V poslednφ dob∞ jsme sv∞dky zßvod∙, ve kter²ch se firmy AMD a Intel p°edhßn∞jφ v tom, kdo p°edstavφ procesor s vyÜÜφ frekvencφ a vyÜÜφm v²konem. Tak trochu se tedy zapomφnß na procesory na st°ednφ a dolnφ v²konnostnφ ·rovni, o kterΘ je stßle zßjem. I v tΘto oblasti se ale objevila zajφmavß novinka.
Uvedenφm procesor∙ Pentium II spoleΦnost Intel v²razn∞ "ujela" sv²m konkurent∙m, kte°φ se zaΦali soust°edit na procesory pro levn∞jÜφ poΦφtaΦe a jejich podφl v tomto tr₧nφm segmentu rostl. To se firm∞ Intel samoz°ejm∞ nelφbilo a zareagovala uvedenφm levn∞jÜφho procesoru Celeron (bez vyrovnßvacφ pam∞ti druhΘ ·rovn∞). Ten se ukßzal jako mßlo v²konn², co₧ se ale poda°ilo v²razn∞ zm∞nit p°idßnφm 128KB pam∞ti cache L2. Na dolnφm segmentu se potom rozpoutala cenovß vßlka, na kterou doplatily firmy Cyrix (National Semiconductor) a Centaur Technology (IDT) a v²robu procesor∙ ukonΦily. Firm∞ AMD se po uvedenφ procesoru Athlon poda°ilo proniknout takΘ do hornφ v²konnostnφ oblasti û spoleΦn∞ s Intelem se na ni soust°edily a dodnes se p°edhßn∞jφ v uvßd∞nφ v²konn∞jÜφch a v²konn∞jÜφch procesor∙.
Ne ka₧d² ovÜem nejnov∞jÜφ a nejrychlejÜφ procesor pot°ebuje a ne ka₧d² si ho takΘ m∙₧e dovolit. Proto se vyplatφ nezapomφnat ani na sice mΘn∞ v²konnΘ, ale levn∞jÜφ a ₧ßdanΘ procesory. O nejzajφmav∞jÜφ novinku v oblasti levn²ch procesor∙ pro osobnφ poΦφtaΦe se postarala firma VIA Technologies, kterß na letoÜnφm CeBITu p°edstavila sv∙j prvnφ x86 kompatibilnφ procesor, kter² se jmenuje VIA Cyrix III a kter² byl vyvφjen pod k≤dov²m jmΘnem Joshua. Procesor p°ijel p°edstavit sßm v²konn² °editel a prezident firmy VIA Technologies pan Wen Chi Chen.
Nejd°φve alespo≥ struΦn∞ k firm∞ VIA Technologies, kterß je na poli procesor∙ ·pln²m novßΦkem. Byla zalo₧ena v roce 1987 v Kalifornii a v roce 1992 p°esunula svoje sφdlo na Tchaj-wan, ale p∙sobφ samoz°ejm∞ na vφce mφstech sv∞ta. Firma zam∞stnßvß asi 800 lidφ a jejφ obrat v minulΘm roce byl 372 milion∙ dolar∙. Jako v²robce procesor∙ se teprve etabluje, u₧ivatelΘ osobnφch poΦφtaΦ∙ vÜak nejspφÜe znajφ jejφ ΦipovΘ sady. Podle firmy Dataquest je tato firma druh²m nejv∞tÜφm v²robcem Φipov²ch sad na sv∞t∞.
Rok 1999 byl pro firmu VIA Technologies zlomov² a velmi d∙le₧it². Zφskala toti₧ od firmy National Semiconductor jejφ divizi Cyrix (v²robce stejnojmenn²ch procesor∙) a od firmy IDT jejφ divizi Centaur Technoogy û v²robce procesor∙ WinChip. JeÜt∞ firma Cyrix zaΦala vyvφjet nov² procesor se zcela nov²m jßdrem (jeho k≤dovΘ jmΘno bylo Cayenne). Prßv∞ tento procesor firma VIA zφskala a jeho v²voj dotßhla do konce. Nov² procesor VIA Cyrix III je na n∞m zalo₧en.
Ambice firmy VIA Technologies nejsou nijak vysokΘ. Na tiskovΘ konferenci zazn∞la i slova o tom, ₧e VIA netou₧φ po nijak rychlΘm dosa₧enφ frekvence 1 GHz a chce se soust°edit jen na levnΘ procesory s dostateΦn²m, ale ne nejvyÜÜφm v²konem. Podle nφ je v tomto segmentu trhu dost prostoru. Podle nejr∙zn∞jÜφch v²zkum∙ je o procesory pro poΦφtaΦe s cenou pod 1000 dolar∙ skuteΦn∞ stßle velk² zßjem a jejich podφl na trhu je vysok². VIA Technologies nemß vlastnφ v²robnφ zßvody, a proto se s v²robou procesor∙ obrßtila na firmu National Semiconductor, od kterΘ procesory Cyrix koupila. Ta je schopna vyrßb∞t procesory 0,18mikronovou technologiφ, a to snad i v dostateΦnΘm poΦtu.
Jak² je?
Nov² procesor si zachoval v nßzvu jmΘno Cyrix. Jde p°ece jen o znaΦku, kterß mß ve sv∞t∞ svΘ jmΘno, a nßstup procesoru tedy bude o n∞co jednoduÜÜφ ne₧ v p°φpad∞ uvedenφ procesoru zcela neznßmΘho jmΘna. ╪φmskß trojka v nßzvu je pak jasnß. Kompatibilita je ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙ d∙le₧itß, a firma VIA proto zvolila pro tento procesor patici Socket 370, kterou pou₧φvß Intel pro procesory Celeron i Pentium III. Platforma Super7 je ji₧ zastaralß a razit vlastnφ °eÜenφ nep°ipadß pro menÜφ firmu v ·vahu. Nov² procesor bude dφky redukci pravd∞podobn∞ mo₧nΘ vyu₧φt i v zßkladnφch deskßch se Slotem 1.
Vlastnosti novΘho procesoru jsou zajφmavΘ, a v n∞kter²ch ohledech dokonce p°edΦφ konkurenΦnφ v²robky, tedy p°edevÜφm procesor Intel Celeron, proti kterΘmu je nov² procesor stav∞n. VIA Cyrix III toti₧ podporuje zßkladnφ systΘmovou sb∞rnici s frekvencφ 66 û 133 MHz, zatφmco Celeron podporuje jen 66MHz FSB (Front Side Bus). VIA Cyrix III mß dßle 64KB pam∞¥ cache L1 a 256KB pam∞¥ cache L2 b∞₧φcφ na frekvenci procesoru (Celeron mß jen 128KB cache L2) a podporuje instrukce 3DNow! a MMX. Jde o superskalßrnφ procesor se spekulativnφm vykonßvßnφm instrukcφ, ale tyto vlastnosti majφ i konkurenΦnφ procesory. K v²konu mu pomßhß i zdvojenß jednotka pro v²poΦet v pohyblivΘ °ßdovΘ Φßrce.
Dφky t∞mto vlastnostem jsou podle v²robce procesory VIA Cyrix III rychlejÜφ ne₧ procesory Intel Celeron pracujφcφ na stejnΘ frekvenci. Jsou tedy znaΦeny ne podle svΘ frekvence, ale pomocφ m∞°φtka - tzv. PR (Pentium Rate). Procesor VIA Cyrix III PR533 tak ve skuteΦnosti b∞₧φ na frekvenci 433 MHz, ale podle v²sledku srovnßvacφch test∙ (pou₧ity byly testy ZDLABS) jeho v²kon odpovφdß prßv∞ 533MHz procesoru Intel Celeron. Verze PR533 mß b²t zatφm nejv²konn∞jÜφ verzφ procesoru VIA Cyrix III (stojφ 99 dolar∙). PomalejÜφ verze PR500 mß stßt 84 dolar∙. K dispozici by m∞ly b²t i levn∞jÜφ verze PR433 a PR466. Podle v²robce jsou procesory schopny pracovat na vÜech zßkladnφch deskßch s paticφ Socket 370 a s Φipov²mi sadami VIA (Apollo Pro133A, Apollo Pro133m, Apollo Pro a Apollo PM501) i Intel (Intel 810, 810e, 820, 440BX, ...).
Masovß v²roba procesor∙ mß zaΦφt a₧ v dubnu tohoto roku a my jsme zatφm nem∞li mo₧nost procesor vyzkouÜet. Podle v²sledk∙ test∙ zve°ejn∞n²ch na n∞kter²ch WWW-strßnkßch procesor zaostßvß nap°φklad ve hrßch. Pou₧itφ znaΦenφ PR (Pentium Rate) je samoz°ejm∞ diskutabilnφ, proto₧e testy ZDLABS urΦit∞ neodrß₧ejφ v²kon procesoru ve vÜech oblastech; v n∞kter²ch tedy m∙₧e b²t VIA Cyrix III o dost slabÜφ ne₧ konkurenti. Nespornou v²hodou tohoto procesoru je to, ₧e ho lze pou₧φt v ji₧ existujφcφch zßkladnφch deskßch s paticφ Socket 370. Ani to vÜak nemusφ k ·sp∞ÜnΘmu startu staΦit. VIA Cyrix III bude muset b²t levn∞jÜφ ne₧ procesory Celeron, a prßv∞ o nich se °φkß, ₧e Intel na nich moc nevyd∞lßvß. TakΘ firma AMD zlepÜila svoji finanΦnφ situaci a₧ po uvedenφ v²konn∞jÜφch a dra₧Üφch procesor∙ Athlon. V segmentu levn²ch procesor∙ si ji₧ vylßmaly zuby firmy, kterΘ VIA Technologies nakonec zakoupila. Musφ takΘ Φelit soudnφm tahanicφm s firmou Intel, kterß mß pochybnosti o p°echodu vÜech patent∙ z firmy Cyrix na firmu VIA. Nechßme se p°ekvapit v²vojem situace a s procesorem VIA Cyrix III vßs co nejd°φve seznßmφme podrobn∞ji, a₧ ho zφskßme do testu.
VIA Technologies chce v²kon procesoru dßle zvyÜovat, ale spφÜe ne₧ zvyÜovßnφm jeho frekvence zdokonalovßnφm jeho architektury. P°φÜtφ verze procesoru se zatφm pracovn∞ jmenuje Samuel. Firma VIA se navφc nespokojila jen s procesory. ZaΦala toti₧ spolupracovat s firmou S3 a spoleΦn∞ zalo₧ily nov² podnik, kter² se zab²vß integracφ procesoru a grafickΘho Φipu. Tento nov² Φip je vyvφjen pod k≤dov²m jmΘnem Matthew a bude stav∞n nap°φklad proti procesoru Timna firmy Intel.
Proti komu
Firma AMD se na CeBITu spφÜe soust°edila na p°edvedenφ mo₧nostφ procesoru Athlon. V jejφm stßnku byl k vid∞nφ i poΦφtaΦ s procesorem Athlon b∞₧φcφm na frekvenci p°es 1 GHz. KomerΦnφ dostupnost 1GHz Athlonu pak byla oznßmena po CeBITu, a to 6. b°ezna. Cena 1GHz procesoru je 1299 dolar∙. Oznßmeny byly i 900MHz a 950MHz verze. Pro levn∞jÜφ poΦφtaΦovΘ sestavy je urΦen procesor AMD-K6-2. T∞sn∞ p°ed CeBITem (22. ·nora) byla p°edstavena jeho 550MHz verze. To je dnes v podstat∞ procesor s nejvyÜÜφ frekvencφ urΦen² pro levnΘ osobnφ poΦφtaΦe. Procesory AMD-K6-III nynφ tak trochu ustoupily do pozadφ a novinka v tΘto °ad∞ se ji₧ neobjevila p∞kn∞ dlouho. NejrychlejÜφm procesorem AMD-K6-III je tak 450MHz verze, uvedenß na trh ji₧ v polovin∞ minulΘho roku. Procesory AMD-K6-III majφ na rozdφl od procesor∙ AMD-K6-2 implementovanou 256KB vyrovnßvacφ pam∞¥ druhΘ ·rovn∞, a jsou tedy v²konn∞jÜφ. Ob∞ verze jsou pak urΦeny pro platformu Super7 a podporujφ 100MHz zßkladnφ sb∞rnici.
Procesory VIA Cyrix jsou vÜak spφÜe stav∞ny proti procesor∙m Intel Celeron, kterΘ pou₧φvajφ stejnou patici. Intel dnes nabφzφ procesory Celeron s frekvencφ 400 a₧ 533 MHz. Procesory jsou urΦeny pro patici Socket 370 a verze 400 a 433 MHz se vyrßbφ i v provedenφ SEPP pro Slot 1. Po dnes nejrychlejÜφ 533MHz verzi, kterß byla uvedena na trh zaΦßtkem roku, by se m∞la brzy objevit i verze Celeronu s vyÜÜφ frekvencφ. Ani firmy AMD a Intel tedy na dolnφ segment trhu zatφm nezapomφnajφ. Uvidφme, jak si proti nim firma VIA Technologies povede.
