ ATA100, grafickou sb∞rnici AGP 4X a pam∞ti PC133 SDRAM a mß integrovan² grafick² akcelerßtor (SiS300). Novou Φipovou sadu KT266 chystß i VIA û mß podporovat rozhranφ ATA100 a pam∞ti DDR-SDRAM. Ve v²voji jsou i novinky z dφlny AMD, tedy Φipovß sada, kterß dostane jmΘno AMD-760 a bude podporovat 266MHz zßkladnφ sb∞rnici, pam∞ti DDR-SDRAM (s propustnostφ a₧ 2,1 GB/s) a takΘ grafickou sb∞rnici AGP 4X. Tato Φipovß sada mß b²t p°edstavena v druhΘ polovin∞ roku.
Co nßs jeÜt∞ Φekß
AMD tedy nynφ mß novΘ procesory jak pro v²konnΘ poΦφtaΦe, tak pro levn∞jÜφ poΦφtaΦovΘ sestavy. V²roba starÜφch procesor∙ AMD-K6-2 a AMD-K6-III bude pomalu konΦit a rychlost ukonΦenφ v²roby bude zßviset na zßjmu nebo nezßjmu u₧ivatel∙ o tyto procesory. Procesory K6-2 pro mobilnφ poΦφtaΦe (nedßvno se objevila i novß °ada oznaΦenß +) se na trhu udr₧φ urΦit∞ dΘle, proto₧e mobilnφ verze procesor∙ Athlon (jejich k≤dovΘ jmΘno je Corvette) se teprve p°ipravujφ û dostupnΘ budou patrn∞ a₧ koncem tohoto roku.
AMD chystß i novΘ procesory Athlon Ultra pro pracovnφ stanice a servery. Procesory jsou vyvφjeny pod k≤dov²m jmΘnem Mustang. Jejich hlavnφ odliÜnostφ bude vyÜÜφ vyrovnßvacφ pam∞¥ a podpora pro vφceprocesorovΘ systΘmy. O vφceprocesorov²ch systΘmech mluvφ AMD u₧ dlouho, ale nynφ ji₧ plßny dostßvajφ konkrΘtn∞jÜφ podobu a objevujφ se konkrΘtn∞jÜφ termφny. Vφce procesor∙ bude podporovat novß Φipovß sada AMD-760 MP (MP = multi processor). Vφceprocesorovou architekturu vidφte na obrßzku a vypl²vß z nφ, ₧e ka₧d² procesor je k ΦipovΘ sad∞ p°ipojen pomocφ vlastnφ sb∞rnice s frekvencφ 266 MHz. Intel pou₧φvß k p°ipojenφ vφce procesor∙ jednu sb∞rnici, o kterou se musφ procesory d∞lit. Ve v²voji je i 64bitov² procesor "SledgeHammer", jeho₧ uvedenφ je naplßnovßno na p°φÜtφ rok.
AMD se rozjφ₧dφ
Pro firmu AMD nebyla minulß lΘta v₧dy nejr∙₧ov∞jÜφ (nap°φklad z ekonomickΘho hlediska) a v₧dy tak trochu stßla ve stφnu mnohem v∞tÜφ a uznßvan∞jÜφ firmy Intel, se kterou se musela pom∞°ovat. Nynφ se situace trochu m∞nφ. Nap°φklad v pr∙b∞hu tiskovΘ konference se ji₧ mnohem mΘn∞ objevovalo srovnßnφ s procesory firmy Intel. Je vid∞t, ₧e AMD ji₧ jde skuteΦn∞ svou cestou a nemusφ se jen porovnßvat s Intelem. Ani ceny procesor∙ ji₧ nejsou tak striktn∞ odvozovßny od cen procesor∙ Pentium a AMD jen °φkß, ₧e nabφzφ kvalitnφ procesory za fΘrovou cenu (d°φve se sna₧ila udr₧ovat ceny oproti Intelu asi o Φtvrtinu ni₧Üφ).
AMD chce nynφ svou vytrvalost z·roΦit a jejφ ambice jsou vysokΘ û brzy chce zφskat a₧ 30 % trhu. Okolnosti hrajφ v jejφ prosp∞ch - Intel m∞l menÜφ problΘmy s dodßvkami dostateΦnΘho mno₧stvφ procesor∙ na trh a k nim se p°idal i problΘm se zßkladnφmi deskami osazen²mi Φipovou sadou 820, podporujφcφ pam∞ti SDRAM. Zdß se takΘ, ₧e sßzka Intelu na pam∞ti RDRAM mo₧nß nebyla ·pln∞ nejÜ¥astn∞jÜφ. V²robnφ kapacity mß AMD po spuÜt∞nφ novΘ drß₧∩anskΘ tovßrny dostateΦnΘ. Ka₧d² t²den by se zde m∞lo vyrobit a₧ 5000 8" k°emφkov²ch plßtk∙ - ka₧d² obsahuje n∞kolik stovek substrßt∙ (procesor∙) a celkov∞ s tovßrnou v Austinu se tam m∙₧e vyrobit a₧ 11 000 k°emφkov²ch plßtk∙ za t²den.
Intel samoz°ejm∞ urychlen∞ p°ipravuje protitahy. Athlon se nynφ m∙₧e sm∞le m∞°it s procesorem Pentium III, ale Intel chystß procesor Willamette, kter²m chce op∞t ukßzat, kdo je tady pßnem. Uvidφme. Pro levn∞jÜφ poΦφtaΦe pak Intel chystß integrovan² procesor Timna. O novinky tedy nebude nouze ani v budoucnu.
