home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 2000 July / Chip_2000-07_cd.bin / obsahy / Chip_txt / TXT / 32-33.txt < prev    next >
Text File  |  2000-06-06  |  8KB  |  28 lines

  1.  Nßzory a komentß°e
  2. Na houpaΦce
  3. V Praze se uskuteΦnila v²stava Prague Internet World (PIW), o nφ₧ byl pom∞rn∞ velk² zßjem, a to i v oΦφch "b∞₧n²ch u₧ivatel∙" û d∙kazem budi₧ velmi dobrΘ umφst∞nφ server∙, jako je e-miminko, miminko nebo ₧ena-in, v sout∞₧i Best of Prague Internet World v sekci, kterou hodnotili "b∞₧nφ" nßvÜt∞vnφci. Zdß se, ₧e kvapem p°ib²vajφ dalÜφ u₧ivatelΘ. Nebo spφÜ u₧ivatelky? Moc bych za to nedal, ₧e nov²mi u₧ivateli jsou v∞tÜinou ₧eny. B∞hem poslednφch Üesti m∞sφc∙ narostl poΦet nov²ch u₧ivatelek v USA o dev∞t (!!!) milion∙, co₧ je 10 % ₧enskΘ populace v USA (podle USA Today z 11. 5. 2000), tak proΦ by tomu tak nemohlo b²t i u nßs? DuÜe v²stavy Daniel DoΦekal na ·vodnφ tiskovce odhadl poΦet u₧ivatel∙ internetu u nßs na 1,2 a₧ 1,3 milionu. Danovi v∞°φm, pro mne je internetov²m guru. S jeho odhadem kontrastuje odhad IDC, kter² tvrdφ, ₧e jde jen o Φtvrtinu tohoto Φφsla.
  4.  
  5. Kolik nßs je?
  6. Nßr∙st u₧ivatel∙ je dynamick² a urΦit∞ nebyl zp∙soben sterilnφ akcφ B°ezen û m∞sφc internetu (ostatn∞ zase bychom se m∞li vrßtit spφÜe ke knihßm, kdy₧ tak koukßm na kvalitu jazyka ΦeskΘho na n∞kter²ch internetov²ch strßnkßch), ale obrovskou nabφdkou internetovΘho p°ipojenφ zdarma, kterß se tu objevila. ┌Φastnil jsem se seminß°e, kde polovina lidφ zdvihla ruku v odpov∞∩ na otßzku, zda majφ privßtnφ e-mailovou adresu odliÜnou od pracovnφ û to by ale odhad snφ₧ilo. Pravda asi bude n∞kde mezi û v∞°il bych vÜak, ₧e oscilujeme kolem milionu.
  7.  
  8. Mßme na to?
  9. Vyvstßvß otßzka t²kajφcφ se slu₧eb, kterΘ m∙₧eme od internetu oΦekßvat. Ano, slu₧by tu jsou, ale ne na takovΘ ·rovni, jakou bychom Φekali. Pozadu je p°edevÜφm mo₧nost platby nßkupu po internetu. Ano, samoz°ejm∞ ₧e zbo₧φ mohu dostat dom∙ dobφrkou, ale abych stßl ve front∞ na poÜt∞, kv∙li tomu neobjednßvßm po internetu. Stßnφ ve front∞ m∞ deprimuje. A placenφ kartou? ╪ekl bych, ₧e je u nßs po°ßd jeÜt∞ v plenkßch.
  10. Nabφdka roste, ale d∙v∞ra lidφ v elektronickΘ platby nikoliv. Ano, nosφme v kapsßch debetnφ karty û a tu a tam u₧ n∞jak² ·stav vydßvß skuteΦnΘ kreditnφ karty ve smyslu toho slova. 
  11. Pozn: V∞tÜina karet mezi lidmi je debetnφch, tedy musφ b²t kryta jistinou na kont∞ pat°iΦnΘho bankovnφho ·stavu, abyste mohli nakupovat. N∞kde m∙₧ete mφt kontokorentnφ ·Φet (t°eba ╚S), kdy m∙₧ete vyΦerpat sv∙j ·Φet a₧ do p°edem stanovenΘ hranice v minusu. Banka vßm pak a₧ do dorovnßnφ kontokorentu ·Φtuje procenta za to, ₧e vßm penφze p∙jΦila. Otßzka kreditnφch karet je podobnß kontokorentu û s kartou jdete na specißlnφm ·Φtu p°i platb∞ do minusu, kter² pak musφte uhradit. Banka vßm op∞t za procenta p∙jΦφ a v∞°φ, ₧e jφ penφze vrßtφte. Kdy₧ ne, vezme si je sama (nebo jejich Φßst) z vaÜeho nßvaznΘho ·Φtu.
  12. Karty se bojφme vyu₧φvat. T°eba to souvisφ s "blbou nßladou" v tΘhle zemi, kde spousta subjekt∙ nabφzφ nereßlnΘ ·roky, aby stßhla na svou stranu klienty, jejich₧ penφze pak p°esune do svΘ kapsy û a tak lidΘ p°ichßzejφ mnohdy o svΘ ·spory na ·kor zlod∞j∙. Ani se pak nedivφm, ₧e spousta lidφ mß obavy p°esouvat svΘ penφze prost°ednictvφm chladnΘho internetu û a rad∞ji p°ichßzφ o mo₧nost zφskat a vyu₧φt slev, kterΘ internetovΘ obchody nabφzejφ. Prost∞ se bojφ. A vyu₧itφ karty pro n∞ konΦφ u bankomatu, maximßln∞ p°i nßkupu "z oΦφ v oΦi". Tedy tam, kde to nenφ od r∙zn²ch komerΦnφch televizφ a bulvßrnφch plßtk∙ (zatφm) poplivßno a poÜpin∞no. Ale platby p°es internet? Jejda û tady "odbornφci" z t∞chto mΘdiφ u₧ mnohokrßt vykonali medv∞dφ slu₧bu na tΘma pou₧itφ/zneu₧itφ karty. A p°itom staΦφ dost mßlo. Na pornoservery Φφslo karty nedßvejte, proto₧e je znßmo, ₧e tyto servery odΦerpßvajφ automaticky Φßstku ka₧d² m∞sφc, ani₧ by se vßs ptaly. Jedin²m °eÜenφm, jak utnout cestu pen∞z do n∞kam, je zruÜenφ karty. Zrovna tak je nebezpeΦnΘ, pokud se vßm p°i platb∞ neustavφ bezpeΦnΘ p°ipojenφ. V tom p°φpad∞ dßl nepokraΦujte! ╚φslo karty je po cest∞ internetem transparentnφ. A v∙bec û mnohdy staΦφ jen p°em²Ület. Prost°edky pro obchod tu jsou û ale zßle₧φ na nßs, jestli je vyu₧ijeme a jak. Realizoval jsem u₧ n∞kolik desφtek plateb û u nßs i "do venku". Zatφm bez ·razu.
  13.  
  14. Jak to d∞lajφ za oceßnem
  15. Zaregistroval jsem se na veletrh NetWorld/Interop v Las Vegas. Od toho okam₧iku mi do poÜty denn∞ chodilo minimßln∞ dvacet e-mail∙ od vystavujφcφch firem vΦetn∞ pozvßnky na stßnek. Tohle mi na naÜich veletrzφch chybφ. Slu₧bu bych do budoucna vφtal, jde o p°φmou prßci se zßkaznφkem. Ten dostane informaci s p°edstihem, tak₧e se m∙₧e na setkßnφ p°ipravit, ud∞lat si obraz, m∙₧e si plßnovat koho a v jakΘm po°adφ navÜtφvφ. Co s tφm u nßs? A jeÜt∞ n∞co. Pokud se v USA p°ihlßsφte dop°edu, mφvßte vstup zdarma. A kdo to platφ? Firmy, kterΘ majφ mo₧nost vßs zahrnout informacemi o sv²ch v²robcφch, slu₧bßch! Vyhrßvajφ vÜichni. Vy û jdete zadarmo a mßte p°φstup k informacφm s p°edstihem. Firmy zase majφ konkrΘtnφho zßkaznφka a mohou s nφm pracovatà
  16. Sledujete-li d∞nφ na trhu IT, mo₧nß jste si p°ipadali poslednφ dobou jako na houpaΦce prost°ednictvφm indexu sta nejv²znamn∞jÜφch IT firem û NASDAQ. Tento a₧ do nedßvnΘ doby neustßle rostoucφ koeficient ukazuje, jak² je zßjem o firmy z oblasti IT, a nedßvno p°ekroΦil svΘ historickΘ maximum 5000 bod∙. Pak se Microsoft dostal do potφ₧φ a nastal zlom. NASDAQ se zaΦal p°φmo propadat. AmeriΦanΘ snad zaΦali st°φzliv∞ji uva₧ovat nad tφm, ₧e mnohΘ akcie jsou pouze nafouknutou bublinou, za kterou nic nestojφ. A tak se index NASDAQ dostal, tuÜφm, v pßtek 14. 4. 2000 na svou minimßlnφ hodnotu kolem 3200 bod∙! DalÜφ t²den "u₧" sice byl na 3600, ale hodnota 3200 znaΦφ pokles vφce ne₧ 36 % oproti jeÜt∞ nedßvnΘmu maximu p∞ti tisφc bod∙. V polovin∞ plul NASDAQ kolem hodnoty 3300. Hlavnφ zßsluhu mß na tom Microsoft, kter² byl v tr₧nφ kapitalizaci p°edstihnut mj. i spoleΦnostmi Cisco, General Electris i Intel.
  17.  
  18. Byznys ·stupk∙
  19. A propos û Microsoft reagoval na obvin∞nφ soudce Thomase Penfielda Jacksona v kauze "19 stßt∙ Unie versus Microsoft", a to 10. kv∞tna. Steve Ballmer (°editel a CEO Microsoftu) a Bill Gates (hlavnφ softwarov² architekt tΘto spoleΦnosti) souhlasn∞ odmφtli po₧adavek na rozd∞lenφ Microsoftu na dv∞ poloviny s tφm, ₧e jsou ochotni ustoupit v n∞kter²ch v∞cech, jako jsou umo₧n∞nφ dodßvky operaΦnφho systΘmu bez ikony MS Exploreru û zßkaznφk by tak m∞l mo₧nost instalovat produkt podle svΘho v²b∞ru; MS nebude vßzat smlouvy na prodej Windows n∞kter²mi spoleΦnostmi na omezenφ prodeje operaΦnφch systΘm∙ t°etφch stran; nezßvislφ v²vojß°i budou mφt neomezen² p°φstup ke zdrojov²m k≤d∙m Windows; ty by m∞ly b²t k dispozici na trhu i v p°edchozφch verzφch a za nezm∞n∞nou cenu; Microsoft by nesm∞l brßnit uvedenφ n∞kterΘho konkurenΦnφho produktu na trh. Microsoft ve svΘm odvolßnφ nabφzφ zaplatit vÜechny v²daje, kterΘ devatenßcti stßt∙m Unie vznikly a trvß na co nejrychlejÜφm ukonΦenφ procesu (i za p°edpokladu, ₧e se v p°φpad∞ odvolacφho soudu dßvajφ Microsoftu velkΘ Üance na ·sp∞ch), kter² je podle n∞j procesem proti samotnΘmu principu podnikßnφ v Americe. No. N∞kter²m ₧alujφcφm stranßm vÜak p°ipadajφ tyto nabφzenΘ kroky neakceptovatelnΘ, proto₧e v nich chybφ prvek represe za zav°enφ trhu pro konkurenci. Microsoft, zdß se, p°es navrhovanΘ ·stupky prvnφ kolo prohraje a vÜe p∙jde dßle a₧ s soudu federßlnφmu û nicmΘn∞ zajφmavΘ jsou ale reakce americkΘho trhu û "jen" 49 % je pro potrestßnφ Microsoftu a zbytek pova₧uje rozd∞lenφ firmy za naprost² nesmysl.
  20.  
  21. Bony, marky, dolary?
  22. A ·pln∞ na zßv∞r û u₧ jste pocφtili oslaben² kurz koruny v∙Φi dolaru? Nedßvno "vylet∞la" jeho cena p°es Φty°icet korun. Nejprve se odrazilo posφlenφ dolaru na cenßch komponent poΦφtaΦ∙ a v²robk∙ spot°ebnφ techniky. DodavatelΘ "pecek" ale jeÜt∞ v polovin∞ kv∞tna dr₧eli zuby nehty ceny nasazenΘ v p°edchozφm obdobφ. Je ale vid∞t, ₧e mar₧e prodejc∙ hlavn∞ u dovß₧en²ch stroj∙ (jejich₧ cenφkovΘ ceny jsou uvßd∞ny v korunßch) klesajφ k nule. Dokonce se hovo°φ o tom, ₧e n∞kte°φ sv∞tovφ velikßni dotujφ prodej sv²ch stroj∙ prost°edky urΦen²mi na marketingà Dolar nßm tvrdne. A n∞kte°φ v²robci budou mφt dφky tomu op∞t slo₧it∞jÜφ situaci û jejich obchodnφ rozp∞tφ se op∞t zmenÜφ û, a na tom mohou profitovat evropÜtφ v²robci, kte°φ "jeÜt∞ mohou jφt o kousek dol∙" (₧e by?) s cenou. A tak zaΦßtek okurkovΘ sezony zaΦφnß b²t pro n∞kterΘ firmy obdobφm, kdy musφ zatracen∞ tvrd∞ uva₧ovat o tom, jak dßl.
  23. Milan Louck²
  24.  
  25. 653-Sloupek, LiM, 4,5 nstr.
  26.  
  27.  
  28.