Kdy₧ se °ekne "muzeum", asi se nßm vybavφ sbφrky p°edm∞t∙ v∞tÜinou znaΦnΘ historickΘ ceny. Kdy₧ se °ekne "muzeum historie p°φrody", p°edstavφme si nejspφÜ kostru mamuta nebo vitrφnu s pazourkov²mi nßstroji naÜich prap°edk∙. Jen mßlokdo by Φekal, ₧e se tu setkß s nejmodern∞jÜφ superv²konnou v²poΦetnφ technikou, jakou by zßvid∞lo leckterΘ v²zkumnΘ st°edisko a kterß zde navφc slou₧φ "jen" jako nßstroj skv∞lΘ podφvanΘ. V americkΘm Museum of Natural History se setkßte s obojφm.
V ·noru letoÜnφho roku byla po rozsßhlΘ rekonstrukci otev°ena Φßst zmφn∞nΘho muzea nazvanß Rose Center for Earth and Space, v doslovnΘm p°ekladu "R∙₧ovΘ st°edisko pro Zemi a vesmφr", nesoucφ jmΘna Frederica Phinease a Sandry PriestovΘ. NßvÜt∞vnφk New Yorku zabloudivÜφ do zßpadnφ 81. ulice budovu st°ediska urΦit∞ nep°ehlΘdne. U₧ samotnΘ nßklady na rekonstrukci, kterΘ dosßhly v²Üe 210 milion∙ dolar∙, napovφdajφ, ₧e neÜlo o modernizaci jen tak ledajakou.
Centrum Fredericka Phinease a Sandry PriestovΘ je monumentßlnφ v²stavnφ, v∞deckΘ a vzd∞lßvacφ za°φzenφ s °adou nevÜednφch vymo₧enostφ pro nßvÜt∞vnφky. Jeho hlavnφm poslßnφm je pomoci ÜirokΘ ve°ejnosti pochopit slo₧itΘ astronomickΘ otßzky o velikosti, v∞ku a vzniku vesmφru, v²voji galaxiφ, hv∞zd a planet. St°edisko Rose Center nabφzφ ·₧asnΘ pohledy na p°φrodnφ d∞nφ na naÜφ planet∞ i ve vesmφru a navazuje plynule na dalÜφch 42 stßl²ch expozic muzea, vyprßv∞jφcφch o rozmanitosti a historii ₧ivota na Zemi a o kulturnφm bohatstvφ naÜich druh∙.
Jednou ze souΦßstφ tohoto odd∞lenφ muzea je Haydenovo planetßrium, pravd∞podobn∞ nejv∞tÜφ za°φzenφ tohoto druhu a zßrove≥ simulßtor virtußlnφ reality na sv∞t∞. Je umφst∞no v samostatnΘm objektu ve tvaru koule, kterß p°i pohledu zvenΦφ zdßnliv∞ plave ve sklen∞nΘ, p°es 30 metr∙ vysokΘ krychli. Stavba se jist∞ brzy p°i°adφ k ostatnφm architektonick²m zajφmavostem New Yorku. Hornφ polovinu koule zabφrß VesmφrnΘ divadlo, kterΘ pojme celkem 429 divßk∙ a jeho₧ "obloha" o pr∙m∞ru 26,5 m je °φzena grafickou stanicφ Silicon Graphics Onyx2 se sedmi videosubsystΘmy InfiniteReality2. SuperpoΦφtaΦ vytvß°φ trojrozm∞rn² model MlΘΦnΘ drßhy obsahujφcφ miliardy hv∞zd, kter² je stotisφckrßt mohutn∞jÜφ ne₧ obvyklß hv∞zdnß projekce.
V²stup poΦφtaΦe se zobrazuje pomocφ unikßtnφho projektoru Zeiss Mark IX, jen₧ dokß₧e zobrazovat najednou 9100 hv∞zd, Slunce a jeho planety s dokonal²m jasem a nßhodn²m "poblikßvßnφm". Vytvß°φ tak nejen v∞rn² obraz jasnΘ noΦnφ oblohy, ale je schopen i p°enΘst divßka na povrch kterΘhokoli objektu sluneΦnφ soustavy. Optika vyu₧φvajφcφ sklen∞n²ch vlßken generuje hv∞zdnou oblohu neopakovatelnΘ Φistoty. Projekce je natolik realistickß, ₧e jsou zobrazeny i tak slab∞ zß°φcφ objekty, kterΘ bez dalekohledu nezpozorujete. Unikßtnφ poΦφtaΦov² a projekΦnφ systΘm dokß₧e skloubit vizußlnφ simulace s p°edem ztvßrn∞nou grafikou, podrobn²mi satelitnφmi snφmky a aktußlnφmi v∞deck²mi poznatky a je tak vzd∞lßvacφm nßstrojem i efektnφm prezentaΦnφm mΘdiem zßrove≥.
Hlavnφ program planetßria se jmenuje Jφzdenka do vesmφru a jeho komentß°i prop∙jΦil sv∙j hlas znßm² herec Tom Hanks. Za 19 dolar∙ tak nßvÜt∞vnφci absolvujφ virtußlnφ v²let do vesmφru, proletφ kolem Jupiteru a jeho m∞sφc∙, minou t∞sn∞ Saturn a jeho prstenec, dßle sm∞°ujφ MlΘΦnou drßhou k mlhovin∞ v Orionu, opustφ naÜi galaxii a po exkurzi do hlubin mezigalaktickΘho prostoru se p°φhodnou Φernou dφrou vracejφ na Zemi. Vyprav∞Φ doprovßzφ "v²let" provokujφcφmi otßzkami o naÜem mφst∞ ve vesmφru, komentuje kosmickΘ zajφmavosti, nap°φklad vznik novΘ sluneΦnφ soustavy uvnit° mlhoviny v Orionu, a provßdφ nßs trojrozm∞rnou strukturou vesmφru.
Vesmφrnß show vychßzφ z poslednφch astronomick²ch poznatk∙ vΦetn∞ ·daj∙ z Hubbleova teleskopu a poΦφtaΦovΘho modelu naÜφ galaxie, kterΘ poskytly NASA a Evropskß vesmφrnß agentura, a vyu₧φvß statistickΘ databßze soust°e∩ujφcφ data o vφce ne₧ 2 miliardßch hv∞zd, kterß pat°φ muzeu. Na poΦφtaΦovΘ a vizualizaΦnφ technologii se podφlely National Center for Supercomputing Applications a San Diego Supercomputing Center.
CelΘ p°edstavenφ °φdφ nejpokroΦilejÜφ technika a je prvnφm divadlem na sv∞t∞, kterΘ pou₧φvß poΦφtaΦovΘ generovßnφ obrazu. Srdcem je u₧ zmφn∞nß grafickß pracovnφ stanice Silicon Graphics Onyx2 InfiniteReality2, jeden z nejv∞tÜφch superpoΦφtaΦ∙, jakΘ kdy byly pro vizußlnφ simulace pou₧ity, jeho₧ v²kon je srovnateln² se systΘmy pou₧φvan²mi v NASA nebo nejv∞tÜφch vojensk²ch v²zkumn²ch laborato°φch. PoΦφtaΦ po spuÜt∞nφ programu Digital Galaxy generuje trojrozm∞rnou mapu naÜφ galaxie tak realisticky, ₧e vÜe kolem jako by zmizelo. P°itom Onyx2 propoΦφtßvß 30krßt za vte°inu polohu ka₧dΘ hv∞zdy, ka₧dΘ mlhoviny, by¥ pouh²m okem sotva viditelnΘ. Disponuje 28 procesory, jeho pam∞¥ pojme dva terabajty (2000 gigabajt∙) dat a souΦasn∞ je schopen zpracovßvat 14 GB dat û to odpovφdß v²konu dvou set stolnφch poΦφtaΦ∙.
Pou₧itß technika mß oproti klasickΘ filmovΘ projekci v²hodu v tom, ₧e generovan² obraz je interaktivn∞ modifikovateln², a proto m∙₧e okam₧it∞ reagovat na m∞nφcφ se podmφnky ve vesmφru. Navφc ji lze kombinovat s digitßlnφm filmem a grafikou pracujφcφ v reßlnΘm Φase. V²sledkem pro divßky je ·chvatnß, realistickß podφvanß, s jakou se v souΦasnΘ dob∞ nikde jinde nesetkajφ. Proto, i kdy₧ astronomie t°eba nepat°φ prßv∞ k vaÜim konφΦk∙m, p°iblφ₧φte-li se n∞kdy k zßpadnφ 81. ulici v New Yorku, nenechte si tento zß₧itek ujφt. Opravdu nejde jen o "show" v b∞₧n∞ pou₧φvanΘm slova smyslu, nehled∞ k tomu, ₧e Jφzdenka do vesmφru nenφ jedin²m poutav²m programem Haydenova planetßria. Ostatn∞, p°esv∞dΦit se o tom m∙₧ete i na dßlku: www.amnh.org/rose/planetarium.html.
