'Soubor CONVERT.CON je souborem se vstupnφmi daty pro program
'conVERTER. P°ed editacφ si prohlΘdn∞te nßpov∞du k programu.
'DΘlka
1|metr|m|1|Metr je dΘlka, rovnajφcφ se 1650763,73 vlnov²ch dΘlek zß°enφ Üφ°φcφho se ve vakuu, kterΘ odpovφdß p°echodu mezi hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86. Metr je zßkladnφ jednotka SI.|True
1|kilometr|km|1000|Kilometr je nßsobek jednotky.
1|centimetr|cm|0.01|Centimetr je dφl jednotky.
1|milimetr|mm|0.001|Milimetr je dφl jednotky.
1|mile|mi.|1609.344|Mφle byla odvozena z °φmskΘ mφle (mille passus), kterß se rovnala 1000 (mille) dvojkrok∙m (passus), co₧ je asi 1475 a₧ 1522 m. 1 mile = 8 furlongs = 1760 yd. = 5280 ft.
1|furlong|fur.|201.168|1 furlong = 110 fathoms = 220 yd. = 660 ft. = 7920 in. Jednotka zφskala jmΘno podle furrow long (dΘlka brßzdy).
1|engineer's chain||30.48
1|chain (Gunter's chain)|ch|20.1168|1 ch = 22 yd. Jednotka dostala jmΘno podle kovovΘho °et∞zu o 100 Φlßncφch, kter² pou₧φvali zem∞m∞°iΦi k m∞°enφ pozemk∙.
1|link||0.201168|
1|rod (pole, perch)|rd.|5.0292
1|fathom|fm.|1.8288
1|yard|yd.|0.9144|V Britßnii se pou₧φvß od r. 1101 a byla urΦena jako vzdßlenost ÜpiΦky nosu a konce palce upa₧enΘ ruky krßle Jind°icha I. V roce 1959 byl yard stanoven na 0,9144 m p°esn∞. 1 yd. = 3 ft.
1|foot (stopa)|ft.|0.3048|1 ft. = 12 in.
1|inch (palec)|in|0.0254
1|mil (milli-inch)|mil|0.0000254
1|nßmo°nφ mφle|n.m.|1852|V roce 1929 byla mezinßrodnφ nßmo°nφ mφle definovanß jako 1852 metr∙ p°esn∞ (USA tuto hodnotu akceptovaly v roce 1954).
'imp. nautical mile = 1853.184
1|imperial nautical mile|n mile|1853.181
'Zem∞pisnß mφle = 1855.378 m
1|zem∞pisnß mφle||7420
1|astronomickß jednotka|AU|149597870000#|Astronomickß jednotka je vedlejÜφ jednotka pro dΘlku.
1|sv∞teln² rok|ly|9.4605E+15|Specißlnφ jednotka pou₧φvanß v astronomii. OznaΦuje vzdßlenost, kterou urazφ elektromagnetickΘ vln∞nφ ve vakuu za 1 rok.
1|parsek|pc|3.0857E+16|Parsek je vedlejÜφ jednotka pro dΘlku.
1|fermi|fm|0.000000000000001|VedlejÜφ jednotka.
1|angst÷m|A|0.0000000001|VedlejÜφ jednotka. èvΘdsk² fyzik a astronom Anders J÷ns Angstr÷m (1814-1874)
1|jednotka X|X|0.0000001002|VedlejÜφ jednotka.
'RakouskΘ jednotky - pou₧φvanΘ i v Φesk²ch zemφch
1|*mφle poÜtovnφ (vφde≥skß)||7585.936|Vφde≥skß dΘlkovß jednotka - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
1|*prut in₧en²rsk² (vφde≥skß)||3.16081|Vφde≥skß dΘlkovß jednotka - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
1|*rakousk² sßh (vφde≥sk²)||1.896484|Vφde≥skß dΘlkovß jednotka - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
1|*loket (vφde≥sk²)||0.777558|Vφde≥skß dΘlkovß jednotka - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
1|*rakouskß stopa (vφde≥skß)||0.316081|Vφde≥skß dΘlkovß jednotka - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
1|*rakouskß p∞st (vφde≥sk²)||0.10536
1|*rakousk² palec (vφde≥sk²)||0.02634|Vφde≥skß dΘlkovß jednotka - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
1|*rakouskß Φßrka||0.002195
'StaroΦeskΘ jednotky zavedenΘ P°emyslem Otakarem II.
'a dopln∞nΘ (upravenΘ) Karlem IV.
1|*mφle Φeskß||7529.76|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II. Jejφ hodnota byla v r∙zn²ch dobßch a na r∙zn²ch mφstech rozdφlnß.
1|*hon||125.496|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II. 1 hon = 5 provazc∙ = 210 lokt∙. ZnaΦil vzdßlenost, kterou zdrav² Φlov∞k dokßzal ub∞hnout, ani₧ by odpoΦφval.
1|*provazec viniΦn²||38.2464|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*provazec rybß°sk²||13.1472|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*prut||4.7808|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*lßtro||2.3904|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*sßh staroΦesk²||1.7928|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*loket pra₧sk²||0.5976|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*pφ∩||0.1992|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II (n∞kterΘ prameny uvßdφ 1 pφ∩ = 0,1971 m).
1|*Φtvr¥||0.1494|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*dla≥||0.07968|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*prst||0.01992|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
1|*zrno jeΦnΘ||0.00498|StaroΦeskß jednotka zavedenß P°emyslem Otakarem II.
'DalÜφ staroΦeskΘ jednotky
1|*lßtro jßchymovskΘ||1.92|StaroΦeskß jednotka.
1|*loket Φesk²||0.5914|StaroΦeskß jednotka.
1|*loket slezsk²||0.5785|StaroΦeskß jednotka.
1|*provazec zemsk² (P°emysl Ot.II.)||25.26|StaroΦeskß jednotka (P°emysl Ot.II.).
1|*provazec zemsk² (Karel IV.)||30.88|StaroΦeskß jednotka (Karel IV.).
1|+vara (mex.)||0.837946|Jednotka dΘlky znßmß takΘ jako Üpan∞lsk² yard pou₧φvanß takΘ na jihozßpad∞ USA a ve Üpan∞lsky hovo°φcφch zemφch.
'Obsah
2|ΦtvereΦn² metr|m2|1|╚tvereΦn² metr je ploÜn² obsah Φtverce o stran∞ 1 metru. Je to odvozenß jednotka SI.|True
2|ΦtvereΦn² kilometr|km2|1000000|Kilometr ΦtvereΦn² je nßsobek jednotky.
2|hektar|ha|10000|Hektar je vedlejÜφ jednotka pro ploÜn² obsah.
2|ar|a|100|Slovo ar je odvozenΘ z latinskΘho area = stavebnφ mφsto, dv∙r.
2|barn||1E-27|Atomovß fyzika. Jednotka vznikla v r. 1942 p°i prßci na konstrukci atomovΘ bomby. AtomovΘ jßdro uranu se v²zkumnφk∙m zdßlo "velkΘ jako stodola" (barn = stodola).
2|township||93239571.972096
2|ΦtvereΦnφ mφle|mile2|2589988.110336
2|homestead||647497.027584
2|acre|acre|4046.8564224|Acre byl urΦen jako plocha, kterou volsk² potah zoral za jeden den.
2|rood|rood|1011.7141056
2|ΦtvereΦn² yard|sq yd|0.83612736
2|ΦtvereΦn² foot|sq ft|0.09290304
2|ΦtvereΦn² inch|sq in|0.00064516
'RakouskΘ mφry pou₧φvanΘ i v Φesk²ch zemφch
2|*lßn||172639.2|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*rakouskΘ jitro||5754.64|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*korec||2877.315|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*mφra (m∞°ice)||1918.21|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*ΦtvereΦn² (°emenov²) sßh||3.596652|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*°emenovß stopa||0.599442|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*ΦtvereΦnß stopa (vφd∞≥skß)||0.099906944|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*°emenov² palec||0.0499535|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*°emenovß Φßrka||0.00416279|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
2|*°emenovß teΦka||0.000345233|Vφde≥skß jednotka ploÜnΘho obsahu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
'StaroΦeskΘ jednotky
2|*lßn (Karel IV.)||184148.16
2|*v∞rtel||719.33
'DalÜφ staroΦeskΘ jednotky
2|*lßn Hßjk∙v||18.8
2|*lßn kn∞₧sk²||25.61
2|*lßn krßlovsk²||27.95
2|*lßn pansk²||23.28
2|*lßn pasovsk²||17.7372
2|*lßn rabφnsk²||35.946
2|*lßn selsk² (P°em. Ot. II.)||18.62
2|*lßn vit∞jovick² (1)||9.624
2|*lßn vit∞jovick² (2)||10.9376
2|*role (17. stoletφ)||0.61
2|*jitro pasovskΘ||0.3411
2|*jitro rabφnskΘ||0.5911
2|*jitro staroΦeskΘ (P°em. Ot. II.)||0.315
2|*jitro vit∞jovickΘ (1)||0.1604
2|*jitro vit∞jovickΘ (2)||0.1709
'╪φm
2|*saltus (°φmsk² hvozd)||2027520
2|*centuria (°φmskß)||506880
2|*heredium (°φmsk² d∞diΦn² statek)||5068.8
2|*iugerum (°φmskΘ jitro pole)||2534.4
2|*pes quadratus (°φmskß Φtv. stopa)||0.088
'╪ecko
2|*plethron (°ecko 100 Φtv. stopa)||951.90761
2|*tetrag≤nos p·s (°eckß stopa)||0.095190761
'Francie
2|+arpent de Paris (fra.)||3419|Jednotka platnß ve Francii do roku 1799. Dnes je pou₧φvanß jeÜt∞ v Quebeku.
2|+arpent ordinaire (fra.)||4221|Jednotka platnß ve Francii do roku 1799.
'Rusko
2|+kvadratnaja versta (rus.)||1138021.701961|StarÜφ ruskß jednotka ploÜnΘho obsahu.
2|+d∞sjatina (rus.)||10926.51234048|StarÜφ ruskß jednotka ploÜnΘho obsahu.
2|+kvadratnaja sa₧e≥ (rus.)||4.55208|StarÜφ ruskß jednotka ploÜnΘho obsahu.
2|+kvadratnyj fut (rus.)||0.09290304|StarÜφ ruskß jednotka ploÜnΘho obsahu.
'Japonsko
2|+cho (jap.)||9914.79823488
'Objem
3|krychlov² metr|m3|1|Krychlov² metr je objem krychle o hran∞ 1 metru. Je to odvozenß jednotka SI.|True
3|litr (1l = 1dm3)|l|0.001|Litr je vedlejÜφ jednotka pro objem.
3|*litr (starß definice)|l|0.001000028|Do roku 1964 byl litr definovßn jako 1 kg ΦistΘ destilovanΘ vody.
3|cubic yard|cu yd|0.764554857984
3|cubic foot|cu ft|0.028316846592
3|cubic inch|cu in|0.000016387064
'UK liquid
3|chaldron||1.30927392
3|quarter||0.29094976
3|hogshead UK||0.28640367
3|bushel UK|bu.|0.03636872
3|peck UK||0.00909218
3|gallon UK|gal.|0.00454609
3|quart UK|UK qt|0.0011365225
3|pint UK|pt.|0.00056826125
3|gill UK|gi.|0.0001420653125
3|fluid ounce UK|fl.oz|0.0000284130625
3|fluid drachm UK||0.0000035516328125
3|fluid scruple UK||0.00000118387760416667
3|minim UK||0.0000000591938802083333
'US liquid
3|barrel US|bl.|0.158987294928
3|gallon US|gal.|0.003785411784
3|quart US|US qt|0.000946352946
3|liquid pint US|liq╖pt|0.000473176473
3|gill US||0.00011829411825
3|US cup|c.|0.0002365882365
3|fluid ounce US|fl.oz|2.95735295625E-05
3|tablespoon|tbsp.|0.00001478676478125
3|teaspoon|tsp.|0.00000492892159375
3|US fluid drams|US fl dr|0.0000036966911953125
'US dry
3|dry barrel US|bbl|0.115627123584
3|bushel US|bu.|0.03523907016688
3|US peck|pk.|0.00880976754172
3|dry quart US|bu.|0.00220244188543
3|dry pint US|dry pt|5.506104713575E-04
3|register ton|RT|2.8316846593
3|cord||3.6245234649
3|stΘra|st|1
'Vφde≥skΘ mφry - str. 51 atd. v Tajemstvφ p°esnosti
3|*krychlov² sßh||6.820992|Vφde≥skß jednotka objemu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
3|*v∞dro||0.056589|Vφde≥skß jednotka objemu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
3|*krychlovß stopa||0.03157867|Vφde≥skß jednotka objemu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
3|*mßz||0.001415|Vφde≥skß jednotka objemu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
3|*holba||0.000707|Vφde≥skß jednotka objemu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
3|*₧ejdlφk||0.000358|Vφde≥skß jednotka objemu - u nßs platnß v letech 1764 a₧ 1876.
'StaroΦeskΘ jednotky - Karel IV.
3|*sud||244.5312
3|*t²nsk²||122.2656
3|*v∞dro ΦeskΘ||61.1328
3|*Ükopek||15.2832
3|*soudek||11.4624
3|*lahvice||5.7312
3|*pinta||1.9104
3|*₧ejdlφk||0.4776
3|*p∙lka||0.2388
3|*Φtvrtka||0.1194
'DalÜφ staroΦeskΘ jednotky objemu
3|*v∞dro pra₧skΘ||56.6048
3|*mßz Φesk²||1.41512
3|*pinta||0.70756
3|*₧ejdlφk||0.35378
'A jeÜt∞ dalÜφ staroΦeskΘ jednotky
3|*ΦφÜka (asi)||1.453
3|*Φtvrt (asi)||6
3|*hrnec (asi-krajovΘ)||1.23
3|*kßra (asi)||300
3|*kbel||71.53
3|*koflφk (14. stoletφ) (asi)||1.45
3|*korec star² Φesk² (asi)||93.36
3|*lßka (asi)||70
3|*lukno (asi-krajovΘ)||150
3|*mßz moravsk² (asi)||1.07
3|*m∞°ice (na obilφ)||61.487
3|*m∞°ice moravskß||70.61
3|*met (18. stoletφ) (asi)||17130
3|*metek||2.8
3|*prostice (asi)||87
3|*°epice (asi)||2.91
3|*soudek||11.625
3|*v∞dro bratislavskΘ (vφno)||53.335
3|*v∞rtel (asi)||23.34
3|*v∙z||16520
'╪φm
3|*culeus (°φm.)||0.5246
3|*amphora (°φm.)||0.02623
3|*urna (°φm.)||0.013115
3|*cognius (°φm.)||0.00327875
3|*sextarius (°φm.)||0.0000546458
3|*hemina (°φm.)||0.000273229
3|*cyathus (°φm.)||0.000045538
3|*modius (°φm.)||0.00875
3|*sextarius (°φm.)||0.000546875
'╪ecko
3|*amforeus (°ec.)||0.0389897413752
3|*medimnos (attickß m∞°ice °ec.)||0.05184
3|*choinix (°ec.)||0.00108
3|*kotylΘ (°ec.)||0.00027
3|+nebuchadnezzar||0.01892705892
3|+salmanazar||0.011356235352
3|+methuselah||0.007570823568
3|+rehoboam||0.005678117676
3|+jeroboam||0.0030283294272
3|+magnum||0.001892705892
3|+noggin||0.00011829411825
'Izrael
3|+ephah (izr.)||0.03964395393774
3|+hekat (izr.)||0.004768635624
3|+omer (izr.)||0.003964395393774
'Rusko
3|+kubiΦeskaja sa₧e≥ (rus.)||9.711312770375|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+kruÜka (rus.)||1.00123|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+last (rus.)||0.33586|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+Φetv∞r¥ (rus.)||0.210024858194605|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+osmina (rus.)||0.105012429097303|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+poluosmina (rus.)||0.0525062145486513|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+Φetverik (rus.)||0.026238|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+poluΦetverik (rus.)||0.013119|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+v∞dro (rus.)||0.012302588298|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+garn∞c (rus.)||0.003279|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+Φarka (rus.)||0.000123|StarÜφ ruskß jednotka objemu
3|+ΦaÜka (rus.)||0.000108|StarÜφ ruskß jednotka objemu
'Japonsko
3|+koku (jap.)||0.1801856009184
'Hmotnost
4|kilogram|kg|1|Kilogram je hmotnost mezinßrodnφho prototypu kilogramu, kter² je ulo₧en u Mezinßrodnφho ·°adu pro vßhy a mφry váSΘvres. Prototyp vyrobila firma C. Longuev Pa°φ₧i ze slitiny platiny a iridia (9:1). Kilogram je zßkladnφ jednotka SI.|True
4|metrick² cent|q|100
4|tuna|t|1000|Tuna je vedlejÜφ jednotka pro hmotnost.
4|metrick² karßt|Kt|0.0002
4|atomovß hmotnostnφ jednotka|u|1.6605655E-27|Atomovß hmotnostnφ jednotka je vedlejÜφ jednotka pro hmotnost. Tzv. unitßrnφ jednotka co₧ je 1/12 hmotnosti izotopu uhlφku o protonovΘm Φφsle Z=6 a nukleonovΘm Φφsle A=12.
4|metr.tech.jedn.hmotnosti||9.80665
'Avoirdupois
4|long ton (UK)|ton|1016.0469088
4|long hundredweight (UK)|cwt|50.80234544
4|british cental||45.359237
4|pound|lb|0.45359237
4|ounce|oz|0.028349523125
4|dram|dr|0.0017718451953125
4|grain|gr|0.00006479891
'
'4|quarter|qr|12.701
4|short ton (US)|ton|907.18474
4|short hundredweight (US)|cwt|45.359237
4|apoth. scruple|sc.|0.0012959782
'troyà
4|stone||6.35029318
4|troy pound|lb t|0.3732417216
4|troy ounce|tr oz|0.0311034768
4|troy dram|dr.|0.0038879346
4|troy pennyweight|dwt.|0.00155517384
4|slug||12.7005863598
'4|drachm||0.0038879
4|bes||1
'RakouskΘ mφry pou₧φvanΘ v Φesk²ch zemφch
4|*vφde≥sk² cent||56.006|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*celnφ cent||50|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876. U chmelu se pou₧φvß dodnes.
4|*vφde≥skß libra||0.56006|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*celnφ libra||0.5|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*lΘkßrenskß libra||0.420045|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*marka (h°ivna)||0.56006|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*markovß st°φbrnß vßha||0.280668|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
'Lot je t°eba ov∞°it v Tajemstvφ p°esnosti uvedeny 2 hodnoty o °ßd r∙znΘ
4|*vφde≥sk² lot||0.017501875|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*poÜtovnφ lot||0.0166666666667|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*kvintlφk||0.00437546875|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*Üestnßctina (denßr)||0.0010938671875|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
4|*vφde≥sk² karßt||0.000205969|Vφde≥skß jednotka hmotnosti pou₧φvanß v Φesk²ch zemφch mezi lety 1764 a 1876.
'StaroΦeskΘ vßhovΘ jednotky
4|*cent||61.7244
4|*kßmen||10.2874
4|*Φeskß libra||0.51437
'DalÜφ jednotky
4|*moravskß libra||0.56
4|*slezskß libra||0.5298
4|*celnφ libra||0.5
4|*h°ivna||0.25317
4|*fenik||0.001095974
'╪φm
4|*talent (rom.)||40.8233133
'4|*as (rom.)||0.3265865064
'4|*bes (rom.)||0.2177243376
'4|*uncia (rom.)||0.0272155422
'4|*denarius (rom.)||0.0038879346
4|*as (italskß libra)||0.32832
4|*pondus (°φm.)||0.273|╪φmskß libra.
4|*semis (°φm.)||0.16416
4|*triens (°φm.)||0.10944
4|*quadrans (°φm.)||0.08208
4|*sextans (°φm.)||0.05472
4|*uncia (°φm.)||0.02736
4|*semiuncia (°φm.)||0.01368
4|*scrupulum (°φm.)||0.00114
'4|*obolus (rom.)||0.0005682864407
'╪ecko
4|*talanton (°ec.)||25.75406758386
4|*mina (°ec.)||0.429234459731
4|*drachmΘ (°ec.)||0.0042923
4|*obol (°ec.)||0.000725747792
4|*obolos (°ec.)||0.00071538
4|*chalk·s (°ec.)||0.00009
4|+shekel (izr.)||0.0141
4|+libra (mex.)||0.46039625555
'Egypt
4|*deben (Egypt)||0.091|Zßkladnφ jednotka staroegyptskΘho systΘmu m∞°enφ hmotnosti.
4|+gros (fra.)||0.0003824296875|Jednotka platnß ve Francii do roku 1799.
4|+once (fra.)||0.030594375|1 once = 8 gros. Jednotka platnß ve Francii do roku 1799.
4|+livre (fra.)||0.48951|1 livre = 16 onces. Jednotka platnß ve Francii do roku 1799.
4|+tonneau (fra.)||979.02|1 tonneau = 2000 livres. Jednotka platnß ve Francii do roku 1799.
'Rusko
4|+bremja (rus.)||4242.52|StarÜφ ruskß jednotka hmotnosti.
4|+tonna (rus.)||2121.26|StarÜφ ruskß jednotka hmotnosti.
4|+berkovec (rus.)||163.792204807|StarÜφ ruskß jednotka hmotnosti.
4|+pud (rus.)||16.3792204807|StarÜφ ruskß jednotka hmotnosti.
4|+funt (rus.)||0.408233133|StarÜφ ruskß jednotka hmotnosti.
4|+lot (rus.)||0.0127572854|StarÜφ ruskß jednotka hmotnosti.
4|+zolotnik (rus.)||0.00425242845875|StarÜφ ruskß jednotka hmotnosti.
4|+dolja (rus.)||0.00004429613|StarÜφ ruskß jednotka hmotnosti.
'Japonsko
4|+kwan (jap.)||3.7512088999
4|+kin (jap.)||0.60010270551
'Sφla
5|newton|N|1|Jeden newton je sφla, kterß ud∞luje volnΘmu t∞lesu o hmotnosti 1 kilogramu zrychlenφ 1 metru za sekundu na druhou. Newton je odvozenß jednotka SI (m.kg.s-2) - anglick² matematik a fyzik sir Isaac Newton (1642-1727).|True
5|kilopond|kp|9.80665|D°φve pou₧φvanß jednotka sφly.
5|kilogramme-force|kgf|9.80665|D°φve pou₧φvanß jednotka sφly (odpovφdß kilopondu).
5|tonne-force||9806.65
5|tons force UK||9964.016
5|tons force US||8896.443
5|poundal-force US|lbf|4.4482216153
5|kip||4448.2216153
5|ounce force|ozf|0.278013851
5|poundal UK|pdl|0.1382549544
5|grain force|grf|0.0006354602
5|dyn|dyn|0.00001|Odvozenß jednotka pro sφlu z d°φve pou₧φvanΘ absolutnφ soustavy jednotek CGS (soustava centimetr-gram-sekunda).
5|sten|sn|1000
'Tlak
6|pascal|Pa|1|V n∞jakΘm prostoru je tlak 1 Pa jestli₧e v n∞m na libovolnou rovinnou plochu velikosti 1 m2 p∙sobφ kolmo rovnom∞rn∞ rozlo₧enß sφla 1 N. Pascal je odvozenß jednotka SI (m-1.kg.s-2) a byla schvßlena v roce 1971 (francouzsk² matematik, fyzik a filozof Blaise Pascal (1623-1662)).|True
6|hektopascal|hPa|100
6|bar|bar|100000
6|milibar|mbar|100
6|pieze|pz|1000
6|fyzikßlnφ atmosfΘra|atm|101325
6|konvenΦnφ mm vodnφho sl.|mm H2O|9.80665
6|konv. mm rtu¥ovΘho sloupce|mm Hg|133.322
6|torr|Torr|133.322|Ital Jan Evangelista Torricelli (1608-1647), ₧ßk G.Galileiho, objevitel atmosferickΘho tlaku.
6|pound-force per sq. inch|psi|6894.76
6|ounce-force per sq. inch|osi|430.9225
6|convential foot of water|ft H2O|2989.07
6|convential inch of water|in H2O|249.089
'Prßce, energie
7|joule|J|1|Joule je prßce, kterou vykonß stßlß sφla 11 newtonu p∙sobφcφ po drßze 1 metru ve sm∞ru sφly. Je to odvozenß jednotka SI (m2.kg.s-2) a je pojmenovanß podle anglickΘho fyzika Jamese Prescotta Jouleho (1818-1889).|True
7|kilopondmetr|kp╖m|9.80665|D°φve pou₧φvanß jednotka prßce.
7|kalorie|cal|4.1868|Tzv. malß kalorie. P∙vodn∞ to bylo teplo pot°ebnΘ k oh°ßtφ 1 g vody o 1░C. Toto je ale nep°esnΘ - velikost toti₧ zßle₧φ na teplot∞, p°i kterΘ bylo m∞°enφ zapoΦeto.
7|thermochemical calorie|cal th|4.184
7|Btu (Steam Table British Thermal Unit)|Btu|1055.066
7|+Btu (British Thermal Unit)|Btu|1054.35
7|+Btu (International Steam Table)|Btu|1055.04
7|+Btu (mean)|Btu|1055.87
7|+Btu (39░F)|Btu|1059.67
7|+Btu (60░F)|Btu|1054.68
7|therm||105505600
7|erg|erg|0.0000001|Odvozenß jednotka pro energii z d°φve pou₧φvanΘ absolutnφ soustavy jednotek CGS (soustava centimetr-gram-sekunda).
7|watthodina|Wh|3600
7|elektronvolt|eV|1.6021917E-19|Elektronvolt je vedlejÜφ jednotka pro energii.
7|rydberg||2.179845895518E-19
'V²kon
8|watt|W|1|V²kon 1 wattu je vykonßn je-li prßce 1 joulu vykonßna za 1 sekundu. Je to odvozenß jednotka SI (m2.kg.s-3) - skotsk² in₧en²r James Watt (1736-1819).|True
8|kilowatt|kW|1000|Kilowatt je nßsobek jednotky.
8|kilopond metr za sekundu|kp╖m/s|9.80665|Jednotka pou₧φvanß (povolenß) do 31.12.1979.
8|kilokalorie za hodinu|kcal/h|1.163
8|kalorie za sekundu|cal/s|4.1868
8|Btu per hour|Btu/h|0.293071
8|erg za sekundu|erg/s|0.000001
8|k∙≥|ks|735.499|Jednotka pou₧φvanß (povolenß) do 31.12.1979.
8|k∙≥ (starÜφ definice)|ks|735.498775
8|ko≥skß sφla|HP|745.7|Je to v²kon Wattova stroje, kter² vyΦerpal 550 liber vody do v²Üe 1 stopy za 1 sekundu.
8|mezinßrodnφ watt|W int.|1.00019
8|pound-force per second|lbf╖ft/s|1.35582
'Titulnφ strßnka elmag. jednotek
9|||1||True
'Titulnφ strßnka fotometrick²ch jednotek
10|||1||True
91|ampΘr|A|1|AmpΘr je proud, kter² p°i stßlΘm pr∙toku dv∞ma rovnob∞₧n²mi p°φmkov²mi velmi dlouh²mi vodiΦi zanedbatelnΘho kruhovΘho pr∙°ezu, umφst∞n²mi ve vakuu ve vzdßlenosti 1ám od sebe, vyvolß mezi vodiΦi sφlu 2 E-7 newtonu na 1ám dΘlky. D°φve se ampΘr naz²val absolutnφ ampΘr. AmpΘr je zßkladnφ jednotka SI a je pojmenovßn podle francouzskΘho fyzika AndrΘ AmpΘra (1775-1836).|True
91|mezinßrodnφ ampΘr|A int.|0.99985|Mezinßrodnφ ampΘr je definovßn jako elektrick² proud, kter² vylouΦφ z roztoku dusiΦnanu st°φbrnΘho 1,11804 mg st°φbra za 1 sekundu.
91|statampΘr|sA|0.000000000333564|D°φve u₧φvanß jednotka elektrickΘho proudu.
91|abampΘr|aA|10|D°φve u₧φvanß jednotka elektrickΘho proudu.
91|biot|Bi|10
92|volt|V|1|Volt je nap∞tφ mezi konci vodiΦe, do n∞ho₧ stßl² proud 1 ampΘru dodßvß v²kon 1 wattu. Volt je hlavnφ jednotkou pro elektrick² potencißl, elektrickΘ nap∞tφ a elektromotorickΘ nap∞tφ. Je to odvozenß jednotka SI (m2.kg.s-3.A-1) - italsk² fyzik Count Alessandro Giuseppe Anastasio Volta (1745-1827).|True
92|mezinßrodnφ volt|V int.|1.00034
92|statvolt|sV|299.7925
92|abvolt|aV|0.0000001
93|ohm|omega|1|Ohm je odpor vodiΦe, v n∞m₧ stßlΘ nap∞tφ 1 voltu mezi konci vodiΦe vyvolß proud 1 ampΘru, nep∙sobφ-li ve vodiΦi elektromotorickΘ nap∞tφ. Je to odvozenß jednotka SI (m2.kg.s-3.A-2) a je pojmenovanß podle n∞meckΘho fyzika Georga Simona Ohma (1789-1854).|True
93|mezinßrodnφ ohm|omega|1.00049
93|statohm|s omega|898755400000
94|weber|Wb|1|Je to odvozenß jednotka SI (m2.kg.s-2.A-1).|True
94|maxwell|M|0.0000001
95|tesla|T|1| Je to odvozenß jednotka SI (kg.s-2.A-1).|True
95|gauss|G|0.0001
95|gama|gama|0.000000001
96|ampΘr na metr|A/m|1| Je to odvozenß jednotka SI.|True
96|oersted|Oe|79.5774715459477|Hans Christian Oersted (1777-1851) byl dßnsk² lΘka° a fyzik.
101|kandela|cd|1|Kandela je kolmß svφtivost 1/6 E-5ám2 povrchu ΦernΘho t∞lesa p°i teplot∞ tuhnutφ platiny (1768 ░C) za tlaku 101325 pascalu. Kandela je zßkladnφ jednotka SI.|True
101|Hefnerova svφΦka|HK|0.92|Hefnerova svφΦka je vodorovnß svφtivost 40 mm dlouhΘho plamene octanu amylnatΘho ho°φcφho nad bavln∞n²m kulat²m knotem o pr∙m∞ru 8 mm za urΦit²ch podmφnek.
'HK = 0.903 cd
101|mezinßrodnφ svφΦka|IC|1.02
101|Harcourtova lampa|harcourt|9.91
101|Carcelova lampa|carcel|9.704
101|parafφnovß svφΦka|VK|1.084
101|spermacetßtovß lampa||1.16
101|pentanovß svφΦka||1.0023
101|Violleova svφΦka|violle|20.23
101|decimßlnφ svφΦka|DB|1.0114
102|kandela na m2|cd/m2|1|Je to odvozenß jednotka SI.|True
102|nit|nt|1
102|stilb|sb|10000
102|skot||31.83098862
102|apostilb (blondel)|asb|0.3183098862
102|lambert|La|3183.098862
102|foot╖lambert|ft-L|3.38
103|lux|lx|1|Lux je osv∞tlenφ plochy, na jejφ₧ ka₧d² ΦtvereΦn² metr dopadß rovnom∞rn∞ rozlo₧en² sv∞teln² tok 1 lumenu. Lux je hlavnφ jednotkou osv∞tlenφ. Je to odvozenß jednotka SI (m-2.cd.sr).|True
103|phot|ph|10000
103|foot-candle|fc|10.764
103|nox|nx|0.001
'Nßsobky a dφly
11|zßklad||1||True
11|exa (1 E18)|E|1E+18
11|peta (1 E15)|P|1E+15
11|tera (1 E12)|T|1000000000000#|Tera pochßzφ z °eckΘho teras = nebeskΘ znamenφ.
11|giga (1 E9)|G|1000000000|Giga pochßzφ z °eckΘho gigas = obr.
11|mega (1 E6)|M|1000000|Mega pochßzφ z °eckΘho megas = velik².
11|kilo (1 E3)|k|1000
11|hekto (1 E2)|h|100
11|deka (1 E1)|da|10
11|deci (1 E-1)|d|0.1
11|centi (1 E-2)|c|0.01
11|mili (1 E-3)|m|0.001
11|mikro (1 E-6)|╡|0.000001
11|nano (1 E-9)|n|0.000000001|Nano pochßzφ z italskΘho nano = trpaslφk.
11|piko (1 E-12)|p|0.000000000001|Piko pochßzφ z italskΘho piccolo = maliΦk².
11|femto (1 E-15)|f|0.000000000000001|Femto pochßzφ ze ÜvΘdskΘho femton = patnßct.
11|atto (1 E-18)|a|1E-18
11|*gros velk²||1728
11|*veletucet (gros)||144
11|*kopa||60
11|*mandel||15
11|*tucet||12
11|*vrh||3
11|*pßr||2
'Rychlost
12|metry za sekundu|m/s|1|Rychlostφ 1 metr za 1 sekundu se pohybuje t∞leso, kterΘ urazφ rovnom∞rn²m pohybem drßhu 1 metr za 1 sekundu. Metr za sekundu je odvozenß jednotka SI.|True
12|kilometry za hodinu|km/h|10/36
12|metry za minutu|m/min|1/60
12|stopy za sekundu|ft/s|0.3048
12|stopy za hodinu|ft/hour|0.00008466666666666667
12|mφle za hodinu|MPH|0.44704
12|mezinßrodnφ uzel (knots)|kn|1852/3600
12|admiralty knot||0.5147733333333333333
12|polednφkovß tercie||0.5|Polednφkovß tercie (nebo takΘ sekundovß uzlovß dΘlka) je zaokrouhlovanß hodnota rychlost jednΘ nßmo°nφ mφle.
12|mach (·rov∞≥ mo°e, p°i 0░C)|Ma|331.46
12|rychlost sv∞tla|c|299792458
'Oblast 13 - teplota neupravujte!
13|kelvin|K|1|Kelvin je 273,16 dφl termodynamickΘ teploty trojnΘho bodu vody. Kelvin je zßkladnφ jednotka SI. Touto jednotkou se stal Kelvin (skotsk² matematik a fyzik W. Thomson lord Kelvin 1824-1907) na XIII. generßlnφ konferenci pro mφry a vßhy v r. 1967.|True
13|stupe≥ Celsia|░C|0|Celsi∙v stupe≥ je vedlejÜφ jednotka soustavy SI pro teplotu. V roce 1742 ve èvΘdsku astronom Anders Celsius (1701-1744) pou₧il pro tuhnutφ vody 100 stup≥∙ a pro var vody 0 stup≥∙. Stupnici rozd∞lil na 100 dφl∙. Jeho stupnice byla pozd∞ji otoΦena.
13|stupe≥ Fahrenheita|░F|0|Pou₧φvß se p°edevÜφm v anglosask²ch zemφch (hlavn∞ v USA). G. D. Fahrenheit (1686-1736) zavedl pro 0 teplotu sm∞si ledu, vody a salmiaku. Jako hornφ teplotu u₧il teplotu zdravΘho Φlov∞ka a oznaΦil ji Φφslem 96. VÜe rozd∞lil dvakrßt po 12 dφlech a ka₧d² z nich na 4 dφlky - stupn∞.
13|Rankin∙v stupe≥|░R|0
13|RΘaumur∙v stupe≥|░R|0|V roce 1730 ve Francii sestavil RenΘ Antoine Ferchault de RΘaumur prvnφ lihov² teplom∞r. Teplotu tßnφ vody umφstil na 0 a jako 80 stup≥∙ dal teplotu varu lihu (pozd∞ji u rtu¥ov²ch teplom∞r∙ Φφslo 80 odpovφdalo teplot∞ varu vody).
'Rovinn² ·hel
14|radißn|rad|1|Jeden radißn je ·hel slo₧en² dv∞ma radißlnφmi polopaprsky, kterΘ vytφnajφ na kru₧nici oblouk stejnΘ dΘlky, jako mß jejφ polom∞r. Radißn je dopl≥kovß jednotka SI.|True
14|stupe≥|░|PI/180|Stupe≥ ·hlov² je vedlejÜφ jednotka pro rovinn² ·hel.
14|minuta|'|PI/10800|Minuta ·hlovß je vedlejÜφ jednotka pro rovinn² ·hel.
14|vte°ina|"|PI/648000|Vte°ina je vedlejÜφ jednotka pro rovinn² ·hel.
14|grad|g|PI/200|Grad (gon) je vedlejÜφ jednotka pro rovinn² ·hel.
14|centigrad|`|PI/20000
14|dφlec||PI/3000
14|d∞lost°eleck² dφlec||PI/3200
14|matematick² dφlec|dc|0.001
14|prav² ·hel|L|PI/2
'╚as
15|sekunda|s|1|Sekunda je doba trvßnφ 9192631770 period zß°enφ, kterΘ odpovφdß p°echodu mezi dv∞ma hladinami velmi jemnΘ struktury zßkladnφho stavu atomu cΘzia 133. Sekunda je zßkladnφ jednotka SI.|True
15|minuta|min|60|Minuta je vedlejÜφ jednotka pro Φas.
15|hodina|h|3600|Hodina je vedlejÜφ jednotka pro Φas.
15|den (st°ednφ sluneΦnφ)|d|86400|Den je vedlejÜφ jednotka pro Φas.
