Srovnßvacφ test zßkladnφch desek pro procesory Intel Pentium III
Pentiovy lod∞
V minulΘm vydßnφ naÜeho Φasopisu jsme psali o aktußlnφ nabφdce procesor∙ pro poΦφtaΦe. AvÜak procesor samotn² poΦφtaΦ ned∞lß, a tak jsme pro vßs p°ipravili srovnßvacφ test zßkladnφch desek, tentokrßt pro procesory Intel Pentium III. V dob∞, kdy budete moci Φφst v²tisk, kter² prßv∞ dr₧φte v ruce, u₧ bude v plnΘm proudu test zßkladnφch desek pro procesory AMD Athlon. Ale o tom a₧ v p°φÜtφm Φφsle.
AΦkoliv je nepochybn∞ procesor srdcem poΦφtaΦe, na n∞₧ se "p°ibalujφ" ostatnφ komponenty, nenφ jedin²m Φlßnkem poΦφtaΦe, kter² si zasluhuje peΦliv² v²b∞r. Oblasti hardwaru neznal² zßjemce o nov² poΦφtaΦ p°ijde do obchodu a koupφ si model podle toho, jak mu jej prodejce vychvßlφ, a samoz°ejm∞ podle stavu svΘho ·Φtu. PotΘ se sv²m znßm²m chlubφ, ₧e mß Pentium "s tou a tou rychlostφ". Takov²to u₧ivatel je spokojen, kdy₧ poΦφtaΦ pracuje bez problΘm∙, co₧ je v po°ßdku, a nem∙₧e mu to tak mφt nikdo za zlΘ.
Vy, naÜi Φtenß°i, vÜak dob°e vφte, jak d∙le₧itΘ je zvolit nejen sprßvnou platformu (v nyn∞jÜφm PC sv∞t∞ Intel nebo AMD), n²br₧ i sprßvnou zßkladnφ desku. ProΦ tedy tolik lidφ v∞nuje p°i procesu po°izovßnφ novΘho PC tolik Φasu v²b∞ru dφlu, kter² ovliv≥uje celkov² v²kon systΘmu snad nejmΘn∞ (tedy krom∞ zvukovΘ Φi modemovΘ karty)? Zßkladnφ deska je toti₧ pilφ°em, na n∞m₧ je poΦφtaΦ postaven. Prßv∞ vybavenφ, spolehlivost, kompatibilita i mo₧nosti rozÜφ°enφ jsou faktory, pro n∞₧ se vyplatφ v∞novat v²b∞ru zßkladnφ desky dostatek Φasu. Rovn∞₧ by se na nφ nem∞lo Üet°it ka₧dou korunou. Tisφcikorunovß ·spora se m∙₧e za n∞kolik m∞sφc∙ p°i mo₧nΘm rozÜi°ovßnφ ukßzat jako velmi drahß.
Cφlem tohoto srovnßvacφho testu m∞lo b²t jako v₧dy p°inΘst vßm p°ehled nabφdky naÜeho trhu. P°i p°φprav∞ testu i nßslednΘm testovßnφ jsme se ovÜem nedokßzali ubrßnit jakΘmusi posunu k porovnßnφ Φipov²ch sad Intel 820 v. VIA Apollo Pro133A, pop°. Apollo Pro133. Doufßme, ₧e snad takΘ prßv∞ proto bude tento test u₧iteΦn².
Podmφnky, kterΘ musela spl≥ovat zßkladnφ deska ·Φastnφcφ se testu, byly nßsledujφcφ: Φipovß sada Intel 820 nebo VIA Apollo Pro133A, sloty pro pam∞¥ovΘ moduly SDRAM, jednoprocesorovß deska, platforma ATX bez integrovanΘ grafickΘ karty a bez integrovanΘho °adiΦe SCSI. K jednotliv²m podmφnkßm se podrobn∞ji dostaneme v dalÜφm textu.
Pam∞¥ovß odysea
Nenφ ₧ßdn²m tajemstvφm, ₧e platforma procesor∙ Intel mß n∞kolik nedostatk∙. VÜechno to jsou ovÜem v∞ci, kterΘ s sebou firma Intel "vlßΦφ" ji₧ mnoho let v zßjmu zachovßnφ zp∞tnΘ kompatibility. Mezi tyto potφ₧e pat°φ nap°φklad systΘm IRQ, tedy p°eruÜenφ, kter²ch se Φφm dßl tφm vφc jaksi nedostßvß, co₧ jist∞ v∞tÜina poΦφtaΦov²ch technik∙ potvrdφ. ┌zkß hrdla sb∞rnic majφ zase neblah² vliv na v²kon celΘho systΘmu. To pochopiteln∞ nenφ problΘm pouze intelovsk²ch platforem, ale prßv∞ u nich je to nejvφce patrnΘ. Krom∞ sb∞rnice pro tok grafick²ch dat a sb∞rnice FSB (Front Side Bus) je ·zk²m mφstem pr∙chodu dat i pam∞¥ovß sb∞rnice.
Rambus a jinΘ
Snad nejΦast∞ji se v poslednφ dob∞ mluvφ o potφ₧φch, kterΘ provßzejφ Intel p°i prosazovßnφ technologie Rambus. Co p°im∞lo Intel k tomu, ₧e se pustil do tohoto, mohlo by se zdßt, riskantnφho podniku? Bylo by hodn∞ naivnφ p°edstavovat si jako d∙vod n∞co jinΘho ne₧ zisky samotnΘho Intelu. Intel se v polovin∞ devadesßt²ch let zaΦal o Rambus vß₧n∞ zajφmat a vznikly dohody, podle nich₧ se m∞ly stßt pam∞ti RDRAM (Rambus DRAM) technologiφ pro start do novΘho tisφciletφ. P°ed p∞ti lety to mo₧nß vypadalo velmi krßsn∞, ale mß to svß aleà
64bitovΘ pam∞ti SDRAM se mezitφm dostaly na frekvenci 133 MHz. AΦkoliv se to zdß jako mal² pokrok (dß-li se v∙bec hovo°it o pokroku), dr₧φ systΘmy s pam∞¥mi SDRAM v²konnostn∞ krok se systΘmy zalo₧en²mi na technologii Rambus. Je to tak i p°esto, ₧e pam∞ti RDRAM pracujφ na n∞kolikanßsobn∞ vyÜÜφch frekvencφch. RDRAM je toti₧ pouze Üestnßctibitovß; data se tedy sΘriov∞ "Ütosujφ", co₧ ve v²sledku znamenß v²razn∞ v∞tÜφ latenci, ne₧ majφ pam∞ti SDRAM. V reßlu tak dosahujφ pam∞ti RDRAM p°ibli₧n∞ shodn²ch p°enosov²ch rychlostφ, jako pam∞ti SDRAM na frekvenci 133 MHz.
Potφ₧ je te∩ hlavn∞ v cen∞ pam∞tφ Rambus. Velkß slo₧itost RDRAM Φip∙ zp∙sobuje vysokou odpadovost ve v²rob∞. Malß popularita zap°φΦi≥uje nφzk² zßjem trhu a takΘ licenΦnφ poplatky pro spoleΦnost Rambus dr₧φ cenu n∞kolikanßsobn∞ nad cenou pam∞tφ SDRAM. Navφc je nutnΘ p°iznat, ₧e pro celkov² v²kon systΘmu je spφÜe d∙le₧itΘ celkovΘ mno₧stvφ pam∞ti ne₧ o pßr procent vyÜÜφ p°enosovß rychlost pam∞¥ovΘ sb∞rnice.
Na souΦasnΘm trhu tedy nejsou RDRAM pam∞ti konkurencφ zab∞hl²ch SDRAM pam∞tφ. To jeÜt∞ umoc≥ujφ dalÜφ ohlßÜenΘ trendy. NovΘ pam∞ti VC-SDRAM (VirtualChannel SDRAM, oznaΦovanΘ takΘ jako VC/133) dosahujφ a₧ o 30 % vyÜÜφ p°enosovΘ rychlosti. ╚ipovß sada VIA Apollo Pro133 ji₧ tyto pam∞ti podporuje a i podle naÜich m∞°enφ je nßr∙st v²konu systΘmu skuteΦn∞ znateln² a podle typu aplikace dosahuje a₧ 7 %.
Na podzim by takΘ m∞ly b²t k dispozici pam∞ti DDR-DRAM (Double Data Rate DRAM), kterΘ by v²konnostn∞ m∞ly pam∞ti s technologiφ Rambus p°edΦit. K jejich podpo°e se vyjßd°ila jak VIA Technologies, tak i AMD.
Kauza MTH
82805AA Memory Translator Hub (MTH) je modul, kter² je v podstat∞ od zaΦßtku souΦßstφ ΦipovΘ sady Intel 820. Tento obvod je zodpov∞dn² za p°evod informacφ z modulu pam∞ti SDRAM a na stran∞ North Bridge se tvß°φ jako RIMM modul pam∞ti RDRAM. To umo₧≥uje pou₧itφ levn²ch SDRAM pam∞tφ spoleΦn∞ s Φipovou sadou 820. Tento obvod vÜak podporuje pam∞ti jen na frekvenci 100 MHz a do celkovΘ kapacity 512 MB.
10. kv∞tna sv∞tem PC zah²bala zprßva, ₧e Intel objevil (spφÜe by se hodilo slovo p°iznal) chybu v MTH. Tato chyba se ·dajn∞ projevuje v urΦit²ch kombinacφch pam∞¥ov²ch modul∙ DIMM a napßjecφch zdroj∙. V d∙sledku Üumu, zp∙sobenΘho neustßl²m p°epφnßnφm na sb∞rnici MTH, tak m∙₧e v urΦit²ch p°φpadech dojφt ke ztrßt∞ dat z pam∞ti, n∞kdy i k samovolnΘmu restartu systΘmu Φi k jeho zamrznutφ.
Intel rychle nabφdl °eÜenφ. Nabφzφ toti₧ bezplatnou v²m∞nu vlastnφch desek CC820 za desky s pam∞¥ov²mi sloty RIMM pro RDRAM pam∞ti. Mluvφ se i o tom, ₧e zßrove≥ bude vym∞≥ovat jeden 128MB DIMM za jeden RIMM o shodnΘ kapacit∞. Intel takΘ okam₧it∞ zastavil v²robu desek CC820 a zastavil rovn∞₧ jejich distribuci. TotΘ₧ doporuΦil ud∞lat vÜem ostatnφm v²robc∙m zßkladnφch desek. Ti se k tomu ze zaΦßtku postavili jakoby bokem. Vesm∞s narychlo prohlßsili, ₧e jejich v²robk∙ se tento problΘm net²kß, nebo¥ ty jsou dostateΦn∞ stabilnφ. Je vÜak t°eba jim dßt jeÜt∞ n∞jak² Φas na dodateΦnΘ testovßnφ a kalkulaci mo₧n²ch finanΦnφch ztrßt. V dob∞ uzßv∞rky Φlßnku ji₧ zaΦaly z prodeje stahovat svΘ desky s Φipsetem 820 krom∞ Intelu jeÜt∞ firmy Micro-Star, Gigabyte, Asus. Zasa₧eny tφmto stahovßnφm z trhu jsou i desky, kterΘ mßme v naÜem testu. P°esto jsme je z n∞j nevy°adily.
Je z°ejmΘ, ₧e tyto v²m∞ny, pokud k nim skuteΦn∞ dojde ve v∞tÜφm m∞°φtku, budou stßt Intel stovky milion∙ dolar∙. Intel tak zasadil dalÜφ rßnu vlastnφmu Φipsetu, kter² ji₧ od svΘho uvedenφ vzbudil mezi poΦφtaΦov²mi odbornφky nemalΘ rozpaky.
╪eÜenφ by m∞l p°inΘst nov² MTH II, jeho₧ v²roba ovÜem jeÜt∞ nebyla zahßjena.
Na druhou stranu to m∙₧e b²t paradoxn∞ dobrß p°φle₧itost zpopularizovat technologii Rambus a zßrove≥ vnΘst do sv∞ta trochu ned∙v∞ry k SDRAM, p°esto₧e je v tom vlastn∞ nevinn∞. Intel se o to sna₧φ u₧ tφm, ₧e vÜude neustßle omφlß, ₧e systΘmy s pam∞¥mi RDRAM nejsou tφmto problΘmem zasa₧eny. Skoro to a₧ vyvolßvß dojem, ₧e tuto afΘru Intel sßm vykonstruoval, ale po seΦtenφ nßklad∙ na vÜechny v²m∞ny a p°ipoΦtenφ ztrßt z p°eruÜenφ v²roby jak desek, tak i samotn²ch obvod∙ MTH, nemluv∞ o poÜkozenΘ pov∞sti a p°enechßnφ Φßsti trhu konkurenci, je z°ejmΘ, ₧e by to byla hodn∞ drahß marketingovß kampa≥.
Je skuteΦn∞ u₧ po bitv∞?
Intel stßle investuje do spoleΦnΘho podniku s Rambusem nemalΘ penφze, kterΘ majφ b²t urΦeny p°edevÜφm na podporu v²voje v²robnφ technologie, je₧ by m∞la v²znamn∞ snφ₧it prodejnφ cenu pam∞tφ RDRAM. Pro p°ipravovanΘ rychlejÜφ procesory je technologie Rambus vhodn∞jÜφ ne₧ SDRAM Φi DDR-DRAM, jejich₧ potencißl konΦφ brzy za hranicφ frekvence procesor∙ 1 GHz.
Intel momentßln∞ hodn∞ tlaΦφ na v²robce pam∞¥ov²ch modul∙, aby p°eÜli na v²robu pam∞tφ RDRAM. T∞m se ovÜem zatφm p°φliÜ nechce opustit zab∞hlou technologii, ale vypadß to, ₧e jim nakonec nezbude nic jinΘho ne₧ jφt op∞t cestou, kterou vytyΦil ten nejsiln∞jÜφ. Trochu otßzkou z∙stßvß, zda tφm nakonec nejsiln∞jÜφm bude prßv∞ Intel.
ProΦ jen SDRAM
Nynφ u₧ je pro mne snadn∞jÜφ vysv∞tlit, proΦ jsme testovali pouze desky se sloty DIMM. V tuto chvφli vidφme vzhledem k finanΦnφ nßroΦnosti technologii Rambus jako nepou₧itelnou. V cenφcφch firem najdeme moduly RIMM jen v²jimeΦn∞, a to za cenu 128MB modulu p°es 30 000 KΦ bez DPH. Modul DIMM se shodnou kapacitou lze po°φdit ji₧ za Üestinu tΘto ceny. TakΘ dostupnost modul∙ RIMM je pro nßs v tuto chvφli problΘm.
Pokud se Intelu nakonec p°eci jen poda°φ prosadit Rambus jako konkurenceschopn² nejen v²konem, bude to podle naÜeho odhadu nejd°φve s p°ichßzejφcφ zimou, a tak dlouho jsme nßÜ test odklßdat necht∞li.
╚ipsetov² trh
Lo≥sk² podzim byl ve znamenφ oΦekßvßnφ Φipsetu 820. Stav byl takov², ₧e Intel omezil v²robu Φipov²ch sad 440BX a 440ZX v p°edpokladu rychlΘho nßstupu sady 820. Ta se ale neustßle opo₧∩ovala. Dokonce se ji₧ tehdy vyskytl problΘm û pokud byly v systΘmu vφce ne₧ dva moduly RIMM, byly funkΦnφ prßv∞ jen dva. Desky se starÜφmi Φipsety Intel tak nejen podra₧ily, ale p°edevÜφm se staly nedostatkov²m zbo₧φm.
VIA v pravou chvφli zafiniÜovala a uvedla na trh cenov∞ velmi zajφmav² Φipset Apollo Pro133, kter² se stal rychle hitem, proto₧e koneΦn∞ umo₧≥oval pou₧itφ 133MHz procesoru i pam∞tφ. Navφc dokßzal vyu₧φt rozhranφ ATA/66. VIA tφm zφskala velkou Φßst trhu (mluvφ se o tom, ₧e mß dnes ji₧ 40 %), kter² svou liknavostφ Intel uvolnil.
Na ja°e se produkce desek s Φipsety Intel 820 koneΦn∞ rozb∞hla naplno. VIA ale takΘ dokonΦila dlouho avizovan² Φipset Apollo Pro133A, kter² je vylepÜenφm p∙vodnφho Φipsetu, hlavn∞ ji₧ podporuje AGP4X tak, jako Intel 820. ZaΦßtkem Φervna by tedy ji₧ nem∞l b²t problΘm se zßsobovßnφm trhu deskami s nejnov∞jÜφmi Φipov²mi sadami.
Krßl mrtev?
Jak u₧ jsem se zmφnil, Φipset 820 byl vÜeobecn∞ zklamßnφm. Podle n∞kter²ch provßd∞n²ch m∞°enφ je BX p°etaktovan² na 133 MHz p°i pou₧itφ se 133MHz CPU a SDRAM minimßln∞ stejn∞ rychl² jako Intel 820 s RDRAM. Hodn∞ to nahrßvß neutuchajφcφ popularit∞ Φipsetu BX, aΦkoliv je z dneÜnφho pohledu technicky zastaral². NicmΘn∞ z∙stßvß pro mnoho lidφ nejlepÜφ Φipovou sadou pro intelovskou platformu, jakou kdo kdy vyrobil, a i dnes se dob°e prodßvß.
Podφvßme-li se vÜak do cenφku, vidφme, ₧e kvalitnφ deska s Φipsetem BX stojφ vφce ne₧ deska s VIA Apollo Pro133A. Potφ₧ spoleΦnosti VIA je v tom, ₧e stßle nezφskala dostateΦnou d∙v∞ru zßkaznφk∙. To se ale rychle m∞nφ, proto₧e s Φipsetem 820 a se vÜemi potφ₧emi a odklady, kterΘ ho provßzejφ, si Intel dobrou pov∞st "zaruΦenΘ spolehlivosti" dlouho neudr₧φ. Zßkaznφk∙m nezb²vß ne₧ sßhnout po Φipsetu VIA. Myslφme si vÜak, ₧e neprohloupφ. AΦkoliv Apollo Pro133A nedosahuje se standardnφ SDRAM v²konu onoho p°etaktovanΘho BX, je technologicky skuteΦn∞ na v²Üi. Pou₧itφ VC-SDRAM pak jejφ v²kon zvedß nad ·rove≥ p°etaktovanΘho BX. Mo₧nß se mnou nebudete souhlasit, ale osobn∞ d∙v∞°uji vφce ΦipovΘ sad∞ VIA ne₧li systΘmu b∞₧φcφmu na frekvenci o 33 % vyÜÜφ, ne₧ je jeho nominßlnφ.
Ve sv∞tle t∞chto skuteΦnostφ se mi ned∙v∞ra k VIA Apollo Pro133A jevφ jako neopodstatn∞nß. Bez poznßmky pak u₧ nechßvßm informaci, ₧e SGI uvedla na trh novou pracovnφ stanici Silicon Graphics 230, kterß je postavena na zßkladnφ desce prßv∞ s Φipsetem VIA Apollo Pro133A. Dodßvß se s operaΦnφm systΘmem Windows NT 4.0 WS nebo Linux Red Hat 6.1 Deluxe Edition. Je takΘ p°ipravena varianta s Windows 2000.
Zßkladnφ deska s Φipsetem Intel 440BX mß tedy v²znam snad jen pro n∞koho, kdo vlastnφ starÜφ procesor i pam∞¥ na frekvencφch 100 nebo 66 MHz a hodlß je vyu₧φt p°i stavb∞ novΘho PC.
ISA v zßhrobφ
Intel definitivn∞ odepsal sb∞rnici ISA. ProΦ takΘ ne? VÜe je dnes bu∩to v ΦipovΘ sad∞, nebo na PCI, grafika je u₧ dßvno na AGP. Hodn∞ v²robc∙ zßkladnφch desek vÜak p°φmo na desku integruje °adiΦ ISA, kter² je vlastn∞ mostem k PCI, aby u₧ivatel m∞l mo₧nost vyu₧φt aspo≥ jednu starÜφ ISA kartu. VIA ve sv²ch Φipov²ch sadßch sb∞rnici ISA jeÜt∞ stßle podporuje.
AGP 4X
Jednou ze zßkladnφch vlastnostφ, kterΘ byly oΦekßvßny, je podpora AGP 4X. Tento re₧im nabφzφ dvojnßsobnou p°enosovou rychlost rozhranφ grafickΘho adaptΘru ne₧ AGP 2X. Ve skuteΦnosti se v²hoda AGP 4X v²razn∞ji projevφ a₧ p°i texturovßnφ p°φmo ze systΘmovΘ pam∞ti a takΘ p°i p°ehrßvßnφ videa vysokΘ kvality.
N∞kterΘ zßkladnφ desky jsou takΘ vybaveny sb∞rnicφ AGP Pro, kterß umo₧≥uje zßsobovat grafick² adaptΘr a₧ Φty°nßsobn∞ vyÜÜφm mno₧stvφm elektrickΘ energie, ne₧ to dokß₧e standardnφ AGP.
Nejen Pentium III
Procesor∙ by mohl b²t zase v∞tÜφ v²b∞r. Zatφmco Φipset 820 podporuje oficißln∞ jen Pentium III (pop°φpad∞ jeÜt∞ Pentium II), VIA Apollo Pro133A umo₧≥uje takΘ pou₧itφ procesoru Intel Celeron a VIA Cyrix III, kter² se na naÜem trhu stane dostupn²m mo₧nß jeÜt∞ p°ed prßzdninami.
A budoucnost?
Ta jist∞ ukß₧e sama. O pam∞tech jsem ji₧ napsal dost. Bude zßle₧et na tom, jak Intel ustojφ nep°φznivou situaci kolem problΘmu s MTH. Te∩ nemyslφm finanΦn∞, ale hlavn∞ co po pov∞domφ sv²ch zßkaznφk∙, kte°φ v₧dy vid∞li v Intelu jistotu, kterou momentßln∞ pomalu ztrßcejφ. A to se net²kß jen technick²ch problΘm∙ û nap°φklad procesor∙ Pentium III je momentßln∞ na trhu nedostatek a totΘ₧ lze Φasto °φci i o Φipov²ch sadßch. P°ed Vßnocemi mo₧nß u₧ budeme v∞d∞t, zda se Intelu poda°ilo dotßhnout Rambus k rozumnΘ prodejnosti.
Zatφm si mne ruce VIA, kterß dopoledne vyrßbφ, odpoledne prodßvß a veΦer u₧ jen poΦφtß zisky. M∙₧eme takΘ velmi zßhy oΦekßvat, ₧e a₧ se trh naplnφ deskami se sadou Apollo Pro133A, vymizφ z n∞ho desky s Apollo Pro133. Je to jednoduÜe proto, ₧e pak u₧ nebude d∙vod k jejich existenci. Nenφ d∙vod, aby VIA vyrßb∞la dva tΘm∞° shodnΘ Φipsety.
Desky s neintelovsk²mi Φipsety byly v₧dy levn∞jÜφ ne₧ ty s t∞mi srovnateln²mi intelovsk²mi. Dnes je ale situace na trhu jinß, stejn∞ jako i myÜlenφ lidφ, a p°i souΦasnΘm stavu v∞cφ nemß zatφm dra₧Üφ Intel s 820 p°φliÜ nad∞jφ na udr₧enφ nadvlßdy z minul²ch let.
Hodnocenφ testu
Jako v₧dy jsme p°ipravili n∞kolik v∞tÜφch tabulek, kam jsme se sna₧ili dodat co nejvφce informacφ, kterΘ mohou b²t d∙le₧itΘ. Najdete tam takΘ hodnocenφ.
Jako testovacφ procesor jsme pou₧ili Intel Pentium III 600EB, tedy provedenφ Coppermine FC-PGA, 256 KB L2 cache on-die, 133 MHz FSB (pro desky s paticφ Slot 1 jsme pou₧ili redukci). Pam∞¥ov² modul odpovφdal specifikaci PC133 a m∞l kapacitu 128 MB a dobu odezvy 7,5 ns. OperaΦnφ systΘm byl s testovacφmi programy ulo₧en na pevnΘm disku IBM DPTA-372050 (7200 ot./min, 2 MB cache, ATA/66). Grafick²m adaptΘrem byla karta ASUS AGP-V6600 s Φipem GeForce 256, sb∞rnicφ AGP 4X a 32MB pam∞tφ typu SGRAM. Dßle jeÜt∞ poslou₧ila DVD mechanika Toshiba a zvukovß karta Creative Sound Blaster PCI128. Pokud m∞la deska integrovanou zvukovou kartu, vypnuli jsme ji a pou₧ili jsme naÜi SB PCI128, aby m∞ly vÜechny desky shodnΘ podmφnky. Testovali jsme v operaΦnφm systΘmu MS Windows 98.
Porovnßme-li pr∙m∞rnΘ dosa₧enΘ hodnoty u desek s r∙zn²mi Φipov²mi sadami, zjistφme, ₧e Intel zaostßvß ve vÜech ohledech za Φipsety VIA. Rozdφl ale nenφ p°φliÜ patrn² a je zp∙soben v²razn∞ pomalejÜφ pracφ s pam∞tφ. 820 p°edΦila ale Apollo p°i prßci s diskem, kde je rychlejÜφ samotnΘ rozhranφ a kde i diskovΘ operace zam∞stnßvajφ procesor a₧ o 70 % mΘn∞ (hodnoty zatφ₧enφ procesoru se ovÜem pohybujφ v °ßdu jednotek procent, tak₧e na celkov² v²kon majφ jen minimßlnφ vliv).
Z jednotliv²ch desek se nßm nejvφce lφbily SOYO SY-6VCA a MSI (Micro-Star International) MS-6309, kter²m tφmto ud∞lujeme ocen∞nφ Chip Tip. Vynikajφcφ byla takΘ deska ASUS P3V4X, ale tΘ unikl Chip Tip kv∙li vyÜÜφ cen∞. Velmi dobrß byla rovn∞₧ Lucky Tech P694A, u nφ₧ se nßm ovÜem nepoda°ilo zjistit distributora. Desky Chaintech 6AJR4 a 6CJR1 m∞ly oproti sdandardnφm dv∞ma port∙m UDMA-66 integrovßn IDE °adiΦ High Point HPT368, jen₧ umo₧≥uje zapojenφ IDE disk∙ do pole RAID 0, RAID 1 a kombinovanΘho RAID 0+1 (stripping, mirroring a kombinace). Ob∞ desky se vÜak zatφm nedovß₧ejφ. V∙bec je t°eba upozornit, ₧e velkß Φßst testovan²ch desek pat°φ k novinkßm a v dob∞ uzßv∞rky testu jeÜt∞ ani samotnφ distributo°i je nem∞li ani ve sv²ch cenφcφch, nato₧ pak v regßlech obchod∙. Proto se m∙₧e stßt, ₧e n∞kterß z desek nebude v dob∞ expedice tohoto vydßnφ Chipu jeÜt∞ k dispozici.
Doufßme, ₧e jsme zßjemc∙m o koupi novΘho poΦφtaΦe aspo≥ trochu pomohli p°i rozhodovßnφ p°i koupi zßkladnφ desky pro jejich nov² poΦφtaΦ s Pentiem III se 133MHz sb∞rnicφ. Pokud vÜak stßle vßhßte, poseΦkejte do vydßnφ p°φÜtφho Chipu, kde se, jak jsem ji₧ avizoval, podφvßme blφ₧e na zßkladnφ desky pro procesor AMD Athlon.
Jaroslav SmφÜek
Trochu vysv∞tlenφ k tabulkßm
Zde bych rßd uvedl n∞kolik poznßmek, abych p°edem vysv∞tlil n∞kterΘ nabφzejφcφ se dotazy.
Pam∞¥ û neuvßdφme maximßlnφ kapacitu pam∞ti, kterou deska zvlßdß. To toti₧ zßle₧φ jak na poΦtu slot∙, tak na ΦipovΘ sad∞. Bylo by to takΘ zmateΦnΘ, nebo¥ nap°φklad n∞kte°φ v²robci uvßd∞jφ, ₧e jejich deska m∙₧e obslou₧it a₧ 1,5 GB pam∞ti, jinφ zase opatrn∞ji uvßd∞jφ pouze 768 MB jednoduÜe proto, ₧e nemohli vyzkouÜet 512MB pam∞¥ovΘ moduly. P°itom se jednß o desku se t°emi sloty a se stejn²m Φipsetem.
Maximßlnφ frekvence procesoru û to je obdobn² problΘm toho p°edchozφho. V∞tÜina desek umo₧≥uje pou₧itφ a₧ osminßsobnΘho nßsobenφ frekvence procesorovΘ sb∞rnice, co₧ vynßsobenφm 133MHz dßvß a₧ 1066 GHz. A to jsme pochopiteln∞ vyzkouÜet nemohli. S procesory do 866 MHz by nem∞la mφt problΘm ₧ßdnß z desek. Mßte-li zßlusk na vyÜÜφ procesor, informujte se na mo₧nost jeho pou₧itφ u prodejce zßkladnφ desky.
P°etaktovßnφ û hodlß-li n∞kdo riskovat svß data a ₧ivotnost, v krajnφm p°φpad∞ i funkΦnost svΘho procesoru, je to jeho v∞c. Informace o mo₧n²ch frekvencφch v tabulce tentokrßt naleznete. N∞kdy je t°eba k "·sp∞ÜnΘmu" p°etaktovßnφ procesoru i zv²Üit jeho pracovnφ nap∞tφ nad jeho nominßlnφ. VÜechny testovanΘ desky detekujφ a nastavujφ napßjecφ nap∞tφ CPU podle jeho typu, jen n∞kterΘ vÜak umo₧≥ujφ jeho zv²Üenφ. To se provßdφ v²hradn∞ v nastavenφ BIOS, v∞tÜinou v krocφch po 0,05 V, obvykle o 0,15 û 0,4 V nebo a₧ o 10 %. Jak mo₧nΘ frekvence, tak i zm∞na nap∞tφ zßvisφ takΘ na verzi BIOS, tak₧e zde m∙₧e dochßzet k odliÜnostem, podle momentßlnφ pou₧φvanΘ verze.
Chlazenφ ΦipovΘ sady û nenφ zbyteΦnou v∞cφ. V poΦφtaΦovΘ sk°φni je teplota znateln∞ vyÜÜφ ne₧ v okolnφm prost°edφ. Obvody ΦipovΘ sady se pom∞rn∞ hodn∞ zah°φvajφ, a tak neuÜkodφ aspo≥ menÜφ pasivnφ chladiΦ tam, kde je to nejvφce pot°eba. U Φipsetu 820 je to MTH, u Φipset∙ VIA je to North Bridge (NB).
Obvod 82802 Firmware Hub û je souΦßstφ ΦipovΘ sady Intel 820. Ne v₧dy je ovÜem instalovßn. Tento obvod obsahuje hardwarov² generßtor nßhodn²ch Φφsel (·dajn∞ jsou vygenerovanß Φφsla "nßhodn∞jÜφ" ne₧ p°i softwarovΘm generovßnφ) a Φipovß sada si do n∞j uklßdß BIOS systΘmu i videa. Ne v₧dy je ovÜem tento obvod na desce instalovan².
LED indikace stavu û je Üikovnou novinkou, kterß mß umo₧nit rychleji urΦit, v Φem je p°φΦina nestartujφcφho poΦφtaΦe. Sada Φty° v∞tÜinou dvoubarevn²ch LED svφtφ v r∙zn²ch kombinacφch podle toho, ve kterΘm stadiu startu se systΘm nachßzφ.
Nastavenφ CPU BIOS û aΦkoliv je ji₧ delÜφ dobu samoz°ejmostφ nastavovßnφ frekvence CPU pomocφ BIOS, najdou se jeÜt∞ desky, u nich₧ tomu tak nenφ.
Renderovßnφ textur û tφm lze dob°e zjistit rychlost AGP. Zatφmco 8MB textura je renderovßna p°φmo z pam∞ti grafickΘ karty, 32MB textura je renderovßna z pam∞ti RAM poΦφtaΦe, proto₧e se jednoduÜe nevejde do videopam∞ti.
Quake3 Arena û nejlepÜφ zatφ₧enφ systΘmu je v₧dy hra. Je vid∞t, ₧e se p°i vysokΘm rozliÜenφ, kterΘ je odpovφdajφcφ modernφm grafick²m kartßm, tΘm∞° neuplatnφ v²kon zßkladnφ desky. P°i nφzkΘm rozliÜenφ (byly navφc vypnuty tΘm∞° vÜechny efekty) se rozdφl ji₧ projevuje.
Dv∞ desky s Φipsetem VIA Apollo Pro133 jsme za°adili do testu proto, abychom mohli porovnat rozdφl oproti Apollo Pro133A. Ud∞lali jsme to v∞dom∞, a to i p°esto, ₧e neodpovφdaly podmφnkßm testu.
