Zßv∞reΦn² dφl ·vodnφho kurzu sprßvnφho °φzenφ bude zpoΦßtku jeÜt∞ teoretick². Navß₧eme ale praktickou ukßzkou, toti₧ tφm, co potkß d°φve Φi pozd∞ji ka₧dΘho z nßs û dopravnφmi p°estupky. Specißln∞ pro Φtenß°e Chipu jsme vytvo°ili pom∙cku ve form∞ "poΦφtaΦovnφk∙m" blφzkΘ: v²vojov² diagram neboli rozhodovacφ schΘma pro postup p°i °eÜenφ p°estupk∙ proti pravidl∙m silniΦnφho provozu.
Poslednφ mo₧nostφ, jak dosßhnout zm∞ny rozhodnutφ vydanΘho ve sprßvnφm °φzenφ, je p°ezkoumßvßnφ rozhodnutφ sprßvnφch orgßn∙ soudem. Tato mo₧nost ji₧ nevypl²vß ze sprßvnφho °ßdu, nebo¥ se v n∞m pravφ, ₧e zvlßÜtnφ zßkony stanovφ, ve kter²ch p°φpadech soudy p°ezkoumßvajφ rozhodnutφ sprßvnφch orgßn∙. Podle zßkona Φ. 99/1963 Sb. (obΦansk² soudnφ °ßd) p°ezkoumßvajφ soudy na zßklad∞ ₧alob nebo opravn²ch prost°edk∙ zßkonnost rozhodnutφ orgßn∙ ve°ejnΘ sprßvy. V tzv. sprßvnφm soudnictvφ p°ezkoumßvajφ soudy zßkonnost rozhodnutφ orgßn∙ stßtnφ sprßvy, orgßn∙ ·zemnφ samosprßvy, jako₧ i orgßn∙ zßjmovΘ samosprßvy a dalÜφch prßvnick²ch osob, pokud jim zßkon sv∞°uje rozhodovßnφ o prßvech a povinnostech fyzick²ch a prßvnick²ch osob v oblasti ve°ejnΘ sprßvy (tedy to, Φemu °φkßme "rozhodnutφ sprßvnφho orgßnu").
K p°ezkoumßvßnφ rozhodnutφ jsou v∞cn∞ p°φsluÜnΘ krajskΘ soudy; vrchnφ soud je v∞cn∞ p°φsluÜn² k p°ezkoumßvßnφ rozhodnutφ ·st°ednφch orgßn∙ ╚eskΘ republiky, s v²jimkou v∞cφ d∙chodovΘho a nemocenskΘho zabezpeΦenφ, d∙chodovΘho pojiÜt∞nφ a hmotnΘho zabezpeΦenφ uchazeΦ∙ o zam∞stnßnφ podle p°edpis∙ o zam∞stnanosti û zde rozhodujφ soudy krajskΘ. Okresnφ soudy jsou v∞cn∞ p°φsluÜnΘ k p°ezkoumßvßnφ rozhodnutφ o p°estupcφch a v p°φpadech, kdy to stanovφ zßkon.
Soudnφ °φzenφ je dvojφho druhu: jednak rozhodovßnφ o ₧alobßch proti rozhodnutφm sprßvnφch orgßn∙, jednak rozhodovßnφ o opravn²ch prost°edcφch proti rozhodnutφm sprßvnφch orgßn∙. V prvnφm p°φpad∞ fyzickß nebo prßvnickß osoba tvrdφ, ₧e byla na sv²ch prßvech zkrßcena rozhodnutφm sprßvnφho orgßnu, a ₧ßdß, aby soud p°ezkoumal zßkonnost tohoto rozhodnutφ, p°iΦem₧ musφ jφt o rozhodnutφ, je₧ po vyΦerpßnφ °ßdn²ch opravn²ch prost°edk∙, kterΘ jsou pro n∞ p°ipuÜt∞ny, nabylo prßvnφ moci.
╪φzenφ se zahajuje na zßklad∞ nßvrhu, kter² se naz²vß ₧alobou, p°iΦem₧ ₧alobce musφ b²t zastoupen advokßtem nebo komerΦnφm prßvnφkem, pokud nemß prßvnickΘ vzd∞lßnφ bu∩ sßm, nebo jeho zam∞stnanec (Φlen), kter² za n∞j u soudu jednß; to neplatφ ve v∞cech, v nich₧ je dßna v∞cnß p°φsluÜnost okresnφho soudu nebo jde-li o p°ezkoumßnφ rozhodnutφ ve v∞cech nemocenskΘho pojiÜt∞nφ Φi d∙chodovΘho zabezpeΦenφ. Äaloba musφ b²t podßna do dvou m∞sφc∙ od doruΦenφ rozhodnutφ sprßvnφho orgßnu v poslednφm stupni, pokud zvlßÜtnφ zßkon nestanovφ jinak. ZmeÜkßnφ lh∙ty nelze prominout.
PodstatnΘ je, ₧e jde o p°ezkoumßvßnφ zßkonnosti rozhodnutφ, nikoliv o p°ezkoumßvßnφ v∞ci samΘ, tak₧e pro soud je rozhodujφcφ skutkov² stav, kter² tu byl v dob∞ vydßnφ napadenΘho rozhodnutφ; dokazovßnφ se neprovßdφ. Ve v∞ci naÜφ "p°φkladnΘ" stavby tedy soud nebude zkoumat v²Üku stavby nebo mφry sousedky, ale v²luΦn∞ prßvnφ p°edpisy. Dojde-li soud k zßv∞ru, ₧e rozhodnutφ posoudilo v∞c po prßvnφ strßnce nesprßvn∞ nebo ₧e zjiÜt∞nφ skutkovΘho stavu, z kterΘho sprßvnφ rozhodnutφ vychßzelo, je v rozporu s obsahem spis∙ nebo ₧e zjiÜt∞nφ skutkovΘho stavu je nedostaΦujφcφ k posouzenφ v∞ci, zruÜφ rozsudkem napadenΘ rozhodnutφ sprßvnφho orgßnu a podle okolnostφ i rozhodnutφ sprßvnφho orgßnu prvΘho stupn∞ a vrßtφ v∞c ₧alovanΘmu sprßvnφmu orgßnu k dalÜφmu °φzenφ.
Soud zruÜφ napadenß rozhodnutφ i tehdy, ukß₧e-li se a₧ p°i jednßnφ, ₧e jsou nep°ezkoumatelnß pro nesrozumitelnost nebo nedostatek d∙vod∙. Sprßvnφ orgßny jsou vßzßny prßvnφm nßzorem soudu. Proti rozhodnutφ soudu nenφ p°φpustn² opravn² prost°edek. Ji₧ mnohokrßte zmφn∞nß sousedka by tedy mohla, potΘ, co stavebnφ povolenφ nabylo prßvnφ moci, podat ₧alobu, v nφ₧ bude uvßd∞t, ₧e sprßvnφ orgßny rozhodly v rozporu se zßkonem. Äaloba nemß odkladn² ·Φinek na vykonatelnost rozhodnutφ sprßvnφho orgßnu, pokud zvlßÜtnφ zßkon nestanovφ n∞co jinΘho, tak₧e v tomto p°φpad∞ by se z°ejm∞ stavebnφk mohl dßt do budovßnφ nßstavby. Na ₧ßdost ·Φastnφka m∙₧e p°edseda senßtu usnesenφm vykonatelnost rozhodnutφ odlo₧it, jestli₧e by neprodlen²m v²konem napadenΘho rozhodnutφ hrozila zßva₧nß ·jma, ovÜem takovΘ rozhodnutφ je û vzhledem k charakteru °φzenφ û spφÜe v²jimeΦnΘ.
V n∞kter²ch p°φpadech zßkon sv∞°uje soud∙m rozhodovßnφ o opravn²ch prost°edcφch proti nepravomocn²m rozhodnutφm sprßvnφch orgßn∙. Zßkon vypoΦφtßvß mnoho p°φpad∙, kdy je rozhodovßnφ o opravn²ch prost°edcφch mφsto nad°φzenΘmu sprßvnφmu orgßnu sv∞°eno zvlßÜtnφm zßkonem p°φmo soudu. Tato mo₧nost se ji₧ sousedky t²kat nebude, ale pokud by se û po ne·sp∞Ün∞ vedenΘm sporu o stavbu û rozhodla svolat shromß₧d∞nφ, kterΘ bude demonstrovat proti zam²ÜlenΘ nßstavb∞, a toto shromß₧d∞nφ jφ nebylo povoleno, bude o opravnΘm prost°edku ji₧ rozhodovat soud.
Zde je d∙le₧itΘ, ₧e °φzenφ se zahajuje na zßklad∞ nßvrhu, kter²m je opravn² prost°edek proti rozhodnutφ sprßvnφho orgßnu. Nßvrh se podßvß u p°φsluÜnΘho soudu ve lh∙t∞ t°iceti dn∙ od doruΦenφ rozhodnutφ, pokud zvlßÜtnφ zßkon nestanovφ n∞co jinΘho. Nßvrh je podßn vΦas i tehdy, byl-li podßn ve lh∙t∞ u orgßnu, kter² vydal rozhodnutφ. Neobsahuje-li rozhodnutφ pouΦenφ o opravnΘm prost°edku, lze je napadnout do Üesti m∞sφc∙ od jeho doruΦenφ. O opravnΘm prost°edku rozhodne soud rozsudkem, kter²m p°ezkoumanΘ rozhodnutφ bu∩ potvrdφ, nebo je zruÜφ a vrßtφ k dalÜφmu °φzenφ. ZruÜφ-li soud rozhodnutφ sprßvnφho orgßnu, je sprßvnφ orgßn p°i novΘm projednßnφ vßzßn prßvnφm nßzorem soudu. Proti rozhodnutφ soudu nejsou s v²jimkou p°φpad∙ d∙chodovΘho zabezpeΦenφ a d∙chodovΘho pojiÜt∞nφ p°φpustnΘ opravnΘ prost°edky.
Poslednφ kapitolou sprßvnφho °ßdu a sprßvnφho soudnictvφ je exekuce neboli v²kon rozhodnutφ. V²konem rozhodnutφ m∙₧e b²t nap°φklad odstran∞nφ stavby (pokud by sousedka usp∞la), vyklizenφ neoprßvn∞n∞ u₧φvanΘho bytu, vymo₧enφ v²₧ivnΘho pro nezletilΘ dφt∞ apod. To vÜak ponechßme (nepochybn∞ ji₧ dosti zmatenΘmu) Φtenß°i pro samostudium a rad∞ji se vrhneme do slφbenΘ praxe.
P°ipojen² v²vojov² diagram zachycuje podle nßzoru autora prakticky vÜechny situace, v nich₧ se m∙₧ete ocitnout potΘ, co spßchßte dopravnφ p°estupek (a jste p°i tom p°isti₧eni). Ale pozor: net²kß se jin²ch druh∙ p°estupk∙ (zde m∙₧e b²t situace mφrn∞ odliÜnß), a u₧ v∙bec nic nemß spoleΦnΘho s trestn²mi Φiny spßchan²mi v doprav∞. Ale to se û jak v∞°φme û nikomu z naÜich Φtenß°∙ nep°ihodφ.
Vladimφr Smejkal (s vyu₧itφm konzultacφ mjr. Mgr. Vßclava Valenty)
