P°i prvnφm seznßmenφ s Inventorem firmy Autodesk jsem si hned vzpomn∞l na dv∞ postaviΦky medv∞d∙ panφ T²rlovΘ, kterΘ p°i sv²ch hrßch snadno a Φasto z niΦeho vytvß°ely krßsnΘ v∞ci a svou hravostφ dokßzaly bavit n∞kolik generacφ d∞tφ i dosp∞l²ch. Vlastn∞ to dokß₧ou dodnes, a proto zaΦn∞me jejich nßdhernou v∞tou.
Dne ΦtvrtΘho dubna tohoto roku byl oficißln∞ p°edstaven novinß°skΘ ve°ejnosti, a tak poprvΘ uveden na Φesk² trh, CAD software firmy Autodesk s nßzvem Inventor Release 2 (jeho prvnφ verze byla nabφzena pouze na americkΘm kontinent∞ a ve VelkΘ Britßnii). P°ed koncem svΘho n∞kolikaletΘho v²voje byl tento program znßm pod pracovnφm nßzvem Rubikon. Jak mo₧nß vφte, p°ekroΦenφm °eky Rubikon v roce 49 p°. n. l. vstoupil G. I. Caesar na italskΘ ·zemφ, a zahßjil tak obΦanskou vßlku. P°enesen∞ tedy "p°ekroΦit Rubikon" znamenß rozhodnout se pro n∞co nezvratnΘho se vÜemi d∙sledky. Mo₧nß tedy p∙vodnφ nßzev programu lΘpe vystihoval vztah k jeho na trhu velmi ·sp∞ÜnΘmu starÜφmu sourozenci nazvanΘmu Mechanical Desktop. Jestli nov² produkt bude stejn∞ ·sp∞Ün², nebo dokonce ·sp∞Ün∞jÜφ, nedovedeme v souΦasnΘ dob∞ posoudit. M∙₧eme si vÜak nov² Inventor Release 2 (dßle jen Inventor) blφ₧e p°edstavit.
Prvnφm p°ekvapenφm je ·hlednΘ balenφ p°ipomφnajφcφ svou velikostφ spφÜe knihu, kterou si vezmete na Φtenφ do metra, ne₧ krabici s v²konn²m CAD systΘmem. Vlastn∞ se nenφ Φemu divit, v₧dy¥ obsahuje vÜe, co je pot°eba. NezbytnΘ cΘdΘΦko v papφrovΘm obalu, registraΦnφ a instalaΦnφ dispozice a manußlek (jinak snad stopadesßtistrßnkov² Autodesk Inventor Release 2 Getting Started nazvat nelze). Po bezproblΘmovΘ instalaci (plnß zabφrß 216 MB) jsou p°i spuÜt∞nφ vlastnφho programu nabφzeny dv∞ mo₧nosti û bu∩ aktivovat 30dennφ pln∞ funkΦnφ verzi a po°ßdn∞ si vÜe vyzkouÜet, nebo software zaregistrovat a vφce si touto otßzkou nelßmat hlavu.
K Φemu jej pou₧φt?
Inventor je parametrick² objemov² modelß° zam∞°en² do oblasti strojφrenstvφ. S jeho pomocφ lze vytvß°et jednotlivΘ souΦßsti a s vyu₧itφm 3D vazeb je sklßdat do celk∙. SystΘm je tΘ₧ dopln∞n nßstroji, kterΘ usnad≥ujφ navrhovßnφ plechov²ch souΦßstφ. Dφky zabudovanΘ kinematice m∙₧ete (p°φmo na obrazovce monitoru) velmi jednoduÜe ov∞°ovat funkΦnost sestavy tak, ₧e uchopφte myÜφ n∞kterou jejφ Φßst a zaΦnete s nφ pohybovat. Zbytek zßvisφ na sprßvnΘm p°idßnφ 3D vazeb a stup≥∙ volnosti jednotliv²m uzl∙m. V²sledn² efekt je u vystφnovanΘho modelu velmi p∙sobiv². Technickou zprßvu v²robnφ dokumentace m∙₧ete doplnit i tzv. "rozst°elem" neboli rozlo₧enφm sestavy na jednotlivΘ dφly tak, aby byla lΘpe z°ejmß jejφ struktura. Pro p°ipravovanou prezentaci Φi panelovou diskusi si m∙₧ete rozst°el rozpohybovat, ulo₧it jako videosoubor a pak s nßle₧it²m efektem pou₧φt. ╚asto je zßkaznφkem krom∞ objemov²ch model∙ po₧adovßna i v²kresovß 2D dokumentace. Jejφ vygenerovßnφ a nßslednß ·prava proto pat°φ k zßkladnφm funkcφm Inventoru. P°φmo v Inventoru je takΘ integrovßn internetov² nßstroj Microsoft NetMeeting, kter² byl navr₧en tak, aby umo₧nil t²mu konstruktΘr∙ rozmφst∞n²ch po celΘm sv∞t∞ pracovat v reßlnΘm Φase na tΘm₧e nßvrhu. Nßstroj pro sprßvu dat s nßzvem Design Tracking zase slou₧φ k zobrazovßnφ negrafick²ch informacφ o nßvrhu (seznamy dφl∙, v²robnφ nßklady, Φφsla objednßvek). Pokud budou tyto informace zve°ejn∞ny na webu, pak vÜichni ti, kdo se na danΘm projektu podφlejφ, zφskßvajφ okam₧it∞ pot°ebnΘ informace.
Vypom∙₧e, kde m∙₧e
Chvφli potΘ, co Inventor poprvΘ spustφte, odlo₧φte zmφn∞n² manußlek a vrßtφte se k n∞mu jen tehdy, pokud vßs n∞kdo ode₧ene od monitoru. Krom∞ mo₧nosti zaΦφt s nov²m souborem nebo pokraΦovat v n∞kterΘm rozpracovanΘm, poskytuje QuickStart rozsßhlou nabφdku studia programu û s pomocφ klasickΘho helpu Φi nabφdky DesignProf Visual Syllabus, kterß pro jednotlivΘ moduly Inventoru nabφzφ nßzornΘ grafickΘ zobrazenφ jednotliv²ch postup∙. Pomocnß ruka vßs neopouÜtφ ani p°i prßci samΘ. Pokud nevφte, jak dßl, staΦφ vyvolat prav²m tlaΦφtkem kurzorovΘ menu, kterΘ nabφzφ polo₧ku How Toà Grafickou formou je nabφdnuto co nejjednoduÜÜφ °eÜenφ situace (Φasto i s ukßzkou postupu). V²Üe popsanΘ funkce v²znamnou m∞rou podporujφ zvlßdnutφ rozsßhlΘho systΘmu ji₧ b∞hem prvnφho dne.
Samotn² desktop Inventoru je jednoduch², p°ehledn² a jednotn² pro vÜechny moduly. V duchu standardu MS Office obsahuje krom∞ vlastnφ kreslicφ plochy, klasickΘho roletovΘho menu a nßstrojov²ch panel∙ jeÜt∞ Browser Bar (uchovßvß hierarchii postupu) a Panel Bar (intuitivn∞ nabφzφ prßv∞ pot°ebnΘ ikony p°φkaz∙). ZajφmavΘ je, ₧e pr² p∙vodn∞ nem∞l Inventor ₧ßdnΘ panely s ikonami p°φkaz∙ nabφzet, proto₧e vÜe pot°ebnΘ je v₧dy nabφzeno pod prav²m tlaΦφtkem v interaktivnφm menu, ale u₧ivatelΘ si nßstrojovΘ panely vy₧ßdali (a o kolik prostoru se p°ipravili).
O funkci myÜi jsem se ΦßsteΦn∞ ji₧ zmφnil, pokud vÜak mßte navφc jeÜt∞ rolovacφ koleΦko, pak je k dispozici p°φmΘ zoomovßnφ a po zmßΦknutφ i posouvßnφ v modelovacφm a kreslicφm okn∞. O detailech vlastnφ prßce v jednotliv²ch modulech se zmφnφm dßle.
Pohrajme si s modelem
Princip tvorby 3D souΦßsti je v podstat∞ u vÜech objemov²ch modelß°∙ stejn². V₧dy si nejd°φve musφme definovat kreslicφ rovinu, ze kterΘ vychßzφme. Pak naΦrtneme pot°ebn² tvar, kter² je zßkladem pro budoucφ souΦßst. Dßle pou₧ijeme vhodnou funkci pro vznik objemovΘho tvaru, kter² k d°φve vytvo°enΘmu bu∩ p°idßme, nebo od n∞j odebereme. Pro u₧ivatele je vÜak podstatn∞jÜφ, jak je k n∞mu p°φsluÜn² software v t∞chto okam₧icφch p°φv∞tiv².
Po otev°enφ novΘho souboru je tedy rovnou nabφdnuta kreslicφ plocha (lze p°eddefinovat, kterß to implicitn∞ bude) v nßΦrtovΘm re₧imu se zapnut²m rastrem pro snazÜφ orientaci. Kreslicφ a editaΦnφ nßstroje (·seΦky, kru₧nice, oblouky, zaoblovßnφ, o°ezßvßnφ atd.) jsou nabφzeny v ji₧ zmφn∞nΘm panelu. ZajφmavΘ bylo vyzkouÜet, zda ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ skuteΦn∞ vystaΦφme pouze s nabφdkou kurzorovΘho menu. Zde je k dispozici pouze funkce pro kreslenφ ·seΦek a pro k≤tovßnφ. S pomocφ How Toà zjistφme, ₧e na ·seΦku lze p°φmo vßzat oblouk, a vzhledem k tomu, ₧e b∞hem tvorby nßΦrtu jsou automaticky dopl≥ovßny vazby mezi jednotliv²mi objekty (teΦnost, kolineßrnost, rovnost atd.), dokonΦφme nßΦrt velmi snadno. Pro jeho p°esnou definici m∙₧eme vazby odstra≥ovat nebo z nabφdky dopl≥ovat jinΘ. Pak ji₧ jen p°idßme parametrickΘ k≤ty (vyu₧itφ ji₧ definovan²ch rozm∞r∙ Φi pou₧itφ vzorc∙ je samoz°ejmostφ). K definici nßΦrtovΘ roviny staΦφ vybrat vhodnou plochu p°φmo na t∞lese, zbytek si ud∞lß Inventor sßm (na vzniklou rovinu promφtne v podob∞ konstrukΦnφch k°ivek obrys vybranΘ plochy). K tvorb∞ t∞lesa pot°ebujeme jen vybrat oblast (pouh²m ukßzßnφm kurzorem), z nabφdky zvolit n∞kterou z dnes ji₧ standardnφch funkcφ (vysouvßnφ, rotovßnφ, ta₧enφ atd.) a cel² postup dokonΦit. Je t°eba zkonstatovat, ₧e s Inventorem se modeluje s lehkostφ, proto₧e dalÜφ postup se nßm v₧dy p°φmo intuitivn∞ nabφzφ. K modelovßnφ i editaci je k dispozici °ada b∞₧n²ch nßstroj∙, kterΘ nemohou ve vysp∞lΘm parametrickΘm modelß°i chyb∞t û tvorba d∞r (i se zßvity), sko°epin, Üroubovic, zaoblenφ a sra₧enφ, tvorba polφ prvk∙, zrcadlenφ, °ezßnφ obecnou k°ivkou atd. ╚asto p°i prßci pomohou i vhodn∞ zvolenΘ pracovnφ roviny, osy Φi body.
Silnou funkcφ je vklßdßnφ tzv. tvarov²ch element∙. To jsou objekty, kterΘ jste vytvo°ili bu∩ vy sami, nebo je p°ebφrßte od n∞koho jinΘho. Lze tak vytvo°it celΘ knihovny Φasto pou₧φvan²ch tvar∙ Φi cel²ch souΦßstφ k pozd∞jÜφmu vyu₧itφ. ZajφmavΘ p°i jejich pou₧φvßnφ je nejen to, ₧e se vklßdan² element sßm inteligentn∞ zachycuje na vhodn²ch plochßch a jen upravujeme jeho pozici, ale i to, ₧e lze m∞nit pouze ty rozm∞ry, kterΘ jsou p∙vodnφm tv∙rcem povoleny. Je tedy zabrßn∞no nesmysln²m zm∞nßm elementu, p°i nich₧ by ztrßcel svou funkci.
O mo₧nostech modelovßnφ s Inventorem by se dalo psßt mnohem dΘle, ale vzhledem k vymezenΘmu prostoru se rad∞ji poj∩me podφvat na mo₧nosti p°i tvorb∞ sestav.
Jak na sestavu
Princip sklßdßnφ sestav je zhruba nßsledujφcφ: Stejn∞ jako kdy₧ dßvßme dohromady skuteΦn² montß₧nφ celek, tak i zde vklßdßme do souboru jednotlivΘ dφly a vß₧eme je na sebe vzßjemn²mi vztahy. Pokud tedy je t°eba vlo₧it do dφry Φep, °ekneme, kterΘ osy vßlcov²ch ploch budou shodnΘ, a takΘ urΦφme dosedacφ plochy hlavy Φepu a t∞lesa. Potom u₧ m∙₧eme s Φepem pouze otßΦet. I zde jsou nßstroje 3D vazeb velmi intuitivnφ. K t∞m b∞₧n²m (plocha na plochu, ·hel mezi plochami, osa na osy, bod na bod a jejich kombinace) je p°idßna vazba teΦnosti (vßlcovß plocha na vßlcovou Φi rovinnou plochu).
Siln²m nßstrojem Inventoru je segmentovanß databßze, kterß je jeho jßdrem a umo₧≥uje mu velmi rychle naΦφtat, zobrazovat, editovat i uklßdat rozsßhlΘ sestavy, a to a₧ n∞kolikanßsobn∞ rychleji, ne₧ je tomu v ostatnφch systΘmech. P°φkladem je naΦtenφ rozsßhlΘ sestavy slo₧enΘ ze Üesti a p∙l tisφce souΦßstφ za zhruba t°i a₧ Φty°i minuty (PIII 770, 256 MB RAM).
P°i tvorb∞ sestav m∙₧eme vyu₧φt n∞kterΘ dalÜφ efektivnφ nßstroje. Nap°φklad restrukturovßnφ sestavy umo₧nφ vytvß°et novΘ podsestavy, kterΘ lze myÜφ p°enßÜet z jednΘ sestavy do druhΘ. Prßci takΘ zjednoduÜφ dynamickΘ nahrazovßnφ star²ch souΦßstφ za novΘ Φi rychlΘ vytvß°enφ pole stejn²ch dφl∙. B∞hem tvorby sestavy m∙₧eme takΘ rozd∞lit jednu souΦßst na dv∞.
ZajφmavΘ mo₧nosti nabφzφ Inventor nap°φklad tehdy, kdy₧ pot°ebujeme doplnit do sestavy pßku, jejφ₧ rozm∞ry je nutnΘ ov∞°it. Nejd°φve zvolφme mo₧nost vytvo°it novou souΦßst, kterou oznaΦφme za adaptivnφ, a vybereme pro ni vhodnou nßΦrtovou rovinu. Jeliko₧ pßku lze charakterizovat ·seΦkou a osami, p°esn∞ takto ji vytvo°φme. Vazbami svß₧eme osu novΘ souΦßsti s osou souΦßsti, ke kterΘ pat°φ. P°edtφm, ne₧ totΘ₧ provedeme s druh²m koncem naÜφ ·seΦkou zobrazenΘ pßky, uzemnφme druhou souΦßst, ke kterΘ bude vßzßna (tzn., ₧e se nebude sm∞t pohybovat). Nynφ teprve p°idßme p°φsluÜnou vazbu osy na osu. Vzhledem k tomu, ₧e pßka je adaptivnφ, ·seΦka se protßhne na sprßvnou vzdßlenost, ani₧ bychom ji byli nuceni m∞°it. Pak odstranφme uzemn∞nφ a vyzkouÜφme si sprßvnost pohybu. Pokud vÜe odpovφdß, vrßtφme se k nßΦrtu novΘ souΦßsti (·seΦce) a v zßvislosti na souΦßstech, ke kter²m pat°φ, ji dokonΦφme v jejφ objemovΘ podob∞. Se vÜemi moduly je nerozluΦn∞ spjat panel Browseru, na jeho₧ popis nesmφme zapomenout.
N∞kolik mo₧nostφ Browseru
P°i vytvß°enφ model∙ souΦßstφ se v Browseru uchovßvajφ jednotlivΘ kroky postupu, kterΘ lze kdykoli smazat, upravovat Φi zhasnout. M∙₧eme je v posloupnosti jednotliv²ch operacφ i posouvat, pokud by to nem∞lo vliv na operace navazujφcφ. N∞kdy nßm tato mo₧nost, podobn∞ jako posun konce souΦßsti, kter² je jednou z polo₧ek Browseru, m∙₧e pomoci s problΘmy, je₧ lze jinak °eÜit velmi obtφ₧n∞. Pohybem po jeho struktu°e se na p°φsluÜnΘ souΦßsti Φerven∞ rozsv∞cujφ ty Φßsti, kterΘ p°φsluÜnΘ polo₧ky charakterizujφ. Pokud navφc spustφme funkci Find In Window, vyplnφ vybran² prvek okno na monitoru. U jednoduchΘ souΦßsti je to tΘm∞° zbyteΦnΘ, ale u slo₧itΘ je to v²born² pomocnφk a u velk²ch sestav je tato funkce k nezaplacenφ. Jist∞ jste pochopili, ₧e jsme plynule p°eÜli k funkcφm Browseru u tvorby sestav, kde jsou jeho funkce podobnΘ. Zde s jeho pomocφ m∙₧eme editovat souΦßsti v rßmci sestavy anebo p°φsluÜn² dφl otevφrat samostatn∞ Φi jej rovnou odstranit. Op∞t lze jednotlivΘ souΦßsti zhasφnat, uzem≥ovat, spouÜt∞t adaptivitu a naopak. Velmi Üikovnß je mo₧nost v²b∞ru n∞kolika souΦßstφ najednou klasick²mi v²b∞rov²mi mo₧nostmi Windows (Ctrl + Shift + myÜ). Dφky tomu m∙₧eme p°φmo vytvß°et ji₧ v²Üe zmφn∞nΘ podsestavy.
Ne₧ skonΦφme
Bohu₧el Φlßnku vymezen² prostor pomalu konΦφ. Doufejme, ₧e se nßm poda°φ vrßtit se na t∞chto strßnkßch k Inventoru jeÜt∞ jednou. V₧dy¥ nßm chybφ podrobn∞ji popsat modul pro generovßnφ v²kresovΘ 2D dokumentace, modul pro tvorbu plech∙ a zmφnku si zaslou₧φ i tvorba prezentacφ. UrΦit∞ se naleznou i jinΘ d∙vody, jako nap°φklad progrßmek Design Assistent, plovoucφ licence nebo Design Doctor û pomocnφk p°i °eÜenφ vznikl²ch problΘm∙. A nesmφme zapomenout ani na mo₧nosti naΦφtßnφ DWG formßt∙ Φi cel²ch sestav vytvo°en²ch v Mechanical Desktopu (i s celou legendou) a na exportnφ formßty.
Mφsto zßv∞ru
Zkuste to "po hlav∞". P°esn∞ tak jsem se seznßmil ji₧ s prvnφ "betou" (mimochodem p°ekvapiv∞ stabilnφ). O Inventoru jsem v okam₧iku spuÜt∞nφ nev∞d∞l tΘm∞° nic. Samoz°ejm∞ krom∞ toho, co jsem si p°eΦetl v tiskov²ch zprßvßch Autodesku a n∞kter²ch odborn²ch Φlßncφch poΦφtaΦovΘho tisku. Byl jsem takΘ zatφ₧en znalostφ n∞kolika objemov²ch a parametrick²ch modelß°∙ (vΦetn∞ t∞ch od Autodesku), ale rad∞ji jsem se sna₧il vyhnout hledßnφ jak²chkoli podobnostφ s kter²mkoli z nich. Bohu₧el musφm konstatovat, ₧e tento program mß na sv∞domφ n∞kolik vφkend∙, kterΘ byly p∙vodn∞ urΦeny Φinnostem naprosto odliÜn²m. Prost∞ m∞ necht∞l pustit.
